Battlefield 1942 - recenze
9/10
zdroj: tisková zpráva

Battlefield 1942 - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

19. 9. 2002 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Na zemi i ve vzduchu, na vodě i pod ní - tak by se dala popsat multiplayerově založená střílečka Battlefield 1942, která obohacuje sbírku válečných titulů o ten nejlepší klenot. Jaká je plná verze?

Autor: Mickey Mouse
Publikováno: 19.září 2002


Obrázek zdroj: tisková zpráva Letošní rok by se dal v herní kronice s klidem nadepsat „válečný“, neboť střílečky tohoto typu jsou v kurzu a každou chvíli se vynoří nějaká další. Se zajímavými nápady přichází projekt Battlefield 1942, který na válečné řádění shlíží vcelku neotřelým způsobem. Jeho výhodou je obrovská volnost ve výběru povolání a hlavně pak rolí, které budete ve hře plnit. Není problém nasednout za kanón či kulometnou stojánku, do jeepu, tanku, člunu, ponorky či letadla a tím se v mžiku přenést do role úplně jiného válečníka. „Na zemi i ve vzduchu, na vodě i pod ní“ - tak by se dala stručně charakterizovat hra, o které bude v této recenzi řeč.

Battlefield 1942 nebude pro většinu čtenářů žádnou novinkou, protože se na jeho adresu napsalo (nejen u nás) a nadebatovalo už dost, především po vydání hratelných dem, kde za prvním singleplayerovým (dojmy) následovalo o něco později i demo pro multiplayer (dojmy). Obě se dost lišila a přiblížila hru z různých pohledů. Zatímco v prvním byli k dispozici počítačoví oponenti a tanky, ve druhém jste se zase mohli seznámit s atraktivní bojovou technikou včetně vzdušné a námořní a hrát s dalšími živými hráči. Krátce po vydání obou dem vyšla minulý týden i plná verze hry, kde se tohle vše a spousta nového spojilo. Výsledkem je možnost hrát single i multi s více než třicítkou bojových strojů čtyř armád v šestnácti mapách a čtyřech herních modech. Jelikož obě dema vypadala velice slibně, dalo se právem očekávat, že kompletní hra bude naprostá pecka.

 Jak jim zobák narostl
První skvělý prvek celé hry je mluva příslušníků zúčastněných armád. Na němčinu už jste mohli dříve ve hrách narazit a její použití dalo vždy celé atmosféře pořádný impuls. V Battlefieldu se ale setkáme i s Japonci, Američany a rovněž Rusy, a ti všichni po celou bitvu používají povely a hlášky ve své rodné řeči, což je úžasné. Armády se ale neliší jen uniformou, kamufláží a mluvou - každá z nich používá vlastní bojovou techniku, víceméně vymodelovanou podle historických skutečností.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Zároveň ale dodejme, že Battlefield 1942 není v žádném případě reálná simulace. Naopak, jde o posun k zábavě a hratelnosti a pro ovládání kteréhokoli bojového stroje nebudete muset biflovat tlustou příručku. Stačí nasednout a vyrazit. Snadné a promyšlené ovládání čehokoli je velkou devizou hry a stejně tomu je i v případě povelů, které jsou šikovně zpracovány co do jednoduchosti používání i zakomponováni do HUDu. Grafika hry se někomu zdá průměrná, já osobně ji mám rád a líbí se mi velice, protože bez nutnosti použít na každý objekt tísíce polygonů dokáže pohledně ztvárnit cokoli tak, že nemůže nikdo namítnout, že se mu to nelíbí. Prostě dobrá práce.

 Singleplayer
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Začněmě singleplayerem, který asi většina hráčů odehraje nejdříve, už proto, že se v něm seznámí s mapami, které pak budete hrávat i v multi. Singleplayer představuje především kampaň, kterou můžete odehrát jak za vojska spojenců, tak za stranu opačnou. Projdete si tak postupně všech šestnáct map které hra obsahuje, čímž se ocitnete na pacifické, východní i západní frontě a dokonce se zúčastníte bojů v Severní Africe.

