Bohemia Interactive nacpala do review verze 12 bojových scénářů a 3 ukázky techniky jednotlivých frakcí. Samotné bojůvky vám vystačí na nějakých 6-7 hodin hraní, přičemž spousta z nich má relativně velký potenciál pro opětovné hraní. Každá z misí se totiž soustředí na něco jiného.
Jako obyčejný pěšák budete dobývat vesnici. Jako člen speciálních jednotek se podíváte v neoprenu pod hladinu, kde budete ničit miny a infiltrovat malý přístav. Pak poletíte s transportním vrtulníkem, svezete se i v tanku, za podpory vzdušných sil a obrněných vozidel dobudete vojenskou základnu, do rukou dostanete do rukou bezpilotní drony…
V průběhu těchto scénářů si vyzkoušíte takřka každou myslitelnou roli ve vojenské mašinérii, jejíž simulaci Arma 3 nabízí, a jejímž provedením se chce pochlubit. A daří se jí to, protože si po každé dohrané misi řeknete „Jo, něčeho takového chci víc.“ Ať už jde o podporu útoku pomocí odstřelovací pušky a koordinaci artilerie, nebo o již zmíněné potápění. Lví podíl na tom ovšem nemá až tak level design, který je občas mírně nelogický nebo nedůsledný, nýbrž spousta užitečných drobností a vylepšení.
Mazaný nepřítel je nebezpečný nepřítel
Vyzdvihnout lze vylepšenou umělou inteligenci, která v pěchotních bojích vykazuje nejlepší výsledky v celé sérii. AI se umí krýt, inteligentně zalézá do křoví, nestydí se vás obejít a přestřelky s ní jsou zábavné. Ani spolubojovníci nepůsobí jako maso na porážku. Pod vaším velením i samostatně umí rozpoutat peklo a dát protivníkům sežrat každou chybičku.
Na druhou stranu se však umělá inteligence pořád některých chybek nezbavila. Občas se voják někde zasekne, špatně se postaví a nechá se zastřelit, chce se krýt za železným sloupkem drátěného plotu a zvláště v členitějším terénu si občas nevybere tu správnou cestu. Podstatné je ale slovo občas - nepřítel tímto chybným způsobem zareaguje v jednom z padesáti případů, ovšem v těch zbývajících jde o solidního protivníka, s nímž si rádi vyměníte trochu olova, což je nejdůležitější.
Pro celkově dobrý dojem je důležité nastavení úrovně AI přímo v menu. Pro běžné hráče je nejlepší nastavit nepříteli úroveň skillu na Novice, zatímco u svých jednotek na Normal. Zkušenější hráči mohou experimentovat dle chuti, ale určitá úroveň nadržování pro spojence se zvláště u rozsáhlejších misí hodí, stejně jako bych u nepřátel nešel nad Normal. Skill AI totiž ovlivňuje především přesnost střelby, reakce a částečně i detekci protivníka. Pokud nepřátelům dáte do vínku expertní skill, musíte být sakra dobří, abyste v misi vůbec někoho dostali.
Dělejte si, co chcete, hlavně se ale bavte!
Umělá inteligence vytváří svých uspokojujícím chováním předpoklad proto, aby vás hraní bavilo. Přestřelky a kontakt s nepřítelem jsou zábavné, jakákoliv výměna olova pumpuje adrenalin do žil a pouhé vložení dvou skupin v editoru a jejich poslání proti sobě často vykouzlí zajímavé situace. Když se k tomu přidá vhodně zvolené prostředí a správný design mise, rázem je Arma 3 úžasně zábavná.
S úlevou můžu dosvědčit, že všech dvanáct misí v základní verzi Arma 3 vás bude bavit. Některé z nich více (skvělá operace Armed Assault, velice solidní Night nebo Support), jiné o fous méně (Combined Arms sice ukazuje stěžejní herní elementy, ale útok do kopce resp. výběr místa a směru útoku je lehce nešťastný). Ve všech případech jde ovšem o slušné kousky, které dostatečně prezentují potenciál hry a navnadí na to, co má přijít - kampaň a komunitní výtvory. Navíc je tu ještě povedená střelnice, která nabízí kvalitní porci výzvy a zábavného výcviku.
Samostatnou kapitolou je multiplayer, který v kooperativních módech i oblíbené dominaci válcuje konkurenci na celé čáře. Jestli v něčem dosahuje série Arma vrcholu, jsou to právě multiplayerové přestřelky, v nichž se přes rádio domlouváte se spoluhráči, koordinujete postup při dobývání celého ostrova, a užíváte každý kus techniky, který Arma nabízí.
