Autor: Lukáš Codr Publikováno: 12.ledna 2005 |
Na začátek by se slušelo napsat pár čísel a technických údajů. Srdcem PSP jsou dva procesory MIPS R4000 s maximální frekvencí 333 MHz (jeden coby CPU core a druhý v roli Media engine). Hlavní paměť eDRAM má velikost 8 MB, samotná videopaměť pak další 2 MB. Výkon celé grafické jednotky je na poměry handheldu skutečně impozantní – fill rate dosahuje hodnot 664 milionů pixelů za sekundu, respektive 33 milionů polygonů za sekundu. Displej PSP má formát 16:9, úhlopříčku 4.3“, rozlišení 470x272 bodů a dokáže zobrazit 16.7 milionu barev. ![]() Jako hlavní záznamové médium zvolili inženýři Sony nové 60mm disky UMD (Universal Media Disc), které dokážou pojmout až 1.8 GB dat a s trochou nadsázky by se daly přirovnat k menšímu dvouvrstvému DVD. Kromě UMD disků je možné do PSP vkládat (velmi drahé) paměťové karty memory stick DUO. Handheld podporuje i spojení přes wi-fi 802.11b, infraport a k PC ho lze připojit i standardním USB kabelem. PSP vypadá trochu jako placatá briketa – má rozměry 170x74x23 milimetrů a bez přídavných zařízení váží slušných 260 gramů. Design a ovládání PSP se dodává ve dvou baleních. V levnějším (a náležitě očesaném) Standard packu toho moc nenajdete, prakticky jenom konzoli, baterii a nabíječku. My jsme měli možnost otestovat Value pack s 32 MB kartou, látkovým pouzdrem, sluchátky s dálkovým ovládáním a šňůrkou na ruku. Nákup value packu se rozhodně vyplatí – všechny díly příslušenství se dost hodí a dokupovat je odděleně nemusí být zrovna bez problémů. Po vybalení z krabice se objevila první (a jediná velká) nevýhoda designu PSP – obrovský displej se může při nešetrném zacházení velmi snadno poškrábat. Stačí dát PSP bez pouzdra do kapsy u bundy, kam jste před tím schovali pár mincí nebo klíče a neštěstí je na světě. ![]() Jinak nelze designu PSP nic moc vytknout – vpravo vedle displeje je tradiční čtveřice playstationových tlačítek, vlevo směrový kříž a analogový klobouček (ten se nenaklání jako trackpoint na notebooku, ale posouvá do stran). Na horní straně jsou dvě další akční tlačítka z průhledného plastu, dole pod displejem potom sada systémových tlačítek pro nastavení hlasitosti a kontrastu. Netradičně je vyřešené zapínání a vypínání PSP. Posuvný ovladač vpravo má hned tři pozice – „neutrál“, akci (tj. zapnout/vypnout) a „hold“, který zablokuje všechny tlačítka. Do letadla (a nejen tam) se určitě hodí i možnost natvrdo zapnout nebo vypnout wi-fi. UMD a memory sticky Nová UMD média jsou určitě zajímavá sama o sobě, takže se sluší představit si je trochu blíž. UMD disky jsou napevno usazené do bílých cartridgí s netradičním tvarem nepravidelného oválu. Ochranný obal ale nemá žádné pohyblivé části, takže se média stejně mohou poškrábat skrz dolní otvor, zvlášť při nešetrném vkládání do mechaniky. Ta je v dolní části PSP, která se po stisknutí ovladače částečně otevře a ven vyjede kovový šuplík trochu podobný tomu ve videokamerách. I přes kompaktní design má nové médium velmi solidní parametry – kromě již zmiňované kapacity 1.8 GB je to i přenosová rychlost 11 Mbps. ![]() Dalším typem média podporovaným PSP jsou paměťové karty Memory Stick DUO: Na ně se ve hrách ukládají pozice, ale zároveň slouží i jako sklad „empétrojek“ a filmů. Jestli nemáte čtečku, která by malé paměťovky podporovala, nemusíte zoufat – stačí připojit PSP klasickým USB kabelem známým z digitálních fotoaparátů k PC, kde se chová jako normální čtečka. Na paměťovku pak můžete do příslušného adresáře nahrávat fotky ve formátu JPG (zobrazují se celkem kvalitně a rychle), soubory MP3 (pochvala za dost dobře zpracovaný přehrávač) i videa. Právě s těmi byl ale největší problém. PSP totiž nativně podporuje pouze formát mp4, a tak musíte klasické AVI soubory konvertovat a ještě pracně vytvářet na kartě speciální adresáře po vzoru