Výběr bitev zahrnuje asi to nejznámější, co druhá světová válka zaznamenala - Tobruk, Stalingrad, Midway, El Alamein, Guadalcanal, Omaha Beach, Berlín nebo třeba Kursk a Iwo Jima - to jsou pojmy, které určitě zná i každý školák. Mise jsou navíc pestré svým zasazením, kde ostrovní boje bývají doménou leteckých a námořních sil. Takový Tobruk je zase vynikající bitva těžkých tanků, zabojujete si i v rozvalinách polozbořených měst apod.

Různé mapy si prostě žádají rozličné způsoby vedení boje a to je na hře přitažlivé. Co mě ale na singlu zamrzelo, je prakticky nijaký konec, kdy jsem čekal aspoň nějaké video, pochvalu před nastoupenou jednotkou anebo fotku u zástavy vystavenou v síni tradic. Nebo prostě cokoli, co by vítězství ve světové válce aspoň trochu důstojným způsobem ocenilo. Poslední bitva skončila v podstatě tak jako všechny předchozí stručným textovým zhodnocením a statistikou a to je vše. Kosmetika, ale potěšila by.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Hardwarová náročnost
U singlu také musím zmínit další neduh hry, a tím je vysoká náročnost hry na hardware. Jakmile do bitvy naverbujete větší množství botů (Battlefield dovoluje hrát až v 64 hráčích), začne se vše nesmírně cukat a to i v případě, že váš stroj hravě předčí doporučenou konfiguraci. Boti prostě enginu nesedí a neúměrně zvyšují herní nároky. Na závěr singlu ještě musím zmínit, že je možné hrát i jednotlivé mapy, a to samozřejmě za obě strany.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Mám-li zhodnotit singlové kampaně absolvované společně s počítačovými vojáky, mám z bitev smíšené pocity. Některé boje mi přišly skvělé a od začátku do konce jsem se nesmírně dobře bavil, hra byla napínavá a neustále se něco dělo, situace se přelévala na obě strany a byl to prostě nervák. Jindy jsem zase měl pocit, že se neděje nic anebo že na to jdeme úplně špatně, ale nic s tím nešlo dělat.

V některých mapách mi třeba chyběla i vhodná technika, kterou bych se na poměrně velké vzdálenosti rozumně přemístil do dějiště přestřelek. Prostě design některých map by leckde asi zasloužil ještě mírně doladit a hlavní vliv na úroveň hry má samozřejmě umělá inteligence (AI).

 Boti
V singlu máte k dispozici jako spoluhráče i soupeře počítačové boty, kteří nejsou nascriptovaní panáci píchnutí do mapy, aby až půjdete kolem na vás vybafli a vy je za to zastřelili. Boti v Battlefieldu suplují roli multiplayerových hráčů a chovají se podle toho, jaká je situace. Tedy mají se tak chovat. Na jejich zpracování jsem byl velice zvědavý, nicméně právě v něm vidím jednu velkou slabinu hry. Začnu herním konceptem, kdy nenastupujete do bitvy jako velitel, ale v roli běžného pěšáka.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Vaším cílem je bojovat, co to dá a nasazovat život, který nemá cenu zlomené grešle. Toto pojetí by se mohlo zdát originální, ale v praxi nastává jeden velký problém - nemáte skoro žádný vliv na to, jak se bude bitva odvíjet a nemůžete vaše spoluhráče nijak koordinovat. Roli velitele nepřevzal ani nikdo jiný a jak říká vojenské moudro, bez velení se bojovat nedá. Počítačoví boti slyší jen na mizivou podmnožinu příkazů a sami se chovat takticky neumějí. Klidně budou běhat čelem nepřátelské palbě a kácet se jeden vedle druhého. Když je třeba zabrat a zaútočit, nemáte jak svolat vojsko dohromady a zavelet ke kordinovanému útoku, případně přesunu jinam.

