Far Cry 2 - E3 dojmy
zdroj: tisková zpráva

Far Cry 2 - E3 dojmy

8. 8. 2008 0:00 | Dojmy z hraní | autor: Redakce Games.cz |

Zábavou tady není ani tak splnění úkolu, ale cesta k němu krásnou Afrikou. Třeba když jsme se kochali pasoucími se zebrami, nebo když jsme se plížili vysokou trávou a pak jejím podpálením vymýtíli nepřátelský kemp.

Autor: Miloš Bohoněk
Publikováno: 8.srpna 2008

Obrázek zdroj: tisková zpráva
Far Cry 2 je velká akční hra. Asi ještě větší, než byste tipovali. A hlavně vypadá zatraceně dobře. Honí se mi hlavou spousta zážitků, ale jedna věc nadevšechny převažuje - jak já to dám dohromady? Jak napíšu kloudné dojmy ze hry, o níž by se daly psát strany a strany textu jen po hodinovém prezentování a hraní? Nebudu proto popisovat každý detail a zajímavost, s níž se mi svěřil Guillaume Frechette, programátor na červencové předváděčce na E3. A ačkoliv tenhle článek mezi nejkratší také nepatří, věřte, že jde jen o ochutnávku, o slíznutí pěny a usrknutí z lahodného koktejlu od barmanů z Ubisoft Montreal.

 Afrika je krásná...
... leč problémů má převelice. Vývojáři si vzali na paškál jeden z nejzásadnějších - nikdy nekončící války. Far Cry 2 vám představí šmejda jménem Jackal, jenž zásobuje zbraněmi obě strany (APR a UFLL) fiktivního konfliktu, kteréžto kočkování zákonitě prakticky nemůže skončit. Vy jste žoldák a máte s tím něco udělat. Nebudete ovšem sami. V herním světě rozděleném na dvě oblasti, každá o velikosti 25 kilometrů čtverečních, budou roztroušení vaši kámoši, tzv. buddies. „Celkově jich ve hře bude devět. Co se schopností týče, budou na tom všichni stejně, tohle nebude příliš RPG.“ Jak jsem po chvíli zjistil, něco málo RPG ale přeci jen ano, třeba co do ovládání kvérů.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

V každém "bezpečném domě" (celkem bude safe housů asi sto) a kdykoliv během hry si budete moci vybrat, resp. prohodit tzv. load-out, tedy zbraňové vybavení. Ve výsledku jich bude šest, každý bude skýtat specifické zbraně a každý vám dovolí nést čtyři kousky. The Heavy load-out bude pro ty, co rádi vběhnou doprostřed dění a všechny pokosí, The Commando load-out si oblíbí příznivci stealth postupu a třeba The Russian load-out... má také svojí specifickou cílovou skupinu. Ale abych navázal na úvod a RPG prvky - čas od času najdete jakýsi manuál k jisté zbrani, který vás naučí ji efektivněji používat. S nákupme upgradů se počítá jakbysmet.

 První kroky po rozpálené zemi
E3 verze se odehrávala někde na jihu herního světa, v poměrně malé oblasti, a nejprve jsme zašli do nedalekého baráčku, kde jsme potkali starouše Franka. Ten nám představil misi, jejíž cílem je zničení antény. Hlavní hrdina byl němý a ani nevedl nějaké dialogy, prostě přijal úkol. S tím je prostě nutné se ve Far Cry 2 smířit, je to v prvé řadě akce, která vás nebude hodiny a hodiny zaškolovat.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Pak jsme šli prohodit pár slov s dalším kámošem, kterého jsme tím pádem jaksi naverbovali. On už věděl, že jdeme někam na misi a vzhledem k tomu, že to byl náš dobrý buddy, řekl, že v případě nouze pomůže. To se šiklo, když jsem si při příštím hraní té samé mise vybral výbavu ala Rambo a vlétnul do centra vesničky. Užil jsem si neskutečně efektivní řeznici, avšak během deseti vteřin jsem se válel v krvi, upadal do bezvědomí, ale v tu chvíli se objevil tenhle kámoš, odtáhl mě do krytu, postavil mě na nohy a jali jsme se bojovat bok po boku. V tu chvíli jsem ovšem musel dbát na to, aby nezemřel, protože to bych ho už nikdy neviděl.