digitálních kamer Sony. V době psaní článku ještě nebyla na světě jiná než japonská verze programu Image Convertor 2 a její ovládání bylo natolik složité, že jsme ani při použití anglických návodů nedokázali vytvořit video, se kterým by si PSP rozumělo. Doufejme, že tenhle problém nebudou mít hráči v Evropě i po oficiálním uvedení na trh – jinak by zůstali odkázáni jenom na filmy na UMD discích. Hry Na PSP jsme zatím otestovali dvě hry: závodní Ridge Racer a bojovku Vampire Chronicles. Vampire Chronicles je typický příklad staré školy – dvourozměrná kreslená grafika, spousta výběrových menu a i když se hraje celkem dobře, rozhodně nemáte pocit, že držíte v ruce nějakou technologickou novinku. Na pestrobarevných kreslených postavičkách je ale krásně vidět skvělá zobrazovací schopnost displeje – i na nejnižší nastavení podsvícení je grafika jasná a všechny nápisy bez problémů čitelné i za denního světla (zapomeňte na problémy s displejem GBA). ![]() další obrázky z Vampire Chronicles jsou zde Ridge Racer je trochu jiné kafe. Speciální kompilát všech předešlých dílů nabízí vynikající a překvapivě plynulou 3D grafiku, která místy vypadá jako z PS2. Všechny textury jsou pěkně vyhlazené, vyleštěné kapoty aut odrážejí okolí trati a hlavně framerate se drží na stabilní úrovni a při závodech obraz necuká. Zajímavé je i ovládání pomocí analogového kloboučku, který skvěle spolupracuje s „kolejnicovými“ smyky. Jakmile auto dostanete v zatáčce do driftu, můžete jemným posunem kloboučku měnit úhel natočení auta a s trochou cviku pustit závodní speciál do zatáčky ne dveřmi, ale hned zadními světly napřed. Kvalita grafiky Ridge Racera nemá mezi handheldy konkurenci a bez problémů převálcuje i předchozí generaci „velkých“ konzolí. ![]() další obrázky z Ridge Racera jsou zde Praktické zkušenosti Největší obavy jsme měli z výdrže baterie, ale tady hodně záleží na tom, co s PSP děláte. Při samotném hraní Ridge Racera a displejem na střední hodnotu kontrastu vydržela baterka něco přes čtyři hodiny, ale Ridge Racer je opravdu extrém. S vypnutým wi-fi a staženým displejem vydrží PSP nějakých sedm hodin přehrávání mp3 muziky proložených občasnou zkouškou nějaké té hry. To bohužel není nijak skvělý výsledek – nabíječku prostě budete muset tahat skoro všude. Trochu zamrzí i dost dlouhé nahrávací časy, zvlášť lidi zvyklé na cartridge z GameBoye. Často se stane, že v ovládacím menu vyberete hru, pak obrazovka na deset sekund zhasne a vy nevíte, jestli PSP dál pracuje, nebo jestli se systém zasekl. ![]()
Konkurence? ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() Závěr Další osud PSP se dá charakterizovat jediným slovem – uvidíme. Máme tu platformu za rozumnou cenu se skvělým hrubým výkonem, ale zatím je na ní jenom velmi málo her. Do budoucna už je ohlášena podpora mj. od Electronic Arts (Need for Speed Underground: Rivals), Rockstar Games (Grand Theft Auto) a mnoha dalších známých firem. PSP by ale co nejrychleji potřebovalo něco jako Gran Turismo 3 na PS2, tedy opravdu „killer“ hru, kvůli které by stálo za to koupit si novou konzoli pár měsíců po vydání. Stane se něčím takovým Ridge Racer? Těžko říct, zatím se nedá s ničím srovnávat a nikdo neví, jestli jde o naprostou špičku na hranicích možností PSP, nebo jestli za pár měsíců nevyjdou nové, mnohem lepší hry. V Evropě včetně České republiky se PSP oficiálně objeví někdy v březnu (za kolik bude k dostání u nás, ještě nevíme, ale těžko se dá čekat japonská cena pod hranicí 5000 Kč) a to už snad budeme moudřejší... Související články: Novinky, Vše o Nokia N-Gage |
Lukáš Codr | |
autorovi je 25 let, přispívá do časopisů OPS2 a Level; natáčí herní část LevelTV a konzolové díly GamePage; studuje posledním ročníkem vysokou školu, specializuje se na vojenské hry, závody a netradiční žánry na všech platformách (všechny články autora) |