 Vojáci se špatnou morálkou
Vojáci si prostě dělají to, co chtějí a zdaleka ne vždy to je to pravé. Vaše snahy o změnu taktiky, napadení soupeře odjinud, stažení se do obranné pozice apod. vycházejí vniveč a jste z toho často zoufalí. Bitva se prostě vyvíjí a vy jste jen malou součástkou molochu, jenž ji pohání. S tím souvisí i nemožnost jakkoli před bitvou nastavit anebo aspoň zjistit, kdo se na začátku kde objeví anebo nějak naplánovat společnou strategii. To je škoda i proto, že pak při opakování stejné mapy nemáte možnost měnit strategie a tím je hra velice ochuzená o variabilitu.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Naopak víte, co bude asi dělat soupeř a při takovém bránění ostrova Wake Island stačilo zjistit, kde se nepřítel bude chtít vylodit a tuto malou pláž strážit. Nedostali se pak vůbec na pevninu a skončili naprosto zdecimováni, zatímco naše armáda utrpěla ztrátu pouze jednoho muže.

 Zasekávání spolubojovníků
Dalším průšvihem je, že boti se dokážou často někde zaseknout anebo provádět zcela nesmyslné akce, případně nedělat nic. Jelikož záleží na každé živé síle, je takovéto oslabení velice citelné a často fatální. Když třeba z patnácti mužů se jich pět zasekne v člunu a nikdo z nich nemá náladu se zapojit do boje, můžete hru znovu restartovat, protože další snahy se zbylou hrstkou nemají význam. To samé se děje třeba v tanku, v němž sedí nic nedělající řidič, který odmítá kamkoli odjet a zbytečně tak zabírá mnohdy jediný kus těžké bojové techniky, který by se k poražení soupeře nesmírně hodil, ale nemáte prostě jak jej zapřáhnout do bitvy.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Hra s počítačovými boty je místy k uzoufání a to je veliká škoda. Jejich neschopnost reagovat na povely beru jako velké mínus, které singleplayer sráží hodně dolů a poukazuje na to, že byl šitý horkou jehlou. Klasicky je nevyzrálost botů kompenzována přesností a rychlostí jejich střelby, což poznáte ve vyšších obtížnostech. Škoda.

 Povolání
Battlefield patří k hrám, kde si každý hráč může vybrat jedno z předdefinovaných Zvětšit zdroj: tisková zpráva povolání, jemuž pak náleží určitá specifická výbava. Sniper má ostřelovačku a dalekohledem může přivolávat útoky, běžný pěšák je vybaven automatem, inženýr je velice užitečný díky schopnostem opravovat pošramocenou techniku a klást i zneškodňovat pozemní miny či umísťovat nálože, které pak z dálky může v pravý čas odpálit. Nechybí ani medik, který je zdrojem lékárniček a dokáže jak sebe, tak ostatní spoluhráče uzdravovat.

Nabídku doplňuje i protitankový specialista s raketometem pro boj proti obrněným vozidlům. Všechny herní typy se dobře doplňují a jejich spolupráce má něco do sebe. Vybrat povolání si můžete po každém zabití, než skočíte do mapy, anebo po padlém vojákovi seberete jeho výbavu a tím se převtělíte do jeho role.

 Občerstvovací stanice
V mapách jsou umístěna stanoviště, kde je možné doplnit munici či zdraví a je proto dobré tato místa dobře znát. Brzy zjistíte, že běhat jako v doomovce se nevyplácí a mnohem užitečnější je počínat si opatrně a sem tam někoho picnout, než běžet středem cesty k náměstí a padnout dřív, než vůbec nějakého soupeře spatříte. Hraje se totiž hlavně na životy, kdy každá armáda jich má na začátku určité množství a každým zabitím se z tohoto společného balíku odečítá.

