„Volala mi vyděšená babička, jestli jsem slyšel o hře Tonight We Riot,“ vyprávěl jednoho dne Vašek v redakci svou bizarní historku. Pozoruhodné bylo nejen to, že hru neznal (čemuž se nedivím, jde o okrajový nezávislý titul) a jeho babička ji znala, ale také to, že z ní byla zcela vyděšená, protože se z článku v novinách dozvěděla, jak učí mladé lidi marxismu a nabádá je k povstání a ničení majetku a samozřejmě tedy není divu, že se dnes v Americe děje to, co se tam děje.

Zdrojem jejího strachu byl článek Lidových novin s názvem „V Americe vyšla videohra spojovaná s Antifou, kterou chce Trump zařadit mezi teroristické organizace“. Z URL dokonce seznáte, že původně zněl titulek ještě šťavnatěji: „Hoď na policistu zápalnou lahev, v Americe vyšla hra připomínající Antifu“.

Na titulku ani faktu, že Antifa se hrou nemá nic společného, nesejde. Důležité je, že se Lidové noviny, jedno z mainstreamových médií s velkým vlivem, rozhodnou věnovat hrám jednou za uherský rok a tématem je… tohle. Obskurní pixelartová mlátička s politickým obsahem, absurdním humorem a v rámci videoherního trhu de facto nulovým dosahem.

Galerie

Hra, která není důležitá

Podle Steam Charts byl nejvyšší počet lidí souběžně hrajících Tonight We Riot závratných 47 a denní průměr od vydání (8. května) je necelých 7. Jsou to čísla, v jejichž kontextu si lze jen těžko představit, že Tonight We Riot jakkoliv ovlivnila současné protesty v USA. Což, nutno říct, autor článku přímo netvrdí a poznamenává, že hra vyšla ještě před protesty kvůli zabití George Floyda.

Jedním dechem ale dodává: „Ze strany vývojářského studia Pixel Pushers Union 512 zde ale nejspíš nezáměrná paralela vidět je, protože hráč mimo jiné zapaluje a převrací auta nebo rozbíjí výlohy obchodů.“ Snaha o propojení se současnými událostmi je zřejmá, stejně jako použití atraktivních slov Antifa a Trump v titulku. Autor na začátku článku navíc tvrdí, že „příběh je plný narážek na současnou politickou situaci“.

Je to tristní obraz, když si velké mainstreamové médium vybere jako cíl jednu z tisíce her, které ročně vyjdou

Problém tkví v tom, že Lidové noviny dávají prostor počítačovým hrám jen velmi občasně. Každý článek o nich tak nutně vytváří u publika, které jinak o hrách nic neví, velmi zkreslený obrázek. V tomto případě ten, že herní průmysl vyzývá ke komunistické revoluci, zapalování aut a násilí proti policistům – a určitě to není náhoda, že zrovna to se teď v USA děje!

Dočtete se, že hráč „ničí v podstatě vše, co mu přijde pod ruku, vše co patří ‚kapitalistickým psům‘“. Přečtete si, že hra cituje Marxe, vzpomíná se tu na haymarketský masakr, a dokonce se tu háže dlažebními kostkami. Není pak divu, že se spousta čtenářů zděsí, co ty počítačové hry představují, jak může někdo něco takového vytvořit a povolit, a zamyslí se nad tím, zda ty hry skutečně nejsou škodlivé.

Je to tristní obraz, ale odpovídá tomu, že si velké mainstreamové médium vybere jako cíl jednu z tisíce her, které ročně vyjdou (loni jich bylo jen na Steamu přes 8 tisíc!), a protože to je lákavý obsah zaručující spoustu prokliků, vlastně herní průmysl nepřímo zlynčuje.

