Zatímco v automobilových magazínech se dá porovnat síla motoru, hlučnost, velikost zavazadlového prostoru nebo doba nutná ke zrychlení na 100 km/hod, tedy fakta, která se nedají nijak zpochybnit, u hry se může člověku grafika či kterákoli vlastnost líbit i nelíbit a mnohdy může mít naprosto odlišný názor než herní recenzent. Obvykle se také nedá vedle sebe dávat nová hra se starou hrou, když před čtyřmi lety měli hráči jiná měřítka, byla na trhu jiná konkurence, mohly být v módě jiné hratelnostní principy apod. Přesto do toho jdu a odvážím se dát do latě dvě, strukturou i námětem velmi podobné akční hry, které se vzájemného srovnání nikdy nezbaví.
zdroj:
tisková zpráva
|
zdroj:
tisková zpráva
| The Godfather (2006) | Mafia (2002) | The Godfather je gangsterská third-person střílečka s automobilovými honičkami a prvky adventury, odehrávající se v padesátých letech 20. století. Námět těží ze slavné knižní předlohy Maria Puza a hlavně ze stejnojmenného filmu Kmotr od Francise Forda Coppoly, přičemž hratelnostně jde o klon Mafie či série Grand Theft Auto. | Mafia byla oficiálně oznámena v roce 2000, kdy ještě svět neznal Grand Theft Auto III a takže se dala srovnávat pouze s Driverem či Midtown Madness. Možnost vystoupit kdekoli z auta tehdy nebyla standardem, ani rozlehlé město včetně okolní přírody, kde se pořádaly závody. Hned po vydání okupovala Mafia čela zahraničních hitparád a stala se vzorem pro celý herní průmysl. | Příběh – 8/10 Hlavním hrdinou Godfathera je mladý muž, kterému před lety mafie zabila otce a on vyrostl se svojí matkou v těžkých podmínkách. Jednoho dne jej ovšem osloví rodina Corleone s nabídkou práce a on ji s radostí přijme. Váš cíl je prostý. Dostat jej z obyčejného pistolníka a vyřizovače účtů na místo nejvyšší, dona celého New Yorku. | Příběh - 8/10 Příběh taxikáře Tommyho Angela tak patetický není. Je to poctivý muž, kterému jednou v noci doslova vlezou do taxíku dva ostří gangsteři, kteří potřebují uniknout vozu plnému nepřátel. Když je svým řidičským umem setřese, nastaví mu gangsteři vlídnou tvář a nabídnou mu práci u dona Salieriho. Dá se taková nabídka vůbec odmítnout? | Postavy - 9/10 Hrdina, kterého celou hru ovládáte, nemá jméno a proto mu členové rodiny říkají jednoduše „boy“. Přívětivé ovšem je, že si jeho tvář a postavu můžete vymodelovat dle vlastní fantazie, případně za peníze, získané během hry si jej též náležitě ošatit. Každopádně větší hloubka charakteru hlavní postavy by se šikla - takto je i ke konci hry poněkud záhadnou postavou. Vedlejší role z velké části zastoupili staří známí z filmu a knihy, čili Vito Corleone, jeho synové Sonny, Freddo a Michael, consiglieri Tom, Clemenza, Tessio, Luca a samozřejmě šéfové nepřátelských rodin.
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
| Postavy - 9/10 Ústřední postavou Mafie je bývalý taxikář Tommy Angelo, o kterém platí přesný opak toho, co o záhadném muži z Godfathera. Celou hru vás totiž provázejí okénka do jeho duše, odhalující jeho pocity či názory. Design obličeje či oblečení je na druhou stranu neměnný. Vedlejší postavy jsou především členové baru, který vlastní don Salieri, váš šéf. Vedle jeho samotného narazíte i na vznětlivého Paulieho a tichého Sama, členy rodiny, barmana Luigiho, automechaniky Lucase a Ralpha, zbraňového specialistu Vincenza a další postavy, vč. nepřátelského bosse Morella.
