Mirrors Edge - PC recenze

Vychází na platformách: iPhone, PC, PS3, X360

Verdikt: Je vidět, že když se chce, tak to jde. PC verze vás netrápí žádnými přihlouplými omezeními nebo instalací tuny balastu navíc. Dále vyniká příkladným odladěním bez chyb a rozumnými nároky na hardware. Hra se ovládá přesně myší i joypadem, přičemž PhysX efekty jsou sice jen na efekt, ale když jsou bez většího vlivu na výkon, tak to bereme. Škoda jen nástupu stereotypu po polovině hry.

Objednat na JRC.cz

Hodnocení redakce 8/10

Jak hodnotíme

13. 1. 2009 v 00:00 - Recenze Autor: Redakce Games.cz Komentáře: 0

Tato verze není zajímavá ani tak PhysX efekty, jako spíš opravdu zrcadlovým převedením na ty silné mašinky pod našimi stoly, což v poslední době rozhodně nebývá pravidlem. POUZE NA TISCALI

Mirror's Edge

Autor: Michal Jonáš
Publikováno: 13.ledna 2009
embargo Verze: PC/česká/review
Doba recenzování: 1 týden


Na počítačovou verzi unikátní akční adventury jsme si museli počkat zhruba dva dlouhé měsíce, ale to čekání se určitě vyplatilo. A tím nemyslím jen zhusta propagované použití fyzických efektů díky podpoře technologie PhysX od NVIDIE, ale i opravdu zrcadlově stejné, precizní převedení na ty silné mašinky pod našimi stoly. Vynikající převod z konzolí (recenze xboxové verze) na počítače v poslední době rozhodně není žádným pravidlem, viz například Grand Theft Auto IV nebo Saints Row 2. To pro mě bylo prvním příjemným překvapením. Druhé se pak skrývalo v bezproblémové a rychlé instalaci, stejně jako v rozumných hardwarových požadavcích, včetně znamenité optimalizace i při zapnutí PhysX efektů.

NEJPRVE ČTĚTE

Myší i ovladačem
Po spuštění hry vás přivítá naprosto shodné rozhraní jako na konzolových verzích, ovšem myš s klávesnicí jsou podporovány, a to včetně přizpůsobení funkcí na tlačítka klávesnice. To samé platí i pro xboxový ovladač, u kterého hra automaticky rozpozná jeho přítomnost a sama upraví popisky v menu pro ovládání joypadem. Normálně klikáte myší nebo klávesou na velká tlačítka, ale když připojíte při spuštěné hře ještě ovladač, najednou se k tlačítkům přidají ikonky barevných tlačítek joypadu a po odpojení zase ihned zmizí. Najednou tedy můžete používat myš s klávesnicí i ovladač, a to také přímo ve hře, což je příjemná drobnost. Ovšem rozvržení funkcí na joypadu již měnit nelze, to přesně kopíruje rozmístění v xboxové verzi hry.


obrázky z PC verze

Zrcadlová konverze
Grafika vlastní hry prakticky na chlup odpovídá konzolové verzi, se kterou jsem vše porovnával. To znamená opět velice stylový a velmi pěkný obrázek s dalekým dohledem, ovšem při rozumném nastavení výkonu grafiky zcela bez cukání. A stejně jako na konzolích, i v PC verzi jsou některé textury hrubšího kalibru, zde viditelné zejména v interiérech. Zkrátka a dobře nějakého posunu dolů ani nahoru si vůbec nevšimnete. Kvituji, že EA DICE dokázali vytvořit tu samou grafiku na konzolích i na počítačích. Počítačová verze je tedy prakticky jednovaječným dvojčetem konzolových bratříčků, s několika bonusy navrch. Tím prvním jsou bezchybné české titulky, které je možné vypnout. A tím druhým zase několik dříve neuvedených artworků, které si odemykáte postupem ve hře.

 Velká premiéra PhysX?
Mirror’s Edge je spolu s méně ambiciózním Cryostasis první vlaštovka hardwarové akcelerace "plné" fyziky PhysX v podání NVIDIE. Takže si ji užijí výhradně majitelé grafických karet s čipy NVIDIA, které tuto technologii podporují, což znamená řadu GeForce 8 a vyšší (PhysX je sice možné implementovat i pro konzole, ale Mirror’s Edge na Xbox 360 i PS3 tuto technologii ještě nepodporuje, je to výlučná záležitost pouze PC verze hry). Oproti dřívějším varováním o jisté nenažranosti hry na hardware při aktivovaných PhysX efektech jsem byl nakonec velmi příjemně překvapen, protože jak hra samotná, tak i doprovodné počítání fyziky nakonec není nijak extra náročné na výkon počítače.


