Pokud to také berete podobně, i tak vám doporučím neposlouchat komentář vývojářů k zápasu v multiplayerové aréně, kde demonstrují kooperaci. Řeči o Star Treku jen víc rozmazávají fakt, že ve prospěch hry vypadá celá aréna jako futuristický simulátor. Vždyť je to jedno, je jasné, že tady jde o brutální zábavu. Ale proboha, nehýkejte mi do toho ještě ty strašné „cool“ fráze.

Ryse: Son of Rome vypadá skvěle, minimálně graficky - nasvícení, animace vody, tohle je opravdu pěkná hra. Herním obsahem je to padesát na padesát. Konečně se pořádně ukazuje, že Ryse nebude jen velký quick time event, ale na druhou stranu souboje vypadají trochu genericky. Chybí zde, respektive nejsou ukázána, žádná komba a něco, co odliší hraní od prostého třískání do tlačítek.

Asi se to i špatně ukazuje na kooperativní misi, kde rubete spousty základních barbarů. Celkem rád bych viděl i bitvy s velkými nepřáteli, bojovými vozy, a jelikož mají tvůrci k dispozici fantasy prvky, není třeba se bát a přivést mytologickou zvířenu či démony. Proměnlivost arény možná vypadá jako sci-fi, ale zároveň je herně velmi funkční. Reakce davu na vaše úspěchy zní pěkně, slíbené jídlo, které na vás přistane, když nenaplníte očekávání, taktéž. Velmi odlišná prostředí, spousty pastí a interaktivních objektů nahrávají tomu, aby se tu člověk vyřádil. Bude to ale chtít přidat i výzvu, ne jen třísk, třísk, třísk, spustíme animaci popravy a jdem dál. Třísk, třísk, třísk.

A ještě jedna věc mě napadla. Proč nevyjde podobná hra, která by se věnovala jen gladiátorským zápasům a sázela by jen na dobrý soubojový systém, zručnost s různými druhy zbraní. Čelili byste v ní novým protivníkům, novým scénářům a možná si jednoho dne vybojovali svobodu... Méně je někdy více a osobně bych za takovou hru líbal tvůrcům sandály.