Leitmotivem rozhovoru je netradiční a velmi liberální pracovní organizace Valve. O tom, že je celý systém značně decentralizovaný, se už několikrát psalo (i o tom, že to ne vždy musí fungovat). Jde ale stále o fascinující snahu o inovaci v rámci utužujících se korporátních systémů.
„Lidé, kteří zde začínali, jsou na náš systém zvyklí, ale občas pro lidi z jiných odvětví je to tak trochu kulturní šok“, vysvětluje Newell. „Musíte těm lidem ukázat, že tento přístup a soubor metod je užitečný pro to, co děláme“. Dle šéfa Valve je herní byznys neustále se dynamicky vyvíjejícím odvětvím a je třeba mít zaměstnance, kteří jsou schopni na tyto změny pružně reagovat. S tím souvisí jak slavné decentralizované spravování projektů Valve, tak i liberální přístup k jednotlivým členům Valve.
„Kupříkladu nemáme určený počet dnů dovolené a nesledujeme jak moc si berete nemocenskou. Prostě lidem řekneme, že jim věříme, že dělají správná rozhodnutí a ví jak si zorganizovat čas. … Lidé ale musí věřit slibům, které jim dáváte. Ano, všichni vědí, že se musí říkat 'naši zaměstnanci jsou tím nejcennějším', ale neuvěří vám to, dokud to opravdu neprokážete. A stejné je to i se zákazníky“, vysvětluje Newell.
Do celkového tmelení a hýčkání Valve jako tvůrčího kolektivu spadají i pravidelné výlety nebo to, že prostě management vychází vstříc zaměstnancům, pokud se zrovna v jejich životě děje něco, co vyžaduje aby se tomu momentálně věnovali na sto procent. Tam, kde se jinde odchází z práce nebo stresuje s tím, že o práci daný jedinec přijde, Valve se snaží najít společnou cestu (jakkoliv to zní jako tradiční fráze). Newell zdůrazňuje, že jde o věc výhodnou i pro Valve, protože pak jim zaměstnanci nikam neodcházejí a ony cenní lidské zdroje zůstávají „doma“.
Decentralizace a nezávislost rozhodování jednotlivých „hlav“ se pak projevuje i ve velkých projektech. Dokazuje to hned několik věcí. „Když jsme začali, byli jsme společnost, která dělala singleplayerovou videohru. Mohli jsme být úspěšní jen tím, že bychom dělali další a další pokračování Half-Life, ale společně jsme si řekli, že to zkusíme s multiplayerovými hrami, i když tu tehdy ještě nebyla komerčně úspěšná multiplayerovka. Pak jsme zkusili Steam. Ve společnosti byla spousta lidí, kteří si mysleli, že Steam je špatný nápad, ale neříkali lidem, kteří mu věřili, co mají dělat se svým časem. Jejich přístup byl 'sem chcete investovat svůj čas, fajn, ale my budeme pracovat na Half-Life 2. Myslíme si, že vy ten svůj čas jen maříte, ale je váš, tak si jej mařte“.
Nu a jak to dopadlo už víme. A to je asi nejdůležitější část celého tohoto rozsáhlého rozhovoru a kouzlo, které je spojeno s úspěchem Valve. Newell to vyjadřuje jednou větou. „Klíčové je, aby lidé nesli zodpovědnost za své vlastní činy. Pokud do něčeho investuji svůj čas, jsem jediný, kdo ten čas obětuje. Myslím si, že lidé časem poznají, jak je dobré, aby se rozhodovali s ohledem na užitečně strávený vlastní čas.“.