Mirror’s Edge PC jsem testoval na dvojici strojů. Silnější byl osazen procesorem Intel C2Q E8200, 4GB RAM 800Mhz a GeForce 260GTX 896MB, slabší procesorem Intel C2D E8200, stejnou pamětí a GeForce 8800GTS 320MB. Na silnějším počítači hra šlapala na maximální nastavení a 16xQAA při 1680x1050 slušně plynule, přičemž se pouze občas pouze drobně zakuckala. Pro plynulý chod na slabší sestavě pak stačilo jen snížit vyhlazování na nižší hodnotu (4–8xAA) a Mirror’s Edge byl stále krásně plynulý.

Již dlouho jsem nahrál takto skvěle optimalizovanou hru. Na menší vyhlazování si i při tomto rozlišení jistě pošmáknou i majitelé slabších počítačů, kterým pomůže i snížení detailů a kvality grafiky o jeden dva stupínky, což při zběžném pohledu při hře od nejvyššího nastavení ani nepoznáte. Velmi překvapivé bylo pro mě zjištění, že vypnutí PhysX efektů nemá na plynulost výraznější vliv. Rozdíl jsem pozoroval výjimečně v některých pasážích pouze jen o 5–10 FPS, ale většinou se snímkování prakticky nesnížilo. Podle FRAPSu hra jinak na obou PC běžela průměrně kolem 60 FPS.

 Nové efekty jen pro velmi všímavé
I když je hardwarové počítání fyziky určitě dobrá věc, na hratelnost to v Mirror’s Edge nemá prakticky žádný vliv, což je daň za dodatečnou implementaci PhysX podpory do již hotového produktu. Z drtivé většiny se vlastně jedná pouze o přidání nových prvků do prostředí města, přičemž některé z nich působí pěkně, ale jiných si ani nevšimnete - viz. vytípané obrázky nebo starší srovnávací video.


Do první skupiny patří hlavně různé vlající plachty, vlajky a fólie na lešeních a balkonech, které lze efektně prostřelit, což často udělá kulomet policejního vrtulníku, nebo se jimi dá občas skopnout dotěrný strážce dolů. Podobně se zřídka na cestě válejí papírové bedýnky, opět s možností shození do hlubin a trošku podivně jsou v interiérech rozmístěné plastové závěsy místo dveří, jinak využívané pro izolaci v mrazících boxech. V Mirror’s Edge jsou tyto závěsy na normálních chodbách, přičemž jsou jen na efekt, kdy se jejich plastové pásky po průchodu pěkně roztřesou.

Svůj potenciál ukazuje PhysX hlavně v podání padající vody, která vypadá reálně, včetně tříštění kapek při klouzání po vodní stěně, které vás ve hře čeká. Dále bych mohl ještě jmenovat plápolající papírky ve ventilaci, lepší provedení mlhy a kouře, nebo více drobných odpadků na střechách. Ty se pak efektně rozvíří při přiblížení vrtulníku, ale jak vidno, všechno je pouze pro potěchu oka a bez toho bychom se asi klidně obešli.


Navíc některé efekty jsou i bez počítané fyziky na konzolích, což platí hlavně pro tříštění skla. To také na PC verzi není vůbec vidět, přičemž to je stále skoro jediná věc, kterou lze v prostředí zničit. PhysX efekty tak sice vypadají pěkně na pohled, ale v tom rychlém úprku si nových věcí často ani nevšimnete. Při vypnutí PhysX v menu hry se pak dostanete na stav identický s konzolemi, kdy část předmětů, jako jsou zmíněné bedýnky, pásky a plachty, zmizí z prostředí hry.

Potenciál tak PhysX určitě má, ale spíše do budoucích titulů, které s ním budou počítat od začátku vývoje. Mohly by mít přínos např. při destrukcích kompletního prostředí a více zničitelném okolí. Mirror’s Edge s PhysX je pouze první vlaštovka technologie, přičemž jsem rád, že počítání fyziky není tolik náročné, jak se čekalo. Ovšem to nemusí platit paušálně, v Mirror’s Edge těch vyloženě složitých efektů zas tolik není.

