Bionicle Heroes - recenze
6/10
zdroj: tisková zpráva

Bionicle Heroes - recenze

1. 12. 2006 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Hloupá hra pro děti snažící se přiživit na úspěchu LEGO Star Wars? To je zásadní otázka, kterou si asi každý zákonitě položí v myšlenkách o akční hře s roboty, která vznikla na základě populární stavebnice ze série Bionicle.

Autor: Dick
Publikováno: 1.prosince 2006
První česká recenze této hry zdroj: tisková zpráva Verze hry: finální/anglická/PC
Doba recenzování: 1 týden

Obrázek zdroj: tisková zpráva
Když se objevil první díl série LEGO Star Wars, někteří lidé nevěřili v jeho úspěch. Domnívali se, že se Eidos jen snaží z hráčů vyždímat peníze pomocí relativně známé licence. Předpovědi se ale nenaplnily a my před sebou měli povedený titul, který si v recenzích vysloužil vysoké známky a především se prodával v milionech kusů. To je také hlavní důvod, proč vznikla další podobná hra. Jen s tím rozdílem, že klasické kostičky LEGO byly nahrazeny jinak zaměřenou edicí LEGO Bionicle, která má spoustu fandů i u nás.

 Druhořadý příběh
Kdo si potrpí na brilantní děj a vybroušené vylíčení jednotlivých postav, bude příběhem Bionicle Heroes poněkud zklamán. Zatímco LEGO Star Wars se mělo o co opřít, v tomto případě jakýkoliv pokus o opření znamená pád z výšky na zem. Alespoň tak působí neurčitý příběh vyprávějící o naplnění starověkého proroctví o mladém spasiteli ostrova Mata Nui, který musí najít legendární Masku světla, postavit se proti zlu, temnotě a všem nekalým živlům. Asi mi dáte za pravdu, že nejde o nic, z čeho bychom si sedli na zadek nebo byli kdovíjak nadšení (byť věřím, že se mnou všichni skalní fanoušci Bionicle nebudou souhlasit…). Příběh navíc vnímáte asi jen dvě minuty, po které běží intro, jelikož dále ve hře s ním autoři skoro vůbec nepracují a vy jej tak opravdu rádi vypustíte z hlavy.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Bionicle Heroes je multiplatformní hra a tohoto faktu si jste vědomi již od první minuty. Jde o drobné detaily, které příznivce platformy PC lehce rozhodí – například zdlouhavé obchodování z důvodu nemožnosti využívat místo klávesnice myš. Na co si ale budete zpočátku těžko zvykat, je kamera. Na okolní svět tu totiž nazíráte jakoby přes rameno své postavy, kvůli čemuž nebudete mít zrovna dokonalý přehled o svém okolí. Hrdina je navíc z nepochopitelného důvodu napevno umístěn u levého okraje obrazovky, což vás z nedostatku výhledu na tuto stranu nutí stále se tímto směrem otáčet, jestli tam náhodou nečíhá nějaký nepřítel. Pro někoho to bude asi kardinální problém, já osobně jsem si na to zvykl asi až po hodince hraní.

 Esence jednoduchosti
Princip hry jsme vysvětlili zběžně v dojmech z Games Convention. V zásadě jsou Bionicle Heroes akční arkádou drobně okořeněnou několika logickými prvky. Onen akční prvek je zastoupen ničením všudypřítomných nepřátel a potrápení mozku pak vyplývá většinou z nutnosti vyřešit způsob otevření dveří či odstranění nějaké překážky. Každopádně se nemusíte bát, že by tyto hříčky byly nad vaše síly - vše je nastaveno tak, aby to zvládl i váš mladší sourozenec bez nějakého většího úsilí.

