Destination: Treasure Island - recenze
7/10
zdroj: tisková zpráva

Destination: Treasure Island - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

26. 4. 2007 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Po dvojici adventur inspirovaných klasickými verneovkami přichystali francouzští specialisté další dílo ve vší tichosti. Tentokrát se jim do zaměřovače připletla jiná osobnost světové literatury. Vzhůru na Ostrov pokladů!

Autor: Martin Holas
Publikováno: 26.dubna 2007
Verze hry: finální/anglická/PC
Doba recenzování: 1 týden


Obrázek zdroj: tisková zpráva Možná si ji pamatujete z hodin četby na základní škole, možná jste se s ní kdysi schovávali s baterkou pod peřinou. Jistě, teď mám na mysli knihu, R. L. Stevensonův krásně naivní dobrodružný román Ostrov pokladů o plovoucích korábech, pirátech s dřevěnou nohou, truhlicích se zlatem, mluvících papoušccích, rumu a hospodských odrhovačkách o všem předchozím (no když si to člověk podá takhle, skoro by tu doporučenou četbu pro malé školáky stálo za to přehodnotit). Kheops Studio se známým prostředím tradičně snaží zaútočit na náš sentiment a daří se jim to, i když nutno uznat, že už to zkouší mnoho let stejně a stačí to k úspěchu čím dál méně.

 Citlivá inspirace
Destination: Treasure Island velkou měrou vychází z předchozích počinů firmy, konkrétně pak především Voyage: Inspired by J. Verne a Return to Mysterious Island. Je to vidět už na způsobu, jakým tvůrci přistupují ke knižnímu vzoru. Nesnaží se ho totiž opět nijak vysávat a raději volí formu lehké inspirace – nabídnutý svět rozšíří vlastními nápady nebo alespoň detailněji přiblíží (pro připomenutí například ve Voyage jste měli možnost podívat se přímo na měsíční povrch, zatímco kniha se spokojila pouze s pozorováním z jeho orbitu). To je samozřejmě skvělé, protože ať už předlohu znáte nebo ne, stále vás čeká spousta překvapení.

Tentokrát tvůrci svůj příběh volně navázali na originální Ostrov pokladů, tzn. Jim Hawkins již není pouze malý kluk, ale vyzrálý mladík. Za svůj podíl z poslední „akce“ si koupil vlastní loď pojmenovanou Hispaňola a žije dobrodružným životem. Až jednoho dne se probudí zamčený ve své kajutě. Trojice zrádných pirátů, kteří byli v knize Hawkinsem a ostříleným mořským vlkem Johnem Silverem za zradu zanecháni na opuštěném ostrově, se ze své pasti dostala a chce se mstít. Naštěstí jako na zavolanou zaťuká na okno papoušek Flint a předá Silverovu závěť s novou mapkou k pokladu. Hawkins jako správný dobrodruh se nemusí dvakrát rozmýšlet.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

 Klaustrofobické pocity
Nemusím asi dodávat, že děj celé hry se odehrává na opuštěném ostrově. Pro ilustraci jeho rozlohy: okružní jízda kolem ostrova sestává asi z dvacítky lokací. A na téhle "mýtince" budete konfrontováni s několika nepřátelskými piráty a ke konci hry ještě s dvěma dalšími postavami (jejich identitu raději prozrazovat nebudu, ať nejsem obviňován ze spoilerů:-) Proto si většinou poklábosíte jen s otravným zpívajícím papouchem, který funguje i jako občasná nápověda. No co, promyšlené úvahy o smyslu bytí asi ani cílem autorů nebyly, alespoň budete mít více klidu na hledání pokladu.

A můžete se vsadit, že tak snadné jako vyzvednout si dopis z pošty to nebude, tedy aspoň ne úplně. Aby se k pokladu nedostaly nepovolané ruce, návod popisující cestu byl v závěti patřičně zašifrován. Jedna slovní indicie vede k druhé a jejich luštění patří k těm nejstylovějším a zároveň nejzábavnějším stránkám Treasure Island. Tyto hádanky sice podobně jako celá hra nejsou příliš obtížné, ale pár docela originálních kousků si v jejich souvislosti užijete (za všechny například pokládání starých mincí na závaží tak, aby se otevřela brána do další části ostrova).

Přesto se Kheops Studio neodklonili ze svého klasického vnímání žánru a zdravé jádro Treasure Island vůbec netvoří rébusy jako v nedávno vydané Aura 2. Netvrdím, že na ně nenarazíte, ale většinou jsou tak jednoduché, že se snad ani za puzzly považovat nedají. Spíše jde o komplexnější činnosti jako roztavení nalezeného pokladu v kovárně do formy dělové koule a následné nabíjení děla v jiné části ostrova. Jediný závažnější rébus číhá až v samotném závěru a týká se poměrně komplikované hry s mayským kalendářem. To nejčastější, na čem logické problémy pořád staví, je staré dobré kombinování předmětů. A proč ostatně ne, když k tomu mají vybudovaný tak intuitivní aparát.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Ovládání jedna báseň
Pokud jste hráli některou z předchozích her od této firmy, budete v ovládání jako doma. Inventář na několik obrazovek a co nechybí především, je mnou tolik oblíbený a oceňovaný systém kombinování předmětů. Spoustu předmětů je možné rozebrat na součástky a ty náležitým způsobem jinde využít. Najdete krumpáč. Rozdělíte ho, násadu použijete jako páku u důlního přístroje, opět smontujete dohromady a na jiném místě použijete k vykopání truhly s pokladem. Ejhle! Otevíracímu mechanismu něco chybí. Nezbývá než rozkuchat nedávno nalezené kapesní hodinky a získaná ozubená kolečka použít k opravě. Přesně takové “výzvy” na vás čekají.

