| Autor: Frix Publikováno: 16.prosince 2004 | 
zdroj:
tisková zpráva
Verze hry: finální/anglická pro PCDoba recenzování: 1 týden |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na ten další (díky za ně GameStaru) Pokud jste o Riddickovi ještě neslyšeli díky Xbox verzi, pak vězte, že se jedná o unikátní směsku mnoha typů akčních her. Dohromady tvoři ojedinělý amalgám brutální akce, stealthu, boje zblízka a navrch třeba i přestřelek v robotech nebo puzzle ve stylu původních Tomb Raiderů. Riddick se staví čelem řadě možných překážek v cestě a bez výjimky přes ně v pohodě přechází. Filmové adaptace bývají často odsouzeny k hanbě, Riddick se ale své inspiraci drží věrně a vítězí. Stejně tak mohlo dopadnout zle zkombinování různých stylů do jednoho, naštěstí se však žádné černé předpovědi nevyplnily a vývojáři skutečně obstojně převedli na PC původní skvělou hru a ještě k ní v Developer's Cut verzi leccos přidali (viz níže). • Atmosféra vládne všemu 
zdroj:
tisková zpráva
Riddick je hra, ze které na každém kroku dýchá odhodlání autorů z ní udělat něco výjimečného a unikátního. Detailismus a puntičkářství udělalo své, samozřejmě v dobrém slova smyslu a tak během hraní člověk prostě musí znovu a znovu žasnout nad řadou kvalitních vlastností, které by vlastně měly být v každé hře, ale jejich nedostatek si neuvědomíme až do chvíle, než přijde skutečně osobitý kus. Ve třech sférách věznice uprostřed vesmíru se objevují spoluvězni, kteří se s Riddickem buď přátelí a pomáhají mu, bojí se ho, nebo se jej rovnou snaží zabít. Každá postava je unikátní, samostatně vymodelovaná a pojmenovaná, žádné bezduché klony.Dieselův Riddick je se svým démonickým basem sázkou do loterie, ale lehká ironie hře jen napomáhá k úspěchu a dalšímu puncu nadstandardní kvality. Z Riddicka jako z osoby i ze hry prostě dýchá atmosféra tak mohutně, že definuje celkový herní zážitek, což je rozhodně velmi dobře. Temné, depresivní prostředí ostře kontrastuje s nápaditě navrženými úrovněmi, kde se neopakují stereotypní akční sekvence, naopak hráč prožívá stále něco nového. Tutoriál je vložen do děje nenásilně a velice vhodně, hráč se tu seznámí se střelbou i skrýváním se. Narozdíl od řady dnešních her postrádá Riddick jakýkoliv výraznější HUD, obrazovka je prázdná a v kombinaci třeba s jemně se hýbajícím obrazem v rytmu dýchání umožňuje jedinečně se do hraní vžít. Stejně tak chybí zaměřovací kříž, jedinou možností je naučit se používat laserové zaměřovače a namontované baterky na zbraních. Ani zdraví není vyjádřené číselně, pouze jako pár bílých čtverců, které se během boje objeví v levém horním rohu obrazovky. Je to podobný případ, jako u Half-Life 2, snad jen Riddick se vůbec nevyhýbá ukázkám postavy jako takové. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Pro lepší představu, jak se vlastně Riddick hraje, si popíšeme jeden ze segmentů na začátku hry. Po rozhovoru s jedním ze spoluvězňů je možné ho nechat být, nebo akceptovat jeho nabídku na odměnu za zabití jeho nepřítele. Ten nic netuší a vražda samotná je tak hračkou, stačí se přiblížit ve stealth módu a zabodnout jej šroubovákem. Pokud si nedáte pozor, snadno se ale může objevit jeden ze strážných, který uslyší hluk a je na řade část střelecká, kdy buď nepříteli vyrvete zbraň z rukou, utečete nebo ideálně trikem obrátíte hlaveň k jeho lebce. To vše během pár minut, kdy představí hra všechny možné aspekty svého různorodého stylu. • Boxery, šroubováky, skalpely a ti druzí 
zdroj:
tisková zpráva
Ještě před tím, než se hráči dostane do rukou první střelná zbraň, stráví dlouhou dobu bojem nablízko a nevyhne se mu ani po zbytek hry. Pokusů o ztvárnění bodných zbraní bylo v různých titulech již mnoho, ale zkuste vyjmenovat FPS, kde se tento koncept ujal. V Riddickovi není problém bojovat pěstmi, s tyčí, s boxerem nebo s jedním z řady bodců. Systém je jednoduchý a přitom komplexní, údery jdou spojovat snadno do komb pomocí pár tlačítek a přitom je stále něco nového k objevování.Nejdůležitější je samozřejmě pocit z boje a ten v Riddickovi nechybí. Pěstní souboje jsou divoké a brutální, nepřítel zabodnutý skalpelem vám pošle do páteře mrazení. Úžasným