Virtuální aréna s ukecanými virtuálními moderátory je připravená a dovnitř už vbíhají první odvážlivci. Na hlavách mají dýně a kovbojské klobouky, v rukou pozlacené kalašnikovy, plamenomety a skákací plošiny. A pochopitelně výbušniny, kterými míní proměnit virtuální čtvrť v hromadu sutin.
Představte si televizní pořad, v němž je o hodně víc adrenalinu než v AZ-kvízu a jen o něco méně než ve Výměně manželek. Je to soutěž, kde sviští projektily z kulometů a útočných pušek, mezi nimiž kličkují účastníci ve snaze posbírat pro svůj tým cenné dolary a narvat je do vkladového bankomatu.
zdroj: Embark Studios
Z premisy může znít The Finals jako další z nekonečné řady tuctových free-to-play stříleček, u nichž je hlavním měřítkem hráčské úspěšnosti to, jak stupidně vypadá jeho postava. A ačkoliv je v tomto případě část se stupidními postavami pravdivá, s tou tuctovostí bych byl opatrnější. The Finals totiž působí po stránce hratelnosti vyváženě a hlavně mimořádně zábavně, a to navzdory tomu, že je aktuálně venku jen veřejný beta playtest.
Dokonce bych se nebál říct, že má hra solidně našlápnuto na titány žánru. Mohou za to dílem souboje, dílem promyšlené mapy a pohyb po nich, ale v neposlední řadě i zničitelnost prostředí, kdy lze vyhodit do povětří prakticky cokoliv, co se vám postaví do cesty.
V jádru hratelnosti není třeba hledat žádné velké komplikace – tým o třech „účastnících“, jak se nazývají místní herní avataři, složíte v ideální variantě z přátel, v té méně ideální vám budou přidělení cizí lidé. V trojici pak nastoupíte do arény, která je věrným virtuálním odrazem docela normálního města, a stanete tváří v tvář ostatním týmům v bitvě o to, kdo získá a uloží víc peněz.
V tuto chvíli jsou k dispozici dva herní režimy. V tom nazvaném Cashout sbíráte celé sejfy, které pak vkládáte do bankomatu a ten je nějakou dobu přepočítává, což je doba vhodná k tomu, aby přišel někdo z cizího týmu a rozjetou transakci zcizil ve svůj prospěch. Nejprve se tedy všichni hrnou za trezorem, který si navzájem kradou, a ve finále střeží bankomat před protivníky.
Ve druhém režimu Bank It pak sbíráte peníze z mrtvých protivníků a ze sejfů s menšími obnosy, a tyto peníze musíte průběžně sami ukládat. Vtip je v tom, že nedává smysl běžet do bankomatu s každou tisícovkou, na druhou stranu si ale musíte dávat pozor, abyste u sebe neměli peněz příliš. Když vás někdo zastřelí, peníze se z vás rozletí.
Navíc čím víc peněz, tím větší vzdálenost, na kterou nepřátelé vidí váš pohyb po mapě. Nezřídka tedy dochází k adrenalinovým situacím, kdy obtěžkáni částkou v desítkách tisíc běžíte k nejbližšímu bankomatu (ty se samy o sobě objevují náhodně a po pár minutách zase mizí) s vědomím, že jste vlastně obří finanční piñata, o které každý ví a kterou se vyplatí zastřelit.
Přeskoč, podlez, vyhoď do povětří
Při rychlých přesunech za sejfy a bankomaty se jednak vyplatí alespoň částečná orientace na mapě, jednak schopnost kombinovat způsoby přesunu a pracovat s dynamikou pohybu. Hra v tomto ohledu nabízí hromadu možností, takže jak jsem tak řítil mapou, proskakoval okny a odrazovými plošinami se dostával na střechy domů, nejednou jsem si vzpomněl na parkourovou akci Mirror’s Edge. V The Finals je pohyb po mapě neméně plynulý a uspokojivý, celkový zážitek je ale o dost vyhrocenější, protože se spojuje s rychlou a frenetickou akcí.
zdroj:
Foto: Embark Studios
O tom, jak se budete pohybovat a celkově hrát, rozhoduje zejména to, jakou svému účastníkovi či účastnici vyberete fyzickou stavbu. V rámci profilu můžete vytvořit a vylepšovat několik postav, které mohou být buď lehké, střední nebo těžké stavby.
