Pokud vás nepotěšil samotný fakt, že budete velet agentům inkvizice a posílat je na různé mise, tak vám muselo udělat radost odhalení Dragon Age Keep - nástroje, který de facto nahradí uložené pozice z předchozích dílů. Naklikáte si v něm příběhové a jiné volby z jedničky a dvojky přesně tak, abyste na začátku trojky navázali na svůj příběh, ne na příběh univerzální. Příval informací o hře, které fanoušci vezmou spíše pozitivně, tím ale nekončí. Z prezentace hry na PAX Prime, kterou si můžete prohlédnout v článku, také vyplynulo, že vedle elfů, trpaslíků a lidí bude čtvrtou hratelnou rasou qunari - nevyzpytatelní tvorové s obrovskýma rohama, které si komunita doslova na tvůrcích vymrčela. A patří jí za to můj osobní dík.
Tvůrcům z Bioware prozatím děkovat nemůžu, protože třetí Dragon Age vyjde až příští rok, ale zdá se, že si nějakou tu děkovnou zdravici na jejich adresu můžu pomaloučku začít připravovat. Důvody jsou prosté. Od osobního příběhu jedné rodiny v DA II se v třetím dílu přesunují k příběhu celého světa, do něhož budu v roli inkvizitora moci zasahovat, ovlivňovat ho, ale nebudu jej se svou postavou tvořit sám.
Frakcí bude v novém Dragon Age ve hře několik (templáři, mágové a spol.), přičemž role inkvizice na začátku bude vysloveně titěrná. Z bůhvíjak složené bandy na startu hry se v jejím průběhu stane z inkvizice jeden z hlavních hybatelů událostí. Hráč bude motorem tohoto procesu, když se bude nejenom sám vydávat na mise, které vzít může a nemusí. Bude moci posílat na mise své agenty, rozšiřovat vliv a postavení inkvizice bojem s draky, a do klína mu spadne i spravování dobytých pevností.
Každá obsazená a funkční pevnost upevní postavení inkvizice, zpřístupní hráči nové oblasti a navíc může přinést důležité informace nebo potřebné zdroje ve smyslu vojenské síly i peněz. Záleží na tom, jaký hlavní účel hráč každé obsazené pevnosti určí. Jde o vítaný taktický prvek, který jasně vypovídá o nemalých tvůrčích ambicích.
zdroj:
tisková zpráva
Podtržením snahy o vybudování fiktivního světa, který vypadá funkčně sám o sobě a nepůsobí jako vratká kulisa, je jeho rozloha. Jeden jediný region v novém Dragon Age (konkrétně je míněn region Crestwood) má rozlohou odpovídat celkové rozloze Dragon Age II. Navíc ve hře nebude možnost rychlého cestování. Když budete chtít někam cestovat, musíte si tam hezky dojít nebo alespoň použít mounta. Není snad třeba dodávat, že během každé cesty na vás čeká sada nepovinných úkolů různého charakteru, jak je to ostatně k vidění na nepříliš kvalitním záznamu Pax Prime dema.
Přijetí či odmítnutí nějakého úkolu představuje volbu samu o sobě, která bude mít nějaké následky. Ne nutně pro hráče a jeho partu, ale pro herní svět určitě. S tím také souvisí úprava dialogového systému, v jehož rámci budou jednotlivé možnosti lépe vysvětleny. Nebudete muset z popisku odhadovat, co se stane - hra vám do jisté míry sama řekne, jaký následek bude ta která volba mít. Aneb někdy je fajn, nehrát si na hluboké vypravěčství a říci hráči polopatě, co bude, když si zvolí A či B. Navíc ve hře nově bude možnost z dialogu bez následků odejít, když se na volbu nebudete cítit dostatečně rozhodnutí.
Dragon Age: Inquisition zjevně kráčí vstříc individuálním potřebám každého hráče a důsledně se tohoto směru drží i v soubojích. Návrat hlásí taktický pohled z PC verze prvního dílu, ve kterém můžete spolubojovníkům rozdat úkoly, a pak spustit akci, do které se samozřejmě zapojíte v kůži libovolné postavy. Samotný boj působí ze záběrů dema dosti akčně, což je naprosto v pořádku, kdy je zde zachovaná zmíněná taktická rovina.
Líbí se mi, že postavy svým pohybem reagují na terén a drženou zbraň, což vyvolává pocit jisté realističnosti. Jakoby všechno mělo svou váhu – švih s těžkým obouručákem je pomalý, ale devastující. Vyvolání kouzla netrvá sekundu. Pohyb do kopce je obtížnější. Snad chápete, co tím myslím. Vizuálně hra působí nádherně a hlavně živě. Když člověk sleduje rozhovor, tak se na pozadí něco děje – svět se uměle nezastaví.
Ze všech těch nových informací, ale zejména ze záběrů mám pocit, že Dragon Age: Inquisition vlastně vůbec nepatří do Dragon Age série. První díl považuju za kvalitní tolkienovskou kopírku s designem Baldur’s Gate v lepší grafice. Druhý díl byl intimním dramatem jedné rodiny s výrazně upozaděnými herními prvky. No a třetí díl se zatím prezentuje jako RPG po vzoru Dragon’s Dogma, které se snaží ve všech svých aspektech maximálně vyjít vstříc různým požadavkům fanouškovské komunity, ale hlavně nastavuje nová pravidla herního světa. Podle mých tabulek jde o pozitivní směr vývoje celé série, která si nutně potřebuje najít své místo na slunci. Zajímá mě ale, jak se zatím Dragon Age: Inquisition rýsuje podle vás. Líbí se vám snaha o realistické pojetí a otevřenější herní svět?
Nové obrázky a artworky z Dragon Age: Inquisition najdete v galerii.