ozvláštněním jsou speciální pohyby, kterými Riddick disponuje. Například je možné beze zbraně přistoupit k ozbrojenému bachařovi a přinutit jej obrátit na vás svoji pistoli, brokovnici nebo cokoliv jiného. Se správným načasováním mu ji jde před výstřelem stočit přímo k hlavě a donutit jej si doslova vystřelit mozek z hlavy. Riddick je vůbec dost brutální a krvavá hra, která si nebere servítky, ale přitom v ní násilí nepůsobí samoúčelně a tupě. • Slabá střelba, ale o to lepší AI Stejně pohodlně jde protivníka i odzbrojit a nablízko mu vyrvat zbraň z ruky. Nefunguje to však pořád, pušky jsou zakódované na DNA vlastníka a než se probijete k použitelným zbraním, chvíli to potrvá. Boj střelnými zbraněmi je paradoxně asi nejslabší herní stránkou Riddicka. Přestřelky jsou přímočaré a nikterak náročné, model poškození trochu hapruje a nejlepší taktikou bývá prostě vyběhnout nepříteli vstříc a vysypat mu zásobník do hrudi. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Zábavný je boj i tak, ale rozhodně nejde o nic dech beroucího. Svůj díl viny má také arzenál, který je až příliš staromilský. Pistole, brokovnice, pušky a kulomet. To je všechno, co se Riddickovi dostane do rukou a například sniper puška nebo něco podobného citelně schází. Jako vyvážení působí skvěle zpracovaná baterka na větších zbraních, aneb Doom 3 se má co učit, alespoň do příchodu datadisku. Nedostatky v kvalitě střílečkové části bohatě vynahrazuje umělá inteligence nepřátel, která je jednoduše řečeno vynikající a pamětihodná. Protivníci skutečně reagují jako myslící bytosti a zatímco v řadě her umí AI uskočit za překážku v jediném naskriptovaném momentu, bytosti v Riddickovi působí jako skutečně živé. Někdy ostatně až moc. Umí používat celé své okolí a nejde se spoléhat na to, že třeba jeden z bachařů má vyměřený prostor, ze kterého se nehne. 
zdroj:
tisková zpráva
Lidští protivníci se vyskytují v řadě podob a všichni bojují hodně obstojně, tedy za předpokladu, že máte zapnutou alespoň střední úroveň obtížnosti. Nepřátele se ale objevují i v nehumánních podobách, které stojí převážně na brutální síle a boje s nimi poskytují vítané ozvláštnění tempa akce. • Perfektní stealth prvky Nejlepší složkou hry je podle mého názoru stealth část. Je inovativní a hlavně skvěle funguje bez ohledu na ostatní části hry. Neexistuje žádný ukazatel toho, jak je nebo není hráč vidět - po skrčení se automaticky aktivuje stealth mód. Jediným indikátorem detekce je zabarvení obrazovky do modra, které dává najevo, že je Riddick v bezpečí a nemá se čeho bát. Modré zabarvení zcela plynule přechází zpět do normálních barev a po pár minutách hraní přejde člověku tento systém naprosto do krve. Naučíte se reagovat na změnu barev bez toho, že by si ji vůbec uvědomovali a není třeba držet neustále periferní pohled na jakémsi ukazateli v rohu. Ve stealth módu může Riddick své oponenty snadno zabít zlomením vazu, ale na tento manévr je třeba mít dobrý cvik. Lze i nepřítele vzít pod krkem a použít jej jako živý štít. Stealth v Riddickovi působí stejně dobře, jako třeba v posledním Thiefovi, a přitom narozdíl od něj nejde o hlavní složku hry. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Vedle nadlidské síly disponuje Riddick jednou výraznou tělesnou vlastností, která jej předurčí k dalšímu osudu, totiž vidění ve tmě. Jde zapínat a vypínat podle potřeby, což se hodí v situacích, kdy by Riddicka jinak mohli nepřátelé oslepovat třeba baterkou na zbrani. Mnoho obtížných herních situací stojí právě na noktovizi, kterou Riddick ovládá dokonale a ve tmě vidí skutečně jako za denního světla. Nepřátelé mohou používat baterky a svítilny, Riddickovým cílem je využít své taktické výhody, vraždit rychle a neviditelně. Ovládací schéma se z Xboxu podařilo přenést bez problémů, myš s klávesnicí fungují tak, jak mají a oproti gamepadu, který jde také použít, je ovládání znatelně výhodnější. Je to příjemné zjištění v současné době, kdy se většina vývojářů s uživatelskou příjemností vůbec nezabývá a čím dal více PC her si bez gamepadu skoro ani nespustíte. Byla také přidána funkce quicksave/quickload, ačkoliv systém checkpointů funguje bezvadně. 
