| Autor: Martin Zavřel Publikováno: 6.září 2007 |
Další rok, další velkolepý koncert herní hudby. Pražský filmharmonický orchestr letos zaplnil Operní dům v Lipsku tóny ze Starcraftu, Strangleholdu, Metal Gear Solid, Final Fantasy a melodiemi z Commodore nebo jiných klasik. Přinášíme detailní zhodnocení skladeb a tři nahrávky, které jinde nenajdete. 
zdroj:
tisková zpráva
Stala se z toho taková pěkná tradice, díky které se na německý herní veletrh každoročně těším o něco víc, než na jeho americké protějšky. První večer Games Convention se novináři i zástupci firem vždy sejdou ve stylové budově nového Operního domu, aby dvě až tři hodiny naslouchali tomu nejlepšímu z herní hudby, v podání velkého orchestru, sboru a sólových nástrojů (varhany, soustava exotických bubnů a další).Celá událost získává nádech jedinečnosti také proto, že řadu skladeb v takovémto podání nikdo nikdy neslyšel (klasiky z Commodore 64 nebo Amigy) a bohužel ani znovu neuslyší. Aby si pořadatelé zajistili povolení na všechny ty skladby různých autorů a vydavatelství, musí dodržet slib, že nevznikne z koncertu žádná oficiální nahrávka. Což je nepochybně velká škoda, jelikož koncerty to bývají extrémně podařené a vpravdě nádherné, obzvláště pro člověka, kterého herní hudba opravdu oslovuje nebo je pro něj zaměstnáním jako pro mě. • Vstupenky a organizace Pokud vás zajímají věcné detaily okolo organizace koncertu, doporučuji přečíst reportáž z minulého roku. Jen připomenu to hlavní, totiž že vstupenky na koncert se dají koupit většinou již pár měsíců dopředu přes internet (odkazy bývají přímo na oficiálních stránkách Games Convention) a pár týdnů před samotným koncertem již bývají vyprodané. Moje vstupenka do jedné z předních řad stála 46,50 EUR. 
zdroj:
tisková zpráva
Oproti loňskému roku se pořadatelé poučili a nepustili na pódium politiky (loňský projev německého ministra ekonomky znudil a málem uspal většinu sálu). Jediným mluvčím tak byl uvaděč, slavný německý sportovní komentátor Roman Knoblauch. Byl to milý a zábavný chlapík, ale uváděl pouze v němčině, čímž body u většiny mezinárodního publika v sále nezískal. Letos poprvé byly také prodávané (za 10 EUR!) programy pouze v němčině, což mne skutečně vytočilo. Pořadatelé GC pořád tvrdí, jak chtějí být světoví… tak kde je angličtina?• Hvězdy nejen na pódiu Největší hvězdou události byl samozřejmě samotný orchestr. Pražský filmharmonický orchestr (ano, je opravdu FILMharmonický) má s hudbou do světových her již řadu zkušeností. Možná jste ani netušili, že nahrál hudbu do titulů jako jsou Splinter Cell, EverQuest 2, Brothers in Arms či Killzone. Letos se opět vytáhli, jelikož znovu hráli prakticky bez chyb, až se člověku nechtělo věřit, že nejde o playback. Jejich výkon je o to úctyhodnější, že jej trénovali pouze pro jediné představení/vystoupení. 