Lehcí účastníci jsou rychlí, obratní a ve speciální výbavě mohou mít přitahovací hák, na druhou stranu jsou ale zranitelní a v boji využívají buď výkonné, ale pomalé odstřelovačky, nebo rychlé, ale slabé samopaly a pistole. Oproti tomu těžké váhy jsou pomalé a nevyskočí zdaleka tak vysoko, ale snesou toho mnohem víc, mají zbraně s pořádnou ničivou silou, a když na to přijde, umí proběhnout zdí. Logicky na půl cesty jsou pak univerzální, středně stavění účastníci.
zdroj:
Foto: Embark Studios
Jak už to ve správně vyvážených multiplayerových hrách bývá, neexistuje univerzálně lepší a univerzálně horší třída. Lehcí běžci se hodí k přenášení peněz, těžké váhy se stavbou tanku se zase stanou neocenitelnými v momentech, kdy je potřeba bránit pracující bankomat.
Ať už se vydáte do kterékoliv váhové kategorie, jedním ze stavebních kamenů akce je vždycky interakce s prostředím. Do něj můžete přidat odrazové plošiny, spojit dva domy lanem, postavit automatickou věž s kulometem, případně nechat vypěnit „Goo Granade“, jehož pěna zatuhne do opevnění.
A pak to taky můžete všechno zničit. Stojí vám v cestě dům, vy potřebujete co nejrychleji skrz a jako na potvoru nejsou nikde dveře ani okno? Pak přišel čas na balíček C4, který vám dveře vyrobí. Stejnou službu udělají i zásobníky s výbušninou zavěšené nad arénou. A když se nepřátelský tým zabarikádoval v patře nad vámi i s pracujícím bankomatem? Pak nejefektivnější (a nejzábavnější) způsob jejich pochytání spočívá v tom, že z místnosti pod nimi odpálíte podlahu a necháte je i s bankomatem propadnout dolů.
Překvapivě slušná střílečka
Způsobů, jak vybojovat peníze a někoho při tom vyhodit do povětří, je hromada. Základní a primární metoda boje však pořád tkví ve starých dobrých palných zbraních a jejich účincích na měkké cíle. A je potřeba říci, že jak fungují The Finals po stránce demoličního parkouru, fungují i jako střílečka. Trochu mě sice dráždí, kolik ran z pušek a kulometů každý z účastníků vydrží – umí to zkazit den, zejména když se snažíte sestřelit základním samopalem nějakou těžkou váhu. Samotná střelba nicméně působí až obdivuhodně dospěle.
Mile mě překvapilo, že tvůrci neopomněli míření „aim-down-sight“ přes mířidla nebo že i zbraně samotné a jejich přebíjení vypadají celkem uvěřitelně. Tedy alespoň na poměry free-to-play multiplayerovek. Extra palec nahoru dávám i za pistoli V9S, která si coby předlohu bere revoluční pistoli Laugo Alien české konstrukce. Vlastně bych se nebál říct, že třeba v porovnáním s novým (a přitom pořád stejným) Counter-Strikem 2 jsou The Finals po stránce střelby lepší hrou.
zdroj:
Foto: Embark Studios
Jak dobrou hrou se The Finals stanou celkově, to ukáže teprve čas. Jak padlo výše, projekt je v relativně rané fázi, kdy je venku jen otevřená beta s pár mapami a herními režimy. I tak ale působí pozoruhodně hotově a hlavně zábavně. Ty momenty, kdy se na mapě objeví nový trezor s penězi a všichni se kvapem vydají směrem k němu – někdo po střechách, někdo okny, někdo skrz zdi – prostě mají své specifické kouzlo.
Všechno to navíc komentují počítačem generované a správně „televizně nadšené“ hlasy moderátorů, o kterých jsem se až nedávno dozvěděl, že je někteří hráči považují za příliš nerealistické a plastové. Nutno říci, že jak si tak běhám se zlatým kalašnikovem po obří virtuální aréně a vyhazuji do vzduchu všechno, co mi přijde do cesty, nemám s realističností moderátorských hlasů úplně problém. Naopak se jedná o docela fajn informační kanál, který vám uprostřed vřavy sdělí, že byl ten či onen tým kompletně pobit a čeká na hromadný respawn.
Jednotlivá kola jsou rychlá, na jejich konci samozřejmě dostanete herní měny, zkušenosti s danou zbraní, případně i nějaký ten nový skin na zbraň nebo kousek oblečení. V tuhle chvíli se dá jen těžko odhadovat, jestli budou The Finals ta „nová velká věc“ na poli free-to-play stříleček, protože hodně záleží na tom, jak se tvůrci postaví k hratelnosti a dávkování obsahu. Jsem si ale docela jist, že The Finals stojí přinejmenším za pozornost, a že zejména pro hráče znuděné CoD: Warzone a Counter-Strikem se může jednat o velmi zajímavou alternativu.
