Krabice náplastí
Tak by se dala popsat bezprostřední situace po vydání hry. Těžko říct, co k němu vývojáře přinutilo, nicméně stav, v jakém se ji rozhodli vypustit do světa, byl více než žalostný. Hra padala, hlavní charaktery propadávaly texturami, nepřátelé se sekali o okolní předměty a multiplayer byl v podstatě tabu.
V drtivé většině případů jste se nedostali ani do herního lobby. Pokud jste to štěstí měli, hra vám stejně zamrzla během načítání nebo po chvíli spadla. Rozjela se proto patchovací mašinérie. Záplaty se objevovaly téměř s denní frekvencí, a jak už to tak bývá, většinou hru více poškodily, než spravily.
Vaříme kouzla
Singleplayerová kampaň chybami překvapivě tolik postižena nebyla, a tak jsme se alespoň vrhli do objevování a hlubinného zkoumání onoho pověstného magického systému kouzlení založeného na kombinování. A nutno říci, že jsme byli ohromeni!
Magicka vám dá celkem osm magických run zastávajících oheň, mráz, vodu, zemi, štít a tak dále a v podstatě volnou ruku, co se jejich míchání týče. Ze začátku je kouzlení sice poněkud kostrbaté, protože potřebujete do paměti dostat jednotlivé klávesové zkratky (každá runa má své písmenko), plus si ještě musíte osvojit sesílání kouzel na nepřátele, na sebe nebo kolem sebe, a přestože jste výhradně kouzelníci, je radno naučit se bojovat i z blízka. Jakmile vám ale systém přejde takříkajíc do krve, jste schopni na obrazovce rozpoutat opravdu neskutečnou akci.
Jednotlivé přísady se dají používat zvlášť, kdy například využitím runy vody vám z hole vytryskne proud této tekutiny, ale s postupem hry a nástupem tužších nepřátel přijde čas i na daleko rafinovanější kouzla. Smícháte-li například štít a útočnou magii, vyčarujete malé minové pole.
Útočná magie s kterýmkoliv elementem, kromě země, vytvoří koncentrovaný paprsek. Země v kombinaci s dalšími přísadami vytváří projektily a pokračovat by se dalo do nekonečna. Vtip je v tom, že by toto kouzlení nemělo probíhat jen tak náhodným mačkáním, ale s notnou dávkou strategie. Každé kouzlo má totiž vymodelovaný vztah ke kouzlům dalším, případě účinek diametrálně odlišný podle přísad, z jakých ho namícháte.
Minové pole standardně nepřátele zabíjí, pokud do něj ale přimícháte léčení, může je naopak léčit. Koncentrované paprsky se odrážejí od energetických silových polí, blesková kouzla působí větší zranění, namočíte-li si nepřátele... Jediné omezení v tvorbě kouzel spočívá v protikladnosti run, což znamená, že nemůžete namíchat kouzlo z ohně a ledu, nebo třeba chtít udělat paprsek ze země, která je předurčená k projektilům.
Hořknoucí vtipná kaše
A tak hrajete, vymýšlíte úžasná kouzla, máte ze sebe radost, likvidujete hordy nepřátel a smějete se vtípkům, jimiž je hra doslova přeplněná a které těží vedle Pána prstenů, Star Treku, 300, Star Wars či Monkey Islandu snad ze všech ostatních nerdích ikon.
Bohužel se však posléze stane něco, co hře ostře podkopne nohy a nechá ji s dunivým puknutím dopadnout na ostrý kámen – začnete se nudit. Ačkoliv se o ní všude mluví jako o akčním RPGčku, pravda je taková, že RPG elementů je v ní skutečně poskromnu.
Za zabíjení nepřátel nedostáváte zkušenosti, ani se vám nijak nevylepšují statistiky. Váš inventář je omezený prakticky jen na nesenou hůl a zbraň na blízko a loot tady z mrtvol skoro musíte páčit. Snad jediný důvod, proč herní plochu trochu více zkoumat, je jistá možnost nalezení magické knihy, kterážto vám zpřístupní nějaké opravdu sexy kouzlo, jako je třeba déšť meteorů nebo zpomalení času, a dokonce vám k němu dá seznam ingrediencí.
