Hon za pokladem
Sea of Thieves vás překvapí už na začátku tím, že nemá prakticky žádné rozhraní. S výjimkou dvou inventářů (jeden na nástroje a druhý na questové předměty) není ve hře nic, co by vám jakkoliv pomáhalo v orientaci nebo ve snaze jet podle předem určené šablony. Nemáte mapu, nemáte quest log, není tu ani žádná nápověda nebo tutoriál. Na druhou stranu máte loď a k ruce čtyři kolegy, kteří jsou na tom, co se týče informací, stejně jako vy.
Zatímco loni hrál Dan Kremser na E3 2016 část hry, točící se kolem námořních bitev, letos ukázali Rare jiný dílek celé skládačky. Bitva na moři samozřejmě nechyběla, základem byl ale hon za pokladem. Dva z naší pětice měli u sebe mapu s pokladem. V plné verzi hry budete muset tyto mapy postupně získávat různě po světě a třeba s nimi i obchodovat. Pro účely E3 ukázky byla ale tato část vynechána. Poté, co jsme se domluvili, po kterém z pokladů půjdeme (což mimo jiné obnášelo i to, že dotyční museli svou mapku ukazovat ostatním), bylo třeba rozpohybovat loď.
Mapa světa v podpalubí nám napověděla, na jakou světovou stranu se pustit. Dostal jsem za úkol spustit plachty, další kolega podle kompasu nastavil kormidlo a zbytek posádky zvedal kotvu. Při popisování to možná působí logicky a spořádaně, ve skutečnosti šlo ale o naprostý chaos plný roztomilých nedorozumění a vtipných okamžiků.
Pozor musíte dávat samozřejmě i při plavbě. Jeden z námořníků sleduje, jestli se neblíží nepřátelská loď nebo zda nenajíždíme do útesů, které nejsou na mapě vidět, další pak neustále v mapové místnosti kontroluje, zda máme dobrý směr. Hlídat je však třeba i plachty – kvůli směru větru a rychlosti.
Jeden za všechny
Kooperace v Sea of Thieves funguje hlavně proto, že děláte společně v podstatě obyčejné věci, které mají svou logiku a nevyžadují žádný zvláštní „skill“. Přidat se může každý a hrát spolu mohou i naprosto nekompatibilní typy hráčů – od chaotiků přes organizátory až po ty, kteří berou úkol vyloženě seriózně. Důkazem toho byla ostatně i naše skupinka, jejíž styl hraní ovlivňovali nejvíce dva ječící youtubeři, kteří kompletně ignorovali, co dělal zbytek týmu. Přesto to ostatním nebránilo, aby si v pohodě zahráli a naši dva „baviči“ se postupně do hry také dostali. Jeden z nich nakonec i našel poklad.
Ten jsme objevili na malém ostrově, na který se část posádky nechala vystřelit z děla. Pokud chcete realističnost, běžte k Ubisoftu, vzkazují lidé z Rare. Tady jde hlavně o blbnutí a zábavu. Já jsem se rozhodl ke břehům ostrova doplavat, což byla samozřejmě chyba – voda je plná žraloků. Můžete je sice zastřelit i pod vodou, ale v tu chvíli jsem to nevěděl a moje mrtvola zůstala na mořském dně. Jeden z nás pak zůstal na lodi – jak nám poradil jeden z vývojářů, je vždy dobré se jistit a nechat někoho na stráži, protože vaše loď může být při kotvení přepadena.
zdroj: Archiv
Skrytý potenciál
Nalezení pokladu bylo překvapivě rychlé, když vezmeme v úvahu fakt, že hráči nemají k dispozici konkrétní mapu, ale jen sérii rýmovaných hádanek, podle kterých je možné truhlu najít a následně ručně vykopat. Pak už je jen třeba hráči s truhlou pomoci zpět do lodi, protože zpátky už musíte plavat a hladoví žraloci vás prostě nenechají na pokoji. Uvidíme, zda autoři do hry zakomponují i čluny a další nezbytné námořnické propriety. Teoreticky bychom si je mohli koupit třeba právě za zpeněžené poklady. Truhly s nimi je totiž po nalezení (nebo po vyloupení jiné lodi) nutné ještě dopravit do přístavu a prodat.
Sea of Thieves působí jako ideální hra na party, i klasický online multiplayer slibuje velkou zábavu. Zvláště když vezmeme v úvahu fakt, že Rare stále představují jen poměrně malý segment hry. V plné verzi bychom se měli dočkat více obchodování, upgradů lodí, vývoje postav a dalších prvků.
Zajímavé by mohlo být třeba přebíhání námořníků od jedné posádky ke druhé a další tradiční pirátské podrazy. Už nyní ale mají Rare v rukou hru s obrovským potenciálem a jsem přesvědčený, že ani posunutí vydání na příští rok ji nijak neublíží. Přestože totiž vypadá technicky výborně a má asi nejlépe zpracovaný oceán, jaký jsem ve hrách kdy viděl, její základ spočívá v perfektně vyladěné hratelnosti. A ta jen tak nezastará.
