Autor: Nostromo Publikováno: 8.února 2009 | Verze hry: finální/PC/anglická Doba recenzování: 1 týden |
![]() ![]() ![]() Příběhu v Dark horizon můžeme vyčítat ledasco, jen ne originalitu a netradiční pohled na věc, neb je šablonovitý až hanba. Vaší herní inkarnací se stane armádní pilot - strážce třetího stupně, a hnacím motorem příběhu, boj proti mimozemské entitě zvané Mirk. Rozpínajíc se vesmírem pohlcuje vše, co jí stojí v cestě. Naštěstí (možná i bohužel), nepřítel není reprezentován roztahovačnou hrudkou zeleného slizu ale normálním kosmickými plavidly. Ovšem v zásadě je nepodstatné, komu čelíte. Stejně tak mohla být úhlavním nepřítelem, třeba odštěpenecká frakce z měsíce, nebo naštvaní zneuznaní malíři. Poněvadž pořád jen střílíte stíhačky a je jedno, kdo nebo, co je ovládá. Sice musíme nechat, že příběh je na poměry obyčejné střílečky vcelku prokreslený a nesmrskne se jen na dvě věty před misí, ale je podán tak nudným, rozvláčným způsobem, že jen těžko odoláte pokušení každé intermezzo odklepnout. ![]() ![]() ![]() Můžeme začít hned pohledem na bitevní scénu, jasně popírající simulátorovost, vždy't lze koukat na raketku jen dvěma pohledy - ze zadu, nebo se na vesmír dívat z jednoduchého kokpitu. Funkčními kamerami není obsazena jediná klávesa F, jak je tomu zvykem u opravdových simulátorů. Samozřejmě nelze tvrdit, že se jedná vyloženě o chybu, množství kamer není určující, ale je to věc, kterou tvůrci zařadit mohli. Přeci jen používat to nemusíte, ale více pohledů není nikdy na škodu, nota bene u střílečky odehrávající se v trojrozměrném prostoru; a když nic jiného, hezky se na to kouká. ![]() ![]() ![]() Další arkádovitost spočívá ve střílení a zbraňových systémech. Jedno myšítko pálí z laseru, druhé střílí rakety. Žádné složité zaměřovaní, prostě jen držet zaměřovací kříž ve správném místě a pálit dokud se neobjeví výbuch. Jediné čím je střelba vylepšena, je možnost zchlazení nebo ohřátí lodě. Jejím zahřátím zvýšíte dočasně kadenci, ovšem přijdete o štíty. Naopak jejím podchlazením sice rapidně snížíte výkon motorů a zpomalíte kadenci laseru, ale na oplátku dostanete, opět dočasnou, radarovou neviditelnost. Sice se nejedná o nic převratného, maskovací technologie jsou přítomny snad v každé vesmírné střílečce, ať už striktně stimulátorového typu či obyčejné arkády, ale využitelnost je vcelku velká. Šikovnější hráči se pravděpodobně obejdou i bez toho, ovšem s aktivním používáním je hra o poznání zábavnější a jednodušší. RPG podle Paradoxu Nedovolit hráči upravovat si image panáčka či rakety, jenž ve hře ovládá, se dnes bere skoro za kacířství. Hráč má dobrý pocit, že si sestavil něco vlastního, designér se tak zbaví zodpovědnosti a všichni jsou spokojeni. Takže i v Dark Horizon si můžete uplácat vlastní design vesmírného vozítka. Tvůrci dospěli k závěru, že možnost výměny lodních částí je opravňuje k označení - Dark Horizon hra s RPG prvky. Ovšem elementy jsou to tak nicotné, že si jich nejspíš ani nevšimnete. Výměna probíhá před každou misí. Můžete si nachystat nejvhodnější stíhačku pro danou misi. ![]() ![]() ![]() další obrázky v galerii Pustý vesmír ![]() Máte-li pocit, že Dark Horizon je nemastný neslaný, máte pocit správný. Těžko ho lze komukoliv doporučit. Ale stejně tak těžko, kohokoliv vysloveně odrazovat. Hra plyne bez drhnutí, jenomže nějak extra nebaví. Těžko budete ve škole či práci myslet jen to, jak odpoledne sestřelíte pár stíhačů.
Stáhněte si: Demo, Patch Související články: Novinky... |
Nostromo | |
autor ve svých 27 letech, po odehraném větším než obrovském počtu FPS her, stále nepohrdne kvalitní 3D akcí; pořád čeká na nástupce svého oblíbeného Diabla a Planescape Torment; čekaní sí krátí prací, která ostatním umožňuje používát cokoliv na elektřinu. |