zdroj:
tisková zpráva
Kromě nich ovšem byla v sále přítomna řada dalších celebrit. Z Ameriky znovu dorazil dirigent Andy Brick (z poslední doby například autor hudby do hry Stalker), kromě jiného s novou verzí úvodní fanfáry. Další hvězdy zahrnovaly japonskou operní pěvkyni jménem Izumi Mazura, německou zpěvačku Conny Kollet, českou varhanistku Danielu Kosinovou, anglického bubeníka Ronyho Barraka, českého dětského zpěváka Josefa Krůška (tomu bylo tak deset let), českého trumpetistu Marka Zvolánka nebo českého klavíristu Jaromíra Klepáče.Kromě toho v sále seděli skladatelé hrané hudby, okolo kterých se v přestávce strhla smršť žádostí o autogramy. Byli to například kultovní Chris Hülsbeck nebo Yuzo Koshiro. Autogramy rozdávali i organizovaně, u speciálního stolu po koncertu, kde bylo možné si také koupit CD s jejich hudbou. Teď už se ale vrhněme na detailní zhodnocení všech skladeb: GC in Concert – Opening Fanfare (2003 – 2007) Autor: Andy Brick (USA) Úvodní fanfára, složená dirigentem orchestru, byla zase o něco delší, bohatší (více využívala sbor i smyčcové nástroje) a působivější. Je fascinující sledovat, jak se tahle úvodní znělka z pár tónů na prvním ročníku rozvinula do několikaminutové skladby novějších koncertů. Hodnocení: 7/10 C64 – Medley (1983 – 1987) Autor: Tilman Sillescu (Německo) Poměrně dlouhý mix melodií z her pro Commodore 64 nabídnul tituly Great Giana Sisters, Last Ninja, Wizball, Forbidden Sisters nebo Zoids. Vše samozřejmě ve velkolepém aranžmá plného orchestru. Pro pamětníky extrémně nostalgický a silný zážitek, pro ostatní spíše průměrná směska. Hodnocení: 5/10 Stranglehold – Tequila Main Theme (2007) 
zdroj:
tisková zpráva
Autor: Tilman Sillescu (Německo)Koncert každoročně přinese nějaký ten zcela exkluzivní kousek z významné očekávané hry, která ještě nevyšla a nikdo tak nemohl skladbu doposud slyšet. Letos tato premiéra vyšla na působivou melodii ústředního hrdiny z brzké střílečky Johna Woo. Hrdinské tóny podpořila vokálem beze slov sólová zpěvačka. Patos typický pro daný žánr by se dal nabírat po kýblech. Hodnocení: 8/10 New Super Mario Bros – End Credits (2006) Autor: Koji Kondo a Asuka Ota (Japonsko) Nová verze jedné z nejklasičtějších herních melodií všech dob byla o to působivější, že zazněla ta ze závěrečných titulků hry. Tudíž poněkud umírněná (klavírní sólo apod.), nostalgická, s pomalým a krásným vývojem. Hodnocení: 7/10 The Abbey – Suite (2008) Autor: Emilio de Paz (Španělsko) Ještě jedna premiérová skladba, tentokrát z ponuré hry o špinavých tajemstvích církve ve středověku, která vyjde až příští rok. Skladba byla mimořádně temná (sbory, varhany), nicméně příliš silné dojmy ve mně nezanechala. Hodnocení: 5/10 Rayman Raving Rabbids – Suite (2006) Autor: Mark Griskey (USA) Jedna z mých oblíbených her vůbec bohužel nemá příliš rozeznatelnou ústřední melodii, takže ani tenhle mix nevyzněl příliš zajímavě. Hodnocení: 4/10 StarCraft – Suite (1998) Autor: Glenn Stafford Téměř deset milionů prodaných kopií hry, to už něco znamená. Starcraft je právem legendou, včetně působivé hudby, přecházející z hororových nápěvů slizkých Zergů až po epické melodie lidských či Protosských hrdinů. Že se mix klíčových skladeb ze hry maximálně povedl, nám dáte zapravdu v kompletní šestiminutové nahrávce. Vzhledem k výše zmíněným okolnostem pořadatelé bohužel nevidí nahrávání koncertu rádi - omluvte proto obrazovou kvalitu záznamu pořízeného v bojových podmínkách. I tak jde o dobrý a jedinečný způsob, jak atmosféru koncertu nasát! Fanoušci si k hodnocení přidají bod navíc! Hodnocení: 9/10 zdroj: Archiv stažitelná MP3 skladba (5 MB) Turrican 2 – Suite (1991) Autor: Chris Hülsbeck (Německo) Člověku se ani nechce věřit, že už je to tolik let, co skvělého Turricana pařil každou noc. Takhle mimořádná série klasických skrolovacích stříleček se vyznačuje kromě jiného nezapomenutelně dynamickou, skoro popově taneční hudbou, která opět vyzněla skvěle. Hodnocení: 7/10 World Club Championship Football 07 – Suite (2007) Autor: Takenobu Mitsuyoshi a Junpei Mishima (Japonsko) Složitý název pro sportovní hru kupodivu skrýval odvážné klavírní sólo, následované mužským zpěvem. Unikátní zážitek v rámci koncertu. Hodnocení: 7/10 
zdroj:
tisková zpráva
