Age of Conan - recenze
8/10
zdroj: Archiv

Age of Conan - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

5. 6. 2008 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Po dvoutýdenním pobytu v drsném světě Hyborie sumarizujeme všechny poznatky o vlastnostech onlinovky, která má solidně našlápnuto k ukousnutí části tržního podílu World of Warcraft.

Autor: Michigan
Publikováno: 5.června 2008
Verze: finální/anglická/PC
Doba recenzování: 2 týdny plná+1 týden beta

Obrázek zdroj: Archiv
Než se hra dostala do stavu, v jakém je dnes, předcházel tomu dlouhý, trnitý a několikrát odložený vývoj. Díky každodennímu patchování se autorům povedlo přeměnit téměř nehratelnou betu ve finální verzi, která sice má své chyby, ale už ne tak zásadní. Funcom úspěšně přestál i úvodní nápor nedočkavců při oficiálním startu, i když většina serverů ještě nějaký čas trpěla čekacími frontami. Hra se po celém světě prodává skvěle (i v ČR se bleskově vyprodala) a krátce po jejím uvedení na trh bylo registrováno již přes 400 000 účtů. Kvůli tomu bylo nutné přidat hned šest nových serverů a jen v Evropě je jich nyní celkem 23.

Tato recenze psaná po delší době strávané u finální verze plynule navazuje na dojmy z bety, kde jsme se věnovali tvorbě postavy, revolučnímu bojovém systému a prvním 20 úrovním. Tyto prvky zde proto zmíníme jen okrajově, i vzhledem k tomu, že se za poslední měsíc moc nezměnilo.

 Vzhůru do Hyborie
Každý začátek je těžký a zvlášť takový, kdy se probudíte s kocovinou, nazí a navíc na úplně neznámém místě s podivným znamením na hrudi. Následná trnitá cesta do ostrovního pirátského města po boku prostituky je pak jen malou ochutnávkou toho, co vás čeká dál. Prvních pět úrovní hrajete sami a dalších patnáct strávíte společně s ostatními v počáteční oblasti, která je uzavřená od okolního světa. Naučíte se zde hlavně základy a příběh vás povede po stopách vašeho osudu.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Jedinou startovní lokaci pro všechny rasy z hlediska znovuhratelnosti nepovažuji za šťastný krok. Z vlastních zkušeností mohu říct, že na první zahrání je vše úžasné, při druhém pak člověk alespoň plní questy, co předtím minul, ale třetí a další vede při opakovaném procházení známých míst již k nevyhnutelné nudě. Nepomůže tomu ani mírně odlišný příběh pro různá povolání, díky kterému nahlédnete probíhající dění z jiného úhlu – víceméně totiž děláte neustále to samé.

Výše zmíněné se už naštěstí netýká okolního světa. Po získání medailonu obnovujícího vzpomínky a přemožení úvodního záporáka vás příběh katapultuje do vaší domoviny, která již záleží na vaší rase. Cimmeřani zamíří do horské vesnice Conarch, Aquiloňané do královského města Tarantie a Stygijci do pouštního města Khemi. Tyto tři lokace také slouží jako centrální huby, z nichž se dá cestovat do okolního světa. Samotná dějová linka se poté ubírá ne moc originální cestou a snad neprozradím příliš, když řeknu, že budete hledat tři zbylé kusy onoho tajemného amuletu. Malé privátní odbočky ze zalidněného světa si tak užijete na 30., 50., 60. a nakonec na 80. úrovni.

