Hráli jsme Songs of Conquest. Je to ještě lepší hra než Heroes III
zdroj: Coffee Stain Studios

Hráli jsme Songs of Conquest. Je to ještě lepší hra než Heroes III

17. 5. 2022 17:00 | Dojmy z hraní | autor: Jakub Malchárek |

Heroes of Might and Magic III jsou má vánoční hra. Pravidelně každý rok během zimních svátků s tímto skvostným, kultovním a pro mě nepřekonatelným klenotem tahových strategií trávím hodiny a sbírám armády, dobývám města a leveluju hrdiny.

Přestože novější díly a řada epigonů (King’s Bounty, Age of Wonders) se snažily na úspěch třetích Heroes navázat, nikdy se jim to tak úplně nepodařilo. HOMAM III má své mouchy především ve vyváženosti, ani datadiskové kampaně nejsou bůhvíjaké strategické čvachtání (jak psal Vašek), ale jsou to zkrátka mé obnošené tepláky. Jsem si vědom skvrn od hořčice, ano, vím o té díře na koleni a rozpárané kapse, jenže ony jsou perfektně pohodlné jako žádné jiné domácí gatě, které jsem kdy nosil. Tedy možná až dosud.

Proč začínám článek o Songs of Conquest povídáním o Heroes III? Protože tento nezávislý titul v předběžném přístupu se právě třetím dílem slavné strategické série až neskrývaně inspiruje a v jádru jsou si obě hry velmi podobné. Kdybychom si udělali nákupní seznam prvků, které mají obě hry společné, můžeme začít odškrtávat:

Hraje se na tahy. S hrdinou zabíráte doly, města a další strategické body na mapě. Pokud dojde k souboji s neutrální armádou či protivníkem, utkají se vaše ranky na taktické mapě rozdělené na hexy. Spravujete města, ve kterých můžete stavět líhně jednotek a budovy ekonomické i technologické. Jednotky lze vylepšovat, hrdinové s každou získanou úrovní sílí a učí se novým schopnostem.

Omezováním k pokroku

Nazývat ale Songs of Conquest vykrádačkou Heroes III by bylo zcela nemístné a už po pár hodinách hraní začne vycházet najevo, že některé odlišnosti jsou zásadní a dávají hře novou, svěží úroveň taktiky a strategie, o kterých si stařičký předchůdce může nechat jenom zdát.

Zpočátku jsem byl například rozpačitý z toho, že veškeré počty jednotek a hrdinů jsou omezené. Teprve až s delším hraním mi ale vlastně docvaklo, jak je to skvělý koncept a přímo řeší některé neduhy HOMAM III. Tak třeba počet hrdinů je omezen počtem měst, což znamená, že se málokdy dostanete přes hrstku generálů, a odpadá tím tak únavný logistický vláček a vyčerpávající přesuny armád od jednoho hrdiny k dalšímu.

Každý hrdina má k tomu omezený počet „stacků“ jednotek, které může mít u sebe, a k tomu je zastropován i každý typ jednotky. Musíte tak přemýšlet a volit, jestli mít dva bataliony milice, každý po padesáti kusech, nebo raději jeden vyměníte za lučištníky, kteří jsou silnější, mohou střílet každé kolo, ale do jednoho slotu se jich vejde pouze pětadvacet.

Podobně jako u maximálního počtu hrdinů se i tyto limity dají zvýšit – počet volných slotů na jednotky lze odemknout s každou novou úrovní. Vždy volíte mezi dvěma schopnostmi jako například vyšší poškození zblízka, lepší obrana proti střeleckým útokům, posílení kouzel, no a třetí možností – právě navýšením slotů pro jednotky, které hrdina v armádě uživí.

zdroj: Coffee Stain Studios

Jak už jsem zmínil výše, každý typ jednotky má svůj maximální počet kusů. Nemůžete tak jednoduše k hrdinovi na první úrovni narvat desítky potvor osmé, poslední úrovně. I vaši hrdinové-převozníci budou muset prioritizovat, které jednotky povezou za účelem zásobování hlavního reka.

Počty potvor se zvyšují skrze výzkum – jakmile ve městě postavíte příslušnou technologickou budovu, otevře se vám možnost zkoumání válečného a ekonomického vylepšování. Můžete tak například zvýšit produkci vzácné suroviny, které se vám zrovna nedostává skrz těžbu v dolech, vylepšit statistiky konkrétního druhu jednotek nebo zvýšit jejich počet v jednom stacku.

Songs of Conquest těmito na první pohled možná arbitrárními limity ve skutečnosti nutí hráče skutečně přemýšlet o skladbě armády. Každý hrdina má na herní mapě svoji roli a nikdy nebude navíc.

Festival taktiky a strategie

Skvěle funguje i výstavba měst. Každá osada disponuje volnými parcelami pro stavbu budov. Krom sídel, ve kterých nakoupíte jednotky (ty se generují každý den, nikoliv jednou za sedm tahů, jak tomu bylo v případě Heroes III), můžete stavět budovy vydělávající peníze, těžící dřevo a kamení nebo už výše zmíněné technologické stavby pro výzkum. Většinu budov pak lze ještě vylepšit, což v případě ekonomických staveb zlepší jejich efektivitu a v případě líhní odemkne vylepšenou úroveň jednotky.