Osobně mi v úplně první úrovni zabralo nějaký čas otvírání jedné z bran, kdy jsem ještě nebyl navyknut na chování hry a zkoušel všechny možné způsoby, jak přes ni přejít. Nakonec se ukázalo, že si stačí nasadit jednu z kouzelných masek, stisknout pravé tlačítko myši a vše se provedlo samo. Úplně stejně – tedy maximálně jednoduše – se vlastně děje interakce se všemi věcmi ve hře a je jedno, jestli je to uvedení vozíku do chodu, spuštění mostu nebo třeba postavení voru.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Ačkoliv se Bionicle Heroes tváří jako hra s velmi originálním přístupem, v jádru má osvojeny zažité mechanismy z běžných akčních her, jen je podává v trochu jiným způsobem. Základem všeho je práce se zmíněnými maskami, které zde zastupují zbraně (jakési futuristické verze brokovnice, raketometu, plazmy apod.). Jejich existence vás provází od úplného počátku hry až do konce, jelikož bez nich byste nebyli nic. To ony vám dávají magickou sílu ničit protivníky různými způsoby, uvádět věci do pohybu či vstupovat na jinak nepřístupná místa. Co maska, to jiný druh zbraně či schopnosti. V úvodu nemáte logicky masku žádnou, ale již po několika minutách se stanete hrdým vlastníkem jedné z nich. Další se rychle nabalují a při troše štěstí již po zdolání prvního levelu poznáte účinky všech.

 Jak dlouhá zábava?
Vlastní hra je rozdělena na šest různých prostředí a každé z nich vám nabízí rovné čtyři levely. Jednoduchým výpočtem si tak každý dá dohromady, že tu máme rovných 24 úrovní, což je číslo relativně vysoké. Navíc není zdaleka konečné, jelikož postupem času můžete získat přístup k několika bonusovým (viz dále). Dohrání každého z nich zabere v průměru 15-30 minut, takže hrací doba pro průměrného bude ve výsledku oscilovat kolem 10 hodin, což je celkem solidní. Jednotlivé úrovně a stejně tak prostředí nemáte na začátku k dispozici všechny, ale musíte si je postupně odemknout, což je svým způsobem motivující, jelikož vás to žene dál s touhou zjistit, co na vás ještě čeká.

Nejzásadnější problém Bionicle Hereos tkví v přílišné podobnosti náplně jednotlivých levelů. Člověk tak nějak podvědomě čeká, že každé nové prostředí nabídne zcela nový, neotřelý zážitek, ale kdepak. Tím pádem pokud dohrajete jedno prostředí, v těch ostatních vás s menšími obměnami čeká úplně to samé, jen v jiném vizuálním hávu. Je to docela škoda, neboť všechny prvky hratelnosti fungují samy o sobě výborně, jen vydržet u hry v kuse několik hodin je takřka nemožné právě z důvodu jisté repetivnosti.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Představte si to asi tak, že po započetí každého z levelů nemáte žádnou masku. Chvíli pobíháte po okolí, najdete jednu, zabijete pár nepřátel, seberete bonusy a postupujete k vyznačenému bodu na mapě. To samé se opakuje posléze znovu , do toho přibude možnost více taktizovat díky dalším maskám a stejně tak na vás čeká větší paleta nepřátel. Narazíte na první logický úkol, který rychle vyřešíte a opět zcela vedeni za ručičku pokračujete dál. Dříve či později narazíte na menší designovou inovaci, kdy bude nutné nastoupit do nějakého dopravního prostředku typu vor nebo loď a opět střílíte nepřátele, kteří se na vás po cestě vrhají.

Jeden z levelů se zjevně inspiroval scénou od LucasArts – když se velkou rychlostí řítíte na důlním vozíku starou štolou je opravdu těžké si nevybavit Indiana Jonese.. Závěr každé mise se řídí tím samým scénářem – musíte zničit hlavního bosse, vypořádat se s jeho nohsledy a samozřejmě přežít. To všechno je sice fajn, má to spád a snadno vás to pohltí, ale výsledek je úplně stejný jako pouštět si stokrát za sebou svoji oblíbenou písničku.

 S maskou na věčnost
Nastavená obtížnost není – jak se dá ostatně předpokládat – nijak vysoká. Pokud máte dobrý postřeh a rychlé reflexy, není problém hru projít bez nějaké výraznější újmy na zdraví. Tomu všemu navíc hraje do karet skutečnost, že jste de facto nesmrtelní. Zdraví totiž symbolizují jednotlivé masky a každá z nich má určitou energii. Pokud dojde k jejímu vyčerpání, sice o ní přijdete, ale většinou míváte v zásobě masku další, která ji zastoupí. Jednotlivé levely jsou navrženy tak, že v některých místech byste bez určité masky nemohli postoupit dále, proto i pokud o ni jednou přijdete, na nějakém jiné místě se objeví a vy ji opět můžete sebrat.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Spolu s maskami souvisí i další příjemná věc – možnost jejich vylepšení. Nasbírané body totiž můžete jednoduše směnit za nějaký ten upgrade vaší zbroje či zbraně. To je neuvěřitelně motivující, jelikož potom máte pádný důvod k likvidaci úplně všech nepřátel a stejně tak k prozkoumávání prostředí a hledání skrytých bonusů k obohacení vašeho konta.

