zdroj: tisková zpráva

Právě to se povedlo v případě Homefrontu, hry, která rozvíjí potenciální scénář, v němž po smrti Kim Čong-ila nastupuje jeho syn a během patnácti let vybuduje impérium schopné, hlavně díky finanční krizi, napadnout Spojené státy. Přitažené za vlasy? Určitě. Kompletně? Když se podíváme na současnou situaci kolem Severní Koreje? Určitě ne.

Není divu, že se THQ, která hru vydává, po úterním útoku na jihokorejský ostrov Jonpchjong zareagovala vyplašeně. Vždyť filmový scenárista John Milius pracuje s předchozími krizovými situacemi a jeden z trailerů (dále v článku), který ukazuje vzestup mladého Kima, používá reálné záběry Hillary Clinton při deklaraci stanoviska k útoku na jihokorejskou loď. Jenže to byla minulost, byť nedávná a teď, i když třeba jen letmo, hrozí, že by se část hry mohla stát realitou a Kim Čong-un by mohl zkusit znovu Koreu sjednotit.

THQ mluví s důrazem o tom, že Homefront je jen fikce z roku 2027 a všichni doufají v mírové řešení, ale tím nezakryje fakt, že nám de facto herní průmysl dospívá. Anebo svět šílí. Milius ve svém scénáři odhaduje změnu postojů po nástupu dalšího z klanu Kimů a rozhodně to není fantasmagorické blábolení. Byť je „chlapec“ poněkud zakulacenější než onen štíhlý mladík v traileru. Jeho otec ani nemusí zemřít, aby mu předal moc, Severní Korea se na tuto změnu pilně připravuje a stejně tak významná severokorejská generalita, která by zde mohla mít roli aristokratické vrstvy.

Právě od nástupu Kim Čong-una se odráží scénář hry, ale i odhady specialistů, co stojí za útokem na ostrov v kritické oblasti, kterou Severní Korea považuje za svou (a Jižní za svou). Podle nich ovšem za útokem ani tak nestojí Kimův odlišný přístup, jako spíše potenciální nespokojenost některých generálů, případně snaha o upozornění na sebe v pravděpodobně složité síti severokorejské vnitropolitické situace.

Válka s USA? Jistě, že ne. Ale nemůžeme upřít Homefrontu určitou politologickou přesnost. Spekulativní budoucnost totiž vcelku solidně naznačuje sny severokorejského velení a to jak ve smyslu sjednocení Koreje, tak i směrem k Japonsku, s nímž si místní režim skutečně netyká. Podobně na tom je i potenciální propad USA v ekonomické sféře, kde už nyní balancuje (ale pořád ne dost na to, abychom uvěřili v úspěšnou invazi Severní Koreje). Na druhou stranu si Milius alibisticky nechává stranou Čínu, která vždy Severní Koreu postrkovala anebo plácala přes prsty a určitě by si nenechala za humny probíhat válku.

A THQ? To se jistě modlí, aby se vše urovnalo a na jejich hru nespadlo stigma podobné Medal of Honor a kauze Taliban. Každopádně je tohle prolnutí reality a fikce pozoruhodné. Ukazuje, že nikdy nejsme ve svém snění tak daleko, aby nás realita nějakým zákeřným krokem nedohnala a neukázala, že má víc fantazie než my. Abychom se vlastně v roce 2027 ještě nedivili.