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
| Mise - 9/10 Mise v Godfatherovi se dělí na dvě skupiny - na příběhové a nepovinné, mezi kterými si můžete svobodně vybrat. Zatímco druhá škatulka je po čase hodně stereotypní (zabij ho a dostaneš peníze), příběhové mise jsou absolutní špičkou. Tedy minimálně pro ty, kteří viděli film nebo alespoň četli knihu. Pašování koňské hlavy do postele režiséra Waltze, ukládání malého revolveru na záchodky restaurace, převoz polomrtvého dona Corleone do nemocnice či msta Sonnyho atentátníkům. Skvělý zážitek. Dohrání příběhové kampaně trvá přibližně 12 hodin a malinko zamrzí, že po posledním intru se ze hry stává dost nastavovaná nuda, kterou stereotypní vedlejší úkoly nedokáží zachránit. Tato skutečnost mi bohužel brání v udělení plného počtu bodů. | Mise - 9/10 Mafia ve své době naprosto excelovala (a stále ještě exceluje) v rozmanitostí misí, které byly sice jen příběhové a šly na rozdíl od Kmotra lineárně za sebou, ale svým tématem si získaly hromadu hráčů. Atentát na radního při námořní párty, páchání omerty na letišti, slavná přestřelka v galerii a také mnohými velice proklínaný závod, na němž si hrst pařanů, jejichž prsty byly spíš hodny zápasníka než pianisty, vylámala zuby. Každopádně, vzpomínky v našem srdci jsou pořád výrazné a s Kmotrem může Mafia ukopat plichtu - i když originalita je originalita. Kampaň dohrajete zhruba za 15 hodin a po jejím zdolání se vám otevře skupina bonusových misí s názvem Jízda a Extrémní jízda, ve které plníte různé bizardní úkoly pro získání ještě bizardnějších vozů. | Automobily - 5/10 Tady se obávám, že by Kmotr prohrál skoro s kýmkoli. A když je navíc Mafia z hlediska vozidel téměř bezkonkurenční, mám značně ulehčenou práci. Druhů aut je zde kolem pěti (rodinný vůz, skromný vůz, náklaďák, sporťák a malý karavan) a jejich design přesně neodpovídá originálním vozům. Navíc se káry v Kmotrovi velmi citlivě řídí a přes jejich stáří se s nimi projedete Brooklynem rychlostí Formule 1 s Alonsem za volantem. I tím tak trochu ztrácí na svém šarmu, jenž je, při již tak malé variabilitě typů, nečekaně chabý.
zdroj:
tisková zpráva
| Automobily – 10/10 Ač se pánové z EA (ne)snažili sebevíc, na perfekcionismus brněnského studia Illusion Softworks ani zdaleka nedosáhli. Spousty, opravdu spousty aut - od nákladních vozů, ambulance, policie po mraky osobáků až ke slavným formulím (navíc se můžete svézt v nadzemce či tramvaji). Ačkoli předbíhám, vymodelování aut je mnohem lepší než v Kmotrovi a na rozdíl od něj se též můžete podívat skrz okénka do interiéru. Fyzika řízení je v rámci možností realistická a o rychlosti kolem 200 km/hod si můžete nechat jen zdát.
