Autor: Martin Zavřel Publikováno: 31.srpna 2006 |
![]() Games Convention (zkráceně GC) je mladým veletrhem v sousedním Lipsku (bývalé NDR), který za poslední léta (reportáže z ročníků 2003, 2004, 2005) rychle vyrostl v nejprestižnější událost svého druhu v Evropě. Zahajován je pravidelně obřím koncertem herní hudby s účastí politiků, herních vývojářů, vydavatelů a samozřejmě VIP skladatelů, ale samotná výstava je přístupná úplně pro kohokoliv z řad široké veřejnosti. Letošní ročník se odehrál minulý týden. Jeho návštěvnost činila 183 000 lidí (o 49 000 více než minulý rok). Pořadatelé přiznali, že to byla zřejmě nejúspěšnější akce na území Lipského veletržního centra za poslední dekádu a již nyní řeší s vystavovateli otázku, jak příští rok udělat show ještě větší, lepší a úspěšnější. ![]() ![]() ![]() Naše skupinka z IS vyrazila na veletrh ve středu brzy ráno. Cesta z Brna do Lipska nám autem zabrala zhruba sedm pohodových hodin (včetně občerstvení na benzínce apod.), velkou část jsme přitom jeli po dobře upravených dálnicích. Registrace proběhla na místě zcela bez problémů (jen jsme vyplnili formulář pro „business visitors“ a zaplatili vstupné, které činilo 10 EUR na den; kolegové tam zase vyměnili své lístky pro odbornou veřejnost za akreditace). Středa byla naprosto nejlepší pro projití veletrhu, neboť v tento jediný den byla show otevřena pouze pro novináře a herní vývojáře/vydavatele. Jinými slovy, ve středu ještě nemohla na veletrh veřejnost, díky čemuž se člověk nemusel probíjet skrze davy dětí (jako se mi to stalo například v pátek, když jsem se mezi nimi prodíral k hratelné verzi nového zpracování Sonic The Hedgehog pro Xbox 360). Tohoto klidného dne samozřejmě využívali především novináři, včetně kolegů Pavla Oreškiho a Moolkera, protože uskutečnění různých prezentací nebo rozhovorů s vývojáři bylo ve středu mnohem snadnější než následující dny a všichni k vám byli mnohem vstřícnější. Samozřejmě, i ti protřelí herní vývojáři a distributoři se snažili moc schůzek si na středu nedomlouvat, aby si mohli projít veletrh předtím, než vypukne to pravé peklo... ![]() ![]() ![]() O zlatý hřeb tohoto příjemného dne se postaral mohutný koncert herní hudby, jež jako „slavnostní zahajovací akci pro GC 2006“ pořadatelé připravili od 20:00 skoro až do půlnoci v novém operním domě v centru města. Hrály se skladby z her Final Fantasy, Shadow of Colossus, Turrican, Zelda nebo třeba Black. Koncert byl úžasný (tradičně hrál Pražský filharmonický orchestr pod vedením Andyho Bricka… tentokrát ovšem přibyl navíc ještě varhanní virtuóz) - co nevidět z něj najdete na Tiscali podrobnější reportáž. Našinec má zkušenosti z Invexu, takže si zřejmě dokáže dobře představit ten mumraj, jenž vypuknul ve čtvrtek ráno. Mohu se jen dohadovat, o kolik se to davové šílenství ještě zvětšilo během víkendu, kdy veletrh také pokračoval. Všech pět hal výstaviště, stejně jako parky a odpočívadla mezi nimi, se zcela zaplnily nadšenými hráči s věkovým průměrem okolo 17 let. Nenechte se ale mýlit, to neznamená že hry jsou opravdu jen pro děti. Pouze to znamená, že spousta starších hráčů hraje příležitostně a na podobné akce prostě nejezdí (podle aktuálního průzkumu americké ESA je průměrný věk hráče 32 let). ![]() ![]() ![]() Jakkoli bylo probíjení se davem úmorné, veletrh ožil desetinásobně a vystání fronty například pro párminutové vyzkoušení multiplayeru Crysis bylo pro řadového návštěvníka otázkou hodiny. Jednotlivé stánky rozjely své reklamní akce, na které lákaly návštěvníky, takže na jednom místě jste mohli vidět krásné hostesky v těsných kožených oblečcích, jinde řádily sexy břišní tanečnice a na dalším pódiu hrála moje oblíbená kapela Within Temptation. Ještě o kus dál, v kruhovém kině EA probíhal rozhovor s tvůrci série Command & Conquer nebo tam byl promítán starý trailer z Medal of Honor: Airborne (ten se mimochodem dostal i na obrazovky ČT24 v párminutovém sestřihu z výstavy). Navzdory extrémnímu zalidnění bylo nadále možné během pár minut vystát frontu u jednoho z mnoha občerstvení nebo stánků s pověstnými vídeňskými párečky. Stejně tak musím pochválit množství a čistotu mnoha toalet nebo chlazení skleněných kopulí výstaviště proudy vody z rozmístěných rozstřikovačů na střeše. ![]() ![]() ![]() Platformy