 Bonusový obsah
Patříte-li mezi skalní fandy řady Bionicle, dozajista nepohrdnete bonusovým obsahem, kterého je ve hře skutečně přehršel. Za svědomité plnění levelů se vám totiž zpřístupňují jednotliví hrdinové v galerii. Ti jsou vybaveni podrobným popisem, místem jejich výskytu a dalšími souvisejícími informacemi. Proto pokud na ně máte zálusk, je třeba procházet každý kout a sbírat doslova vše, co vám přijde pod ruku. Další motivací k hraní již jednou dokončených úrovní je možnost získat více bodů a lepší hodnocení a to všechno pak vyměnit za některý z bonusových levelů.

Grafická stránka je přesně taková, jakou by asi každý od hry podobného typu čekal – barevná, nablýskaná a hýřící nejrůznějšími efekty. Místy se vám mezi tato přídavná jména vklíní ještě přeplácaná a nepřehledná. To především v okamžiku, kdy na vás útočí více nepřátel a vy se je snažíte usmažit plasmou nebo ohnivými koulemi, což vám oni oplácejí podobnou mincí. To má za následek, že mnohdy budete pobíhat dokolečka po daném místě a bezhlavě střílet okolo sebe.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii

Použité textury hraní spíše přitěžují než naopak, kvůli čemuž vám občas mohou nepřátelé splývat s okolím, avšak kdoví, možná to byl záměr. Jinak k vizuální stránce hry nelze mít nějakých dalších připomínek a musí se ke slovu dostat slova chvály. Ta putují především na adresu různorodosti jednotlivých prostředí, kdy jsou sety jednotlivých levelů stylizovány například do džungle, vyprahlé pouště, opuštěného továrního komplexu a několika dalších míst.

Co si jednoznačně zaslouží jedničku s hvězdičkou je hudba. Upřímně už dlouho jsem nehrál titul, který by mé uši pohladil takovým způsobem jako Bionicle Heroes. Atmosferické orchestrální symfonie se tu mísí s pořádným rockovým nářezem a za výsledek by se nemusel stydět kdejaký hollywoodský trhák. Ba co víc, hudba je dynamická, věrně kopíruje dění na obrazovce, tudíž vás vcelku rychle dokáže strhnout. Škoda jen občasných hluchých míst, kdy jsou vytříbené tóny nahrazeny šedošedým hudebním doprovodem bez špetky invence. Každopádně pokud by hudba této hry vyšla jako soundtrack, určitě bych si jej běžel co nejdříve do obchodu koupit.

 Jen pro děti?
Zvětšit zdroj: tisková zpráva V žádném případě! Ale i dětem bude nejspíš vadit, že se téměř od samotného počátku až do úplného konce opakují ty samé principy a mechanismy. Hráči zmlsaní variabilnějšími hrami se budou při souvislejším hraní nudit. Právě proto bych Bionicle Heores doporučil pouze těm z vás, kteří hledají hru na chvilkové odreagování, než titul, u něhož můžou strávit 10 hodin, dohrát ho na jeden zátah a pak odložit.

Stáhněte si: Demo, Trailery...

Související články: Dojmy, Novinky...
 
Dick
autorovi je 25 let a již od útlého dětství se zajímá o hry, hudbu a vše krásné; vedle dlouhých hodin před monitorem rád jezdí na horském kole a ulítává na gumových medvídcích






 
 
Dick
Smarty.cz

Verdikt:

Bionicle Heroes působí jako vykrádačka série LEGO Star Wars a ačkoliv jejích kvalit nedosahují, pořád jde o příjemnou oddechovku, s níž se dá skvěle zabavit. Jednotlivé levely a jejich náplň sice působí konzistentně a hratelně, avšak zásadním problémem je monotónost.

Nejnovější články