Autor: Michal "TCRaven" Urban Publikováno: 20.srpna 2003 |
![]() ![]() ![]() obrázky ze hry Falcon 4 S editory je to složitější, protože se zde projevuje odlišná filozofie. Falconí editor je na první pohled nepřehledný. Jeho výhodou je ale, že na jedno kliknutí vytvoří celou trasu letu se startem, stoupáním, přistáním atd. Je ji ovšem nutno následně upravovat. Nejatraktivnější vlastností jeho editoru (kterou Flanker nemá) je možnost editace waypointů podle času, rychlosti a výšky, které jsou navzájem provázány a navíc způsob stoupání/klesání na ně. Pozemní jednotky však není možné umisťovat na libovolná, ale na definovaná místa, nemá to nic společného s vhodností terénu. To je možná důvodem, proč se jednotky mohou pohybovat a ve Flankeru ne. Flanker má přehlednější a pohodlnější editor, neposkytuje ale některé vymoženosti Falcona. Mise je nutno editovat postupně po waypointech. Je však možno nastavovat poruchy jednotlivých systémů letounu. Ve Flankeru jsou předdefinované skladby výzbroje, Falcon umožňuje detailní editaci. Nepříjemné na Flankeřím editoru je jeho poblikávání na většině grafických karet. V kategorii editor se jedná o těsné vítězství Flankera. ![]() Komunikace a avionika Jak je dáno již předlohou, F-16 má mnohem vyšší úroveň avioniky. Ač není zcela stoprocentní, ve Falconu je zpracovaná na velice vysoké úrovni, je možné ovládat téměř všechny systémy. Su-27 má již od přírody jednodušší avioniku, ale i tak je v simulátoru Flanker mírně zjednodušena. Su-27 obsahuje možnost navedení do zteče bez použití palubního radaru díky datalinkovému spojení s AWACSem, v simulátoru ovšem chybí možnost spojení s MIG 31 a s pozemním střediskem. Falcon taktéž disponuje datalinkem, ale jeho funkce je spíše informační. Avionika - bod pro Falcona. Falcon disponuje rozvětvenou komunikací pro spolupráci letounů v rámci letky a elementu, pomoci a navádění s AWACSem i letištěm a také uskutečnění tankování ve vzduchu s tankerem. Komunikace je přirozeně oproti reálným postupům zjednodušena, je však kvalitnější než ta ve Flankeru. Falcon opět vítězí. Boj Je třeba odlišovat vzdušný a protizemní boj. Falcon 4/F-16 má mnohem více radarových vzdušných módů - BVR i ve vizuálním dohledu. V dogfightu však Flanker 2/Su-27 vymazává výhody avioniky F-16, protože je vybaven přilbovým zaměřovačem. Ten je spřažen s optikou a laserovým dálkoměrem. F-16 proto nemá možnost zjistit, zda je zaměřen či není, Su-27 stále zůstává možnost zapnutí radaru. Díky optice je Su-27 v omezené míře umožněno detekovat odpal pasivní infračervené střely. ![]() ![]() ![]() obrázky ze hry Su-27 Flanker Dogfight ale nejsou jenom rakety, ale i kanóny. Flanker má kvalitnější model poškození, zásah konkrétní části letounu má za následek její poškození - motor, vztlaková klapka, kabina/pilot….v případě zasažení ovládacího prvku i s patřičným vlivem na letové vlastnosti. Falcon simuluje poškození přidáváním náhodných hodnot k momentům ovládacích prvků letounu. Ve Flankeru jakýkoli kontakt letounu s ostatními objekty má za následek výbuch. Falcon nedisponuje žádným vyhodnocováním vzdušných kolizí, letouny sebou klidně proletují. Falcon ovšem simuluje lépe kontakty se zemí, letmé dotknutí tak může mít za následek např. odpadnutí podtrupového rušiče a pokračování letu. Ve Falconu je možné při manévrování poškození těžkých protizemních podvěsů nebo přídavných nádrží. Dogfight končí nerozhodně. Beyond Visual Range Tam, kde v BVR má Flanker/Su-27 jediný mód, Falcon/F-16 nabízí celkem čtyři. Tím