Ne, vážně to není jako Borderlands
Několik ukázkových misí E3 dema pokrývalo základní aspekty hry, jejíž duši a srdce tvoří klasická akce ve velmi zajímavě stavěném světě po nukleární katastrofě. Tvůrci si v tomto trošku pomohli, nenabízí otevřený svět, ale instancované úrovně, kam se dopravujete rozličnými vozítky. Není to ale vůbec na škodu věci, protože díky této separaci byli schopní jednotlivé lokace/úrovně odladit, takže nepůsobí tak vágně, jako třeba v Borderlands, kde to byla jedna z mála věcí, která mi na jinak skvělé hře opravdu vadila. Ostatně, pokud jste měli dojem, že se Rage dílku od Gearboxu nějak nápadně podobá, rovnou to pusťte z hlavy.
Prostředí je možná trošku podobné a ano, také je to střílečka, ale komiksovou stylizaci grafiky i celkové nálady hry, která je pro Borderlands tak typická, v Rage vůbec nenajdete. Právě tím mě hra chytala zpočátku nejvíc – je to svět po katastrofě, který opravdu vypadá a chová se jako po katastrofě - je ošklivý, zaplivaný, bez výrazné příměsi humoru a hlavně drsný a občas i brutální, ale vždy inteligentně. A všechno to nezačíná u grafiky, ale u zvuků.
Když vyšla první rána z brokovnice a zmutovaný punker ulehl na matrace, zatočila se mi hlava. Čirá brutalita, která pokračovala dále a dále s každým dalším výstřelem, potažmo výkřikem oběti. Brrr, tohle čekám spíše od pseudorealistických stříleček typu Battlefield. Až poté se přidaly vjemy z grafiky, která je stylizovaná a technicky je bez výhrad povedená, ale zároveň akurátně strohá, aby to zapadlo do jednoho hezkého postapokalyptického balíčku, který se ještě ke všemu skvěle hraje.
Ono to umí myslet
Každá z instanci/misí má trošku jiné téma, jiné nepřátele a jiná pravidla boje. Kupříkladu Dead City už jste měli možnost vidět na videu ze hry a já také, ale boj s příšerou, která plive, zatímco se na vás z různých stran sbíhají malé ječící potvory, byl přesto děsivý a obtížný. Od zmutovaných potvor bych nečekal, že se budou logicky krýt, vyhýbat útokům, když po nich jdu a naopak jít po mně, když zrovna doplňuju zásobník. V dalších hratelných lokacích, osázených jinými druhy potvor a nepřátel, to bylo zase jiné.
Zmínění postapokalyptičtí punkeři volili vyloženě taktický přístup, mrchy. Dokázali ustupovat do zadních místnostní, pokud byly propojené, tak mě obcházeli a při boji tváří v tvář si nebrali servítky a šli přímo po mně – nečekali na odstřel, jako se to stává jinde, jmenovat nebudu, ta hra to ví!
Jít dopředu a kosit vše živé se tedy v Rage moc nedá, brzy byste šli k zemi a na vaší mrtvole by se tančilo posmrtné tango. V praxi se však neosvědčil ani druhý extrém – opatrný postup vpřed. Dříve či později vás takto někdo nachytá a přepadne zezadu, zatímco budete kontrolovat situaci před sebou. Hra má zjevně své tempo pevně v rukou a umí s ním pracovat. Pomáhá tomu i fakt, že je příběhová. Cokoli děláte, kamkoli v rámci kampaně jedete, vždycky to má nějaký účel. Boj s nepřítelem je proložen úkoly, ať už je to třeba hledání součástek nebo baterie, aby se otevřela brána k dalšímu postupu.
A je po apokalypse
Primitivita těchto úkolů je záměrná a krom příběhového účelu to vytváří další vrstvu v rámci boje, který díky střídání tempa působí velmi dynamicky, nearkádově a nezřídka takticky ve smyslu „jak ty šmejdy teda sejmu, kam si stoupnu, kam pak poběžím“. Něco takového jsem nečekal, jímá mě zvědavost, jestli podobně odladěné budou všechny bojové úrovně ve hře, nebo se tvůrci k závěru uchýlí k tradičnímu přístupu, kdy na vás bez příkras pošlou co největší palebnou sílu a s nějakým designem si nebudou lámat hlavu.
Byla by to škoda, když už zvládli odladit i závodní sekvence. Ve své krátkosti a jednoduchosti minimálně neuráží, nenudí a nepřekáží, i když soudím jen dle malé ukázky. Jejich rozmístění ve hře bude poměrně důležité, protože Rage je v prvé řadě střílečka a nechat hráče zaseknout v postupu jen proto, že není schopný porazit nepřátele v buginách (zdravím Mafii), by bylo dost smutné. Vozítka samozřejmě používáte k popojíždění mezi lokacemi, což je náhrada za automaticky přesun na mapě, díky níž víte, že Rage má koherentní herní svět se svojskou atmosférou, a to je důvod více než legitimní.
Zrušte loading
S ohledem na dávné proklamace o možnostech enginu zamrzí, že obrazovku s nápisem „nahrávání“ uvidíte několikrát během mise i v případech, kdy nejsou rozlohou nijak zvlášť velké. Jestli je to daň za krásnou grafiku, nebo je to nutné kvůli datům pro umělou inteligenci, tak to myslím všichni přežijeme.
Zdá se, že Rage se za to bude schopná odměnit velmi kvalitním zážitkem, který můžu s radostí charakterizovat jako nečekaně drsný, intenzivní a bez hluchých míst. Nějak podobně se člověk cítí, kdy se na E3 snaží protlačit davem blogerů u stánku, kde pózuje polonahá panenka nebo se tam rozdávají igelitky s odznáčky, plakáty a jinými „strašně důležitými“ věcmi.
