| Autor: Moolker Publikováno: 17.srpna 2006 | 
zdroj:
tisková zpráva
Verze hry: MP betaDoba testování: 1 týden |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Přehledná taktická mapa umožnila z patřičné vzdálenosti a bez jakéhokoli přejíždění nebo scrollování pohled na celou mapu a šlo přes ní i stavět, ale nikoli již ovládat jednotky. V každém, barvou rozlišeném sektoru se může nacházet pouze jeden kontrolní bod (ten lze mimochodem opevnit, čímž se zvýší i produkce) zprostředkovávající suroviny, ale aby z něj materiál proudil, musí být toto území připojeno k základně. Asi si dovedete představit, jaká krize ve vaší ekonomice nastane, když protivník zajme „ten jeden blbej bod“, který slouží jako spojovací můstek pro tok chechtáků mezi vaší bází a „zlatým dolem“, stejně jako tomu bylo v dnes již klasickém Z. 
zdroj:
tisková zpráva
• Co se skrývá pod pokličkou? Konstrukci základny provádí speciální jednotky – v případě Američanů inženýři, za Němce pak ženisté. Stavět lze klasické budovy, jako kasárna nebo obranná kulometná hnízda. Rozhodně však aspoň tříčtvrtinovou část herní doby strávíte „tam někde uprostřed“ při přetahování se o kontrolní body. Na rozmanitost jednotek jsem si nemohl stěžovat, každá strana disponovala asi desítkou kousků a to myslím stačí. Název prvního MP módu obsaženého v betě, Annihilation, snad mluví sám za sebe. Jde prostě o vymydlení protivníka a zároveň nebýt vymydlen sám. Pro náročnější hráče je určen typ hry Victory Point Control. Na začátku obdržíte určitý počet bodů, který klesá, pokud nemáte pod kontrolou předem stanovená teritoria. Cílem je samozřejmě zabírat území rychleji, než to oponent dělá vám, aby přišel o body jako první. Mapy byly prakticky vždy situované do nějaké již poměrně poničené oblasti, poskytovaly nespočet taktických možností a tvořeny byly „zrcadlovou metodou“, aby měly obě strany stejné podmínky. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Postupoval jsem se svou pěchotní jednotkou (vojáčci se ovládají ve skupinkách jako v Battle for Middle-Earth) a věděl jsem, že se na hřbitově skrývá menší a slabší skupinka nepřátelských vojáků. Poslal jsem proto tím směrem své svěřence. Jenže ejhle, jaksi jsem už nevěděl, že oponent disponuje kulometným hnízdem s mazlíkem MG42. Za normálních okolností by to pro mě byl konec – jeden kulomet na volném prostranství obvykle dovede pokosit desítku vojáků, že by chudáci ani nestačili zařvat „We’re under fire!“ (a ti, co by náhodou přežili první várku, by zalehli, nebyli by schopni útočit a plazili by se pryč rozkazy 
zdroj:
tisková zpráva
nerozkazy).Pěchota ovšem v CoH příjemně překvapila – okamžitě se začala krýt za nejbližší překážky. Náhrobky, stromy nebo dřevěné vozíky; to je fuk, hlavně že se schovají, jejich obrana se rapidně zvýší a oni mohou opětovat palbu. Samozřejmě tak ovšem nemůžou zůstat věčnost, třeba ony dřevěné povozy toho moc nevydrží a postupem času se za doprovodu efektního odlétávání kusů dřeva rozpadají. To samé platí, byť ne s takovou rychlostí, i o oněch kamenných náhrobcích. Po najetí kurzoru na potenciální úkryt se u něho vždy zobrazí štít, jehož barva indikuje, o jak dobrý úkryt se jedná. Musel jsem se proto, za pomoci krycí střelby, stáhnout (raději znovu opakuji, že se stále nacházíme ve strategii, ne v akční hře!) a obejít nepřítele z druhé strany. Stacionární kulomet totiž pokryje jenom část území. Útok ze zálohy již proto byl otázkou jen několika desítek vteřin (i když čtyři Němci, co rychle zalezli za pytle s pískem, dali docela zabrat) a já jsem mohl s válečnou kořistí v podobě těžké flinte-machine pokračovat dál... Všechny jednotky na bojišti skvěle kooperují a jejich snaha přežít navozuje pocit, že se opravdu bojí o svůj život. Na druhou stranu musím dodat, že díky této opravdu vychytané AI vojáků CoH místy působí dojmem, že se prostě hraje samo. Na problémy s pathfindingem nebo nereagováním na příchod a atakování nepřátelských sil jsem v MP betě vůbec nenarazil. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Podobná situace nastane při ničení pěchoty zalezlé v nějakém domě. Nakvartýrovat se můžete do jakékoliv budovy a je-li to budova speciální, lze z ní utvořit třeba i základnu. Musel jsem útočit přesně na to místo, na to podlaží a stranu domu, kde se nacházel cíl (bylo už v Rush for Berlin). Než bych totiž zničil celý barák, byl by nějakým raketometčíkem zničen spíš můj dobyvatel. Anebo jinak, dá se povolat plamenometný Crocodil, který celou ubikaci během chvilky vypálí. A že to vypadá zatraceně efektně asi netřeba zdůrazňovat. Jen škoda, že zde neexistují boje mezi pěchotou uvnitř budov jako v Act of War. Pro zajímavost, stavby jsou rozděleny až na 60 částí, z nichž každá se postupně hroutí pod palbou dělostřelectva jinak v závislosti na kadenci střelby a úhlu útočníka. Destrukce 