Jinak je ale Magicka prakticky úplně lineární hra, ve které jenom běžíte dopředu, hltáte jeden jednorázový vtip za druhým a sekáte kouzla po nepřátelích. Nemluvě o tom, že ačkoliv je kampaň pokořitelná i v jednom hráči, rozvržená je pro hráčů víc. S větším počtem počítají vývojáři jak animačkách, tak v množství nepřátel, kteří zhruba od páté kapitoly začínají být neskutečně tuzí a hraní o samotě od tohoto bodu ztrácí na zábavnosti a mění se v rutinu – zkrátka už si nemůžete dovolit moc experimentovat a sázíte jen to nejsilnější, co jste se doposud naučili. Jinak nepřežijete.
Světlo na konci tunelu?
Pak najednou vyjde patch s pořadovým číslem čtyři (a posléze i pět... a kdo ví – ono jich bylo tolik!) a světem se začnou šířit zvěsti, že má Magicka funkční multiplayer. Spolknete tedy chuť jít se na oslavu ztřískat a rozkliknete položku online hraní. A hle – drtivá většina serverů je zamčená. Zbytek má buď obrovské latence nebo se k nim nepřipojíte nebo jejich hostitelé „spí“. Pokud tedy zrovna nemáte po ruce malou partičku přátel, s nimiž můžete hrát, pravděpodobně po pár dnech zkoušení na hru zanevřete.
Pokud naopak partičku máte a teď slovy nedokážeme popsat, jak moc je to pro Magicku důležité, máte také jistou šanci, že si zkusíte ono úžasné kouzlení ve více lidech, rozpoutáte na obrazovkách neskutečný chaos a třeba i projedete kampaň tak, jak plánovali vývojáři. Dokonce se budete i bavit! Ale pozor!
Samozřejmě tu musí být háčky: Zaprvé jsou to z našeho pohledu dvě naprosto nepochopitelné volby, a to zapnutý friendly fire, který má potenciál nejen omezit vaše běsnění, ale také vás připravit o přátele, a fakt, že se Magicka neřadí mezi tituly, jejichž multiplayer vám umožní se kdykoliv připojit do probíhající hry či se z ní odpojit. To v kombinaci s procházením kapitol výhradně na checkpointy, které se po ukončení neukládají, a proto musíte jet celou kapitolu odznova, působí docela kontraproduktivně.
Zadruhé je to zabugovanost takových rozměrů, že jsme se kvůli ní rozhodli pozdržet vydání recenze a vyčkávali. A přestože se patchů urodila hromada, jejich dopad na hru nebyl ani zdaleka tak blahodárný, jak by se dalo očekávat. Ano, sice od určitého bodu skutečně měla fungující multiplayer, který vás dokonce i pustil za ostatními hráči, problém však byl v tom, že samotné hraní spoustě lidí blbnulo – a my nebyli výjimkou.
Patche, namísto aby s tím bojovaly, často měly tendence hru ještě víc rozbíjet – například nám okolo sedmého updatu zmizely kusy grafiky, kouzla neměla popisky a podobně. Nejnovější záplata (tedy z 11. února) mající velikost přesahující pět set mega v nás krapet rozdmýchala očekávání – přece jenom vydat patch o velikosti přibližně čtvrtiny původní hry je v jistém slova smyslu příslib. O to trpčí bylo naše zklamání, když nám po smrti kouzelníka i po vzkříšení na obrazovce zůstal obří nápis „DEFEATED“, nepřátelé i spoluhráči se pohybovali jako levitující sochy a někteří dokonce mizeli. V ten moment jsme nad Magickou zlomili hůl.
Promarněná šance
Z nadějně vypadající hry je tak v konečném rozuzlení i po zapatchování velmi rozporuplný titul, který všechny karty vsadil na humor, systém kouzlení a hru více hráčů. A když si představíte, že humor je jednorázový a k bezchybnému zprovoznění hry více hráčů je téměř zapotřebí skutečné magie (nebo přátel), nevytrhne vás ani systém kouzlení, který je vskutku geniální. Škoda.
