50 Cent Blood on the Sand - recenze
6/10
zdroj: tisková zpráva

50 Cent Blood on the Sand - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

19. 2. 2009 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Nezaplatit drsnému gangsta rapperovi za koncert se nevyplácí. Kdo by čekal, že jsou chlápci s rozkrokem u kolen a botami o dvě čísla většími takoví bouchači, jako ve variaci na Gears of War? JEN NA TISCALI

Autor: Ivan Kratochvíl
Publikováno: 19.února 2009
první česká recenze zdroj: tisková zpráva Verze: X360/anglická/finální
Doba recenzování: pár dnů


Obrázek zdroj: tisková zpráva Kdo by si byl býval pomyslel, že jsou ti chlápci s rozkrokem u kolen a botami o dvě čísla většími takoví bouchači? Kšiltovka dozadu, drsný image s řetězy, který je stále IN, všechny jejich holky se jmenují „Bitch“ a když na to přijde, levou zadní si poradí i tam, kde selhala celá slavná Jú Es Army.

Z pera chovance psychiatrické léčebny
Můj vztah k 50 Cent: Blood on the Sand prošel několika diametrálně odlišnými fázemi. Když mě šéfredaktor oslovil, abych napsal tuto recenzi, vůbec jsem netušil, o co se jedná. Mlhavě jsem si sice vzpomínal na obdobnou hru s podtitulem Bulletproof pro staré konzole, ale podrobnosti mi unikaly. Příslib akce ala Gears of War však vyvolal můj velký zájem, který vzápětí vystřídalo zděšení, jakmile jsem si nastudoval fakta.

Příběh gangsta rappera 50 Centa, který nedostane zaplaceno za koncert někde na Blízkém východě a následně se rozhodne dokončit práci za americkou armádu, to skutečně nevídáme každý den. Zápletka mě doslova odzbrojila už jenom tím, že ji někdo napsal a někdo další byl ochoten ji zafinancovat. Zřejmě dělá jméno hlavního hrdiny divy s vydavateli a jelikož mi tenhle tzv. „hudební žánr“ nic neříká, je pochopitelná i má neznalost.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Pravdou je, že bych tisíckrát raději zvládnul remix Nagyho Kristínky i s Marcelom z malého mesta než rádoby drsňácké songy drsných gangsta drsňáků, kteří nakupují v obchoďácích pro nadměrné velikosti a divokou gestikulací stíhají přeložit svůj text i hluchoněmým včetně kódu v morseovce. Jestliže se tedy řadíte ke stejným „fanouškům“ rapu či hip hopu, nebo co to vlastně je, stejně jako jsem ním i já, pak bych vám doporučil použít vlastní CD nebo hudbu už na začátku raději vypnout. Jedině tak můžete zjistit, že hra samotná je překvapivě dobrá.

 Hon za diamantovou lebkou
Hra nabízí pouze singleplayerovou kampaň, eventuálně můžete všechny mise projít i s kamarádem v online coop módu. V obou případech příběh prožijete buď v roli 50 Centa nebo jednoho z dalších tří členů skupiny G-Unit. Ať je váš výběr jakýkoliv, již od začátku se vrhnete do chaotického víru více či méně absurdních událostí plných násilí a siláckých řečí, přičemž pointou příběhu je znovuzískání lidské lebky poseté diamanty. Ta se má stát alternativní odměnou pro 50 Centa a jeho melody boys za neuhrazený koncert. Je nasnadě, že něco takového se nebude líbit celé řadě zahalených chlápků připomínajících ruské veterány z Afghánistánu kombinovaných s iráckou domobranou.

