Enclave - recenze
8/10
zdroj: tisková zpráva

Enclave - recenze

28. 3. 2003 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Čistokrevná řežba Enclave vyšla už loni pro Xbox, kde moc úspěchu neslavila. Jak se povedla konverze na PC? Zejména fanoušci akčních fantasy her jako Rune či Blade of Darkness si přijdou na své.

Autor: David Ducháček
Publikováno: 28.března 2003


Obrázek zdroj: tisková zpráva Enclave již vyšla pro konzole Xbox, kde moc úspěchu neslavila. Vás však jistě mnohem víc zajímá, jak se povedla konverze na PC. Enkláva se nevyhnula některým vadám, jež se při převodu často vyskytují, ale i tak se máte na co těšit.

Příběh je tak nudný, neoriginální a nezajímavý, že vás zaujmou snad pouze animace s ním spojené. K dohrání hry nepotřebujete o ději vědět vůbec nic, stačí pouze rychle zabíjet a plnit triviální úkoly - bránit určitou oblast, hledat předměty a hlavně zabíjet. Nějakým příběhem se nemusíte „zdržovat“. Ono tu sice je něco ve stylu dobro (světlá strana) versus zlo (temná strana), ale jestli chcete, klidně to ignorujte, o to tu vůbec nejde.

 Není tohle jen o grafice, ...
Vizuální stránka Enclave je špičková. Aby ne, když měla být hlavní lákadlem lačného publika. Pokud tedy máte to štěstí a patříte mezi majitele výkonnějších PC (XP2000+, 512 MB RAM, GeForce4), vychutnáte si grafické orgie v maximálních detailech. Úvodní menu je podle mého názoru trochu přeplácané - neustále se odklápí nějaké kovové panely a zvláštní teleskopické stroje provádí pochybné operace. Budiž, originalita se cení, ale střídmost vypadá mnohdy lépe než nabubřelá okázalost za každou cenu. Ale abych nevypadal jako pedant, začnu se pečlivěji věnovat grafickému rozboru hry. První, co vás (snad) příjemně naladí, jsou videosekvence. Kvalita je uspokojivá a provedení tradiční - intro je předrenderované, zatímco ve hře se objevují in-game sekvence v herním enginu.

Je-li vám příjemná španělština, nezapomeňte si doinstalovat španělskou verzi hry, jež je povinnou součástí instalačních CD. Je to sice nezvyklé, ale milovníci španělských soup-oper si přijdou na své, možná. Pro nás ostatní je naštěstí přítomna angličtina v poměrně srozumitelné podobě. Ženský hlas vyskytující se v kampani za klaďasy zní příjemně. Temnou stranu zase dabéři přenechali drsnějšímu mužskému hlasu. Ale zpět ke grafice. Jelikož Enclave spadá do fantasy žánru, nemuseli se designéři a grafici zabývat žádnými reálnými předlohami, či autentickými postavami.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Celý svět je nádhernou ukázkou poctivé architektonické dřiny. Už v první úrovni (light) při útěku z rozpadající se kobky zažijete pár vizuálních přepadů. Grafika je neskutečně přitažlivá, dá-li se to tak vůbec popsat. Obyčejná,..ehm, kaluž krve není jen červeným flíčkem na kabátu, ale reálnou substancí připomínající skutečnou krev - v kalužinách se zrcadlí okolní objekty, krása.

