Diplomacy - recenze
4/10
zdroj: Archiv

Diplomacy - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

27. 12. 2005 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Diplomacie je legendární desková hra, ve které se z evropských států za pomoci diplomacie a intrik formují velmocenské bloky, aby zkřížily zbraně ve Velké válce. Jak se tvůrcům Europa Universalis či Hearts of Iron podařil její převod na PC?

Autor: Matto
Publikováno: 27.prosince 2005
První česká recenze této hry zdroj: Archiv Verze hry: finální/anglická/s patchem
Doba recenzování: 2 týdny

Obrázek zdroj: Archiv
Švédská firma Paradox Entertainment má za sebou už několik více či méně úspěšných her. Znalcům asi není třeba připomínat Hearts of Iron I a II či Europe Universalis I a II, ještě větším znalcům pak mohu připomenout Victorii nebo Crusader Kings. To jsou ty z těch úspěšnějších. Pak existuje skupina těch méně úspěšných, ke kterým se asi bohužel zařadí i poslední titul - Diplomacy.

 Desková Diplomacie
Pokud jste staršího ročníku či patříte ke skalním stratégům, jistě vám tento název něco říká. Jde o legendární deskovou hru, starou už více než půl století. Jejím hlavním tématem je boj mezi Anglií, Francií, Ruskem, Rakousko-Uherskem, Tureckem a Německem v Evropě na počátku 20.století, kdy se za pomocí diplomacie a skrytých intrik postupně formovaly velmocenské bloky, aby posléze zkřížily zbraně ve Velké válce, jak se jí tehdy říkalo. Desková hra Diplomacie vychází z poměrně jednoduchých, ale o to vyváženějších pravidel a snad právě díky tomu zůstala tak dlouho populární. A na tuto popularitu se Paradox pokusil navázat vydáním její počítačové podoby.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

 Zakonzervovaná pravidla
Na pravidlech se nezměnilo prakticky nic. Je samozřejmě otázka, zda měnit či rozšiřovat tak osvědčená a známá pravidla. Každopádně zde Paradox mnoho invence nepředvedl, ale možná je to dobře. Pro méně znalé alespoň stručná rekapitulace pravidel:

Zvětšit zdroj: Archiv Každý stát je složen z několika zemí a některé tyto země jsou klíčové. Kolik jich hráč vlastní, tolik může mít armády či loďstva, což jsou jediné dvě jednotky ve hře. Každý rok se skládá ze dvou bojových a diplomatických fází a jedné výrobní. V každé bojové fázi může hráč hýbat se svými jednotkami a to buď tak, jak usoudí sám, či jak vyhandrkuje s ostatními hráči. Tady právě nastupuje do hry ona diplomacie, kdy se za pomocí různých paktů, aliancí či prostě účelových dohod pro jednu fázi domluvíte s protivníkem či protivníky na společných krocích. A zde je ukryto celé kouzlo hry.

 Grafika
V současné době je trend mít vše 3D. Co není 3D, není „in“ a co není „in“, to se neprodá. A tak stará dobrá Diplomacie, čistě desková hra, je 3D. Příznivci moderních technologií, nezlobte se na mě. Je 3D, úplně zbytečně a nesmyslně. Neodpustím si to slovo, je hnusná. Posuďte z obrázků. Nevím, jaká jiná hra by měla být pěkně a přehledně namalovaná ve 2D, než právě předělávka deskové hry, která navíc nic jiného do herního principu nepřidává.

To, co stvořil Paradox, není ke koukání, je to velmi strohé a zbytečně hardwarově náročné. 3D vlastnosti (natáčení pohledu a přibližování) využije v této hře opravdu asi jen masochista. Ba co víc, zdá se, že na návrháře Paradoxu asi dolehla podzimní atmosféra, protože jinak si nelze vysvětlit ani výběr barev, který k celkovému vzhledu rozhodně také nepřispěl. To samé se dá říct o figurkách, které se při bojích zvětšují podle své síly.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv


 Umělá inteligence
Pokud udělám předělávku deskové hry do počítače, musím předpokládat, že jí hráči budou chtít hrát právě proti počítači. I tady jsem na rozpacích. První hru (v základní prodávané verzi) proti maximální obtížnosti AI jsem s přehledem vyhrál a to jsem skoro ani neintrikoval. Pak jsem si pohrál s nastavením počítačem řízených protivníků (lze vybrat různé postavy Zvětšit zdroj: Archiv představující různé charaktery) a hle, hned to bylo zajímavější.

