Popularita se promítá i do situace kolem stánku Oculusu, který je v permanentním obležení návštěvníků konference. Dokonce kvůli nim bylo nutné vytvořit improvizovaný koridor pro frontu. I když je Luckey unavený, zůstává s fanoušky technologie až do pozdních hodin a trpělivě jim vysvětluje, jak celá technologie funguje. Na mladém vizionáři je sympatické, že si je stále vědom z jakého prostředí vyšel. Stejně jako ti mladí inženýři kolem něj se i on o virtuální realitu zabýval ve volném čase, než se mu podařilo přijít s konceptem Oculusu. Měl zkrátka štístko.

O Oculus Rift jsme na Games už mnohokrát psali a naše nadšení po vyzkoušení na E3 neznalo mezí. Na americké výstavě jsme vyzkoušeli EVR Online na brýlích s nízkým rozlišením, nyní jsme se dostali k HD verzi (opět s naprosto jiným designem než jaký jsme vídali). Vysoké rozlišení je vysoké rozlišení – vizuál je mnohem působivější a ztrácí se efekt „špinavého skla“ mezi okem a scénou, což byl problém, kteří někteří reportovali. Do paralelního světa tedy zapadnete o to rychleji.

Jediným problémem je stále obtížnější „zaparkování“ očí v prostoru – než oči najdou bod zaostření, podle kterého doostří zbytek prostoru, tak máte pocit, že vám někdo přidal 8 dioptrií. Jde o „featuru“ vlastní vývojářským verzím hardwaru, v prodejní verzi bude problém podle Luckeyho slov vyřešen. V současnosti může delší hraní, řekněme deset minut, přivodit únavu očí a chvilkovou ztrátu ostrosti, což není příjemné ve chvíli, kdy s velkým robotem kroužíte nad postapokalyptickým městem a snažíte se trefit raketami do nepřítele.

zdroj: tisková zpráva

Hawken, ve které hrajete řidiče ohromného robota, byla jedna z mála interaktivních prezentací mezi nabízenými tituly. Podobně jako v případě EVR Online jde o ideální hru, která sestřelí vaší přirozenou nedůvěru svojí podstatou – jste pilot něčeho futuristického, takže dává smysl, že máte na hlavě brýle, vidíte skrz ně okolní svět a ruce máte na ovládacích prvcích (gamepadu). A opět – hlavou kroužíte po kabině a nikde se vám pohled nezarazí o neviditelnou stěnu.

Vyrážím na pochod. Těžké nohy dopadají s železnou – doslova - pravidelností na trosky na zemi. Dobrá, dobrá, chodím v robotovi, říkám si, teď do oblak! Robot se odlepí od země a těžkopádně stoupá na tryskách směrem ke střechám. V tu chvíli zapomínám na kolegy, kteří stojí opodál a pravděpodobně na mě dělají gesta. Jsem uvnitř desítek tun oceli, které míří k šedému nebi. S mírným záchvěvem paniky pouštím trysky a sleduji, jak stěny domů okolo utíkají nahoru. Robot se řítí k zemi a s mohutným zaduněním dopadá na betonovou silnici. Skoro se otřesu.

Bylo to jen pár minut, ale byly přesvědčivé. O dalších pár minut později si od Luckeyho půjčuji Google Glass. Před pravým okem mi visí obdélník projektovaného obrazu. OK Glass! Rakety! Trysky! Dopředu! Brýle chápavě pípnou a zeptají se, jestli chci fotku uploadovat na Facebook. Kdepak, jestli něco na hlavu, tak Oculus, holky.

Sledujte veškeré dění kolem Gamescomu 2013 v našem speciálu Games.cz!

zdroj: tisková zpráva