poskytuje pilotovi výhodu, protože má pro specifické podmínky speciální mód a Flanker si musí vystačit s jediným. Primární a vlastně jedinou zbraní BVR F-16 je aktivní AIM-120 AMRAAM. Su-27 nese její obdobu R-77, v čemž je malý problém. Jestliže budeme zde prezentované Su-27 považovat za standardní nemodernizované modely ve výzbroji Ruska, tyto R-77 nosit nemohou. Do inventáře Flankeru/Su-27 patří několik verzí poloaktivní R-27 s radarovou i infračervenou hlavicí a navíc ve dvou variantách podle doletu, existuje i model s hlavicí podobnou R-77. Infračervená R-27 značně zvyšuje možnost zásahu na střední vzdálenosti, aniž by cíl věděl, že je ohrožen. ![]() Na průběh blízkého i BVR boje má zásadní vliv úroveň umělé inteligence a popíši ji až zde, platí i pro dogfight. Ve Falconu jsou aktivními střelami R-77 vybaveny pouze Su-27 a jsou tak pro F-16 a jeho AIM-120 jedinou vážnější hrozbou. V případě Su-27 ve Falconu, které odpálí R-77, není nic divného, že se otočí, když zjistí, že se něj řítí pozdrav z druhé strany. Problém je v tom, že většinou i všechny ostatní letouny (vybavené poloaktivními střelami) poté, co zjistí, že na ně letí AIM-120, otočí a začnou prchat. Je to samozřejmě nejbezpečnější únikový manévr, zvláště je-li přilétající raketa zjištěna včas. AIM-120 má totiž aktivní hlavici, takže donucení cíle k manévrování a tím ke zrušení zaměření nemá za následek zbavení se přilétající střely. Stejně tak je pravděpodobné (s přihlédnutím k očekávané vycvičenosti čínských, korejských a ruských posádek), že bude jejich základem zdrhací taktika. Zábavnosti BVR boje to však nepřispívá. Pokud je na cíl odpálena střela do jeho přední polosféry, skoro jistě to otočí a bude utíkat. Ve Flankeru mají letouny větší snahu doručit raketu na náš letoun, což má za následek že jsou jednodušeji vystavitelní našim střelám, které se ale na druhou stranu snaží vymanévrovat a nikoli utéci jim. ![]() ![]() ![]() obrázky ze hry Falcon 4 Jestliže je v misi ve Flankeru přítomen vlastní AWACS, může být pomocí datalinku zdrojem jednoznačných informací o tom, zda se jedná o nepřátelské letadlo. Ve Falconu obdobnou funkci plní AWACS po dotázání se. V obou případech jsou jejich schopnosti poněkud idealizované. Důležitou a snad nejvíce utajovanou součástí vybavení letounu jsou aktivní radarové rušiče. Jak jsou v reálu složité, jsou v simulátorech jednoduché. Ve Flankeru jsou víceméně jenom na ozdobu, ve Falconu jsou zpracovány lépe, respektive jsou k něčemu. V BVR boduje Flanker. Protizemní boj F-16 je v USAF používán primárně k útokům na pozemní cíle, čemuž odpovídají i schopnosti jeho systémů a repertoár munice. Prakticky vše, co se nachází v inventáři USAF, je možné ve Falconu 4 použít, A-G módy radaru jsme již vyjmenovali. Řízenou protizemní municí ve Flankeru disponuje Su-33 a MIG-29 K, až na GPS jsou typy obdobné svým americkým protějškům. Samotné zbraně a obálky použití jsou zpracovány s obdobnou péčí jako ve Falconu, má to ovšem háček. Su-33 v době, kdy Flanker 2 vyšel, nanabízel volbu A-G útoků - bude to až součástí modernizace v blízké budoucnosti. MIG-29 K ve Flankeru má zase v podstatě avioniku z MIG-29A s rozšířenou schopností A-G. Nehledě na to, že typ se nikdy nedostal z prototypového stádia. Protizemní boj je vítězstvím pro Falcona. Až na jednu výjimku a tou je… SEAD... ![]() Samostatnou kapitolou ve Flankeru jsou lodičky. Každý, kdo to zkusí, přijde na to, že moderní válečné lodi jsou velmi obtížnými protivníky, také kvůli tomu, že při útocích na