zdroj:
tisková zpráva
probíhá postupně, plynule a maximálně realisticky. •Speciální schopnosti Vítězství v potyčce nepřináší jen ten blažený pocit či nová území, ale taktéž zkušenosti. Každá jednotka je získává v průběhu bitek a až třikrát může "levelovat", čímž se pochopitelně stane silnější a odolnější. Kromě toho lze své svěřence všemožnými způsoby, samozřejmě za nějaký poplatek, upgradovat. Převážně jde o různé přidávání nových donucovacích prostředků – granáty a přísavné bomby pro pěchotu, kulomet na tank apod. Potěší, že nad ukazatelem zdraví je vždy vidět, jakým vylepšením jednotka disponuje. Bojováním také získáváte globální zkušenosti, za něž obdržíte, podobně jako v BfME, tzv. command points pro zakoupení nějaké super schopnosti. Tyhle podpůrné vlastnosti jsou rozděleny do tří tříd – pěchotní, vzdušné a obranné. Najdete mezi nimi např. stavbu zátaras pěchotou, vysazení jednotky parašutistů, doručení neskutečně namakané mašiny zvané M26 Pershing Heavy Tank, možnost zabírat strategické body lehkými vehikly nebo letecké kobercové bombardování, jehož zpracování je naprosto dechberoucí. Vojáci létají, budovy se realisticky hroutí a v zemi se vytvářejí krátery, které následně mohou sloužit jako kryt pro pěchotu. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Je tedy jasné, že bitvy mezi pěchotou nejsou jen o tom, kdo má víc vojáků. Jenže to samé platí i o tancích. Že je nesmysl, aby jeden porazil dva najednou? Má-li výhodnou palebnou pozici, není problém. Je veřejným tajemstvím, že zezadu má tank slabší pancéřování než ve ředu. Když se tedy budete soustředit na záď vašich oponentů, zlikvidujete je několikanásobně rychleji než jindy. Před devastací jim možná poškodíte motor a ještě za to obdržíte bonusové zkušenosti. Ale když se vám ho podaří efektivně zasáhnout zepředu, máte naději na poničení jeho střílny. Při likvidaci jsou vehikly rozděleny na několik zón stejné je to i při opravě. Inženýrům se musí zadat, jakou část chcete vrátit do původního stavu a oni to pak, za nějaký poplatek, svými svářecími nástroji provedou. Mimochodem, „opravit“ lze i vojáčky - jako v DoW je možné jejich počet prostě doplnit. Co do vyváženosti mi zatím přišli Němci o něco silnější. Jakmile jsem totiž měl dostatek prostoru a protivník neotravoval od první minuty, byl čas pro nahrabání si množství surovin a výrobu tanků, které ty spojenecké vcelku suverénně roznášely na kopytech. Spojenci naproti tomu sázejí spíše na pěchotu. Ta má v sobě také hodně velký potenciál, ale je třeba se ji naučit pořádně ovládat a získat potřebné know-how. 
zdroj:
tisková zpráva
•Technické zpracování par excellance Zaznělo to tu již v různých variacích několikrát, ale opakování je matka moudrosti, takže - CoH vypadá božsky. V současné době podle mého názoru nemá konkurenci, za což vděčí nejen Havoku 3, ale v prvé řadě interně vyvinutému Essence enginu, který je pro hru stejně důležitý jako manipulovatelní důchodci pro reklamní agentury. Ne, celá atraktivnost titulu neleží jen ve vizuálních hodech. Jde ale o to, že díky věrnému chování „toho všeho na bojišti“ se otevírá prakticky nová strategická dimenze. Na statických obrázcích vám dech vyrazí nejspíše jen přiblížení nějaké jednotky, nejlépe vojáka. Zohýbané oblečení, kde vystupující látka vrhá realisticky stín na ostatní kusy textilie, žádné rozmazané či splývající textury a výborná mimika obličeje... Pomalu jsem měl takový pocit, že hraji nějaký strategický mód pro Call of Duty 2. Ale teprve v pohybu, při dokonalých animacích úplně všeho, v pořádných bitvách, budete muset nasazovat svojí čelist po jejím pádu na zem. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Tanky probourávají ploty a zídky, dopadající projektily z opodál stojícího mortaru tvoří krátery v zemi, tanky Crocodile s přimontovanou radlicí si razí cestu skrz protitankové zátarasy, kulomety kosí vojáčky, z nichž stříká krev a kteří se po pádu ještě válejí ve smrtelných křečích... Všechno vypadá opravdu skvostně a to ještě musíme brát v potaz, že hra běžela "jen" přes rozhraní DirectX 9 (později bude podporovat i DX10). Jediné dvě chybky, které jsem v betě odhalil, bylo výjimečné vjíždění tanků do sebe navzájem a fakt, že exploze tanku nezraní nikoho, ač stojí v bezprostřední blízkosti. 
