Grafické orgie
Psal se rok 2007, když se hráči mohli poprvé setkat s kapitánem Pricem a jeho bandou ve vojenské střílečce, která se vymykala dobovým standardům. Dnes v roce 2016 mohou hráči, mnohdy dokonce ti samí, zažít totéž. A stejně jako tehdy jde i dnes o naprostý úkaz. Modern Warfare Remastered působí, jako kdyby uplynulo jen pár dnů od vydání původní verze. K hráčům se dostává takřka nová hra, byť remaster upravuje jen grafiku a ozvučení. Až tak skvělým dílem původní Modern Warfare je. Bez jakýchkoli obtíží snese srovnání i se současnou produkcí.
Navzdory faktu, že jde o remaster, vypadá Modern Warfare jako kterýkoli novější díl Call of Duty – tvůrci ze studia Raven zaslouží za nové grafické zpracování pochvalu. Sám jsem si ani neuvědomoval, jak moc práce na hře odvedli, dokud jsem neviděl přímé srovnání původní a nové verze. Dnes Modern Warfare vypadá téměř jako úplně nová hra a vedle obligátních efektů kouře, prachových částic či vody došlo i na úpravu úrovní. Hra tím po technické stránce prokoukla – textury a zmíněné efekty odpovídají konzolovému standardu současnosti. Do jisté míry je nové či upravené i rozložení objektů na mapách. Stáří originálu tedy postřehnete jen stěží, a pokud jste se sérii nestrávili posledních 9 let, dost možná si ani neuvědomíte, že jde o hru vydanou v roce 2007.
Modern Warfare Remastered těží z filmového podání v podobě dramatických momentů a skriptů, kterými hra oslní i dnes. Je úplně jedno, zda jde o výbuch atomovky v závěru mise Shock and Awe, legendární přestřelku pod kolem v Pripjati nebo velký závěr, který pořád vyvolává silné emoce. Obsahově tvůrci žádnou z těchto scén neupravovali a pořád působí skvěle.
Přestože forma nezestárla vůbec, respektive ji vývojáři vdechli nový život, příběh už dnes neohromí – spíše v dobrém slova smyslu. Zpětně si dokonce uvědomíte relativní skromnost scénáře, který ve srovnání s dnešní konkurencí bije do očí. Hra si vystačí s obyčejnými přestřelkami, a dokonce i pověstné „wow“ momenty jsou ukotveny v uvěřitelném syžetu špionážního thrilleru, který nikdy nedělá z komára velblouda. Hra díky tomu nepůsobí směšně a lidem otráveným přetechnizovanými střílečkami posledních 5 let může přijít i svěží.
zdroj: Archiv
Nadčasová záležitost
Styl hratelnosti Modern Warfare Remastered je logicky poplatný době vzniku hry. V praxi to znamená, že na rozdíl od současných Call of Duty her často nepřežijete v akci ani minutu. Nepřátelé na vás nabíhají odevšad, nebojí se používat granáty a dost si i na nižší obtížnost pomáhají svým počtem. A když na vyšší obtížnost dostanete pažbou do obličeje, končíte. Hard v podání remasteru znamená to samé, co obtížnost veterán v pozdějších hrách. Může za to hlavně nekonečný spawn nepřátel, kteří se na člověka valí tak dlouho, dokud se v úrovni neposune dále. Někteří by to označili za smrtelný hřích herního designu, ale já bych byl i ve světle konkurenčních titulů smířlivější.
Smutným faktem totiž je, že ani současné hry v sérii Call of Duty nedošly o moc dále. Modern Warfare i dnes vládne žánru koridorových stříleček a mnozí současní vývojáři by se od ní mohli učit, jak se dělají scripty, nebo jak správně umístit checkpointy. Struktura misí a jejich náplň překvapí i po tolika letech pestrostí a nápaditostí, která rozhodně není žánrovým standardem.
zdroj: Archiv
Modern Warfare tedy nezestárla, jen se hraje jinak než současné díly série – hlavně kvůli tomu, že mimo kryt toho moc nevydržíte. Do určité míry se tím potvrzují prohlášení některých fanoušků, že na rozdíl od dalších dílů se Modern Warfare prostě nehrála sama. Ani ostatní hráči, kteří nepatří mezi skalní fans, by ale do jisté míry zpátečnický design neměli brát vyloženě za negativum.
Když už, tak by mi více vadily třeba zvuky zbraní, které i ve své nové podobě znějí jako štěkot vysavače, nebo místy opravdu tragická AI, na které je 9 let od vydání znát zdaleka nejvíce. Všechno to jsou ale spíše detaily, které jen dokazují, jak nadčasová Modern Warfare ve své době byla. Vypíchnout výraznější důvod proč byste se měli remasteru vyhnout, je na to konto prakticky nemožné.
Návrat legendy
Běžně by bylo takřka nemožné aplikovat současná měřítka na takřka dekádu starou hru. V případě Modern Warfare Remastered s tím ale není problém. Pravda, do určité míry je to dáno stavem žánru válečných stříleček, ale právě proto by si fanoušek žánru neměl remaster nechat ujít. A nejenom fanda s růžovými brýlemi na očích, jak tomu bývá u jiných remasterů, ale spíš kdokoli s nákloností ke střílečkám. Tahle hra totiž během let neztratila nic ze svých kvalit. Naopak, při zemi se držícím námětem a poměrně konvenčním zasazením dokonce přináší do žánru po letech zase svěží vítr.
Tvůrci remasteru ze studia Raven odvedli poctivou práci na grafice a tvůrci původní hry zase kdysi vytvořili hru, který se ani dneska neztratí. Některé základy filmové střílečky dokonce zvládli lépe než jejich nástupci v dalších CoD hrách. Devět let stará hratelnost je samozřejmě znát a musíte počítat s tím, že hlavně obtížnost je vyšší, než bývá zvykem. Za to se ale Modern Warfare nedá kritizovat. Výsledkem je tedy remaster parádní hry, který je povinností pro každého FPS pozitivního hráče. Škoda, že jinak než v bundlu s Infinite Warfare, se remaster Modern Warfare sehnat nedá – zatím.
