| Autor: Michal Jonáš Publikováno: 20.dubna 2009 | 
zdroj:
tisková zpráva
Verze: PC/anglická/preview z březnaDoba hraní: pár týdnů |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
vytípané obrázky z hraní na vysoké detaily Když jsme později vesnici opustili a směřovali na další bod postupu, umístěný již daleko od vísky, stále mi vojáci "šeptali" do ucha, že vidí dalšího nepřátelského vojáka. Ten ale byl, jak jsem se raději sám přesvědčil, již velmi daleko, takže nepředstavoval vůbec žádnou hrozbu, resp. ho kolega zřejmě na tu dálku ani nemohl vidět. • Nejste na vše sami O něco lepším dojmem působily dialogy při rozhovorech, protože namluvení bylo již krapet příjemnější, i když horší animace obličeje a toporné postavení vojáků se stále nedaly zapřít. A velmi často se místo hlasů ozývalo nesrozumitelné chrchlání, jako kdyby rezonovaly reproduktory, což platilo i o stejně zmršených zvucích motorů a výbuchů. Ovšem to připisuji na vrub ještě pracovní verzi hry. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Nutno ale přičíst umělé inteligenci spolubojovníků k dobru, že inkriminovanou radiostanici našli zcela sami, já se mohl klidně jen potloukat kolem. Přitom jsem osvobodil zajatce, který mluvil kupodivu česky. Vzdušný útok podle velitelství ale nebyl nakonec povolen, takže přišly k dobru staré dobré časované nálože. Ještě před odpálením se ale najednou vynořily dosti laxní nepřátelské hlídky, které jsem vyřešil pár pěkně mířenými skrze přiblížené zacílení, popř. ještě zpestřené o přesnější průhled optikou automatické pušky s tlumičem, kterou jsem byl vybaven. • Vysoká hardwarová náročnost Přesná střelba byla na mé sestavě (C2D 3 GHz, 4GB RAM a GF GTX-260 s 896 MB RAM) krapet nepohodlná, protože jsem záhy zjistil fakt neblahé paměti, totiž že ArmA 2 v preview-verzi je velmi náročná hra. Na maximální detaily ve 1280x1024 jsem mohl klidně zapomenout, protože při dvaceti snímcích se už nedalo vůbec hrát a míření bylo tak extrémně nepřesné. Snížení rozlišení ale moc nepomohlo, takže jsem musel snížit detaily a efekty na prostřední nastavení, kdy se hlavně povrch už znatelně rozpil. Ovšem i tak jsem byl rád alespoň za 30-35 FPS. Přitom např. Far Cry 2, tedy hra taktéž s rozlehlým a volným prostředím, jede na stejné sestavě naprosto plynule i na nejvyšší možné nastavení s vyhlazováním. V nastavení grafiky ArmA 2 sice byla taktéž přítomna volba vyhlazování, ale byla pouze prázdná bez hodnot, stejně jako volba frekvence a podobně pusto bylo i v políčku, které mělo detekovat velikost grafické paměti, což jsou zřejmě další bugy nyní ještě plně akceptovatelné. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Nicméně ani při nejvyšším možném nastavení mi grafika hry nepřišla nijak extra špičková, to spíše příjemně přirozená a reálná. Je třeba si ale uvědomit, že prostředí hry je naprosto volné a náležitě rozlehlé, tedy žádný tunel jednoho koridoru, což se na výkonu hry jistě znatelně podepisuje. Při snížení detailů na nejnižší hodnoty už byla grafika ale hodně průměrná, byť se plynulost zvýšila na 40-50 FPS. Výkon ale citelně vylepšilo vypnutí stínů. Po tom jsem se na zmíněné prostřední nastavení detailů dostal již na akceptovatelných 35-40 FPS. Každopádně i při snížené grafice ale kurzor zbraně stále citelně lagoval, což mi přesnou střelbu dále dosti znesnadňovalo a než jsem trefil vzdálenějšího nepřítele, tak jsem často vypatlal mnoho střel. • Skvělé modely vozidel Některé detaily prostředí jsou viditelně zjednodušené, když např. v jednom rozbořeném domě byla suť vytvořena jen jako jednoduchý otexturovaný trojúhelník. Na druhou stranu, takový oblázkový