 Na návštěvě u Gears of War
I přes těžko stravitelný scénář je vstup do hry výborný a od začátku dává najevo, odkud tvůrci vzali technologii a u jaké hry se inspirovali. Grafické provedení rozhodně upoutá a přestože nedosahuje na absolutní špičku žánru, nemusí se vůbec za nic stydět. Modely, textury, animace i efekty jsou na vysoké úrovni, samotné doprovodné filmy pak řadím mezi ty nejlepší. Občas zazlobí přepínání LOD modelů na začátku mise, po loadingu dat, ale to je známý nešvar Unreal Enginu 3.0, který byl použit. Tento problém je však jen občasný a vyřeší se sám během několika málo vteřin.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Herní systém je pak jednoznačnou kopií Gears of War. Pohled zpoza třetí osoby, identický systém krytí, střelba nebo přepínání čtyř zbraní, to všechno poukazuje na zdroj, z nějž vývojáři čerpali. A čerpali velmi dobře, poněvadž je jen málo věcí, které jim lze vytknout. Jednou z nich je nízkost některých krytů, které vás v podstatě před palbou nepřítele neochrání, na což dojdete až příliš pozdě, pokud hrajete na vyšší obtížnost. Dále to může být natáčení do stran v zákrytu, kvůli kterému musíte pohnout kamerou a ne postavou, jak bývá zvykem u obdobných her. Celkově však lze tyto herní mechanismy pochválit, protože jejich ovládání i funkčnost jsou téměř bezchybné.

 Arkáda jako řemen
Na rozdíl od mnohem taktičtějšího a pomalejšího souputníka od Epicu je hra 50 Cent výrazně rychlejší a protkaná celou řadou arkádových prvků. Namátkově lze zmínit sbírání peněz na nákup nových zbraní, úderů pro boj zblízka nebo nadávek na provokování nepřátel. Dále tu jsou plakáty nebo terče pro zisk Achievementů, které jsou však záměrně rozmístěny velmi skrytě a snaha nalézt je všechny může degradovat herní zážitek v prachsprosté prohlížení každého koutu levelu.

Hra vám také bude neustále předhazovat různé časově omezené výzvy, během nichž musíte zneškodnit stanovené množství nepřátel nebo nasbírat určený počet bodů. Celkový nárůst skóre je pak závislý na koeficientu, kterým se vynásobí výsledné číslo. Platí tedy pravidlo, že čím více nepřátel zlikvidujete v poměrně striktním časovém limitu, tím vyššího koeficientu dosáhnete. Ačkoliv je všechno snadno pochopitelné, přišel mi tento systém až zbytečně účelový...

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Stejně tak lze nahlížet i na G-body. Nesklouzněme však k lacinému vtipkování o legendárním místě na ženském těle, protože tady se jedná o ukazatele, na kterých se spouští speciální akce. Nejčastěji je to šplhání nebo seskakování, rozbíjení dřevěných překážek nebo zvedání kovových bran připomínající stejnou akci v Army of Two. Posledně jmenovaný prvek vás však brzy začne štvát, jelikož se ve hře vyskytuje až příliš často. Tuto animaci nelze přeskočit a když ji vidíte desetkrát za sebou, ztrácíte kontrolu nad svými emocemi.

 Další generace
Aby se vývojáři ještě více odlišili od věhlasné konkurence, rozhodli se převzít další populární herní prvek, kterým není nic jiného než dobře známý Bullet Time. Ve zpomaleném čase máte možnost zakročit proti nehybným protivníkům, nicméně dobíjení tohoto efektu je poměrně zdlouhavé a vyčerpání naopak příliš rychlé. Bullet Time tak hru sice příjemně oživuje, ale méně, než by se slušelo. Ve finále tedy hra sklouzne k sice zábavným, ale po čase stereotypním přestřelkám, které jen třikrát naruší jízda v terénním Hummeru a let ve vrtulníku.

