• Závěrečný díl herní trilogie
Vracet se znovu, již po několikáté k mytologii čarodějnice z Blair, hledat opětovně příčinu hrůz, ztracených děti, Rakvového kamene, či činů Rustina Parra, by na tomto místě v tuto chvíli bylo více než zbytečné. Tentokrát se vlastně vypravíme na úplný začátek, do roku 1786, kdy to všechno blízko marylandských lesů, v městečku Blair, začalo. Kdysi obchodně úspěšné městečko, které protínalo několik obchodních stezek, upadlo v zapomnění. Lidé odsud prchají po desítkách, nechávají zde ležet ladem majetek, své bohatství, půdu a to vše jen proto, aby byli ušetřeni zla a ďábelské síly, které přinesla do městečka Elly Kedwardová. Žena odsouzena za čarodějnictví, vyhnána z města, dána napospas kruté zimě, která právě graduje. Její odsouzení, vyhnání z města a stejně tak i jasný osud, který ji přiřkl lid, když jí v této kruté zimě přivázal ke stromu v nedalekém lese, není ovšem vše. Kdo si myslel, že tím vše končí, krutě se mýlil…

• Kouzla a nepřátelé
zdroj: Archiv Jonathan Prye, odhodlán pomoci, přijíždí do městečka Blair a jeho úlohou je jediné. Najít, vypátrat, dopídit se skutečné pravdy, která se skrývá za jménem Elly Kedward. Úkol více než složitý, ale zkušení lovci čarodějnic, znalci a ostřílení hráči předchozí dvou dílu si dozajista rady vědět budou. Jako byl první díl o komunikaci, o objevování a bádání se po nových a nových lokalitách, jako byl druhý díl o akci, nesmyslném běhání po lese a nehorázně krátký, je třetí díl zlatou střední cestou mezi nimi. V roli Jonatha se tedy vydáváte po stopách legendy spjaté s Elly, objevují se stále nové a nové okolnosti točící se nejen kolem ní samotné, ale také Vámi navštíveného městečka Blair.

Pomáhají místní obyvatelé, i když jich moc po rychlém úprku nezbylo, pomáhají také nové zbraně. Když to vezmu kolem a kolem, jejich skladba je třikrát větší než v předchozích dílech, takže nechybí nejen úžasné dobové pistole, ale také pár exotických. Hole, které si berou na pomoc blesky a oheň, hořící kříž, stejně tak krucifix, magické kameny. Čekají na vás další nad- i pod-přirozená kouzla, která používá nejen Jonathan, ale I vaši nepřátelé. Na druhou stranu jsou tu také nepřátelé, kteří se pomalu ale jistě na Vaše zbraně těší. Objevují se tu i staří známí přátelé smotaní z klacíků, stejně tak zombie, duchové přicházející, či se objevující z ničeho nic. Většina nepřátel je ovšem neskutečně primitivních, není s nimi moc práce a to samé platí i o závěrečných bossech. Jak moc jsem se musel smát měnícímu se ropucha-dědkovi ve druhém díle, zasmál jsem se nad jednoduchostí nepřátel i zde. Není to tak hrozné jako minule, ale mohlo to být i „horší“.

• Vylepšení herního enginu
zdroj: Archiv Cestou necestou, lesem, indiánskými teritorii, prostorem mimo naše světy. Všude tam se podíváte. Všude tam budete řešit o něco málo hádanek, které spíše chtějí prodloužit celkovou hrací dobu, než zaujmout svým intelektem. Celkově se ve trojce o něco více bojuje, stejně jako ve druhém díle, který byl minimálně o přemýšlení, si i tentokrát tvůrci z Ritualu (mimochodem autoři F.A.K.K. 2 a Sinu) dali práci nejen se souboji, ale také trochu zapracovali na dnes již trochu zastaralém enginu Nocturne. Stále tedy platí vlnící se plášť ve větru, stále také platí špatně použité úhly kamer, které někdy opravdu hodně naštvou při bojích, či v temných místech, kdy nevíte jak ven, přitom, kdyby jste tam byli vy sami, cesta ven by byla více než jednoduchá. Stejně tak bych se rád zmínil o neskutečně dlouhém nahrávání mezi lokacemi, které, a to se mi na stole nepovaluje nic hrozného, trvá neskutečně dlouho. Možná, že slovo dlouho je na tomhle místě nevhodné.

Po absenci v druhém díle se vrací nejen váš zvířecí pomocník, ale také mapa a soupis úkolů, které se postupem času, jak tyto plníte, odškrtávají. Přítomen je I Váš deník, který leckdy pomohl v díle prvním, v druhém jsme si ho odvykli a třetí ho znovu připomíná a oživuje pamět.

• Srovnání s předchozími díly
Jak moc byli na pěti reproduktorech zvuky ve druhém díle strašidelné a hrůzostrašné, i zde se člověk leckdy bojí svého dalšího kroku, navíc zde figuruje malý nádech indiánské mytologie, takže pocity v lese, všudypřítomný rádce a přítel, bílý vlk, sníh a stopy krve v něm, to vše je atmosféra, která znovu děsí, ale dojmy jsou jen momentální, chvilkové. Hra je ale stále jen „nastavovanou kaší“, která nepřináší nic moc nového.

zdroj: Archiv Elly Kedwardovou to mělo začít a jak Terminal Reality, tak Human Head se právě tímto dílem měli inspirovat. Bylo to ale bohužel obráceně a až si za nějaký čas budete moci všechny tři díly (jako budget, za zvýhodněnou cenu) koupit i u nás, berte nejdřív ten třetí. Je jen na Vás jak se s ním poperete, je čas bilancovat a já si při té přiležitosti znovu vzpomenu na scénu ve které vbíhá Heatcher do sklepa ze Michaelem a přichází mi na mysl otázka. Stálo to vůbec za to?