povrch s drobnými kamínky byl na vyšší detaily skoro fotorealistický. Postavy s jejich výstrojí ovšem nejsou na vyšší nastavení grafiky vůbec špatné, ale asi nejlépe vymodelovanými objekty jsou určitě bojové a dopravní prostředky. Reálná vozidla a letouny jsou jako živé, přesně odpovídají skutečnosti a zvláště u vrtulníků je míra detailu obdivuhodná! Nicméně bych celkově čekal o něco lepší optimalizaci, přece jen zmíněných a nijak radostných 30-35 FPS na prostřední nastavení bez vypnutých stínů a bez vyhlazování není zatím žádné terno. Takže se bojím, že ArmA 2 bude, podobně jako skoro všichni její předchůdci ve své době, velice náročná hra, byť engine prý ještě nebyl v testované preview verzi zcela odladěn. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Neviditelný nepřítel I když ArmA 2 nabízí opět dalekou dohlednost do volné krajiny jistě inspirovanou domácími reáliemi, na mé sestavě jsem ale raději moc daleko nehleděl, protože snížení dohlednosti z největších deseti kilometrů zvýšilo plynulost. Pokud jsem ale výhled stáhl na menší hodnoty kolem dvou kilometrů, výsledek byl takový, že objevený nepřítel, kterého mi kolegové opět hromadně zahlásili, byl sice indikován barevným terčíkem, ale postavu už hra nevykreslila, takže jsem střílel do prázdna. Každopádně je praktické, že si ve hře můžete vybrat z pěti přednastavených obtížností, přičemž u každé si lze navíc velmi podrobně navolit další dílčí pomůcky, jako jsou zmíněné grafické ikonky indikující nepřítele a vlastní bojovníky. • Doktorááá! Po zničení vysílačky ve vesnici následoval pěší přesun podzimním lesem při pěkném svítání za dalšími úkoly, čímž bylo navázání kontaktu s invazními silami a nalezení důležitých dokumentů nepřítele. Při zteči na postavení protivníka v následujícím městečku se ale polovina spolubojovníků okamžitě zranila, takže přišel na řadu další aspekt hry, tedy léčení. Zdraví kolegové si hleděli svého, tak jsem musel přispěchat já a přes známé kontextové menu na prostředním tlačítku myši jsem zahájil masáž srdce, i když pacient normálně dýchal, vzdychal a hýkal. Když jsem vyléčil jednoho, potřeboval zaopatřit ještě druhý zraněný voják, ale jelikož padnul tak nešikovně, že se přitom prolnul do stromu (viz. obrázek), tak jsem musel dlouho manévrovat, aby se mi vůbec nabídla volba léčení, popř. odtáhnutí do bezpečí. To je další možnost, pokud byste se při lékařském zákroku vystavovali palbě protivníka. Podobně, když to koupíte zase vy a ještě kulku přežijete, měli by vám stejně pomoci vaši spolubojovníci. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Krátce poté jsem zjistil, proč to kolegové koupili. Les, kde jsme se kryli, odstřeloval jeden Mi-17, ovšem ještě než jsem opustil zdánlivé bezpečí stromů, tak vrtulník někdo naštěstí sundal. Mašině se to ale zřejmě moc nelíbilo, protože zčernalý vrak se po chvíli vždy sám vznesl ze země do výšky, tam jakoby znovu vybuchl, aby dopadl znovu na povrch. A tak to šlo stále znovu a znovu, takže vrak si tam lítal nahoru a dolů až do té doby, než jsme ho ztratili z dohledu. • Krytí stále s výhradami Zatímco se v lese spolubojovníci vcelku dobře kryli, resp. spíše obezřetně postupovali, tak na holých prostranstvích začali i přes proklamované schopnosti funkčního krytí občas dělat psí kusy. Jeden běžel k vozovce a přímo na asfaltové silnici mezi domy se rozplácl, chvíli mířil na všechny strany, aby pak zase vstal a běžel dál, i když na blízku nebylo vůbec žádné nebezpečí. V následující vísce pod lesem, kterou tvořilo jen pár baráků a plotů, se zase další kolega v pokleku bláznivě plížil kolem plotu tak, že neustále zastavoval a přitom