Komu životy dojdou, prohrál. K ubývání životů (ve hře označeno termínem „tickets“) dochází i tehdy, pokud má soupeř územní převahu a zabírá více vlajek, případně vlajky všechny. Pak začíná jít do tuhého a je třeba se zmobilizovat, protože ztráty se zvyšují s každým okamžikem, po který necháte soupeře v územní převaze.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Bojová technika...
... patří k největším kladům hry. Najdete zde velký počet vozítek od rychlých jeepů přes pomalejší transportéry a neohrabané pásové obrněnce, jejichž síla přijde teprve poté, co dorazí na místo určení. Tanky jsou velice účinné a nechybí třeba ani pověstné ruské „kaťuše“ přezdívané „stalinovy varhany“. Vozidla pojmou i několik vojáků naráz, přičemž jeden řídí (a někdy i střílí), druhý může obsadit kanón umístěný na střeše apod. Vzduch se dá ovládnout letadly jedno i dvojmístnými, kde druhý post za pilotem zabírá kulometčík.

Jak u vozidel, tak i v případě letadel zjistíte různé chování rozličných typů. Třeba takové letadlo Japonců není tedy jen přeskinovaný letoun Američanů, ale chová se odlišně, což platí i jinde. Z moře se můžete bitev zůčastnit v roli kormidelníka anebo dělostřelce na Zvětšit zdroj: tisková zpráva velkých bitevních křižnících, jimiž lze obeplouvat pevninu (pozor na mělčiny, zobrazené na minimapce) a pálit ničivé dělbuchy na soupeřem ovládaná území a podporovat tak velice účinně svá vojska pozemní.

 I na moři
Námořní flotily často obsahují i letadlové lodě, odkud startují letouny směrem k pevnině, případně vstříc nepřátelským pilotům. Po moři je také možné vyrážet k pevnině na rychlých člunech. Proti námořním silám slouží zase pobřežní kanóny a střílny. No a nezapomeňme na přítomnost ponorek, které svými torpédy mohou poslat nepřítele ke dnu velice efektními způsoby.

Suma sumárum to vše, co jsem vyjmenoval, představuje nesmírně bohatou snůšku možností, jak se do bitvy začlenit i jak vůbec na soupeře dorážet. Tím pádem lze vybírat, co je v dané situaci výhodné, zábavné, efektní, účelné anebo neotřelé. Hra je velice dobře vybalancována, na každou zbraň je protizbraň a schopnosti taktizovat se ve vývoji bitev značně projeví, stejně jako umění zacházet s technikou. Takový nálet může být velice efektivní, pokud trefíte cíl. Nemáte-li nalétáno, většinou skončíte čumákem v kopci anebo naházíte bomby úplně mimo cíl, případně do vlastních řad.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Multiplayer
Pro hru více hráčů nabízí Battlefield 1942 čtyři herní mody, a to jednak klasický Conquest, se kterým se setkáte v singlu a kde se dobývají klíčová území v mapě. Další dvě možnosti jsou Team Deathmatch a CTF s klasickými pravidly, která zná asi každý. Nabídku uzavírá Co-Op, což je možnost odehrát Conquest v mixu živých a počítačových hráčů. Tak, jak jsem chválil promyšlenost a jednoduchost ovládání hry, některá její nastavení mi naopak přijdou divně komplikovaná a nejednoznačná. Nic se nedá volit absolutně, řadu parametrů jako třeba počet hráčů (v singlu) nebo počet životů se udává v procentech a tak si navolit hru přesně, jak chcete, může být trochu problém.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva V každém případě je multiplayer vynikající a skýtá v plné míře vše, co autoři do hry dali. K čemu bych měl možná výtku, je ne zcela vyladěný síťový kód, díky němuž máte často pingy větší než by bylo nutné a hra se chová o poznání hůř, než by bylo zdrávo. Alespoň mně to tak připadlo, když jsem hru online zkoušel na různých serverech. Za tuto možnost díky našim kolegům z německého Tiscali, kteří nám poskytli pro recenzi plnou verzi hry od EA. Můj dojem je ten, že i když jsem měl ping třeba 70, hra mi připadala jako kdybych měl dvakrát takový.