Saga Frontier 2 – Landscape 5 (1995)Autor: Masashi Hamauzu (Japonsko) Japonský vývojář a vydavatel Square Enix letos připomněl, že nemá jen ságu Final Fantasy s kultovní hudbou Nobua Uematsua. Jenže hudba ze Sagy bohužel není ani zdaleka tak působivá… kdyby raději zahráli Xenogears. Hodnocení: 5/10 Musashi – Ewiges Leid (2005) Autor: Masashi Hamauzu (Japonsko) Sem by šlo bez problému zkopírovat popis z předchozí skladby. Že by se Square snažil prosadit jiné hudebníky, když teď Nobuo „utekl“ za Sakaguchim do Mistwalkera? Opět průměrná skladba. Hodnocení: 5/10 Amiga – Medley (1991 – 1993) Autoři: Chris Hülsbeck, Tim Wright a další Tak tohle byla ta pravá pecka pro pamětníky. Amiga nabízela svého času díky svému hardware nejlepší hudbu ve hrách a tady zazněl pádný důkaz. Mix obsahoval melodie z her Alien Breed, James Pond 2, Pinball Fantasies, Lionheart, Lemmings nebo Turrican 2. Pamětníci si přidají jeden bod k hodnocení… nádhera! Hodnocení: 9/10 Final Fantasy XI – Memoro de la Stono (2002) Autor: Nobuo Uematsu (Japonsko) Ke konci koncertu se vždycky vytahují ta největší esa z rukávu. Epická hudba z teskného a slzopudného úvodního filmu Final Fantasy XI člověka snadno dohnala k slzám. Přesvědčte se sami v naší nahrávce. Fanoušci opět bod navíc. Hodnocení: 9/10 zdroj: Archiv stažitelná MP3 ukázka (2 MB) FF XI: Chains of Promethia – Distant Worlds (2004) Autor: MNobuo Uematsu (Japonsko) Ústřední píseň z datadisku ke stejné hře obsahovala podobně silnou melodii, nicméně podpořenou přední operní zpěvačkou z Japonska, která přišla na pódium oblečená v květinách a během zpěvu se vlnila okolo mikrofonu jako víla. Nádhera po všech stránkách. Hodnocení: 9/10 Secret of Mana – Fear of the Heavens (1993) Autor: Hiroki Kikuta (Japonsko) Ještě jeden kousek od Square Enix, který ale po dech beroucí Final Fantasy vyzněl prakticky naprázdno. Hodnocení: 5/10 Settlers 2 – Suite (2006) Autor: Ingo a Henning Nugel (Německo) Příjemná dobyvatelská hymna z budovatelské strategie rozhodně neurazila, nicméně také zůstala ve stínu dojmů z mnohem rozmáchlejší Final Fantasy hudby. Hodnocení: 7/10 Manic Mansion: Day of the Tentacle – Suite (1993) Autor: Clint Bajakian a další (USA) Hravá skladba s řadou komediálních a veselých prvků náležitě osvěžila atmosféru v sále, kde pomalu nastupoval smutek z blížícího se konce koncertu. Fanoušci hry tleskali mimořádně divoce. Hodnocení: 8/10 Metal Gear Solid 3: Snake Eater – Suite (2004) Autor: Harry Gregson-Williams (USA) Lepší finále koncertu jsem si nemohl přát. Můj největší idol mezi skladateli moderní akční hudby (Harry má na svědomí Hollywoodské trháky Skála, Muž v ohni, Narnia nebo Deja Vu) a dle mého soudu nejlepší hudba, jaká kdy ve hře zazněla. Nikoliv náhodou si pořadatelé nechali tento mimořádně melodický a energický kousek na závěr. Složitě programované elektronické rytmy ze hry simuloval expert na perkuse za pomoci soustavy bubnů z Jamajky. Dokonalý hudební uragán s tou pravou heroickou atmosférou můžete ochutnat i v naší nahrávce části skladby. Fanoušci Solid Snakea si přidají k hodnocení alespoň pět bodů. Hodnocení: 10/10 zdroj: Archiv stažitelná verze videa (60 MB, 640x480, MPG) 
zdroj:
tisková zpráva
Tak to vidíte a slyšíte sami: průměrné hodnocení skladeb dává jasně tušit, že také letos šlo o mimořádný zážitek, který rozhodně stál za to. Lidé na konci vstali ze sedadel a tleskali, pískali a křičeli nadšením zhruba deset dlouhých minut – to na „klasických“ koncertech jen tak nezažijete! Ačkoliv jsem byl z výstavy unavený, z koncertu jsem odcházel nabit energií a zážitky, z nichž budu zase po celý rok čerpat inspiraci. Pokud jste vášnivými fanoušky her nebo dokonce přímo herní hudby, začnete si hlídat vstupenky na příští ročník již teď. A kdo ví, třeba po letech v Operním domě znovu zazní hudba z Mafie… Související článek: Koncert herní hudby z GC2006 Linky: Oficiální stránka veletrhu |
| Martin Zavřel | |
| autorovi je 27 let, pracuje jako producent v Illusion Softworks, po uplynulých sedm let vedl konzolovou sekci Doupěte; nejraději má akční, RPG a hororové hry (plus cokoliv s dobrým příběhem); neobejde se bez kvalitní filmové a herní hudby, relaxuje při procházkách s kolií, tenisu, cestování, plavání a na srazech Brněnských Otaku |