zdroj:
tisková zpráva
Jestli jste viděli závěrečnou scénu ve filmu Zachraňte vojína Ryana, tak máte takovou letmou představu o tom, jak vypadá válka v podání CoH. Letmou z toho důvodu, že tady vypadá ještě mnohem lépe, surověji a samozřejmě i masověji (tedy jen s tím rozdílem, že tady po sobě vojáci neházejí helmy :) Peklo, které můžete při hraní vyvolat, ani nejde pořádně popsat slovy; to člověk prostě musí vidět. Jestli se teď sápete po kladivu na prasátko, abyste si koupili nový hardware, není zase tak třeba. Na testovacím stroji osazeném dvoujádrovým Athlonem 64 3800+, 2GB RAM a GeForce 7800GTX 256MB běhalo vše maximálně plynule (aby také ne!) v rozlišení 1280x1024 a se zapnutým anti-aliasingem. Jen pro představu, framerate v Rise of Legends, Age of Empires 3 nebo Battle for Middle-Earth II, tedy hrách, co vypadají nesrovnatelně hůř, mi při stejném nastavení ve větších bitvách lezl pod 30 snímků za vteřinu. CoH jelo permanentně bez sebemenšího zpomalování a cukání. A to se jednalo ještě o ne stoprocentně vyladěnou betu. Minimálními nároky jsou procesor 2 GHz, 512 MB RAM, 64 MB videokarta s podporou pixel shaderů 1.1 a 16bitová zvukovka DX9 kompatibilní. Audio stránka, jak se dá tak nějak už i předpokládat, rozhodně netrhá partu a je tedy kvalitativně na hodně vysoké úrovni. Nejenže úvodní znělka v menu je skvěle šitá chmurnému motivu celé hry, ale v prvé řadě to jsou zvuky, které dokreslují onu krutou atmosféru při hraní. Agresivní řev zbraní působí důvěryhodně a uvěřitelně. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů • Na co těšit do plné verze? Plná verze je již pár dnů hotova - v Americe vyjde 14. září, v Evropě 29. a v ČR pak někdy v průběhu října (SP beta-demo je přiloženo k říjnovému číslu PC Gameru, v němž se nachází i ona superlativy nacpaná recenze). Co se singleplayerové kampaně týče, tak v ní si zahrajete pouze za stranu Spojenců a to v rámci 15 scénářů. Němci budou k dispozici pouze ve skirmishi/MP a vyřádit se s nimi budete moci na všech 20 mapách. Příběh, v němž se zhostíte velení nad hrstkou odvážných, kteří si říkají Able Company, začne vyloděním v Normandii a skončí osvobozením Evropy z rukou nacistů. Většina událostí a míst bude fiktivních, ale vyskytne se i pár výjimek. Těšit se můžete na několik technologických stromů, ale bude lepší se zaměřit pouze na jednu větev technologického stromu (např. pěchota). Plánuje se uvolnění editačních nástrojů pro vytváření vlastních módů. A na závěr ještě dodám, že úvodní renderovaný filmeček (v betě nebyl), má na svědomí Blur Studio, které stojí i za fantastickým intrem v Dawn of War. 
zdroj:
tisková zpráva
Ještě před nějakou dobou jsem si stýskal, že žánr real-time strategií stagnuje a jediným potenciálním mesiášem je Supreme Commander. Ano, Company of Heroes vždy vypadalo dobře, ale rozhodně jsem od něj neočekával nějakou výjimečnou bombu. Nutnost taktizovat, celkově originální hratelnost, fantastické grafické zpracování a fenomenální audio doprovod, tak bych hru zatím charakterizoval a už netrpělivě vyhlížím polovinu září.Stáhněte si: Trailery, Videa... Související články: Novinky... |
| Moolker | |
| autorovi je 16 let, bydlí na Mělníku a studuje všeobecné gymnázium; přispívá i do HotGames, Playmobilu a SCORE; nejdéle vydrží u kvalitní strategie, akce a fantasy her; život by si nedokázal představit bez závodního lyžování a horského kola |