 Conanův rozsáhlý svět
Kromě Toratage a přilehlých oblastí navštívíte vesnici v Conallově údolí, na níž útočí znepřátelený kmen barbarů, pouštní provincii Khopshef, kterou sužuje tajemný kult a vzpoura otroků a zalesněnou Zelatinu divočinu, kde se začínají rojit nemedijští vojáci a temná monstra. Dále vás čekají ještě čtyři unikátní oblasti a nakonec skončíte v nebezpečné Kheshattě, kde se skrývá původce všeho zla.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Po opuštění úvodního městečka vás čeká ledová sprcha ve formě zjištění, že se dabing jaksi vytratil a že questy mimo příběhovou linii nějak ztratily šťávu, ale neklesejte na mysli, jejich kvalita je naštěstí střídavá. Většina jich sice spadá do škatulky typické pro většinu MMORPG, jiné ale naopak překvapí, jako například, když hledáte ve šlechtické čtvrti v Tarantii vraha dvou obchodníků a přitom vyslýcháte svědky. Získané odměny ze jejich úspěšné dokončení nejsou nic moc a je vidět, že hra stojí převážně na dovednostech a ne na vybavení. Za plnění úkolů dostáváte i body, jimiž jdou vylepšovat skilly jako je plížení, šplhání, skrývání, regenerace a podobně.

 Krajina přes kopírák
Zvláštním způsobem autoři vyřešili plynulost hry při větším počtu hráčů na jednom místě – instancováná totiž může být každá oblast. Dle všeho se nová kopie otevře automaticky, jakmile tu předchozí zaplní 50 lidí, přestože jich tam může být i víc. Zapomeňte tedy na náměstí narvaná stovkami lidí, tady se ničeho takového nedočkáte. Pojem „masivní“ tak v podání Funcomu dostává úplně nový rozměr a bohužel ne moc lichotivý.

Během prvních pár dní jsem napočítal až 50 kopií úvodního města. Kuriózní je přitom situace, kdy jste s někým na stejném místě, mluvíte spolu, a přesto se nevidíte. Naštěstí jde mezi instancemi přepínat a hra se díky nim alespoň nezpomaluje, což by se jinak zajisté dělo. Rozkouskovaný je takto defacto celý svět a nahrávací obrazovku budete potkávat na téměř na každém kroku, byť to naštěstí není ani zdaleka tak hrozné, jako třeba v Pirates of the Burning Sea. Dle autorů je to daň za nádhernou grafiku.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Zážitek i pro sólisty
V posledních letech začíná převládat trend zpřístupňování onlinovek sólo hráčům. Říct na tomto místě, že je pro ně Age of Conan jako dělaný je možná málo, usólovat tu totiž jdou až na pár výjimek téměř všechny questy a také většina instancí. Dobrým příkladem je prvních dvacet úrovní, kde družinu vlastně ani nepotřebujete. A i potom se dá počet vyloženě skupinových úkolů v každé oblasti spočítat na prstech jedné ruky. Například Pyramid of Ancients a Black Castle či Maze a Boder Range se dají v klidu projít i bez pomoci ostatních. Jedinou lokací v první půlce hry, kde se bez přítomnosti party neobejdete, je snad jen Sanctum of Burning Souls. Později je to sice o něco lepší, ale ne zas o tolik.

Na maximální úroveň se tak můžete dostat i sami a troufl bych si říct, že bavit se u toho budete stejně, byť přitom dobrá gilda není na škodu. Ve své podstatě v tom problém nevidím, neboť sólo obsah přiláká mnoho nových hráčů, kteří by jinak o tento typ hry ani nezavadili. Když vás ale ke sdružování nic nenutí a teprve na konci si začnete osvojovat hraní ve skupině, je asi něco špatně. Autoři sice v následujících patchích slibují upravení stávajících a přidání dalších týmových oblastí, ale přesto mohu Conana všem MMORPG nedotčeným hráčům jen doporučit.

 Odlišnost povolání
Každé z dvanácti povolání je celkem variabilní a i přesto, že zaměřením spadají do jedné ze čtyř kategorií (voják, kněz, zloděj a čaroděj), se zážitek z jejich hraní celkem liší. Velkou měrou k této skutečnosti přispívají od desáté úrovně i stromy featů, které směr rozvoje postavy i styl hraní dále specifikují. Body, jež získáváte na každém levelu, tak můžete utratit buď za pasivní zlepšení vlastností a schopností nebo za úplně novou dovednost. Přestože je tento systém zkopírovaný odjinud, plní tu svou úlohu znamenitě a postavy se díky němu nepodobají jako vejce vejci.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Suroviny a řemeslo
Abyste měli ve virtuálním světě z čeho žít, můžete si začít přivydělávat craftováním. Už na 20. úrovni se naučíte sbírat různé suroviny potřebné pro výrobu dalších produktů. Na výběr je šest profesí, které jistě netřeba nijak představovat – horník, prospektor, koželuh, kameník, tkadlec a dřevorubec. Samotný sběr probíhá stranou všeho dobrodružství, v úrodných oblastech k tomu určených, které jsou všehovšudy tři, pro každou rasu jedna. V ostatních částech světa sice také něco najedete, ale většinou jen výjimečně.