 ... animacích, ...
Hlavní oporou grafickým orgiím jsou vysoce detailní textury. V současné počítačové hře budete jen stěží hledat kvalitnější. Pár výjimek ale přesto objevíte. Vrchol otexturovaného nebe tvoří obrazy, dřevěné podlahy a paláce ozdobené spoustou drobných ornamentů. Občas se stane, že se tak trochu pozapomene na 3D modely postav, ty pak vypadají hnusně, protože obsahují zanedbatelné množství polygonů. Čtrnáct protagonistů z Enclave se ale za svůj virtuální zevnějšek rozhodně stydět nemusí. Počet polygonů a kvalita textur je ideální. Přesně takhle si představuji lidské napodobeniny v počítačové hře.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Jejich pohyb je bohužel přesným opakem lidské říše. Animační fáze hlavních hrdinů i jejich protivníků je žalostně primitivní a upřímně řečeno dosti komická. Obrnění superválečíci v těžké zbroji legračně poskakují jako laňky na pružinách, přitom jejich brnění musí vážit několik desítek kilo. Vámi ovládané postavy zase nezvládají běžný skok a zbytečně jej okořeňují baletními prvky. Mám pocit, že k motion-capture tentokrát využili spíš nějaké nezbedné (značně předávkované) dítko než zkušeného dospěláka. Zarážející je, že ostatní pohyby tak špatné nejsou. Například boj tvoří poměrně realistická směs úderů a úhybů s množstvím několika variant. Výsledkem je ale většinou chaos, takže vám to bude stejně jedno.

 ... a o designu úrovní?
Hodnotit úrovní levelů v Enklávě není tak snadné, jak by se mohlo zdát. Předně mi není jasné, proč jsou mise pro „zlé“ zajímavější a nápaditější. Projdete se zasněženými pláněmi, troskami hradu s monumentálním spirálovitým schodištěm, několika nádhernými zámky a spoustou dalších krásných prostředí. Mise za druhou (hodnou) stranu nevypadají zdaleka tak úžasně, i když například poslední dvě mise jsou slušně - úzké mosty nad lávou, pekelné stavení. Nakonec bych asi nejlépe hodnotil první část úvodní mise, kdy se protloukáte kobkami. Stěny se hroutí, skřeti vás otravují a do toho všeho musíte najít cestu ven.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Architektura staveb rozhodně patří do kategorie nejvyšší. Členité několikapodlažní domky ukrývají mnoho zvláštností a časem i mrtvých. Problém je v tom, že mise jsou přesně ohraničené a není téměř žádná šance, jak se dostat k cíli jinou než předem určenou cestou - žádné odbočky nebo tajné cesty nikde neexistují. Řada misí se odehrává jen v několika malých místnostech, což vzhledem ke grafické kvalitě zamrzí aneb další neblahý pozůstatek z Xboxové konverze.

 Malebná hudba a hrůzný zvuk
Majitele nejnovějších zvukových karet s obřími reproduktory asi Enkláva trochu zklame. Zvuk rozhodně oslnivý není. Postavy sice sténají docela přesvědčivě, za to hudba je jen lehce nadprůměrná. Těšil jsem se, že akční fantasy řežba bude mít rozmanitý hudební doprovod, jenže dopadlo to trochu jinak. V hlavním menu hry sice hraje slušná ambientní melodie, ale je tak krátká, že vám bude brzo lézt na nervy.
Zvětšit zdroj: tisková zpráva
Ve stejném duchu se line hudba během hry. Motivů je tak málo a jsou tak nevýrazné, že si pět minut po skončení hry ani na jeden nevzpomenete. Zajímavý motiv se objevuje při bojích, ale rovněž se brzo oposlouchá, navíc silně připomíná Zimmerova Gladiátora :) Výjimku tvoří vokálové skladby, těch mohlo být mnohem víc. Je možný (a výsledek tomu odpovídá), že skladby komponoval začínající skladatel, který neměl moc zkušeností s počítačovými hrami. Uvidíme, třeba se jeho tvůrčí potenciál podaří do chystaného druhého dílu rozvinout :-)

