| Autor: Kopulkon Publikováno: 5.června 2005 | Verze hry: finální/anglická pro PC Doba recenzování: 1 týden |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek 
zdroj:
tisková zpráva
Atmosféru by snad ještě mohly zachránit zvuky a nápadité herní situace, leč neděje se tak. Ba co hůř, zvuky jsou naprosto zoufalé, hudba je řekněme jen podprůměrná. Jeden příklad za všechny. Kdyby se autoři alespoň jednou podívali na nějaký válečný film (třeba Zachraňte vojína Ryana, když už nic), věděli by, že americká puška M1 Garand po vystřelení posledního náboje vydá zcela nezaměnitelné cinknutí. Netřeba dodávat, že v Airborne Troops nic takového neuslyšíte. • Rambo v americké uniformě Úkoly misí jsou přímočaré, nevěrohodné a evidentně vycucané z prstu. K úspěšnému dokončení úrovně musíte splnit všechny primární cíle, to je jasné. Kromě toho ale dostanete plno sekundárních úkolů, za jejichž splnění budete odměněni hrstkou vcelku pohledných artworků. Co se týče oné nevěrohodnosti, tak ať se na mě autoři nezlobí, ale opravdu nevěřím, že Němci skladovali velkorážní dělostřelecké granáty v nějaké zapadlé místnosti uprostřed středověkého zámku. Netřeba dodávat, že jejich likvidace dynamitem nemá na okolí pražádný vliv. Kdo by čekal masivní výbuch a rozmetání části budovy po okolí, bude zklamán. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Kladem a zároveň záporem je, že zakysnout opravdu nelze a svůj mozek neupotřebíte. A to jednak díky mapě a jednak díky obrovským ikonám, které označují všechna důležitá místa, takže vždy je naprosto jasné, co máte dělat a kudy jít. Pro případy, kdy budete ve svém americkém těle mít nasypáno příliš mnoho německého olova (John je tvrdý chlap a vydrží toho fakt hodně), povalují se všude podivné zelené ikonky, které krom toho, že působí jako pěst na oko, vylepší váš zdravotní stav. 
zdroj:
tisková zpráva
Německé vojáky likvidujete arsenálem skutečných zbraní, ve kterém nemůže chybět již zmiňovaný Garand, samopal Thompson, pistole Colt 1911, německá puška Mauser, MP40 a pár dalších. Střílení s těmito hračkami je ovšem zážitek sám o sobě. Nejdříve se musíte přepnout do palebného módu. Změní se citlivost myši a na obrazovce se objeví zaměřovač, který je ale spíše jen orientační, kulky mají dost velký rozptyl. U samopalů zaměřovač dokonce chybí úplně. Po chvíli si na tento styl palby zvyknout ale rozhodně jde, i když se mi párkrát stalo, že místo střelby začal můj hrdina mlátit pažbou, neboť jsem zapomněl zapnout bojový mód. Než si ovšem zvyknete na pomalou odezvu svého svěřence na stisk pohybových kláves, jistě vyjde z vašich úst na adresu autorů mnoho nepublikovatelných vět. • Nas mnogo v německém podání Co ovšem považuji za naprosto idiotské, je systém obnovy nepřátel, kdy se náckové materializují ze vzduchu. Kdyby Wehrmachťáci třeba vybíhali z kasáren nebo mělo jejich objevování nějaký racionální důvod a nebylo jich nekonečně mnoho, bral bych to, ale takto zůstávám jen nevěřícně zírat. Při pozornějším hraní si všimnete naskriptovaných zón, do kterých když vstoupíte, vyběhnou zpoza určeného rohu dva vojáci. Vlastně proč zpoza rohu? Oni se objeví klidně kde se jim zachce... Pokud nedej bože spustíte poplach, objeví se Němci klidně pár centimetrů za vašimi zády a pokud je zabijete, přiteleportují se další a to až do doby, než vypnete poplach nebo neutečete. Takovýto systém bych od vážně míněné hry v roce 2005 opravdu neočekával ani v nejhorším snu. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Když už jsme se dostali k těm vojákům, podívejme se také na jejich mozek. Ale moc toho k vidění není, autoři se na umělou inteligenci poměrně vykašlali. Němci umí určit přímý směr k hráči, naběhnout a střílet, popřípadě se postavit k alarmu a mačkat na něm červené tlačítko. Ale pozor, pokud se nácek rozhodne spustit poplach, absolutně jej přestane zajímat svět a běží k vytouženému tlačítku, nic nedbaje vaší palby. Netřeba dodávat, že vlastně všichni vojáci musí nejdříve doběhnout na určité, předem dané, místo a až pak začínají bojovat. • Dvě a tři čtvrtě hodiny Misí je celkově sedm, ale s tím, že první slouží jako tutoriál a poslední je vlastně souboj s finálním záporňákem, strašně zlým kapitánem SS. Abych to nezdržoval, podařilo se mi Airborne Troops na střední obtížnost dokončit za necelé dvě a tři čtvrtě hodiny (čas, který mi ukázala hra), lze tedy předpokládat, že ani příležitostný hráč nebude mít po odpoledni stráveném u počítače co dělat s načatým večerem. 
zdroj:
tisková zpráva
Sice máte možnost zahrát si hru za partyzánku Valmy, ale nezmění se vůbec nic. Autoři se dokonce neobtěžovali ani překreslovat obrázek u ukazatele zdraví, takže i když běháte se sličnou Francouzkou, pořád se tam koukáte na drsného Johnyho. Herní dobu o něco prodlužuje nemožnost ukládat pozici jindy, než po dokončení mise. V případě své smrti, ale opakujete jen kratší část, ne celou misi, takže za tohle přičítám hře malé bezvýznamné plus. Posledním hřebíčkem do rakve tohoto počinu je naprostá absence jakéhokoliv multiplayeru, ale to bychom asi chtěli od budgetové hry za 20 Euro příliš (někde dokonce stojí 40 Euro nebo 30 britských liber!).Související články: Novinky |
| Kopulkon | |
| autorovi je 18 let, studuje střední školu v Havířově, ve svém volném čase se věnuje překládání her a sportům všeho druhu |
