Zaklínač 2 aneb obsahové novoty z updatu 2.0 v praxi
zdroj: tisková zpráva

Zaklínač 2 aneb obsahové novoty z updatu 2.0 v praxi

22. 11. 2011 18:49 | Dojmy z hraní | autor: Jakub Kovář |

Patchování her se bere spíše jako otravná nutnost, kterou hráči tolerují jen se skřípěním zubů a nadávkami, proč to autoři nemohli udělat pořádně už před vydáním. Jediná chvíle, kdy jsou opravy ochotni skousnout, nastává, když tvůrci nabídnou něco navíc, nebo přidají dlouhou žádanou featuru. A Zaklínač 2 verze 2.0 toho nabízí opravdu hodně. S menším zpožděním jsme se proto updatu podívali na zoubek - spousta z vás si koupi hry naplánovala na konec roku a informace o významných nových prvcích v updatu vám možná přijdou vhod.

Původní verzí nepolíbené hráče nejspíše potěší hlavně nově přidaný tutoriál, který objasňuje mnohé věci, o nichž by se jinak hráči dozvěděli pouze z manuálu nebo až po delším hraní. Navíc se při absolvování dočkáte jedné poměrně vtipné výměny názorů a hlavně se na konci dozvíte, na jakou obtížnost byste měli druhého Zaklínače hrát, abyste si jej co nejvíce užili. To vše je zasazeno do kraťoučkého příběhu, v němž se dočkáte vysvětlení toho, jak se bělovlasý hrdina dostal do Arény, která představuje další zbrusu nový herní mód.

Zabijte je všechny!

V Aréně se snažíte nabrat, co nejvyšší skóre za zabíjení nepřátel. Hra na vás pochopitelně nevrhne všechny najednou, ani nezačne tím nejtěžším soubojem. Všechny vaše soutěžní „utkání“ jsou od sebe pečlivě oddělena a za každé vyhrané kolo vás hra odmění předem stanoveným počtem orenů, jedním levelem a speciálním předmětem dle vašeho výběru. Postupem času se tak zlepšují nejen nepřátelé, ale také vy, a na ty nejtěžší klání si můžete za peníze najmout i jednoho ze tří žoldáků, domáhajících se účasti v brutálních hrách.

Hlavní motivací, proč se do arény znovu vypravit, jsou pak online statistiky, do nichž může každý nahrát skóre, které se mu povedlo nasbírat do první Geraltovy porážky. Počet bodů záleží hlavně na zvolené obtížnosti, kole, do kterého se vám povedlo dostat, času, za něž jste byli schopni zpacifikovat své protivníky, a v neposlední řadě také na brutálnosti konkrétních zabití.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Ostatně, aréna na jedné straně nekončí útesem jen tak pro nic za nic a let oplechovaného rytíře vyvolaný drobným šťouchnutím znamením Aard diváci odměňují nadšeným jásotem. Ale pozor, publikum je stejně nadšené, když vám některý z nepřátel prožene ocelový meč bílou hřívou.

Geraltova smrt však ukončuje „pouze“ sbírání bodů – pokud jste zvědaví, jaké nepřátele na vás tvůrci vrhnou v pozdějších vlnách, nebo kolika kol v Aréně se vlastně dočkáte, můžete neúspěšný souboj opakovat do nekonečna, i když vás hra při každé smrti trestá odejmutím efektu lektvarů. Mnozí lidé ale jen díky tomu asi budou mít trpělivost prosekat se všemi třiceti souboji, aby zjistili, že je na konci nečeká nic jiného, než 31 level, který je úplně stejný jako level první… Což po úctyhodném výkonu poměrně hodně zklame a hráčům nakonec zbudou jen ty body a dobrý pocit.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Muziko, hraj!

V Aréně si pravděpodobně také všimnete úprav bojového systému, který je přesně dle slibů autorů o něco přívětivější k hráči (utrpěná rána neruší Zaklínačův pohyb, Geralt se může bezprostředně po seknutí otočit o 180°, lepší zaměřovací systém) a hlavně působí mnohem plynulejším dojmem. Konečně si tak ve hře můžete už od začátku vychutnat příslovečné zaklínačské tancování, okolo kterého Sapkowský v knihách dělal takový humbuk. A musím přiznat, že působí výborně.

O něco horší je to potom s novou temnou obtížností, která přináší výzvu všem, pro něž byl původní Zaklínač 2 příliš lehký. Upřímně se přiznám, že v rozehrané první kapitole jsem měl na začátku velké problémy a jeden neopatrný pohyb většinou končil smrtí: jeden úder sekery vám totiž i přes lepší kazajku sebere více jak půlku života. Odměnou za podstoupené martyrium vám pak jsou tři, pro obtížnost unikátní, sety zbraní a brnění, jejichž vzhled i vlastnosti skutečně nejsou k zahození.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Jediným problémem je, že při používání těchto setů se po tasení meče celý svět zabarví do odstínu šedé s jemnými nádechy červené, což sice chvíli působí cool, ale po dalších několika okamžicích celý efekt začne lézt na nervy kvůli tomu, že je s tím vším houby vidět ve tmě. Závěrečné povzdechnutí k setům zbraní pak směřuji k možnosti jejich získání: místo toho, abyste si museli recepty na jejich výrobu vybojovat v nějakém těžším questu či při lovu unikátních příšer, můžete si všechny nákresy koupit od kovářů v jednotlivých kapitolách. S tím, že na výrobu povětšinou potřebujete suroviny z nestvůr, které v dané kapitole běžně v průběhu hry potkáte.

I s výše zmíněnými výtkami je však dojem z velkého patche více než dobrý. Hlavně změny v soubojovém systému a nový mód Arény asi přinutí spoustu hráčů k tomu, aby druhého Zaklínače opět nainstalovali a na chvíli se zase ponořili do drsného Polského dobrodružství. A možná i k tomu, aby znovu rozehráli příběhovou hru, kde udělají jiné volby a budou sledovat i hrát úplně jiný příběh (nezapomeňte, že podle vašich rozhodnutí se podstatně odlišuje hlavně druhá kapitola!)

Nejnovější články