Nikde ale není psáno, že každá budova může ve městě stát pouze jednou. Klidně můžete volné parcely zaplnit líhní základní jednotky a každý den skupovat hordy slabých, leč početných potvor. Pokud ovšem budete v plně vyvinutém městě chtít od každé jednotky alespoň jednu výrobnu, budete muset nad rozestavěním budov a jejich přesným počtem přemýšlet.

Města se navíc dají obehnat hradbami a obrnit obrannými věžemi, které přijdou vhod při obléhání. Tyto volby, které před vás Songs of Conquest staví, opět dávají každému městu vlastní unikátní roli – budete mít opevněné pevnosti na hranicích s nepřítelem, ekonomická města generující tisíce zlatých každé kolo a taktické vesničky s jedinou budovou, která vám umožní nakoupit jednotky z jakéhokoliv jiného města pro doplnění posil.

Čtyři frakce a magie

Než se pustím do popisu toho, jak skvěle funguje magie, plus nějakých těch vad na kráse, prozradím vám, že Songs of Conquest zatím v předběžném přístupu nabízejí celkem čtyři hratelné frakce, od standardních lidí a nemrtvých přes močálový národ plný ještěrů a obojživelných potvor až po pouštní lid Barya, který se zhlédl v koketování se střelným prachem a čímkoliv výbušným.

To, ke které frakci daná jednotka patří, přímo ovlivňuje, s jakou budete zacházet magií. Kouzla se totiž neučíte a nespotřebováváte na ně manu. Jakmile se v souboji jednotka dostane na řadu, vygeneruje svému hrdinovi příslušný počet a typ zdroje kouzlení – esence. Opět tak budete volit, jestli raději každé kolo sesílat slabší kouzlo, nebo si esenci ušetřit na jedno silnější zaklínadlo.

zdroj: Coffee Stain Studios

Úrovně kouzel se odemykají příslušnými schopnostmi hrdinů, ale k dispozici mají všichni hráči stejný výchozí bod. Nebudete tak muset spoléhat na náhodu (dívám se na tebe, Městská bráno z Heroes III), že se nějaké kouzlo naučíte.

Je to další prvek, který vás chytře nutí zamýšlet se nad skladbou armády, protože i jednotky stejné frakce mohou generovat odlišné druhy esence. Pokud třeba hrajete za lidské království Arleon, budou vaším pilířem kouzla Řádu, protože většina jednotek svému hrdinovi dává právě tento druh esence. Budete-li chtít sesílat kouzla Destrukční magie, musíte armádu složit trošku jinak a používat jednotky, které mají tuto esenci, nebo hrdinu skrz levelování naučit ničivou esenci vyrábět na vlastní pěst.

Kolik pixelů máš, tolikrát jsi indie hra

Rozpaky nebo přímo rozkol v komunitě budí pixel artový grafický design. Zatímco někomu už tento pro nezávislé hry typický výtvarný styl může lézt krkem, dle mého se do Songs of Conquest hodí víc než jakékoliv pokusy o plně trojrozměrné prostředí. Mapy jsou nádherně vymodelované, animace jednotek v boji skvěle evokativní, a přestože jde o sprity, nechybí jim detaily. Vše podtrhují skvělé efekty a téměř nic není statické.

Co ale trochu zvolený styl sráží, je přehlednost herní mapy. Ne vždy je totiž jasné, co je pouhý kus scenérie a co interaktivní místo, které můžete navštívit.

Přepracování by určitě zasloužil i systém popisků lokací. Ani teď, po desítkách hodin, si nejsem schopný vybavit, jaké bonusy dává například rozcestí, a jaké kamenná mohyla. A míst k prozkoumání jsou desítky! Doufejme, že to je něco, s čím si autoři během early accessu ještě pohrají.

Noví hrdinové na obzoru

Nedá se říct, že by v předběžném přístupu Songs of Conquest trpěly nedostatkem obsahu. Za 30 eur dostanete dvě kampaně, hromadu volných scénářů, editor map a platformu, skrz kterou si komunita může sdílet vlastní mapy a nemusí je stahovat z pochybných ruských stránek.

Po technické stránce lze vytknout akorát delší nahrávací časy umělé inteligence. Pokud si zahrajete mapu proti třem a více protivníkům, obrňte se trpělivostí, AI si se svými tahy dává skutečně na čas. Nicméně o tomto neduhu už vývojáři z Lavapotion vědí a přislíbili nápravu.

Můj prozatímní verdikt? Pokud Songs of Conquest z early accessu vyjdou s dalšími frakcemi, zajímavějšími artefakty, možností sesílat kouzla i na mapě dobrodružství a kreativnějšími schopnostmi jednotek, půjde o naprostou pecku.

Inspirace Heroes of Might and Magic III je znát opravdu silně, ale hra nabízí dostatek vlastní invence, aby ospravedlnila svou existenci. Ve spoustě ohledů poskytuje promyšlenější a vyrovnanější zážitek, který je navíc zabalený do kouzelné pixel artové stylizace. Za mě jsou Songs of Conquest už teď výborné a je dost možné, že u mě doma převezmou tradiční vánoční roli Heroes III.

Nejnovější články