 Tichým postupem vpřed
Můj průvodce po Africe z UbiSoftu však vyznával jinou taktiku: „Osobně mám nejradši ten plíživý styl, takže beru commando load-out,“ pravil a šel se na pár hodin vyspat (mluvíme pořád o hře), aby se v jednu ráno probral a vydal se na misi pod rouškou tmy. Ještě před cestou k anténě jsme však museli zdemolovat vodovod s pitnou vodou, který se nacházel v rebelské vesničce nedaleko od domku. Nasedli jsme proto do auta (když jsem potom hrál já, vlezl jsem do vedle stojícího džípu s kulometem) a opatrně jeli, pro jistotu i se zhasnutými světly. Byla to nádhera. Hvězdičky svítily, cvrčci cvrlikali a sedan hezky nadskakoval na bahnité cestě...

Kus před vesnicí jsme vypnuli motor, vystoupili z auta a úplně sešli z cesty, směřujíce na kopeček. Za chvilku jsme dosáhli vrcholu (ale huš, ty puberťáku!) a vytáhli dalekohled. Podobně jako v prvním Far Cry, i tady se vám na mapě zapisují spatření nepřátelé. Plus krabice s municí či lékárničky. Na druhou stranu, ve dvojce vám již v rohu obrazovky nebliká žádný radar a mapu musíte zvlášť vytahovat, v druhé ruce navíc třímající kompas, což v bojové situaci moc snadné není. Takže o nějakém zjednodušování nemůže být řeč.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Člověk nikdy neví
Každopádně, věděli jsme už, kde se kdo z nepřátel nachází, takže jsme vytáhli sniperku a zamířili na prvního odstřelovače na věži. Pif, je po něm a nikdo nic neslyšel. Pif druhého, opět úspěšně. Čistá prácička a můžeme pokračovat. Lezeme dolů, trochu obloukem a hurá k trubce, když v tu chvíli se spustí bojovná hudba, slyšíme, jak někdo řve a ačkoliv mu není rozumět, je jasné, že nás odhalili. Doteď nevím, jak se to stalo. Možná někdo našel mrtvolu na věži, možná nás někdo fakt zahlédl. „Sakra, já to hrál už asi stokrát a stejně mě někdo někdy takhle překvapí!“ vtipně nadával chlápek z UbiSoftu a já jen prohodil, že tohle se mi na Far Cry 2 právě líbí.

Zdrhat už nemělo cenu, takže jsme si to namířili k potrubí. Jen tak se k němu dostat by ovšem bylo příliš jednoduché, a tak se jednou dvakrát cuknul obraz, naše alter-ego zahekalo a bylo zřejmé, že už jsme to schytali. Zahnuli jsme proto za barák, píchli si injekci a šli pomalu dál. MP-5 není nejsilnější samopal, takže střílet se nám moc nechtělo a když už na to přišlo, šlo to ztuha. Většinou se nám nepřítele podařilo přeci jen poslat k zemi, načež jsme ho museli ještě dodělat. Jinak by přiběhl protivníkův kolega a svého kámoše „oživil“.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Navíc se ten krám pořád zasekával. „Sakra, ty nový věci nestojí za nic. Člověk je chvilku používá, dostane se tam trochu bahna, trochu vody a už zreznou a zadírají se. Zlatý pan Kalašnikov a jeho AK-47, to je úplně jiná,“ procedil mezi zuby sympatický Frantík, jenž mi Far Cry 2 ukazoval. Aneb jeden z hromady detailů, které ze hry dělají tak parádní záležitost.