Celý tento koncept sice vypadá zajímavě, ale bohužel je to jedna velká nuda – po většinu času totiž jen chodíte okolo a hledáte použitelný zdroj materiálu. A když se na vás po hodině snažení přece jen usměje štěstí, vaše radost z vykopání jednoho valounu stříbra rychle opadne po zjištění, že jich musíte nasbírat ještě dalších devatenáct. Vývojáři sice v posledním patchi přidali na mapu ikonky jednotlivých nalezišť, ale i tak je jich v jedné lokaci zatraceně málo, aby uživily všechny sběrače, kteří mají stejný cíl, jako vy.

Řemesla jsou naproti tomu něco úplně jiného. Přístup k nim získáte po dosažení 40. úrovně a stát se můžete zbrojířem, platnéřem, architektem, alchymistou nebo klenotníkem. Nečekejte ale žádné minihry, prostě jen vyberete příslušné komponenty, cvak a je hotovo. Vytvořené věci pak můžete využít sami nebo je prodáte v aukci. Ta zde funguje u speciálních obchodníků zároveň i jako vaše úschovna, kde lze skladovat předměty, co momentálně nepotřebujete.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Všichni proti všem
Age of Conan jde na PvP serverech cestou otevřeného boje hráčů mezi sebou a bezpečná jsou tak pouze města. V takovém systému se ale vždycky najdou tací, kteří ho zneužívají a znepříjemňují život ostatním. Nejvíc asi naštve, když na vás někdo zaútočí během rozhovoru, kdy se nemůžete bránit. Na RP serveru to ještě jde, ale všude jinde se to už začíná vymykat kontrole. Doufejme, že do hry bude zaveden alespoň nějaký systém lovců odměn nebo něco podobného, jinak se to každému jen zprotiví. Získávání PvP zkušeností je proto zatím pozastaveno a Funcom prý v současnosti dotváří nová pravidla, která snad uvidíme již brzy.

Součástí PvP jsou i nejrůznější minihry přístupné kdykoliv z herního rozhraní. V nich lze relaxovat, když nemáte nic jiného na práci. Hlavním tahounem hry je ale obléhání měst, kde proti sobě stojí za každou stranu až 48 hráčů. Vše probíhá ve speciálních instancích během určených hodin, kdy jsou gildovní pevnosti zranitelné a do boje je potřeba se přihlásit předem. Vzhledem k tomu, že je k účasti nutné mít město třetí úrovně (a to je opravdu drahé), tak tyto bitvy zatím neprobíhají, ale jsou velkým příslibem do budoucna.

 Nápověda po ruce
Zajímavým prvkem v uživatelského rozhraní, je obsáhlá nápověda, kterou lze vyvolat stisknutím ikony v levém horním rohu obrazovky. Na dosah jsou tak základy ovládání, herní mechanismy, informace o světě a popis nejrůznějších pokročilých funkcí. Není tedy za každou cenu nutné hledat odpověď na vaši otázku někde v manuálu nebo na fórech. Stejně přívětivý je i systém technické podpory a hlášení bugů, byť se doba čekání v současné době může protáhnout i několik hodin.


Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Úžasná grafika a hudba
Na grafiku jsem pěl ódy již v dojmech a od té doby se nic nezměnilo, naopak, vývojáři konečně opravili místy nefungující bump-mapping a vše je teď blýskavé a detailní tak, jak má být. Stále sice přetrvává problém s trochu pozdějším donačítáním detailních textur, ale to už není nic závažného. Jedinou výtku bych měl snad jen k nehybným a stromům a zeleni, díky čemuž okolní krajina působí krapet mrtvě, ale třeba se to v budoucnu ještě změní.

K plynulému rozběhnutí enginu je potřeba alespoň dvoujádrový procesor, 2GB RAM a ekvivalent GeForce 8 a vyšší. Nároky to tedy nejsou zrovna nejnižší a pro mnohé to jistě bude nepřekonatelná překážka. Nejnovější DirectX 10, jak jsme vás informovali, hra zatím nepodporuje a počkat si na něj musíme minimálně do letošního srpna. Majitelé nových grafických karet ale smutnit nemusí – i tak hra vypadá na nejvyšší detaily báječně.

Ozvučení bych označil za zdařilé a nikdy nezazní něco, co by na dané místo vyloženě nepatřilo. Hudbu si hra nemohla přát lepší a důkazem její kvality může být i to, že jsem si některé melodie v nestřežených chvílích jen tak pobrukoval. Při bojových bubnových sekvencích, latinsky zpívaných chorálech či ženských severských vokálech občas i zamrazí. V některých pasážích je dokonce patrný odkaz na filmového Barbara Conana od Basila Poledourise. Od bety se soundtrack rozrostl a změnil k lepšímu a nyní velmi přispívá k atmosféře celého světa.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky z této hry v galerii

 Částečná nedodělanost
Hru nyní trápí především chyby v questech, které zabraňují jejich dokončení. Je to znát hlavně v pozdějších oblastech, kde je navíc úkolů o dost méně. Dalším nepříjemným nešvarem, jenž občas znepříjemňuje hraní, je časté odpojování od serverů, což je patrné hlavně večer ve špičce. Nevyhnulo se mi ani zasekávání za terén a propadávání skrz pevnou zem. AI protivníků také moc moudrosti nepobrala a nestvůry si vás občas ani nevšimnou, čehož se dá lehce zneužít. Samotnou kapitolou je pak uživatelské rozhraní (a potažmo i chat), které je dle názoru většiny lidí dost neohrabané, zabírá zbytečně moc místa a zasloužilo by si kompletně předělat.

Zvětšit zdroj: Archiv I přes všechny zmíněné chyby a nedostatky je hra velmi zábavná a návyková. Možná by jen bylo lepší, kdyby vyšla již vyladěná, třeba o měsíc později. Zajímavé je, že Conan přilákal mnoho různých hráčů a překvapivě i velkou část příznivců World of Warcraft. Ti se o prvenství své modly bát nemusí, přesto je tu nyní další alternativa pro všechny, které už neustálé raidování nebaví. Ať už je za spoustou hráčů ve hře touha po změně, nový, neokoukaný svět nebo jen čistá zvědavost, mohou si autoři mnout ruce. Našlápnuto mají dobře, uvidíme jen, zdali si jim podaří toto publikum udržet.

zdroj: Archiv


launch trailer 2

Stáhněte si: Trailery, Videa...

Související články: Dojmy z bety, Dojmy z GC, Novinky...

Michigan
autorovi je 27 let, věnuje se překládání a hry hraje už více jak 12 let;žádný žánr mu není cizí, ale nejraději má ty s dobrým příběhem či pohlcující atmosférou;ve volném čase s oblibou sáhne po fantasy knížce či zajímavém filmu






 
 
Michigan

Verdikt:

Zábavná a chytlavá onlinovka s úžasnou grafikou a hudbou, obohacená originálním systémem boje, které se daří oslovit i sólo hráče. Má rozlehlý svět, zajímavá povolání a stavění a dobývání měst. Není ale úplně bez chyb a zvláště v oblastech craftování a uživatelského rozhraní má co dohánět. Také větší péče věnovaná pozdějším oblastem a bugům by jistě nebyla na škodu. Někomu by mohla vadit i velká instancovanost, ale jinak jde o výborný kousek.

Nejnovější články