Na naše monitory přilétl titul s honosným podtitulem „akční simulátor“. Co od něho tedy můžeme čekat ?

• Simulace nebo zábava?
Crimson Skies bude jistě noční můrou pro všechny skalní příznivce létání, k tomu se ale dostaneme dále. Každopádně pro mě to bylo po mnoha letech jakési splnění malého snu, protože i když mezi mé favority simulátory letadel rozhodně patří, na tomto poli bylo dlouhou dobu zastoupené jen určité spektrum - povětšinou hardcore simulátory zabývající se téměř prouděním vzduchu přes korodování materiálu až po náladu pilota. Na tom by dozajista nebylo nic negativního, vždy zde byly volby umožňující let i bez předchozí zkušenosti testovacího pilota USAF, ale mě neuspokojovala jiná věc - absence silnějšího příběhu. Přestože se objevilo mnoho dobrých simulátorů, zároveň mnohé z těchto her již zkrátka hrami moc nebyly. Také právě z tohoto důvodu mě Crimson Skies na první pohled upoutal, protože je zde velmi výrazná dějová složka. Za geniální v tomto ohledu dodnes považuji Strike Commander od Originu, který dokázal odměřit přesnou dávku realismu a současně zábavy, to vše spojené sugestivním příběhem, který je pro mě v každé hře důležitý. Jistě namítnete, že simulátor má mít jiné přednosti, než příběh, ale já si stojím za názorem, že stále by to především měla být hra a zde příběh svou nezastupitelnou roli má. Jiná věc jsou opravdové simulátory, které si na nic jiného ani příliš nehrají, jako Microsoft Flight Simulator.

Již tedy tušíte, že zde budete postaven do role nějaké konkrétnější postavy, vzdušného piráta Nathana Zacharyho. Ocitnete se ve světě fiktivní minulosti, kde se v době vrtulových letadel a zeppelinu technika hnula trochu jiným směrem a dovedla tyto stroje a jejich využití k dokonalosti. Spojené státy jsou rozdrobené na jednotlivé státečky a na rychlý transport jsou používány obrovské vzducholodě. Vzduch je zde primárním způsobem dopravy a tak není divu, že je zde i mnoho skupin dobrodruhů, kteří si vydělávají občasným sestřelením toho či onoho. Vy, jak v poslední době bývá zvykem, nestojíte na straně práva, ale jste dokonce hned šéf bandy vzdušných pirátů. Na vaší obhajobu je třeba říct, že máte svoji čest a tak neváháte občas zachraňovat i životy.

• Podivné létající stroje
Vždy začínáte (a v tom lepším případě i končíte) na palubě vaší mateřské vzducholodi Pandora. Některé zdejší vzducholodi fungují i jako letadlové lodi, letoun se musí trefit na přistávací podvěsný hák a poté je vytáhnut do útrob vzducholodi. Hodně misí se točí právě okolo ochrany vaší mateřské lodi, ale na to jsme si zvykli jako na standardní součást našich povinností již od dob Tigers Claw ve Wing Commanderu. Ztratíte základnu, je konec. Snad jen s tím rozdílem, že jsem zde nezažíval ony opravdu depresivní a sugestivní pocity, jako když byla právě mateřská hvězdná loď Tigers Claw zničená a já zůstal v malé stíhačce vedle rozprášených trosek uprostřed pustého vesmíru. Škoda, možná jen stárnu ;)

Prohánět se budete v nejrůznějších typech letadel, ale na známá jména a hlavně tvary zapomeňte. Zdejší éra jsou opravdu občas až umělecky vydařená, otázkou je, jak by obstála při skutečném provozu, dám krk za to, že některá z nich by se do vzduchu ani nevznesla. Velmi často je zde vrtule v zadu a tlačí celý letoun. Zanedlouho jsem zjistil, co mi vlastně celá hra tak připomíná ! Možná jste viděli skvělý film Rocketeer o chlapíkovi, který našel ve svém skladu prototyp jet-packu na záda, který američané testovali za války. Vše má podobnou retro fiktivní atmosféru a také se to točí okolo věcí, které létají, včetně oněch zeppelinů. Zásadnější posuny v ději jsou vám servírovány v podobě černobílých dobových filmečků, které zapadají do celkové koncepce hry a nijak neruší - o to více potěší občasné animace v samotném enginu hry.

• Náplň misí
Mise jsou pestré a velmi zábavné - nehrozí, že byste se začali nudit z klišé zničit/ochránit/sestřelit. Tato hra to má lehčí i právě díky příběhu, takže autoři si mohli dovolit i věci jako mise nad Holywoodem, kde se zrovna naostro točí, což vy zdárně svým vpádem přerušíte. A ještě stihnete zachránit zdejší filmovou hvězdu, která je zde držena a nucena filmovat :) Vůbec hodně úkolů bude ve spojitosti se záchranou nějaké vyvinuté slečinky, protože Nathan má prostě slabost a hlavně je šéf bandy, takže pohoda, kámoši mu pomůžou ;)

Je pravda, že občas jeho důvody bývají i hmatatelnější (náhrdelník) a pak se parťáci k misi přemlouvají ještě lépe. S tím souvisí i jakýsi managment, přičemž vydělané dolary můžete investovat do vytvoření vlastního letadla, na které si namontujete vše podle vašich představ. A vybírat je opravdu z čeho. Každé letadlo má několik podvěsů pro kulomety, kterých je mnoho druhů, stejně jako raket, které mohou kromě klasických účinků například oslepit nepřátelského pilota nebo mu provést něco podobně příjemného s letadlem.