Některé problémy jsou komicky nelogické (plavání s dělovou koulí), další zase úsměvně naivní (chytání váčku s tabákem opodál sedících pirátů rybářskou hadicí), všechny bohužel spojuje triviální obtížnost. Na zákys nenarazíte, prakticky vše se dá odklikat metodou pokusu a omylu. Všechny aktivní předměty jsou v okolním prostředí velmi dobře viditelné, pixelhunting tudíž taky nehrozí. Jediné, co by vám mohlo aspoň trochu stát v cestě, je skutečnost, že ne všechny do budoucna nepotřebné předměty mají tendenci z inventáře mizet. Ke konci hry majetek hlavní postavy vydá na menší vetešnictví (ale tak hrozný zmatek jako ve Voyage to naštěstí není).

 Škola hrou?
Uzly, uzly, uzly. Po celou herní dobu se s nimi budete setkávat. Hawkins je námořník, a tak určitě nepřekvapí, že k jeho základním dovednostem patří i toto. Kdykoliv je potřeba něco pořádně zauzlovat, aktivuje se mezihra, během které je vám v několika krocích nabízeno, jak chcete v uzlu pokračovat. No, po pravdě řečeno, hlubší smysl, pokud vůbec existuje, mi zdárně unikl. Jakožto člověk, co si maximálně zaváže tkaničky u bot, jsem byl vždy odkázán na tipování. Edukativní pohnutka autorů? Nejspíše, možnost pozdějšího přehrávání všech použitých uzlů tomu nasvědčuje.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Destination: Treasure Island vůbec vypadá jako výchovná pomůcka a zjevně je určen především mladším hráčům. Když si to shrneme: celkově triviální obtížnost slibující i nováčkům v žánru pouze nějakých 10 hodin zábavy, jednodušší příběh, plytké morální ponaučení na závěr… Netvrdím, že je to špatně, ale je potřeba si uvědomit, že pokud se řadíte mezi protřelejší hráče, proplujete hrou za pár hodin a asi se neubráníte pocitu vnitřního nenaplnění.

 Grafika na vozíčku
Na technickém zpracování hry se nepříjemně projevil nejspíš omezený rozpočet. Použitý engine byl zastaralý už před několika roky, přesto hýří barvami a pro hru tohoto účelu vcelku dostačuje. Plusem je jeho absolutní nenáročnost, doporučená konfigurace 1 GHz procesor a 256 MB paměti mluví za své.

Kýčovité prostředí ostrovní fauny a flóry má něco do sebe, optimistický až poetický nádech zaručeně prosluní duši romantika. Ostatně i z okolních obrázků na vás určitě dýchne ta správná atmosféra Ostrova pokladů. Problém je ten, že pocit sledování pohlednic z tropů máte i při hraní hry. Prostředí je pusté, mrtvé, prostě absolutně bez života. Nepohne se lísteček, stéblo trávy, vůbec nic, a nezachrání to ani několik nesebevědomých pokusů jako je animovaná ještěrka nebo krab na pláži.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii

Tento dojem pozastavení toku času ještě více umocňuje již zmíněný malý počet postav, které se navíc začínají objevovat až v druhé polovině hry. Kvůli tomu celková atmosféra místy doslova odumírá. Nic není ale černobílé, z hořících trosek ji pozvedávají předělové příběhové sekvence, kterých bylo do hry vpraveno na desítky. Nekriticky chválím, tleskám a opět žasnu, co dokáže pár promítnutých artworků se zvukovým a hlasovým doprovodem. Jedním dechem dodávám, že byly mým hnacím motorem, proč Treasure Island dohrát.

Zvukový doprovod se také docela povedl. Jakkoliv je povrchní a poskrovný, tak ke hře sedí. Dabing hlavní postavy je výborný a zřetelný, i průměrnému angličtináři nebude dělat problém porozumět bez titulků (ne že by to bylo potřeba, v Česku se hra prodává v lokalizované verzi). Jen soundtrack je takový nevýrazný. Zapamatujete si pravděpodobně jen chytlavou, stále dokola omílanou, písničku o láhvi rumu. Na pováženou je cena (necelá tisícovka korun), která je i s českými titulky podle mého názoru za takovou hru přece jen trochu přemrštěná (ve světě se prodává o třetinu levněji - 30 USD).

Stáhněte si: Francouzské demo

Související články: Novinky

 
Martin Holas
autorovi je 19 let, studuje na Masarykově univerzitě v Brně; na hrách si cení originality a kvalitního příběhu, upřednostňuje dobré RPG, adventuru či strategii; rád se uchyluje do dob dávno minulých, především co se týče hudebního a filmového vkusu :-)






 
 
Martin Holas
Smarty.cz

Verdikt:

Krátká a snadná adventura na motivy knihy Ostrov pokladů. Díky originálním puzzlům a poutavým příběhovým sekvencím jsem se ale bavil dobře, adventurní nováčci budou ještě lépe.

Nejnovější články