ně se nelze schovat za nějaký ten kopeček. Jejich obrana obsahuje lehké i střední protiletadlové dělostřelectvo, rakety krátkého i středního až dalekého doletu. Takový raketový křižník Moskva je opravdu pěkná mrcha. Lodě navíc dokáží mezi sebou bojovat. Falcon nic takového nenabízí. Má však výhodu v pozemních pohyblivých jednotkách, které ale, jak bylo zmíněno, není možné umisťovat tam, kam je libo. Multiplayer Tato oblast s rozvojem internetu získává na důležitosti. Flanker až do verze 2.03 mohl být etalonem, jak má multiplayer proudového simu vypadat. Ačkoli disponuje propracovanými fyzikálními modely letu, řízených střel a poškození, byl schopen spolehlivě fungovat na více než 16-ti počítačích. Pochopitelně pro takto vysoké počty je třeba LAN, ale i přes inet se domluvilo cca 8 počítačů. Přesnost multiplayeru byla taková, že dovolovala létat skupiny s decimetrovou přesností (na LAN), pokud to člověk uměl. Bohužel díky již zmiňovanému paralelnímu vývoji Flankera 2.5 je tato verze v porovnání se staršími mnohem nekvalitnější. Přesnost zůstala na stejné úrovni, je však nestabilnější. Problémy způsobuje používání řízených střel, které jsou rychlou cestou ke shození celé sítě. Verze 2.5 ale zůstává vynikající na skupiny nebo gunfighty. ![]() ![]() ![]() obrázky ze hry Su-27 Flanker Falcon byl naopak až do příchodu Super Paků v multiplayeru prakticky nepoužitelný a nezáleželo, zda se provozoval na internetu nebo LANu. Letadla poskakovala všemi směry, skupiny nešly a rakety si létaly, kudy je napadlo. Falcon v poslední verzi však má zcela přepracovaný multiplayer, používání protivzdušných ani protizemních střel nečiní žádné problémy. Na těsné skupiny ale stále můžeme zapomenout, na to není dost přesný a letadla stále poskakují. Navíc při stisknutí PrintScreen se letouny rozprsknou 50 metrů všemi směry, bum se ale nekoná, již víme proč. Takže ačkoli okolo textu vidíte nějaké screenshoty z našich pokusů na síťovém sletu, žádná sláva to nebyla. Problém také souvisí s tím, že Falcon nezvládá přesně zobrazovat letouny ani v offline. Snaha o těsný let na křídle AI letounu je komplikována jeho mírným poskakováním. Přesto Falcon v multiplayeru vede, a přitom by stačilo, aby páni od Flankerů nezkazili ve verzi 2.51 to, co už jednou tak dobře fungovalo. Tankování Vzdušné tankování je v reálu důležitou součástí vzdušných operací, hlavně u F-16, oba simulátory tedy umožňují doplňovat palivo. F-16 má otvor na trupu za kabinou a předání je uskutečněno pevným ráhnem. Su-33 a MIG-29 K mají na přídi vysouvatelný nástavec, kterým se zachytává koš na konci pružné hadice. Tato činnost je ve Flankeru složitější, protože vyžaduje přesné umístění nástavce do koše. Ve Falconu stačí letoun umístit do vhodné pozice a ráhno, v reálu řízené operátorem, si otvor najde samo. Problémy ovšem způsobuje již zmiňované poskakování AI letounů. Flanker tankování mírně komplikuje tím, že ve chvíli kontaktu zapíná autostabilizaci výšky a rychlosti. Dojde-li ke kontaktu nestandardním způsobem (v klesání, o hodně vyšší rychlostí…), zapnutí autopilota může způsobit utržení od koše. Záznamy letu ![]() Shrnutí vlastností simulátorů Tímto krátkým přehledem (opravdu krátkým vzhledem ke složitosti problému :) jsme prošli jednotlivé oblasti, podle kterých může být simulátor hodnocen. Není ovšem možné prosté sečtení bodů v jednotlivých kategoriích. Priority každého virtuálního pilota jsou jiné a každý přikládá různou váhu jednotlivým aspektům. Oba simulátory mají svá pro i proti, je