mířil právě přímo na plaňky a nikoli na volné okolí na druhé straně. AI spolubojovníků tak měla stále své dny, takže jsem nějaké opravdu pečlivé krytí, tedy až na okamžité zalehnutí při napadení, nezpozoroval. Je ale pravda, že vojáky už naštěstí většinou nenapadne producírovat se po otevřených plochách, spíše se opravdu alespoň drží v blízkosti překážek a domů, takže netvoří tak jasný cíl jako v minulé Armě a Flashpointu. Moje postava naštěstí disponovala poměrně pokročilými možnostmi, jak se nenechat zastřelit, takže jsem často poklekával, zalehával, plazil se, nebo vykukoval zpoza rohu. Kvituji také možnost přelézání nižších překážek a plotů, což je jedna z nových pohybových schopností vaší postavy. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Řízení a létání V další části rozsáhlé mise z kampaně nás pak transportoval Boeing V-22 Osprey poblíž velké vojenské základny, ke které jsem zajel připraveným Humwee. Přitom nejen ovládání tohoto terénního automobilu, ale i dalších vozidel, vrtulníků a letounů mi přišlo prakticky stejné co u předchůdců, tedy včetně přepínání pohledu z kokpitu a vně vozidla se svobodnou, nebo pevně ukotvenou kamerou. Tudíž asi neřeknu žádnou novinu, pokud potvrdím, že létání s vrtulníky a letouny vyžaduje velkou dávku cviku, protože je opět citelně obtížnějšího zadání a kolikrát jsem to s vrtulníkem při cvičebním letu nakrásně napral rovnou do země. Naštěstí podobné situace často vyřešilo známé přepnutí do trvalého automatického visu, přičemž i v tomto režimu letu lze vrtulníkem pomalu pohybovat. Co se týká řízení vozidel, zde je prostě vše postaru, kolové i pásové prostředky se ovládají stále stejně jako dříve. Tedy taktéž s kamerou, která se natáčí za směrem zatáčení, což nemusí každému vyhovovat. Kromě zmíněných dopravních a bojových prostředků se v testované verzi ještě ukázaly např. nákladní Kamazy, osobní UAZy, tanky Abrams, nebo několik druhů vrtulníků a letounů. V tutoriálu jsem si mohl vyzkoušet dokonce i proudový letoun F-35 s kolmým vzletem a přistáním. Tutoriál je velmi rozsáhlý a nabízí příklady všech činností, na které ve hře narazíte. Skvělý byl např. seskok na padáku do vyznačené oblasti vedle vojenského letiště, který tak poukázal na další novinku hry v podobě možnosti výsadku z vrtulníku, nebo letounu ve vysoké výšce. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Dynamické rozkazy v misích Na vojenské základně jsem se pak nahlásil službu konajícímu důstojníkovi, který mi briskně zadal další obří porci rozkazů, včetně eliminace důležitých osob protivníka, nebo dalšího pátrání po inkriminovaných dokumentech. Z toho je vidět, že se mise mým postupem dynamicky měnila, resp. vždy jsem obdržel zcela nové rozkazy, které v úvodním brífinku s tradiční mapkou nezazněly. To určitě kvituji s povděkem, protože tak dopředu dost dobře nevíte, co vás potká za rohem, ale tato jedna úroveň z kampaně dle mého názoru postrádala hlubší napětí a atmosféru. Byť byla rozhodně zajímavá, rozsáhlá a s mnoha postupně zadávanými úkoly, stejně jsem jí proplul tak nějak bez většího vtažení, za což asi mohly i povětšinou spíše drobnější šarvátky s menším počtem protivníků, kteří se navíc podobně jako mí spolubojovníci nedokázali lépe krýt. Např. při častých přestřelkách v lese si nepřátelé spíše lehali do listí, než by se bezpečněji přikrčili za kmenem stromu, jak jsem to úspěšně dělal já. • Vedlejší scénáře Další dvě vedlejší mise pak měly společný úkol. V obou případech jsem obdržel rozkaz proniknout do blízkého městečka a zlikvidovat veškerý odpor partyzánů a nepřátelských sil, popř. vesnici pak dále udržet. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Úroveň nazvaná Trial by Fire začínala na letadlové lodi USS Khe Sanh, kde jsem nastoupil na palubu vrtulníku. Ten moji jednotku po krátkém letu vysadil na břehu poblíž vesničky Strelka, kterou jsem měl obsadit. Tentokrát mi společnost místo tlumené automatické pušky dělal lehký kulomet, jenž měl citelně větší rozptyl a tak při střelbě pěkně „kopal“, což přispívalo k větší realitě. Nicméně ve spojení s tím zmíněným lagováním zaměřovacího terčíku jsem byl nucen použít pouze jednotlivé střely, dávkou jsem netrefil skoro ani krávu na třicet metrů. Jelikož kulomet neměl moc veliký zásobník, potěšila mě možnost nabíjení i při pohybu, kdy se kvůli této činnosti nemusíte zastavovat. • Skrze ploty i stromy Velice solidní je také zničitelnost prostředí, kdy jsem kanonem tanku lehce složil celý barák a vozidla při jízdě porazí ploty a stromy. Zničitelnost vozidel už mi přišla oproti krajině horší, když jsem sice rozstřílel pneumatiku, ale střelba do okének zaparkovaného UAZu sklo skoro ani neškrábla. Nicméně zastřelit si můžete jakékoli zvíře, i když já hopkajícího králíka, nebo stádo krav, kupodivu vcelku netečné k výbuchům v okolí při bitvě, nechal raději v klidu žít. • Armáda pod palcem Ve druhém a posledním scénáři preview-verze, Village Sweep, který obsahoval útok a udržení vesnice Grishino, jsem si vyzkoušel velmi povedený a hlavně přehledný systém velení jednotlivcům i celým jednotkám, protože útoku na vesnici jsem vlastně přímo velel. Nyní se rozkazy zadávají pomocí kontextového menu, jehož příkazy se dynamicky mění podle toho, kam zrovna míříte kurzorem. Taktický pohled zase využívá kartografickou mapu, v níž lze také zadávat pohodlně pokyny vlastním jednotkám. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Záplava funkcí S první Armou a Flashpointem novou hru spojuje také doslova obří porce využitých tlačítek, takže jsem poměrně dlouho zažíval, co které znamená. V tomto si tak dost dobře nedokážu představit ovládání pouze joypadem v případě budoucí konzolové verze, tedy bez nějakého důkladného zjednodušení. Jsem rozhodně zvědavý, jak se s omezeným počtem tlačítek na joypadu u pozdějších konzolových portů tvůrci poperou. • Závěr Výše jsem mluvil o řadě podobností s předchozími tituly ArmA a Flashpoint. Od první chvíle jsem byl takříkajíc doma, protože i nová hra jakoby hlavně svému prvnímu dílu z oka vypadla. Osobně se po dohrání preview-verze spíše kloním k tomu, že ArmA 2 bude nakonec spíše důkladně zmodernizovanou jedničkou, než plnohodnotnou novou hrou. Nebýt vylepšené grafiky, ovšem v mém případě za cenu snížené plynulosti, mnohdy bych skoro ani nepoznal, že nehraju jeden ze starších dílů. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky v galerii 
zdroj:
tisková zpráva
Celkově vzato mě tak ochutnávka ještě nehotové verze ArmA 2 určitě nezklamala, je to stále ten správný poctivý a ortodoxní válečný simulátor na hony vzdálený tupým tuneloidním střílečkám, kterých jsou kolem mraky, což je rozhodně dobře. Ale opatrný bych byl na druhou stranu i s přehnanými očekáváními, protože rozdíly oproti předchůdcům ze stejné líhně asi budou jen kosmetické, i když před recenzí plné hry je ještě předčasné dělat jakékoli konečné závěry.Stáhněte si: Videa, Trailery... Související články: Exkluzivní videoreportáž a dojmy z roku 2008, Dojmy z prezentací na GC 2008 a GC 2007 vč. nahrávek, |
| Michal Jonáš | |
| autorovi je 32 let, pracuje jako IT specialista v právní firmě a herní novinařině se věnuje skoro 10 let v mnoha internetových i tištěných médiích; vede si www.gamesblog.cz; mezi jeho záliby patří modelářství a deskové hry |