Hra si půjčuje i některé prvky Gears, které jsou snad až příliš okaté. Jedním z nich je zvuk, který upozorňuje na příchod nepřátel. Tady však šli ještě mnohem dál a nenápadný zvuk nahradili alarmem, po kterém vám dokonce HUD displej bude signalizovat, odkud nepřátelé přijdou. Je to další potvrzení mých slov o přílišné arkádovosti hry, což nebudou všichni akceptovat.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Level design a to ostatní
Docela povedený level design je přísně lineární a jen na několika málo místech se odváží nabídnout hráči trochu volnosti. Takovými místy jsou různá náměstí, dvory, případně rozlehlé budovy paláců, které svou poničenou architekturou připomínají některé scenérie planety Sera. Umělá inteligence vám bude odpovídajícím protivníkem spíše na nejvyšší obtížnosti a jejím problémem je značná pasivita. Vojáci totiž umí reagovat jen na pár základních věcí, ale jakmile postupujete příliš rychle nebo jim budete oplácet stejnou nečinností, boje se zastaví. Pokud zůstanete v pohybu, je vše v nejlepším pořádku a i přes omezené možnosti nepřítele se budete dobře bavit. Jinými vážnými chybami totiž netrpí a snad jen občasné selhání účinnosti vašeho granátu může naštvat.

V pozdějších levelech si můžete povšimnout, že protivník je stále odolnější a pokud si nenakoupíte lepší zbraně, budete muset často vyprázdnit celý zásobník, aby to mělo kýžený efekt. Tato odolnost mi přišla více než přehnaná a společně s nemožností docílit headshotu i únavná. U oblud v Gears of War vás větší odolnost mimozemsky vyhlížejících příšer nepřekvapí, ale u obyčejných postaviček v roztrhaných hadrech to prostě nečekáte.

Závěry několika (z celkových devíti) misí zpestřují souboje s vrtulníky, které tu tvoří jakési finální bosse. V posledním levelu podivně selhal skript souboje a proto jsem musel tuto pasáž restartovat. Jinak lze hru dohrát bez jakýchkoliv problémů v relativně svižném tempu během asi sedmi hodin. Jestliže však hodláte najít veškeré bonusové předměty, pak se připravte na mnohem delší putování.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky v galerii

 Závěr
50 Cent: Blood on the Sand je i přes určité nešvary povedenou hrou. S výborným grafickým provedením, dynamickým spádem a kvalitní hratelností inspirovanou fenoménem Gears of War vývojáři nešlápli vedle. Je diskutabilní, zda je šťastným nápadem angažovat do role hlavního hrdiny rapperskou hvězdu, nicméně propadák Bulletproof si i navzdory strhující kritice své hráče našel. Pokud se dokážete povznést nad absurdnost příběhu, dialogů a antipatie k hlavnímu hrdinovi, je velmi pravděpodobné, že se budete několik hodin dobře bavit.
Zvětšit zdroj: tisková zpráva
V pozdějších fázích hry převezme otěže stále se stupňující šablonovitost jednotlivých levelů, kterým jednoduše dojdou nové nápady. Výsledný dojem však bude nečekaně pozitivní a to asi nikdo z nás nečekal. V případě, že navíc patříte k fanouškům 50 Centa, pak asi nemáte vůbec co řešit.

zdroj: Archiv


sestřih z hraní od IGN

Stáhněte si: Videa, Trailery...

Související články: Novinky...

Ivan Kratochvíl
autorovi je 32 let a pracuje jako designér v 2K Czech; psaní bere jako hobby; preferuje akční hry a automobilové závody, ještě větší přednost však dává autům opravdovým



 
 
Ivan Kratochvíl
Smarty.cz

Verdikt:

I přes strašlivý námět překvapivě povedená variace na téma Gears of War, která zaujme výbornou grafikou, slušnou hratelností a celkově kvalitní provedením. Kaňkou na kráse zůstává stereotypnost pozdějších misí, nudná umělá inteligence a i na konzole přestřelená arkádovost některých prvků. Hřebíkem do rakve může být pro mnohé hráče prezentace hlavního hrdiny a hudební doprovod, nicméně vám doporučuji odhodit tyto předsudky stranou a hru rozhodně vyzkoušet.

Nejnovější články