BEZ INTERNETU ANI RÁNU
Samotná instalace byla velice rychlá a zabrala pouze kolem 15–25 minut v závislosti na konfiguraci počítače. Mirror’s Edge samozřejmě obsahuje ochranu SecuROM takže pro první spuštění se musí hra ověřit a aktivovat přes internet. Hru můžete nainstalovat najednou až na pět různých počítačů, všechny ale musí mít připojení k internetu. Když hru odinstalujete a jste přitom online, daná kopie se automaticky odregistruje, přičemž to lze provést i manuálně. Počet reinstalací zřejmě nebude omezován, pouze se bude kontrolovat těch souběžných pět kopií.


 Hraje se stále stejně
Co se vlastní náplně hry týká, nemá smysl opakovat to z recenze X360 verze, protože v tomto směru je počítačová verze na 100% identická. Ovládání myší je ale přesnější, což vám mnohdy pomůže při vyměřování skoků, ale zase se mi pletla tlačítka na klávesnici, takže jsem volil joypad, na který jsem si ostatně navykl při dřívějším zkoušení konzolového Mirror’s Edge.

Osobně kvituji odvahu autorů přijít s takto unikátním konceptem „běžecké“ hry z vlastního pohledu, jenž ale funguje na jedničku hlavně díky skvěle pracující kameře, která dělá přesně to co má. S orientací v prostoru jsem tak neměl žádný problém, a když jsem s ovladačem několikrát spadl z úzkého ramena jeřábu, přehmátl jsem na myš a hladce přešel. Překážky mě také nepřipadaly nějak více frustrující, i když od čtvrté-páté kapitoly z celkových devíti již dosti přituhne.

Pády jsem si spíše způsobil vlastní ukvapeností, ale často jsem měl potíže s nalezením správné cesty dále. A když jsem věděl kam jít, zase jsem nevěděl jak se tam dostat, což mě pronásledovalo hlavně v kapitole odehrávající se v kanalizační síti. Pomůcka s nasměrováním pohledu pro další postup totiž nefunguje zcela spolehlivě, když někdy ukáže do zdi a červené zvýraznění další překážky v pohledu běžce někdy také chybí.


další obrázky v galerii

 Běh způsobuje únavu
Jakkoli je tak postup hrou dosti živelná a akční záležitost, neustálý úprk před dotěrnými policisty mě za polovinou hry už přestával bavit a nastoupil stereotyp, kterého jsem se až do konce již nezbavil. Korunu tomu ještě nasadil všeobjímající a dosti roztřepený konec. V malé rozmanitosti vidím největší problém Mirror’s Edge, protože kromě občasných soubojů (často lze místo toho prostě zdrhnout) vlastně jen a pouze běháte a skáčete. Škoda, že dříve ohlášené bonusové úrovně v plné PC hře bohužel chybí (nicméně součástí instalace je i download manažer, takže možná půjdou stáhnout dodatečně...).

Nicméně když je hra inspirována běžecko-akrobatickou disciplínou Parkour, tak se není co divit, pročež zdejší všeliké skákání, houpání a běhání je zpracováno nadmíru znamenitým způsobem, včetně vynikající kamery. Mimochodem, kromě PhysX podporuje Mirror’s Edge také nové 3D brýle z dílen NVIDIA (na konec tohoto týdne připravujeme podrobné představení a dojmy z vlastního testování), s nimiž rázem dostane pohled na střechy zcela nový impulz. Pokud trpíte závratěmi, mohlo by se vám z toho udělat klidně trošku nevolno...

VIDEA Z HRANÍ PC VERZE



Stáhněte si: Demo z Xbox Live/PlayStation Network, Videa, Trailery...

Související články: Mega-recenze xboxové verze, E3 dojmy, Dojmy z dema, Novinky...

Michal Jonáš
autorovi je 30 let, pracuje jako IT specialista v právní firmě a herní novinařině se věnuje skoro 10 let v mnoha internetových i tištěných médiích; vede si www.gamesblog.cz; mezi jeho záliby patří modelářství a deskové hry



 
 
Michal Jonáš

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PS4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Wii, 3DS, DS, PS Vita, iPhone a iPad. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Call of Duty, World of Warcraft, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield nebo FIFA.