Různě jsme se schovávali a pobývali za skladišti, až jsme se k cíli nakonec opravdu dostali. Položili jsme proto výbušninu a sprintovali, jak jen to šlo. Bum, voda teče jak blázen, vyschlé koryto pod usedlinou se zaplavuje a Guillaume mi vše objasňuje: „Víš, my jsme se na tohle ve skutečnosti mohli vykašlat a rovnou jít na tu anténu, ale tím, že jsme teď vlastně vytvořili řeku, můžeme skočit na támhletu tu loďku a dostat se tak k hlavnímu cíli mnohem rychleji.“ Inu, to je vyfikané!

 A co bylo dál?
Jeli jsme na člunu a kochali se zebrami, které se okolo pásli a napájeli. Také jsme se plížili vysokou trávou k nepřátelskému kempu. Pravda, v předváděné E3 verzi ještě porost moc dobře jako kryt nefungoval, ale v plné to prý bude jedna z nejlepších obranných metod. Samozřejmě jsme též podpálili vyschlou flóru okolo vesničky a tím tam udělali pěkný bordel. A nechybělo ani zběsilé pobíhání pod na dřevěných kůlech stojících barácích, které jsme podminovali, utekli a kochali se tou neskutečně půvabnou explozí, jež vyhladila většinou osazenstva.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky v galerii

Jasně, anténu jsme nakonec také zničili, ale to už byl jen takový detail. Taková třešnička na dortu, vlastně jen formalita. Zábavou tady nebylo splnění hlavního úkolu, ale cesta k němu. A odměna? Vylezli jsme na kopeček a prolétli se v rogalu. O tom, že Far Cry 2 vypadá fantasticky, i když ho člověk opravdu hraje (ne když se jen ukazuje na videích), jsem se ještě ani nezmiňoval, že? A fakt, že je při té vší parádě dokonale plynulý (již teď, půl roku před vydáním) a bez sebemenších trhanců i na Xboxu 360, potěší také, ne?

 Slunce zapadá
Vše, co jsme spolu s předvádějícím prožili, byla paráda. Rád bych si to všechno zkusil i na vlastní kůži a ono ne, že by mě nenechal. Jenže já jsem se tak daleko holt nedostal. Styl Serious Sama ve Far Cry 2 nefunguje a já si to neuvědomil. Zblbnutý ze současné vlny stříleček jsem se hrnul vpřed a ačkoliv jsem hrál jen na střední obtížnost, dostal jsem výprask. Vlastně si i říkám, že hrát Far Cry 2 tímhle stylem je barbarství. Vždyť máte k dispozici otevřený svět, prakticky nekonečno možných cestiček, tak proč jít jen po té hlavní a vyšlapané? Improvizace a důvtip, o tom to bude! Když nás stíhali v džípu, jistěže jsme mohli prostě přesednout ke kulometu a začít je kropit. Ale vždyť vypočítavé přilepení nálože na jejich džíp hned na začátku, a následné odpálení, bylo o tolik lepší...

A to už jsem chtěl odstavec předtím skončit. Far Cry 2 je zase po nějaké době akce, která mě zvedla za židle a následně na ní zpět posadila, div se ji nožičky nepodlomily. Nejlepší na tom všem je, že skoro všechny ty sliby tvůrců fungují. I na těch pár kilometrech čtverečních by si tam člověk užil více srandy, než v řadě jiných stříleček celkově. Zatím všechno zapadá, klape a tiká jako švýcarské hodinky. Těšte se na Vánoce.

Stáhněte si: Videa, Trailery...

Související články: Preview, GC dojmy, Novinky, Vše o prvním dílu Far Cry a Crysis


Miloš Bohoněk
autorovi je 18 let a dříve se podepisoval jako Moolker; momentálně studuje v USA, píše i pro SCORE a PlayIN a nejvíce si užije tituly fantasy, akční a strategické; věnuje se závodnímu lyžování, lacrossu, lezení po horách, horské cyklistice a cestování


 
 
Miloš Bohoněk

Nejnovější články