a hry Cílem této reportáže není popisovat podrobně dojmy z jednotlivých her – ty najdete v samostatných článcích, kterých jsou již napsány desítky a publikujeme je postupně. Místo toho si tedy povězme něco o zastoupení platforem. Pokud jde o PC hry, zdály se být přítomny v menším množství, než konzole a handheldy. Na druhou stranu bylo hodně zajímavé, že se na veletrhu objevila řada titulů od evropských tvůrců, jež na E3 buď ani nebyly nebo třeba díky skromnému stánku úplně zapadly. Samozřejmě se to týká také českých a slovenských titulů, z nichž bylo možné si zahrát například slovenský Elveon (stále ty samé dvě postavičky a šermování, nic víc) nebo české počiny El Matador, Armed Assault či UFO: Afterlight. Z ostatních her mne příjemně překvapila výpravná válečná RTS War Front od maďarských Digital Reality nebo třeba ruská hororově-postapokalyptická FPS Metro 2033. ![]() ![]() ![]() Pokud jde o konzolové hry, jednoznačným králem výstavy byl Microsoft a jeho Xbox 360 (od listopadu konečně oficiálně také v ČR, info). Téměř celá jedna z pěti hal výstaviště byla nacpaná stojany s hratelnými tituly pro X360, takže bylo relativně snadné si nějakou tu hru vyzkoušet i ve dny přístupné veřejnosti. Mezi hratelnými kousky mne opět příjemně překvapila Lost Planet, ale třeba i ten nový Sonic. Naprostý šok mi ale způsobila hratelná verze Call of Duty 3, jež působila třikrát větším dojmem než druhý díl série. Největším zklamáním byla rozhodně absence hratelné verze Gears of War. Zbylé dvě konzole nové generace bohužel na veletrhu prakticky chyběly (kromě hrstky kousků za zavřenými dveřmi pro novináře). Sony sice měla příjemná lehátka okolo mohutných plazmových televizí s projekcí trailerů na řadu PS3 her, ale touhle dobou jsme už rozhodně čekali něco hratelného – obzvláště když na E3 hratelné verze pár PS3 titulů byly. ![]() ![]() ![]() Musím ale podotknout, že velkému zájmu ze strany veřejnosti se na výstavě těšily hry pro PS2 se speciálními perifériemi – Eye Toy Kinetic Combat (ovládáte za pomoci pohybů celého těla před kamerou) nebo třeba Guitar Hero 2 (ovládáte elektrickou kytarou). Velkou pozornost na sebe poněkud překvapivě strhávaly i moderní handheldy PSP nebo NDS. Novinářská rutina Další dva dny již byly pro mě i mé dva kolegy z Tiscali naplněny běžnou novinářskou rutinou. Obcházeli jsme domluvené novinářské prezentace za zavřenými dveřmi v byznys-centru, kde nám většinou vedoucí designér nebo producent daného vývojářského týmu předvedl v akci aktuální verzi jejich hry (musím podotknout že většina her, které jsem já viděl, běžely na X360). Trochu mne zklamala prezentace Assassin's Creed, která sice vypadala úžasně a brzy má být oficiálně potvrzena i pro PC, ale bylo to vlastně jen nahrané video s kusem hry – tudíž cokoliv mohlo být vylepšeno dodatečně. Na konci téhle stylové akce ze středověku mne poněkud zarazil prostřih do budoucnosti, naznačující že ve hře bude něco jako cestování časem nebo simulace ve virtuální realitě. ![]() ![]() ![]() Mezi příjemné součásti podobných akcí patří také firemní večírky a párty jen pro zvané, jako třeba čtvrteční NVIDIA / Crytek party. Pokud bych měl GC 2006 něco vytknout, byla by to zřejmě pouze absence angličtiny. Pokud se GC snaží o získání titulu nejvýznamnějšího herního veletrhu na světě, neměly by všechny tiskové materiály, projevy a veřejné prezentace probíhat v němčině, řekl bych. Jak jsem si všímal, na veletrhu bylo přítomno mnoho Angličanů, Američanů i Japonců. Nehledě na to, že řada lidí z jiných zemí se také jako hlavní cizí jazyk učí angličtinu. Dalším problémem byla recyklace předváděček z E3 – nemalá část her i trailerů již byla k vidění v Los Angeles. Prakticky žádná zásadní nová hra nebyla odhalena v Lipsku. Celkově se ale letošní ročník rozhodně vydařil a jsem hodně zvědavý, jak to bude vypadat příští rok, kdy by snad GC už neměla jen "přežvykovat" materiály z E3.
|
Martin Zavřel | |
autorovi je 27 let, pracuje jako producent v Illusion Softworks, po uplynulých sedm let vedl konzolovou sekci Doupěte; nejraději má akční, RPG a hororové hry (plus cokoliv s dobrým příběhem); neobejde se bez kvalitní filmové a herní hudby, relaxuje při procházkách s kolií, tenisu, cestování, plavání a na srazech Brněnských Otaku |