V devíti oficiálních multiplayerových misích můžete strávit další spoustu hodin (některé jdou bez problému hrát i v singlu), a pokud jsem mluvil o znovuhratelnosti, zrovna zde její míra dosahuje maxima. V neoficiálních módech typu Domination potom bez problému utopíte stovky hodin a proměnlivé bojiště vás nikdy nepřestane bavit.
Vše podtrhuje úžasná rozloha celé hry a spousta nádherných míst jako stvořených pro další herní obsah, kterých jsou ostrovy Altis a Stratis o celkové rozloze 290 km2 plné.
Spousta vylepšení pod kapotou
Některá vylepšení oproti předcházejícím dílům v sérii jsou patrná na první pohled včetně nádherné grafiky, lepších animací, vyladěných zvuků, vylepšené fyziky, dynamických světel, mlhy a velmi slušně udělaného rádia, které konečně nezní tak strojově. Arma 3 navíc nabízí i spoustu dalších, drobnějších vylepšení, které hru pozvedávají o kus dál.
Výrazně vylepšené jsou jízdní modely vozidel (a kroutící se ruce na volantu), simulace poškození jednotlivých částí vozidla, fyzikální model vrtulníků a implementace PhysX. Tvůrci do hry rovněž přidali průstřelnost materiálů, zpřehlednili inventář, vylepšili zaměřování, k lepšímu upravili systém zranění a použití balíčků první pomoci, usnadnili přístup k objektům pro mission designéry a upravili únavu vojáka při běhu podle toho, co všechno tahá v sumkách.
Přesto některé z uvedených vylepšení pořád nefungují na sto procent. Ani značně vylepšená fyzika, díky které tank působí doopravdy jako tank, bohužel nezabraňuje občasnému lapsu kolizního modelu. Tank má stále problémy s dřevěnými domky a třeba po nárazu do obrněného transportéru vyletí transportér do vzduchu. Divné, nepěkné, ale hru to naštěstí neničí.
Evoluce Arma 3 je však oproti Arma 2 zjevná a hra je na to konto více odladěná a zábavnější. Vrcholu třetí Arma dosahuje, stejně jako její předchůdci, hlavně v pěchotních bojích, slušná je v misích s vrtulníkem a nakonec i tankisté si přijdou na své, přestože právě oni musí překousnout největší problémy. Mimo už zmíněné občasné chyby v kolizích se AI v některých chvílích dopouští chyby při řízení (které je ale pořád nesrovnatelně lepší než v druhém díle), a měl jsem pocit, že tanky jako takové vydrží až příliš mnoho zásahů.
Je to opět hra!
Nejdůležitější je ovšem pocit, který ve vás Arma 3 zanechává. Se vší úctou k dílům předchozím u Arma 3 poprvé od dob Flashpointu zase cítím, že je to „hra“. Úžasná, propracovaná, originální, se svým podílem chyb a podivností, ale pořád zábavná a hlavně hotová hra. U dílů minulých jsem měl pocit, že se pokouším hrát simulaci, která má obrovský potenciál a pro velkou část komunitních nadšenců musí být naprosto úžasná. Ale hráčům v pravém smyslu slova prostě předchozí Arma hry házely moc klacků pod nohy. Arma 3 konečně není neohrabaná a do cesty vám staví jen nepřátele a vlastní nešikovnost.
Navzdory citelné absenci kampaně je pozitivní, že i tak je v Arma 3 obsahu více než ve spoustě moderních akčních her. Skalní fanoušci se už navíc pustili do tvorby misí (občas jde o vážně povedené kousky, více rozvedeme v samostatném článku) a jejich hledání na Steam Workshop je díky přítomnému systému hodnocení snadné.
Pokud máte sandbox rádi a s oblibou si plácáte vlastní bábovičky, rozhodně si tohle pískoviště nenechte ujít hned teď. Pokud spíše obsah konzumujete a soustředíte se na multiplayer, zvažte, jestli se do hry nechcete podívat až po vydání kampaně. I když ale koupíte hru už nyní a vynaložíte trochu úsilí při výběru misí na Steam Workshop, rozhodně budete mít dlouhou dobu co hrát.
Arma 3 se tak i díky upravené a příjemně odladěné technologii vrací k odkazu původního Flashpointu a nabízí nejenom komplexní vojenskou simulaci, ale hlavně zábavu z hraní, což předchozím dílům v sérii citelně chybělo. Až tvůrci vydají slíbenou singleplayer kampaň, bude prakticky nemožné lákadlům Arma 3 odolat.