 14 hodných i zlých vrahů
Počet postav už není žádným tajemstvím. Za obě „kampaně“ máte na výběr celkem šest postav + jednu bonusovou (přírodní obřík na jedné straně a lávový na druhé). Za světlé je první herní postavou rytíř (knight). Vyniká velkou silou, mrštností a nemá problémy s těžkými sekerami zbraněmi. Druidka má oproti všem ostatním velkou výhodu. Asi už tušíte, že je to vzhled. V základním provedení (bez ocelového kabátku) je naše „přírodní léčitelka“ sympaticky odhalená. Tím však její přednosti končí. V boji moc nevyniká a trpí naturální fixací. Silnější a vynikající lukostřelkyní je lovkyně (huntress). Na vzdálenost několika stovek metrů sundá cokoli si budete přát. Ženská půl-žena (halfling) nebo „pulčice“ je nejrychlejší postavou a dokáže také velmi slušně střílet z luku, ale hodí se i pro boj zblízka.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Inženýr (engineer) si zřejmě spletl pohádku, ale když už se zde vyskytuje, proč ho nevyzkoušet? Je specialistou na výbušniny, ohňostroje a zákeřnosti (kladení pastí). Bonusovou postavou je golem (earth golem), který nemůže používat žádné zbraně, ani brnění. Ale jeho síla a „charisma“ stojí za to. Temné jádro tvoří berserker, goblin, kouzelnice, bombardér, lich, vražedkyně a bonusový lávový golem. Nemá cenu rozebírat jednolité postavy, protože zbraně jsou stejné a styl boje se také příliš neliší, místo toho vám prozradím jednu věc, která mne moc nepotěšila. Vašimi nepřáteli jsou totiž až na některé výjimky členové „druhé strany“. Potkáte tedy postavy dobře známé, tudíž vás mohou těžko překvapit. Naštěstí jsou bossové zajímavější.

 Ovládání
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Jestli máte za sebou čtrnáctidenní počítačový rychlokurz, bude vám asi ovládání Enklávy činnost drobné potíže, ale pokud je myš vaší prodlouženou paží, přijdete si na své. Ovládání je standardní. Pohybujete se kurzorovými klávesami, levým tlačítkem myši používáte zbraně a pravým nastavujete příslušné zkázonosné parametry - u luku vystřelení až sedmi šípů naráz, schovávání se za štít, spuštění magické ochranné aury atd. Přičtěte jednu užitečnou klávesu pro změnu charakteru střeliva (ohnivé střely, otrávené šipky, výbušné vibrátory), dále budete potřebovat tlačítko pro vyprázdnění obsahu životadárné lahvičky a tím lze také průzkum ukončit.

 Ukládání
Původní Xboxová verze Enclavy měla značně dementní ukládací systém. Hráči se právem obávali, aby se podobné neduhy náhodou neobjevily i na jejich PC. Nakonec to dopadlo poměrně dobře. Hra se automaticky ukládá po úspěšně dokončené misi, přičemž v každé úrovni jsou rozmístěny (jeden nebo více) „ ukládací checkpointy“. Stačí po nich přeběhnout (k některým jen dojít) a už můžete bezstarostně umírat. Počet smrtí na nejlehčí obtížnost nikdo neregistruje, takže máte neomezený počet možností. Pokud zvolíte vyšší obtížnost, bude vás stát reinkarnace deset zlatých. Rád bych vás upozornil, že v poslední úrovni žádná možnost uložení pozice není, takže s tím počítejte.

 Souboje
Bojový systém nevyžaduje žádnou zvláštní strategii. Proč? Jednoduše proto, že to hra neumožňuje. Vyvražďování a devastace je ještě snadnější a akčnější než u Blade of Darkness nebo Rune. Vlastně jen nervózně mácháte zbraněmi a hra náhodně provádí údery. V praxi to vypadá tak, že protivník někdy padne téměř okamžitě a jindy si s ním budete hrát poněkud déle, záleží na tom, jestli budete mít štěstí. Zásahy jsou ovlivněny vašimi úhybnými manévry, ale to není nic nového, natož překvapivého. Žádná nová komba se naučit nelze. Bojový výcvik zkrátka neexistuje, mění se pouze (teoretická) síla zbraní.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Zbraní je naštěstí tolik, že by si vybral Barbar Conan i Daniel D. Lewis. Druhů je několik, ale základní rozdělení by mohlo být na meče, sekery, palice, magické hůlky, nože, luky, kuše a výbušné věci. Bohužel výběr zbraně je značně zjednodušený (jako celá hra). Nemáte k dispozici žádná statistiky, takže volíte zbraně pouze podle ceny a stručného popisku typu: „Tato zbraň byla ukována v podsvětí a byl s ní umlácen posvátny svišť Alfonso“. Čím dražší a nablýskanější artefakt, tím lépe. Je to sice nesmysl, ale funguje to překvapivě dobře :) Nejlepší zbraní je pro většinu postav magický meč s ohnivou čepelí - podle nálady způsobuje double-damage.
Zvětšit zdroj: tisková zpráva
 Zbraně
Zajímavějším způsobem jsou řešeny dálkové a magické zbraně. Kuše nebo luky mohou střílet různé druhy šípů - obyčejné, magické, výbušné, zápalné, jedovaté. Kvalitnější kuše se rychleji nabíjejí a mají větší dostřel, ale klasický luk nikdy nenahradí - u kuše nelze manuálně regulovat sílu střely, vše je automatické. Navíc, pouze luky mají unikátní vlastnost vyslat naráz několik šípů - v praxi je to samozřejmě hloupost, ale ve fantasy hře to nikomu vadit nebude.