 Další postřehy
Nakonec bych rád shrnul ještě další postřehy nejen z hraní. Velice se mi líbí třeba hudba a úvodní intro, které dokážou navodit tu správnou atmosféru. Na hře mi naopak vadí několik nedomyšleností, které zasloužily doladit. Třeba nechápu (a je to dost nepraktické), proč při začátku singlové hry musím strávit první dlouhé vteřiny v limbu, zatímco boti už vesele vyrážejí do boje. Prostě jako kdybych hned na začátku hry padnul a musel si odbýt svůj první povinný pobyt v limbu.

Během této doby si boti většinou rozeberou veškerou dotupnou techniku a jak už jsem psal, často ji obsadí zcela zbytečně a někde se s ní akorát zaseknou a nejde je od volantu ani vyhodit. Anebo odjedou v poloprázdných vozidlech a já pak jsem nucen celou dlouhou cestu absolvovat pěšky. Vylepšit se také mohlo spawnování, kdy se často objevíte přímo před nepřítelem a než se vůbec vzpamatujete, je ihned zase po vás.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry naleznete v sekci screenshotů

 Závěr
Battlefield 1942 je velice dobrá válečná hra pro multiplayer, ke kterému byla primárně určena a kde si hráči užijí nesmírné množství zábavy formou maximálně variabilní hry. Singleplayer už tak pozitivně nevidím hlavně díky botům, kteří nejsou ještě zdaleka takoví, jaké bych si v podobné hře představoval a hlavně mi chyběla možnost velet a tím se aktivně na vývoji a plánování bojů podílet.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Hra trpí některými dětskými nemocemi a myslím, že byla v konečné fázi trochu uspěchána, což je patrné i z toho, že plná verze byla vypuštěna doslova pár dnů po vydání dem a nečekalo se vůbec na to, jaké budou ohlasy či zda se nevyskytnou bugy. Ty se samozřejmě vyskytly a některé z nich řeší patch, který vyšel ještě dřív, než se hra začala vůbec prodávat. Doslova děsivé mi přijdou i nároky na herní server, kde už sami autoři doporučují krom pořádných strojů i nadupané linky, kterými při hře tečou doslova gigabajty dat!

Stáhněte si: Singleplayer nebo multiplayer demo (139 MB nebo 131 MB), Trailer (4,5 MB), E3 trailer (6 MB), Trailer & video (3,5 MB a 3 MB), Video (2 MB), Intro video (5,5 MB), ECTS trailer (9 MB), Patch pro plnou verzi (15 MB), Patch pro MP demo (12 MB)

Související články: První dojmy z multiplayer dema (8/2002), První dojmy ze singleplayer dema (7/2002), Preview (4/2002), Novinky, Mapky všech levelů, Oznámení datadisku

 
Mickey Mouse
připravil: jd




 
 
Mickey Mouse
Smarty.cz

Verdikt:

Hru pro jednoho hráče bych hodnotil tak napůl a je podle mého velice závislá na konkrétní mapě a tom, jak se v ní boti dokážou chovat. Ryzí hráči singleplayeru také mohou ztroskotat na hardwarových nárocích při přidání většího počtu botů do hry (a právě čím víc hráčů, tím lepší tato hra je). Kdo si hru pořídí pro multiplayer, užije si s ní daleko více a herní zážitek bude mnohonásobně lepší. Proto je i celkem těžké hru obecně ohodnotit, protože multi je někde úplně jinde než singl. Já dám hře necelých devadesát, čímž ji hodnotím pohledem toho, kdo plně využije i multiplayer. Ryzí singlaři si takových patnáct až dvacet bodů odečtěte.

Nejnovější články