zdroj:
tisková zpráva
| Zbraně a souboje - 8/10 Potěší, že Godfather nabízí poměrně široký arzenál střelných a chladných zbraní. Používanému Thompsonu dělá společnost brokovnice, množství pistolek, revolverů, dynamit, bomby, zápalné lahve, škrtící struna, baseballová pálka a trubka od topení. Zajímavý je též systém střílení, který vám po stisknutí pravého myšítka zaměří nepřítele. Když si na tuto vylomeninu zvyknete, patrně ji budete oceňovat zlatem. Mnohem více mne ovšem zaujal bojový systém nablízko, čili vyřizování situace pěstmi, která na rozdíl od obyčejného klikání z Mafie, umožňuje přeci jen trochu víc (levý hák, pravý hák, úder hlavou a podobně). | Zbraně a souboje - 5/10 Ve zbraňovém arzenálu nepřináší Mafia tolik kousků jako Godfather, to ovšem neznamená, že není precizní a dostačující. Ve hře najdete Colt 1911, trojici revolverů, Thompson, upilovanou a pumpovací brokovnici, pušku a odstřelovačku. Granáty, Molotovy a chladné zbraně si moc neužijete. Ačkoliv se mezi fandy Godfathera možná strhne malá hádka, podle mého názoru disponuje Mafia poněkud lepším systémem střílení, který hráčům nic neulehčuje a při přestřelce se musíte spolehnout jen na váš postřeh. To je však opravdu jen otázkou vkusu - spoustě lidí zdejší řešení přestřelek a soubojů vůbec nesedlo a považují je za největší slabinu Mafie. | Město - 6/10 Tvůrci se snažili navodit atmosféru starého šedivého New Yorku, ale když se nemůžu projet kolem Sochy svobody, nevěřím jim ani slovo. Ztvárnění New Yorku je monstrózní a přejetí města z jednoho konce na druhý trvá pekelně dlouho. Ke konci hry mě ale otravovaly dlouhé mosty a tunely, které oddělují čtvrtě. Těch je mimochodem pět a kromě klasické Little Italy se můžete projet po Brooklynu, Hell’s Kitchen, New Jersey a Midtownu.
zdroj:
tisková zpráva
| Město - 8/10 Lost Heaven je poněkud jiná káva. Ačkoliv trochu působí jako nějaká kulisa, má lépe zapamatovatelnou podobu amerického města prohibičních let. Oproti Godfatherovi je každá městská čtvrť jiná. Works Quarter je plná továren a China Town Číňanů i jejich architektury. Čtvrtě Oak Wood a Oak Hill patří spíše movitějším občanům, v New Ark a Down Town se setkáte s různými obchůdky. Na Central Islandu zase sídlí starosta města a důležité instituce.
zdroj:
tisková zpráva
| Ovládání - 7/10 Godfather byl vyvíjen zároveň i pro konzole a je to na něm znát. Kamera si létá, jak se jí zachce, a když otočíte myší, můžete se na postavu podívat zepředu. Ovládání tedy připomíná spíše sérii GTA, ale trpělivější hráči nebudou mít problém si na něj po čase přivyknout. Až pak si mohou hru užít bez přemýšlení, jak se dostat s postavou do dveří či kam zase zmizel nepřítel. Navíc se můžete přitisknout ke zdi a s efektivním vykouknutím někoho postřílet. | Ovládání - 8/10 Mafia neměla během prvotního vývoje konzolového bratříčka a proto je ovládání přizpůsobeno možnostem počítačů. Spolehlivá kamera stále visí nad zády hlavního hrdiny a nemůžete s ní samovolně hýbat kolem její osy. To samé platí u automobilů, které dokonce dovolují několik pohledů, z nichž si můžete vybrat ten pravý. Pravda, řídit auto z pohledu u levého kola je velký kumšt, ale hardcore hráči mají alespoň co překonávat. | Umělá inteligence - 8/10 V tomto ohledu mne Godfather velice mile překvapil. Ne že by měli nepřátelé v mozku zabudovaného dokonalého robota, přeci jen se někdy schovají za nějakou překážku a občas, tak trochu ve stylu kill.switch ukážou éteru zpoza úkrytu jen ruce a nabitý samopal. Tyto klady ovšem stejnou mírou odlehčují zápory, jako když nepřítel stojí proti vám zády a ani kulka do nohy jej nedokáže odradit od sledování počůrané zdi od psa dona Solloza…
zdroj:
tisková zpráva
| Umělá inteligence - 4/10 Mafia je na tom s umělou inteligencí poměrně bídně. Gangsteři se nekryjí a pokud se nejedná o předem naskriptovanou situaci, nic nedonutí polomrtvého, aby změnil své místo. Dokonce i poslední mise, ve které musíte zabít závěrečného bosse, se dá hladce překonat díky několika chybám… Ano, chybám, ty jsou v Mafii mnohem hojnější než v Godfatherovi a občasné propadávání texturami dokáže pěkně naštvat i zatvrzelé flegmatiky.