Přesto je můj dojem z AI ten, že je spíš slabší a o to více chaotická. Tu a tam s vámi uzavře dohodu, kterou v dalším kole nesmyslně poruší, tu a tam naopak neuzavře i super výhodnou dohodu. A hlavně zcela nedbá situace na bojišti, kdy třeba soustředíte síly k úderu, na který by se měla připravit. Pokud tedy neuděláte hned na počátku nějakou zásadní botu, není těžké ve hře vyhrát.

 Multiplayer a ovládání
A tak nezbývá, než se podívat na online možnosti hry. Přece jen v této podobě se nejvíce podobá té původní deskové hře a měla by proto být ideální. I zde byl můj dojem poněkud rozpačitý. Lidský protivník je samozřejmě mazanější a hra je o poznání zajímavější.

Bohužel se tu vyskytuje zvláštní vlastnost, že ve fázi výpočtu jednotlivých zemí se všem hráčům multiplayeru zobrazuje mapa tak, jak ji má nastavenou ten konkrétní hráč. Ve hře proti AI to ještě není zas tolik patrné, ale proti několika lidským hráčům to bylo skutečně zoufalé, když mi mapa během několik vteřin zarotovala ve všech možných úhlech a měřítkách, což bylo nejen zcela nepřehledné, ale hlavně vůbec ne ke koukání.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky z této hry najdete v naší galerii

Ani ovládání není řešeno ideálně a ve 3D se trochu hůře tahá figurkami. Také si postěžuji na řešení menu diplomacie (vše je v jednom sloupci, takže když nemáte nadrceno, co která smlouva znamená, máte smůlu, navíc tu je nešikovná nutnost zobrazit hlavu státníka při dojednávání dohody). U tak jednoduché hry si dovedu představit více intuitivní uživatelské rozhraní na jeden dva kliky a hraní bez toho, aniž bych musel některé věci zjišťovat metodou pokus/omyl nebo musel šmejdit myší po celé obrazovce.

PATCHE
Od vydání hry vyšly už tři patche, nicméně autoři se soustředili především na opravu existujících či nově zanesených chyb a multiplayer. Hned v prvním updatu se sice pokusili o úpravy AI, ale šlo opět především o chyby, kterých se AI dopouštěla, na výkonu AI se to bohužel příliš neprojevilo. Většina viditelných úprav se pak týká multiplayeru, resp. interface jednání s ostatními hráči, fontů atd. Čili ve výsledku lze říci, že ani tři patche hru příliš nevylepšily, pokud tedy nejste ti z nadšenců hrajících především multiplayer.

 Závěr
Diplomacie je skvělá DESKOVÁ hra. Diplomacy pro PC má stejná pravidla (což samozřejmě nevadí), ale pak záleží na zpracování, které je podle mého názoru podprůměrné z hlediska grafiky i ovládání. Umělá inteligence, která by teoreticky mohla nahradit živého soupeře, je zde prakticky k ničemu. Tvůrci měli buď zkusit rozšířit pravidla nebo udělat hru opravdu překrásnou a vychytanou co se intuitivnosti týče.

Zvětšit zdroj: Archiv Zdá se mi, že jen koupili známou licenci, odflákli to a snažili se hru prodat díky jménu (i když teď tvrdí, že se soustředili hlavně na multiplayer, kde ovšem bylo v základní verzi chyb snad nejvíce). Jsem u Paradoxu zvyklý na ledacos a obvykle je obhajuji, ale tohle je už opravdu moc. Mnoho zahraničních recenzentů se nad hrou nadšeně rozplývá, což si neumím dost dobře vysvětlit, protože jestli toto bude trend strategických her, tak vytáhnu ze skříně své staré zaprášené šachy...

Stáhněte si: Demo, Trailer...

Související články: Novinky

Matto
autorovi je 31 let a pracuje v soukromé vývojářské firmě jako softwarový inženýr; specializuje se na válečné strategie nejlépe s tématem druhé světové, ale nepohrdne ani pěkným simulátorem ze stejného prostředí





 
 
Matto

Verdikt:

Nevydařená předělávka klasické a oblíbené deskové hry našich dědů. Pokud patříte k fandům, jistě přivítáte její jakékoliv počítačové zpracování. Všem ostatním doporučuji o ní raději ani neuvažovat.

Nejnovější články