Dante's Inferno mělo kdysi ambice zastínit God of War, kde mýtické Řecko vystřídala cesta peklem popsaná v rozsáhlém básnickém díle Dante Alighieriho. Adaptace se ale nakonec do herní historie zapsala spíše jako lehce nadprůměrná rubačka a její prodeje byly pro studio i vydavatele zklamáním. Pokračování proto nikdy nevzniklo, přestože na něm Visceral Games zjevně docela dlouho pracovali a měli s ním velké plány.
K 15. výročí hry se IGN dostalo k řadě nezveřejněných interních dokumentů, které kromě konceptů či popisů příběhových lokací obsahovaly i 240 stránek scénáře od Joshua Rubina, spoluscenáristy Assassin’s Creed 2. Materiály ukazují, že se vývoj nacházel v relativně pokročilých fázích.
Web popsal kompletní příběh inspirovaný druhou částí Božské komedie (Očistec), kde hlavní hrdina opustil temná patra Pekla, aby se pokusil vylézt na monumentální horu, která je převrácenou stranou říše Lucifera. Alighieri nicméně nebyl jedinou inspirací. Studio zjevně čerpalo i z dalších děl, jako je Ztracený ráj od Johna Miltona, tudíž Lucifer byl spíše morálně nejednoznačnou postavou než čirým zlem.
zdroj:
IGN
Očistná hora byla znovu rozdělená na několik pater založených na sedmi smrtelných hříších, a na jejím vrcholu se nalézala nedosažitelná brána do Ráje. Zatímco jednička byla postupným ponorem, dvojka pojednávala o doslovném i obrazném vzestupu. Design úrovní se proto soustředil na vertikalitu i dynamický pohyb, kde by skákání hrálo o dost větší roli než v předchůdci.
Tomu odpovídaly i nové schopnosti hlavního hrdiny. Kromě oblíbené kosy a svatého kříže by měl ještě duchovní víru, od níž se odvíjely třeba speciální skoky, úhyby, možnost posednutí nepřátel a v některých momentech i křídla. Aby všeho mohl využít, musel při soubojích naplnit ukazatel, jehož sepnutím se dostal do silného „duchovního“ režimu.
Danteho cesta měla být tentokrát o něco osobnější. Vraždění démonů chtělo lehce ustoupit filmovému příběhu zkoumajícího jeho vztah s Beatrice i temnou minulost. Vzhledem k časovému období, kdy dvojka vznikala, se tým značně inspiroval silnou vlnou filmových akčních adventur, proto se pracovalo s myšlenkou velkého množství cutscén. Reflexí hříchů protagonisty pak měla být série jeskyní Vision Caves, kde čelil vlastním vzpomínkám i vinám.
Současně projekt vznikal v době, kdy se vydavatelství bála toho, že hráči budou kopie po dohrání prodávat dál. Proto EA víceméně nařídilo dodatečná DLC, přítomnost kooperace i jisté odnože online multiplayeru. Jelikož práce na těchto aspektech nikdy nezačaly, nedostaly konkrétní obrysy. Přesto si někteří vývojáři vzpomínají, že kooperace měla probíhat v arénách, zatímco multiplayer si hrál s myšlenkou bitvy andělů proti démonům.
Kdyby se nakonec Dante’s Inferno 2: Purgatorio, potažmo Dante’s Purgatorio stalo skutečností, bývalí zaměstnanci věří, že by pokračování bylo něco jako Assassin’s Creed 2 pro Assassin's Creed – zlepšení na všech frontách s maximálním potenciálem do dalšího dílu o Ráji, kde se válka andělů a démonů přenáší na Zemi. Slabé prodeje ovšem zapříčily brzký konec a zaměstnanci se rozutekli k jiným projektům, jako je Dead Space 3 nebo Uncharted 3. Jestli to je škoda, to už asi nikdo nezjistí.