zdroj:
tisková zpráva
| Grafika - 6/10 Electronic Arts do nás pár let hustili marketingovou masáž o krásné grafice, nad kterou i pták ohnivák stáhne křídla a papež zhřeší… Bohužel Godfather vypadá téměř stejně jako stará Mafia a nezasvěcený by v nich snad neviděl žádný rozdíl. Konkurenční hra dokonce v některých prvcích (auta, textury domů) Godfathera jasně přehrává a to je ostuda, kterou multiplatformovost neomlouvá. Světlou stránkou jsou animace obličeje, které jsou dovedeny do naprosté dokonalosti, a s nimi i vynikající videa v enginu hry. | Grafika - 7/10 Mafia světu ukázala něco opravdu překrásného - perfektní rozlehlé město, do detailu vyvedené modely aut a na tu dobu i skvělé obličeje (ty jsou ovšem po ataku Godfathera dávno za zenitem). Jak již zaznělo, je grafika Mafia té z Godfathera skutečně velice podobná a to i v kvalitě animovaných sekvencí, jež má Mafia na vysoké úrovni. Nicméně neobsahuje tolik speciálních efektů, aby mohla v moderním trendu next-gen grafiky obstát. Svá nejlepší léta tedy již má za sebou, přesto její stáří není ani dnes tak moc znát. | Ozvučení - 7/10 Dabingu Godfathera se ujali herci z původního filmu (ano, včetně již zesnulého Marlona Branda) a je nadmíru povedený. Též hudba patří ke zlatému fondu vytřískané licence. Kamenem úrazu je ovšem ozvučení všeho ostatního. Náraz do auta zní, jako když se rozbije půllitr, a některé výstřely ze zbraní by zasloužily o dost drsnější zpracování… | Ozvučení - 9/10 Zvuková stránka Mafie je něco, co se prostě musí slyšet. Hudba svými podmanivými tóny omráčila hned několik generací. Dabing Marka Vašuta, Antonína Molčíka, Petra Rychlého, Václava Knopa nebo Dalimila Klapky je jedním z NEJ. Ostatní zvuky podtrhly již tak velice silnou atmosféru. Chinatown my Chinatown, kdo by zapomněl? | Celkem bodů: 73/100 | Celkem bodů: 77/100 | VERDIKT Není vůbec jednoduché srovnávat v roce 2006 úplně novou hru se čtyři roky starým titulem a tvářit se, že jde o férový boj. I když hodíme za hlavu patriotismus, díky poměrně solidnímu věku hledím na Mafii pohledem Jana Žižky po bitvě na Rabí a na Godfathera jako ostrozraký Prokop Holý. Godfather je velice kvalitní hrou s dobrým příběhem a zábavnou kampaní, ve kterém není žádný z atributů vysloveně špatný, ale zároveň také není ani dokonalý. Godfathera bych charakterizoval jako hru s nostalgickým nádechem, ale až příliš neosobním obalem, v němž jsem se nedokázal s hlavním hrdinou sžít tak, jak tomu bylo v české Mafii. Ta kdysi přinesla do herního světa atmosféru třicátých let, která byla, až na výjimky (Gangsters), ve své době neokoukaná. Vynikající ovládání, perfektní příběh, různorodé mise a ani dnes nezastaralé technické zpracování. Pokud jste tedy ještě neokusili ani jednu z testovaných her a chtěli byste se vrátit do dob „ušlechtile krvavé“ organizace, je Mafia určitě lepší volbou (nyní za trojnásobně menší cenu) a navíc v kompletní české lokalizaci. |
Otázka do diskuse: která hra se líbí více vám a proč?
Související články: Vše o Mafii, Vše o Godfatherovi
| |