zdroj:
tisková zpráva
Fanoušci Metallicy mají po vydání nového alba Death Magnetic co poslouchat, některým se ale zvuk na prodávaném CD nosiči nelíbil natolik, že se jej rozhodli porovnat s digitálními verzemi písní v rámci Guitar Hero. A co tahle analýza odhalila? "Žádnou analýzu nepotřebujete," oponuje Ian Shepard z oblasti masteringu, "vždyť vám stačí jen pár uší." No dobře, ale ještě jednou, co že tahle analýza odhalila?
Problém tkví ve vysoké míře komprese na samotném CD. Tím se nemyslí "komprese" coby úsporné uložení dat, jak se slovo běžně užívá v počítačové terminologie, nýbrž komprese rozsahu zvukové stopy neboli její pomyslné ořezání na stranách a ve výškách. Výsledné skladby na desce tím pádem cvičeným uším nezní tak systě a plně, jako nekomprimované verze stejných písniček z Guitar Hero. (Ostatně, jak jistě mnozí z vás doloží z čerstvých festivalových zkušeností letošního léta, ořezávání zvuku a odbarvování jeho šíře je běžnou praxí nejednoho neschopného zvukaře.)
V tomto případě však problém netkví v nezkušenosti přítomných, nýbrž typicky metalovské a hardrockové praxi umělého zvyšování hlasitosti. Samotná deska je prý totiž o dobrých 10 dB hlučnější než původní verze písní z Guitar Hero. Což může znít nevinně, ale v praxi ji tak lidské ucho slyší přesně dvakrát tak hlasitě.
zdroj:
tisková zpráva
srovnání zvukových stop - nahoře Guitar Hero, dole verze z CD
Výsledek? Samozřejmě petice za znovusmíchání, stížnosti, nadávky atd. Ale svým způsobem i důkaz popularity Guitar Hero nebo také toho, že počítačové hry do světa showbyznysu zasahují stále víc. A mimoděk i výborná reklama, která mezi skalní fandy hry možná přiláka nejednoho zařeklého metalistu. Popularitu značky ostatně čerstvě stvrdil i Bobby Kotick z Activisionu, podle něhož se Guitar Hero prodává šestkrát lépe než jeho konkurence Rock Band od EA.
