Oblivion - první pohled

Asi nejočekávanější hra roku se u nás začíná prodávat právě dnes a jako takový malý předkrm před recenzí vám servírujeme letmé dojmy, sesbírané po párhodinovém vandrování úžasným světem tohoto fantasy RPG.

Autor: IlacSit
Publikováno: 28.března 2006

zdroj: tisková zpráva Instalace veleočekávaného fantasy RPG The Elder Scrolls IV: Oblivion (preview #1, shrnutí dojmů) z čtyřapůlgigového DVD proběhla absolutně bez problémů. Po naskočení hlavního menu mi hra sama nabídla střední detaily (na Athlon XP 2200+, 512 MB RAM, Radeon 9500 Pro) a tak jsem souhlasil. První spouštění jsem doslova protrpěl, jelikož naběhnutí všech firemních log trvalo snad století, tak moc jsem se těšil. Po vysvobození na mě dýchla stará známá atmosféra, jen v daleko ráznějším duchu, o nějž se postarala úvodní hudební vložka – inovovaná skladba ze třetího dílu ságy. Následoval výběr rasy, kde v nabídce nedošlo k žádným změnám oproti Morrowindu. Zvolil jsem Redguarda a zamířil do úpravy unikátního vzhledu charakteru. Tam mi byly dány k dispozici všelijaká hejblátka a po hodině pachtění jsem vytvořil tvář jakž takž přijatelného vzhledu.

• První krůčky
Probudil jsem se v cele. Než jsem se stihl pořádně rozkoukat, začal mi v uších znít nepříjemný hlas vězně z protějšího "pokojíku", avšak brzy ho utnul příchod královských stráží se samotným Urielem Septimem ve svém středu. Jak vidno, stráže byly mou přítomností překvapeny daleko více než já, ale opovržlivých pohledů jsem si nevšímal a spíše sledoval jejich zvláštní činnost. Kdybych býval věděl, že je svoboda tak blízko a že stačí zmáčknout jeden jediný kámen ve zdi, tak bych to už dávno udělal. Tímto způsobem otevřeli tajnou chodbu, která teď měla posloužit prchajícímu císaři...

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Když procházel kolem, tak mě poznal, ač já ho nikdy nespatřil. Prý že jsem zjevení ze snu. Mě však spíš zajímal samotný únik, než domněnky toho starého blázna, kterému prý co nevidět hrozí smrt od nemilosrdných vrahů. Následoval jsem ho tedy labyrintem tajných chodeb, kde jsem se naučil základy, vyzkoušel si fyzikální engine a vyprofiloval si postavu, s čímž souvisí získání těžkého břemene, které má pomoci zachránit Cyrodiil - provincii, kde se celý příběh odehrává.

• Kochání venkovní krajinou
zdroj: tisková zpráva Po opuštění zatuchlých kobek na mě dýchla těžko popsatelná atmosféra venkovního světa. Takto živou přírodu jsem na svém počítači ještě nikdy nespatřil. Hlavní dějovou linii, ve které vás k cíli naviguje vševědoucí šipka, jsem nechal chvilku spát a začal se věnovat tomu, čím je série Elder Scrolls pověstná – propracovaným vývojem postavy. Mé první kroky tak zamířily do lesa, kde mě potkal Khajiit. „Dej prachy nebo zemři!“ říkal mi, jenže já neměl ani prachy a zemřít se mi také nechtělo. Soubojem to však neskončilo, zloděj mě kupodivu nechal být se slovy: „Člověk už ani nemůže pořádně dělat svoji práci“, což mě pobavilo.

Většinu času jsem se potom jen kochal vandrováním po krajině, objevoval tam nová místa a mezitím se střetl s místní faunou, zastoupenou převážně vlky. Čas od času jsem zavítal do dungeonů, kde si lze pořádně natrénovat svou postavu a ještě přitom najít nějaký ten poklad. V jedné kobce jsem prožil strašidelné okamžiky navozené mimojiné skřeky, které se linuly tmavými chodbami. Můj duch toužil po dobrodružství, avšak zde jsem se dočkal první hořké porážky od obřích zlobrů. Nakonec jsem ovšem uspěl - sice bez pokladu, ale s nově nabytým levelem.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
• Souboje a otevírání zámků
Úplnou novinku Oblivionu představuje bojový systém, který je daleko více závislý na vašem umění bojovat než na statistikách postavy, které určují, kolik toho vydržíte či jakou ránu nepříteli dáte. Naštěstí se nesetkáte s momenty, kdy se šípem jasně trefíte do protivníkova těla a doprovázel by to nápis „miss" - když tady šíp zapluje do vaší oběti, znamená to pro ni jasnou ztrátu alespoň minimálního množství krve. To samé platí pro souboje s mečem i kouzlení.

zdroj: tisková zpráva Také jsem zaznamenal nový způsob otevírání zámků pomocí paklíčů. Zapomeňte na lepší a lepší výbavu - paklíčů je už jen jeden druh, ovšem existuje vícero druhů zámků, které se dělí podle obtížnosti na směšně lehké až hodně těžké. Při pokusu o vloupání se objeví zámek a v něm západky. S paklíčem je v této mini-hře zvedáte a kotvíte v otevřených polohách. Je to tedy podobný princip jako u soubojů. Nezáleží ani tak na tom, jak máte vycvičenou dovednost „security“, nýbrž na vašich reakcích. Snad jediné, co zlepšení dovednosti postihuje, je počet západek nutných k otevření dveří.