zdroj:
tisková zpráva
• Nic netrvá věčně Riddick se skládá z řady plynule spojených částí, mezi kterými je někdy třeba procházet i směrem nazpět a neexistuje jasné odlišení různých úrovní. Objevuje se často adventurní složka, která sice postrádá skutečný význam (rozhovory s NPC končí bez výjimky stejným výsledkem), ale je to velmi vítané oddechnutí od akce a brutality. Jde dokonce splnit pár postranních misí, které se vypisují v jakémsi deníčku, a získávat za ně bonusové zbraně nebo peníze, které později zužitkujete. Hra se dá dokončit za něco málo přes 10-12 hodin a jde o snad jedinou opravdu znatelnou chybu. Riddick je prostě tak dobrý, že vám bude líto, když všechno skončí a aspekt znovuhratelnosti je jen standardně silný. Multiplayer chybí, což mi však přijde zcela omluvitelné. Riddick je jasně zaměřený na kvalitní zážitek pro jednoho hráče a svojí roli zde plní na výbornou. Výhodou PC verze je zahrnutí komentáře autorů, který je plynule zahrnutý do hraní a zpřístupní se po prvním dokončení. Milý bonus ve stylu komentářů režiséra u DVD filmů. Dále přibyla do hry jedna nová sekvence, která je perfektní, ale velmi krátká. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů • Trochu náročnější na HW Technické zpracování je u Riddicka trochu problematické, ačkoliv tímto výrazem možná nedělám hře čest. Mimika, tuny různých detailů, realistické stínování na úrovní Doom 3, to všechno je krásné a při hraní je tím podpořena atmosféra, ale o to víc pak bijí do očí technické nedostatky typu slabých textur stěn atd. Jde spíš o celkový dojem z hraní, než o specifické výtky, ale vzhledově prostě Riddickovi něco chybí, působí chvílemi příliš strojeně. Je to však skutečně jen drobný osobní dojem, který nemusí každý pocítit. Obecnou chybou je však systémová náročnost. Připravte si pro pohodlné hraní aspoň na středně dobrém nastavení silný stroj, ideálně s grafickou kartou poslední generace (s GF4Ti jen v 800x600 na low-detaily). Zvuková stránka hry je jedním slovem geniální a není, co by jí šlo vytknout. Zvukům i hudbě však kraluje dabing, který je zcela profesionální a hráči snadno dojde, o jak velkou porci atmosféry tím přicházejí amatérsky namlouvané hry. • Závěr 
zdroj:
tisková zpráva
Chronicles of Riddick je skvělá hra s několika drobnými chybami, které se dají v kontextu spousty výtečně promyšlených vlastností hry lehce opomenout. Jde o jedno z nejlepších skloubení více žánrů, které se vůbec kdy ve hře objevilo a rozhodně by tahle pecka neměla chybět pod stromečkem nikomu, kdo ocení dobře zpracovanou akci.Stáhněte si: Trailery, Cheaty... Související články: Novinky... |
| Frix | |
| autorovi je 19 let, píše pro Tiscali Games & Level a dlouhodobě žije ve Finsku, kde studuje helsinskou Open University of Economics; hraje akce všeho druhu, trpí úchylkou pro stealth žánr, GTA a Warrena Spectora (všechny články autora) |
