Autor: Dick Publikováno: 1.prosince 2006 |
![]() ![]() ![]() Princip hry jsme vysvětlili zběžně v dojmech z Games Convention. V zásadě jsou Bionicle Heroes akční arkádou drobně okořeněnou několika logickými prvky. Onen akční prvek je zastoupen ničením všudypřítomných nepřátel a potrápení mozku pak vyplývá většinou z nutnosti vyřešit způsob otevření dveří či odstranění nějaké překážky. Každopádně se nemusíte bát, že by tyto hříčky byly nad vaše síly - vše je nastaveno tak, aby to zvládl i váš mladší sourozenec bez nějakého většího úsilí. Osobně mi v úplně první úrovni zabralo nějaký čas otvírání jedné z bran, kdy jsem ještě nebyl navyknut na chování hry a zkoušel všechny možné způsoby, jak přes ni přejít. Nakonec se ukázalo, že si stačí nasadit jednu z kouzelných masek, stisknout pravé tlačítko myši a vše se provedlo samo. Úplně stejně – tedy maximálně jednoduše – se vlastně děje interakce se všemi věcmi ve hře a je jedno, jestli je to uvedení vozíku do chodu, spuštění mostu nebo třeba postavení voru. ![]() ![]() ![]() Ačkoliv se Bionicle Heroes tváří jako hra s velmi originálním přístupem, v jádru má osvojeny zažité mechanismy z běžných akčních her, jen je podává v trochu jiným způsobem. Základem všeho je práce se zmíněnými maskami, které zde zastupují zbraně (jakési futuristické verze brokovnice, raketometu, plazmy apod.). Jejich existence vás provází od úplného počátku hry až do konce, jelikož bez nich byste nebyli nic. To ony vám dávají magickou sílu ničit protivníky různými způsoby, uvádět věci do pohybu či vstupovat na jinak nepřístupná místa. Co maska, to jiný druh zbraně či schopnosti. V úvodu nemáte logicky masku žádnou, ale již po několika minutách se stanete hrdým vlastníkem jedné z nich. Další se rychle nabalují a při troše štěstí již po zdolání prvního levelu poznáte účinky všech. Jak dlouhá zábava? Vlastní hra je rozdělena na šest různých prostředí a každé z nich vám nabízí rovné čtyři levely. Jednoduchým výpočtem si tak každý dá dohromady, že tu máme rovných 24 úrovní, což je číslo relativně vysoké. Navíc není zdaleka konečné, jelikož postupem času můžete získat přístup k několika bonusovým (viz dále). Dohrání každého z nich zabere v průměru 15-30 minut, takže hrací doba pro průměrného bude ve výsledku oscilovat kolem 10 hodin, což je celkem solidní. Jednotlivé úrovně a stejně tak prostředí nemáte na začátku k dispozici všechny, ale musíte si je postupně odemknout, což je svým způsobem motivující, jelikož vás to žene dál s touhou zjistit, co na vás ještě čeká. Nejzásadnější problém Bionicle Hereos tkví v přílišné podobnosti náplně jednotlivých levelů. Člověk tak nějak podvědomě čeká, že každé nové prostředí nabídne zcela nový, neotřelý zážitek, ale kdepak. Tím pádem pokud dohrajete jedno prostředí, v těch ostatních vás s menšími obměnami čeká úplně to samé, jen v jiném vizuálním hávu. Je to docela škoda, neboť všechny prvky hratelnosti fungují samy o sobě výborně, jen vydržet u hry v kuse několik hodin je takřka nemožné právě z důvodu jisté repetivnosti. ![]() ![]() ![]() Jeden z levelů se zjevně inspiroval scénou od LucasArts – když se velkou rychlostí řítíte na důlním vozíku starou štolou je opravdu těžké si nevybavit Indiana Jonese.. Závěr každé mise se řídí tím samým scénářem – musíte zničit hlavního bosse, vypořádat se s jeho nohsledy a samozřejmě přežít. To všechno je sice fajn, má to spád a snadno vás to pohltí, ale výsledek je úplně stejný jako pouštět si stokrát za sebou svoji oblíbenou písničku. Nastavená obtížnost není – jak se dá ostatně předpokládat – nijak vysoká. Pokud máte dobrý postřeh a rychlé reflexy, není problém hru projít bez nějaké výraznější újmy na zdraví. Tomu všemu navíc hraje do karet skutečnost, že jste de facto nesmrtelní. Zdraví totiž symbolizují jednotlivé masky a každá z nich má určitou energii. Pokud dojde k jejímu vyčerpání, sice o ní přijdete, ale většinou míváte v zásobě masku další, která ji zastoupí. Jednotlivé levely jsou navrženy tak, že v některých místech byste bez určité masky nemohli postoupit dále, proto i pokud o ni jednou přijdete, na nějakém jiné místě se objeví a vy ji opět můžete sebrat. ![]() ![]() ![]() Patříte-li mezi skalní fandy řady Bionicle, dozajista nepohrdnete bonusovým obsahem, kterého je ve hře skutečně přehršel. Za svědomité plnění levelů se vám totiž zpřístupňují jednotliví hrdinové v galerii. Ti jsou vybaveni podrobným popisem, místem jejich výskytu a dalšími souvisejícími informacemi. Proto pokud na ně máte zálusk, je třeba procházet každý kout a sbírat doslova vše, co vám přijde pod ruku. Další motivací k hraní již jednou dokončených úrovní je možnost získat více bodů a lepší hodnocení a to všechno pak vyměnit za některý z bonusových levelů. Grafická stránka je přesně taková, jakou by asi každý od hry podobného typu čekal – barevná, nablýskaná a hýřící nejrůznějšími efekty. Místy se vám mezi tato přídavná jména vklíní ještě přeplácaná a nepřehledná. To především v okamžiku, kdy na vás útočí více nepřátel a vy se je snažíte usmažit plasmou nebo ohnivými koulemi, což vám oni oplácejí podobnou mincí. To má za následek, že mnohdy budete pobíhat dokolečka po daném místě a bezhlavě střílet okolo sebe. ![]() ![]() ![]() další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii Použité textury hraní spíše přitěžují než naopak, kvůli čemuž vám občas mohou nepřátelé splývat s okolím, avšak kdoví, možná to byl záměr. Jinak k vizuální stránce hry nelze mít nějakých dalších připomínek a musí se ke slovu dostat slova chvály. Ta putují především na adresu různorodosti jednotlivých prostředí, kdy jsou sety jednotlivých levelů stylizovány například do džungle, vyprahlé pouště, opuštěného továrního komplexu a několika dalších míst. Co si jednoznačně zaslouží jedničku s hvězdičkou je hudba. Upřímně už dlouho jsem nehrál titul, který by mé uši pohladil takovým způsobem jako Bionicle Heroes. Atmosferické orchestrální symfonie se tu mísí s pořádným rockovým nářezem a za výsledek by se nemusel stydět kdejaký hollywoodský trhák. Ba co víc, hudba je dynamická, věrně kopíruje dění na obrazovce, tudíž vás vcelku rychle dokáže strhnout. Škoda jen občasných hluchých míst, kdy jsou vytříbené tóny nahrazeny šedošedým hudebním doprovodem bez špetky invence. Každopádně pokud by hudba této hry vyšla jako soundtrack, určitě bych si jej běžel co nejdříve do obchodu koupit. ![]() Stáhněte si: Demo, Trailery... Související články: Dojmy, Novinky... |
Dick | |
autorovi je 25 let a již od útlého dětství se zajímá o hry, hudbu a vše krásné; vedle dlouhých hodin před monitorem rád jezdí na horském kole a ulítává na gumových medvídcích |