Jedna z výčitek k velkým společnostem prý spočívá v tom, že se bojí riskovat a experimentovat, čímž příliš herní odvětví neinovují. Raymond na to říká: „Můžete riskovat různým způsobem, ale nevím, zda budete riskovat ve velkém. Jsou zde možnosti inovace, které může evokovat právě velké studio, co má dostatek prostředků – proto si myslím, že máme každý svou roli v tom, jak budete náš průmysl posouvat dál“.

Právě ona pověstná nevraživost mezi velkými a malými vývojáři prý není aktuální. Alespoň ne v případě Ubisoft Montreal. „My jsme umístili své studio do Toronta, které je známé svou indie scénou, vlastně v tom vyniká. Přesunem sem jsme chtěli zajistit, že vybudujeme ekosystém ve spolupráci s nimi. Tedy, že se budeme s touto komunitou integrovat, poznáme ji a ona pozná nás“.

Potvrzuje ale, že po založení studia v Torontu si byla vědoma jistých předsudků ze strany indie vývojářů. „Seděla jsem na obědě s pár lidmi z nezávislých studií a bylo vidět, že předpokládají, jak velké firmy kašlou na inovaci, protože vlastně velké společnosti se hry jako takové moc nestarají. Což je zajímavé, protože snad každý, kdo dělá hry se snaží své myšlenky inovovat. Ale jasně, nikdy o sobě neuvažujete jako o někom z korporátního prostředí. Myslím, že to bylo skvělé, protože se s námi setkali a poznali, oč nám jde“.

Raymond si myslí, že ačkoli s sebou práce ve velkých vývojářských společnostech přináší určitá rizika a povinnosti (váš neúspěch může mít dalekosáhlé finanční následky), stále je zde snaha o inovaci. Jen je třeba najít zlatou střední cestu mezi inovací a držením se u kořenů a tradičních prvků – což je zrovna případ Splinter Cell: Blacklist, který tým chystá. Tam by totiž přemíra inovace zase mohla být ke škodě...