Nutno říct, že podobně nemotorný přístup neprokazují jen Lidové noviny. CNN Prima News pár dní zpět zase zabodovala článkem „Počítačová hra z Ukrajiny s Hitlerem v Moskvě pobouřila Kreml“. Je v něm řeč o povedené hexové tahovce Strategic Mind: Blitzkrieg, která, jak bývá zvykem, obsahuje i scénáře s alternativní realitou, kdy se vám ten blitzkrieg povede a Třetí říše dobude Moskvu.

Samotný článek se zaměřuje víc na absurdně přepálenou reakci z Ruska, ale v celkovém kontextu opět vyvolává primárně kontroverzi pramenící z toho, že nějaká ukrajinská hra ukazuje Hitlera na Rudém náměstí. Autoři hned museli popřít, že by nějak adorovali Hitlera a že je vykreslený v pozitivním světle.

zdroj: Wolfenstein 3D

Zavádějící hra na city

Představme si, že si čtenáři Lidovek přečtou poslední tři články o hrách: vyjde remake české Mafie, scenárista Johna Wicka chystá seriály podle počítačových her a vyšla videohra propagující komunismus a svržení kapitalismu. Výsledný obrázek je jasný, třetí zpráva bude mít největší dopad, vyvolá nejvíc kontroverze a v myslích čtenářů se uchytí nejhlouběji.

Článek o Tonight We Riot navíc není vinen jen neobratným zacházením s fakty u kontroverzního titulku (videohra – Antifa – Trump – terorismus), ale neobstojí ani obsahově. Je to ještě viditelnější, když si přečtete zdrojový článek, na který autor odkazuje – Antifa: The Video Game v konzervativním magazínu National Review.

Zde autor komentuje přímo hru a její kvality a poukazuje na určité pokrytectví tvůrců, aby vše zakončil doporučením, které hry ze stejného žánru si máte radši zahrát. Rozdíl v kvalitě obou článků je do očí bijící a vychází přitom z jediného: autor z konzervativního amerického serveru hry zná a dokáže dát Tonight We Riot to, co ten český ne – kontext.

Kontext je takový, že Tonight We Riot je hra od malého texaského studia Pixel Pushers Union 512, které se víc než k Antifě dívá směrem k tradičnímu odkazu amerických dělnických odborů a uskupení Průmysloví dělníci světa (tzv. Wobblies) založeného v roce 1905. Hlásí se samozřejmě tedy k idejím, z nichž vzešel, mimo jiné, i komunismus.

Studio je spoluvlastněné všemi jeho členy, kteří si dělí výdělky. Hra je extrémní satirou a provokací, kde bojujete třeba i s obřími roboty všeho druhu. Z hlediska hratelnosti není nijak výjimečná, ani samotné studio není primárně zaměřené na vývoj ryze politických her.

Jednoduše: Je to v celém herním průmyslu nedůležité studio s hrou, která v tom samém průmyslu nezanechá prakticky žádnou stopu. A přesto se stala, alespoň na pár dnů, symbolem všech počítačových her, alespoň pro část čtenářské základny Lidových novin.

zdroj: HBO.cz

Čas dospět

Nemůžeme se pak divit, když se stále objevují hlasy, které hry obviňují z násilí, debatují o míře závislosti na hrách, a pokud možno vytahují obskurní příklady jako důkazy jejich škodlivosti. Ano, například Česká televize se už na hry dívá zcela jinak a informativně (ne senzacechtivě) upozorňuje na velké události, jako je fenomén Fortnite, vzestup esportu či vydání a úspěch Kingdom Come. Pořád ovšem existují (nebo dominují?) osamocené výkřiky, které mají tendenci videohry v očích čtenáře dehonestovat nebo je ukazovat jako podivnou zábavu, která se může zvrhnout.

Neříkejte mi, že když se o hrách naučí zasvěceně psát National Review, nezvládnou to i česká média. Už jen proto, aby neděsila naše babičky. A nejen je – spolu s nimi všechny, kteří o hrách moc neví a podobné výplody je poženou promazat svým dětem disk nebo, nedejbože, volat po legislativním řešení těch „škodlivých počítačových her“.