Z dalších zbraní vás budou asi zajímat kouzelníkovy pomůcky. Obyčejné bojové hůlky nemohou silným kouzelným holím konkurovat. Magie má výbornou vlastnost, je nevyčerpatelná. Hůlky jsou vlastně omezené pouze množstvím volné energie, která se po chvilce postávání doplní na maximum. Prosté a funkční. Kouzelných věcí ale moc není a stejně si nakonec vyberete tu nejdražší, takže vlastně nic víc nepotřebujete.

 Chyby a podivnosti
Enclave postihují některé nepříjemné problémy, ať už spojené s koncepcí hry, či technickým provedením titulu. Upřímně řečeno, vůbec netuším, proč neexistuje žádná možnost multiplayeru. V době, kdy se dá hrát on-line pomalu i simulátor kaktusů, je podobná absence silně zarážející. Ať už byl důvod jakýkoliv, jednoznačně se tato chyba musí promítnout do celkového hodnocení hry. Stejně tak bych znovu rád podotknul, že hra je velmi krátká a mise hodně lineární. I kdybyste se sebevíc snažili zabloudit nebo prozkoumávat obtížně přístupné lokace, hra vás vždy téměř násilně navede zpět. Může se vám jedině stát, že nebudete vědět, jak dál, ale to je téměř nemožné. Puzzly jsou tak primitivní a mnohdy neoriginální, že je hravě rozlouskne i dítě.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

Další sice drobnou, ale přesto znatelnou vadou na kráse, jsou občasné chyby enginu. Postavy zapadávají do objektů (klasika), nedokáží překonat drobné překážky (chyby v A.I skriptech.) atd. Docela zamrzí, když tradičně nesmrtelné NPC přežijí libovolný počet střel a v klidu s vámi hovoří, jako by se nic nedělo. Jednou jsem sice vojáka přistihl, jak se zálibou sleduje šípy, jež mu procházejí hrudníkem, ale že by ho třeba napadlo je vydělat, nebo umřít? Kdepak.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Posledním detailem je již v úvodu nastíněná vysoká hardwarová náročnost. Autoři sice uvádí jako minimální konfiguraci PIII600 se 192 MB RAM, ale myslím, že na podobné konfiguraci by se Enclave pokoušel spouštět snad jen Mr. Bean. Hra je celkem slušně hratelná (se sníženými detaily) na 1GHz strojích s první generací GeForce, ale pokud chcete, aby hra vypadala, jak popisuji, počítejte s GeForce4 a zhruba 2GHz procesorem. Pak si můžete dovolit maximální detaily i v rozlišeních nad 1280×1024 32-bit a to je opravdová lahůdka.

Stáhněte si: Demo, Trailer, Video, Cheaty, Čeština pro demo

Související články: Novinky, Rune recenze, Blade of Darkness recenze

 
David Ducháček
připravil: jd




 
 

Verdikt:

Enclave je slušná akční hra bez jakýchkoliv RPG prvků, s lineárními úrovněmi, excelentní grafikou a ucházejícím hudebním doprovodem. Krátká hrací doba je sice částečně vyvážena možností opakování kterékoli ze sedmadvaceti úrovní s jinou postavou, ale obsah misí pochopitelně zůstává stejný. Pokud hledáte (téměř) bezhlavou akci na pár dní, tohle je ta správná volba.

Nejnovější články