• Smysly se radují
I když jsem hrál na střední detaily, na kráse vizuálního zpracování to nijak neubralo a nestačil jsem valit bulvy. Autorům opět nechyběl smysl pro detaily, narozdíl od Vvandenfellu je však Cyrodill daleko živější oblastí. Je plný zeleně a života, což si naplno uvědomíte poté, až kolem vás za slunečného dne proběhne dvojice srnek nebo až svým šípem skolíte prvního vlka ve vysoké trávě a půjdete ho do ní hledat (abyste mohli prodat jeho kůži, jelikož máte po většinu času hluboko do kapsy). Nebo až spatříte východ slunce ze zasněžených vrcholků hor či z kamenů roztroušených na svazích lesa. Městské lokace jsou nevtíravým zpúsobem zasazeny do prostředí a nejsou v kontrastu s vysokou kvalitou zpracování přírody.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Detaily zkrátka tvůrci nešetřili nikde a už vůbec ne na výbavě hrdiny, což dokumentují nádherně zdobené dýky, meče a luky. Netýká se to jen vás, nýbrž i ostatních postav, takže procházejícím rytířům budete jen tiše závidět jejich úžasné brnění, helmy atd. Nelze přehlédnout ani povedené efekty, o které není nouze hlavně v roli kouzelníků. Příhoda, kvůli které jsem utekl z jednoho začarovaného dolu, tím může být zářným příkladem. Vyšlápnout si na pouhém třetím levelu proti silnému mágovi nebyl zrovna nejchytřejší nápad, jelikož se po mém (poměrně zbytečném) útoku nejprve efektně zneviditelnil a pak už na mě pršel jeden blesk za druhým, jež střídaly firebally.

zdroj: tisková zpráva Ozvučení mi přišlo povedené a žádná skladba se mi za dosavadních asi pět hodin neoposlouchala. Na vlastní uši poznáte, jestli se obujete do pantoflí či do ocelových bot. Skvěle zní i řinčení zbraní, hvizd letícího šípu či o fous minoucího fireballu. V celém světě nepotkáte jedinou postavu, která by neoplývala namluvením. Každá přitom ještě věrně vyjadřuje své emoce a tohle je dost možná ten hlavní pilíř celé atmosféry - proto na mě Oblivion nepůsobí tak anonymně jako Morrowind, což je pro takové RPG velmi důležité.

• Pár negativ aneb další názor od Ivana
Tvůrci Oblivionu vsadili na zpřístupnění širší veřejnosti než tomu bylo u Morrowindu, protože ten se pro mnohé stal příliš složitým. Proto nová hra obsahuje poměrně dost zjednodušení, které jsou díkybohu docela rozumně vyvážené. Avšak pokud jste hardcore RPG hráč, bude vás to asi trochu štvát. Veškeré uživatelské rozhraní a ovládání postavy na PC je totiž přizpůsobeno Xboxu 360.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

Menu je nepřehledné, vše je zbytečně obrovské (velký font, ikony apod. - zřejmě proto, aby se na konzoli dalo lépe vybírat a mačkat tlačítka?). Inventář působí také poněkud jednodušším dojmem, což poznáte při zabývání se alchymií nebo při míchání lektvarů. Když budete mít plný inventář kytek a různých reagentů, scrollovaní sem a tam, zda mátu tu či jinou kytku / kolik jich máte atd., je občas dost namáhavé.

Za další zápor hry osobně považuji dialogy, neboť po několikahodinovém hraní budete poslouchat pořád stejné hlášky. Je pochopitelné, že když jsou veškeré dialogy namluvené, tak jich tam asi nemůže být stejné množství jako v Morrowindu, ale je to stejně škoda. Až se budete prohánět na levelu 18-20 po herním světě a poslouchat pořád stejné povídačky od lidí ve městech, už to docela obtěžuje.

zdroj: tisková zpráva Na závěr bych chtěl zmínit, že nejsilnější stránkou Oblivionu na PC je to, že se pro něj dají snadno dělat vlastní módy přes oficiální nástroj Construction Set. Již teď existuje několik užitečných modifikací, které velice zpříjemňují herní zážitek (např. zmenšení fontu v menu a inventáři, vypnutí šipky na kompasu a mapě atd.) - naleznete je na fansite TesSource.net.

Více v plnohodnotné recenzi, kterou Jíra Sládek připravuje na příští týden, jelikož takto rozlehlá a neobyčejná hra vyžaduje pořádné zahrání a nedá se fundovaně zhodnotit po pouhých pár dnech hraní.

Stáhněte si: Trailery, Videa, Cheaty...

Související články: Shrnutí dojmů, Preview #1, Jak uspěl Oblivion v první recenzi? , Svět Oblivionu ožívá, Zahájen překlad do slovenštiny, Další novinky...