• Zjednodušené ovládání
Chování letounů ve vzduchu způsobí všem „realistickým“ pilotům divoké sny, ale spíše nepředpokládám, že ti by tuto hru hráli. Ovládání je maximálně zjednodušeno, v podstatě musíte jen přibírat a ubírat rychlost, co se týče udržení stroje ve vzduchu. Nemusíte se příliš bát, že dostanete letadlo do vývrtky. Let po hraně je možný také téměř po nekonečnou dobu, v realitě už byste šli k zemi, hezky po čumáku. Není to zde dotaženo zas do takové akční absurdity (i když také zábavné) jako třeba v Terminal Velocity, stále to jsou letadla, pro která platí jakési fyzikální zákony, ale jsou to letadla hodně akční. Jsou proto velmi dobře vybavena pro lumpárny jako je prolétávání vraky havarovaných zeppelinů, vytahování lidí po žebříků z jedoucího vlaku a podobný denní chléb každého alespoň průměrného hrdiny z povolání.

• Grafika a hukot zeppelínů
Dostáváme se k velmi příjemné části, co se týče tohoto dílka. Grafika se totiž opravdu povedla, i když je zde vše v lehkém komixovém stylu, nic nepostrádá detaily a v celku tvoří velmi dobrou kulisu pro vaše počínání. Některé „zátiší“ jsou až úchvatná, určitě je třeba zmínit dočasné letiště obří vzducholodi Promised Land (než jí zničíte), kde je vytvořeno vše včetně infrastruktury, okolních políček a kolejí. To samé platí pro hollywoodské ateliéry, kde se prohánějí po ulicích houkající policejní auta a i další lokace jsou do podrobností vypracované. Velmi dobrý dojem dotváří i stromy a občasné keříky, které se po krajině vyskytují. Je balzámem pro oči vidět po splněné misi vaše letadlo, jak se konečně zaháklo ve spodku vaší mateřské lodi a je vtahováno do bezpečí.

Jen jsem zde postrádal větší zvýraznění poškození letadla, pár čmoudů a škrábanců i po největší bitvě a téměř stoprocentním poškození je trochu málo. Engine je optimalizovaný poměrně dobře, protože na mém muzeálním Voodoo 2 a PIII se to hrát dalo vcelku obstojně, nějaký ten vyhozený frejmík při větší vřavě nás nerozhodí, že ;) A jestli ano, považoval bych jako již slušný základ TNT2. Pak se vám aspoň nestane, že po několika misích se Voodoo 2 zahřívá natolik, že po chvíli střílíte místo do letadel do blikajících bílých polygonů ;-P

Hudba a zvuky jsou na podobné úrovni jako grafika, tedy na velmi obstojné. Celou dobu vás provázejí hlášky o situaci od vašich kolegů i vás samotných, rádio se zde opravdu nevypne ani na chvilku, všichni jsou ukecaní jako někde na pivu - občas se divíte, jak ještě stíhají řídit letadlo. Obligátní hukot motoru je celkem samozřejmostí, zajímavě předou i motory zeppelinů, žádný jsem sice nad svou hlavou proletět neviděl, ale možná asi nějak takhle velká vzducholoď prostě vrčí. Vše je velmi stylově podbarveno místy až filmovou hudbou, která je fajn, ale po čase se celkem omrzí a s vděkem pak kvitujete volbu pro její ztlumení až vypnutí.

• Nepříjemně dlouhé nahrávání
Několik věcí je ale potřeba vytknout. Tak za prvé jsou to poměrně dlouhé doby mezi načtením některých obrazovek, což je celkem nepříjemné, protože se mezi jednotlivými misemi v nich pohybujete dost často. Možná pomůže 512 MB paměti :) O chybě ve zobrazování jsem se již zmínil, ale to přikládám opravdu mému Voodoo 2, které nestíhá. Co se týče ovládání, velmi prospěšné vám budou pedály, protože rukou je prostě málo - jedna na joystick a ty zbylé na to ostatní. A raketa zároveň s přidáváním rychlosti se vypouští celkem těžko.

Dostáváme se k závěru. Již víte, komu asi je tato hra určena, rozhodně ne někomu, kdo s letadly spí. Já a mě podobní hráči s nimi jen… létají. Proto mi Crimson Skies vyhovuje, i když letový model je možná až zbytečně jednoduchý a arkádovitý. To je asi jediná podstatná výtka, protože jinak mohla tato hra zaujmout i ortodoxnější piloty mezi námi. Na druhou stranu takhle je hra určena širokému hráčstvu a ovládnout jí nebude činit nikomu potíže. Kladný verdikt se dá již asi tušit. Takže nandejte kuklu, brejle a hurá zachraňovat slečinky, který si o to říkají ;) O zachraňování samozřejmě.