třeba se smířit s tím, že ani v jednom není všechno. Proto bude volba na každém individuálně. Mohou se ovšem lišit i důvody pro létání jednoho a toho samého simulátoru. Jeden pilot například ve Falconu přikládá nejvyšší důležitost složité avionice a reálným postupům, další ocení dynamický generátor umožňující znovuhratelnost, někdo si pochvaluje komunikaci, která spoluvytváří pocit z probíhající letecké bitvy. ![]() ![]() ![]() obrázky ze hry Falcon 4 Falcon je nejkomplexnější simulací moderního válečného konfliktu a letounu, který je jeho součástí. Virtuální pilot je rozmazlován velikým množstvím voleb, které třeba vůbec nemusí využít. Není však zdaleka dokonalý, například stále v kampani ztrácí na DID F-22 TAW. Flanker je oproti tomu „pouze“ simulátorem bojového letounu, v mnoha ohledech kvalitnějším. Falcon je z velké části o „switchology“, neboli přesné simulace všech tlačítek a postupů pomocí klikání přímo na palubní desce nebo jinak. Flanker tyto postupy zjednodušuje, například pro odpal protizemní optické zbraně není nutné zapnout zdroj energie a stáhnout ochranu hlavice. Parametry pro odpal nebo vlastnosti zbraně však stejným způsobem zjednodušeny nejsou. V žádném případě to neznamená, že nároky na zvládnutí složitých postupů ve Falconu z vás zákonitě udělají lepšího pilota. Ve Flankeru byla věnována velká pozornost dobrému dojmu z chování letounu samotného a jeho působení na okolí. Objekty ve hře jsou definovány mnoha parametry, schází však jejich zahrnutí do globálního obrazu, jako tomu je ve Falconu a jeho kampani. To by nebyl takový problém, kdyby Flanker ve verzi 2.51 měl stejně kvalitní multiplayer jako verze 2.03, Flanker byl totiž značně směřován na on-line hraní. Obliba simulátorů Ač jsme si probrali více či méně objektivní věci, je třeba přihlédnout ke skutečnostem, které mají na úspěšnost titulu minimálně stejný vliv. Falconu 4 se prodalo asi 550 000 kopií, Flankeru 2 přibližně 150 000. Oněch více než půl milionu je na simulátor neuvěřitelné číslo, ale přesto je hodnocen jako „neúspěšný“. Jeho vývoj společnost vyšel údajně zhruba na 6 000 000 dolarů a z jedné kopie dostali tvůrci maximálně 8 dolarů. Navíc vzhledem ke složitosti nebyli schopni simulátor dotáhnout do fungující podoby. Flanker, ač se ho prodalo mnohem méně, byl zároveň mnohem méně finančně náročný a vydělal si na sebe. A i proto se můžeme v současnosti těšit na Lock On: Modern Air Combat. ![]() Ať se nám to líbí nebo ne, převažující procento kupujících nejsou žádní hardcore piloti a většina z nich po čase na titul ani nesáhne. Letecké simulátory však nejsou jedinou oblastí, kde objektivní vlastnosti produktu nejsou prioritní pro jeho úspěšnost. Pro zákazníky, kteří rozhodují o úspěchu, je velmi důležitý i první dojem, oproti tomu co nejvyšší realismus ve všech ohledech má nízký vliv. "Hardcorovitost" simulátoru má podobný význam jako jeden luxusní automobil v nabídce automobilky, vytváří image, ale zisky plynou z mnohem levnějších a obyčejnějších mainstreamových modelů. Pro širší skupinu virtuálních pilotů jsou vhodnější třeba Strike Fighters. On je totiž rozdíl létat Strike Fighters s obtížnosti na maximum a létat Falcona nebo Flankera na stejné úrovni obtížnosti, což ale znamená nemít vše na max. Každý chce být TopGun a Falcon s Flankerem kladou v mnoha ohledech vyšší nároky na pilota než Strike Fighters. Oba simulátory mají několik úrovní realismu, ale zkrátka to už není ono. ![]() ![]() ![]() obrázky ze hry Su-27 Flanker U Falcona je všechno jasné, jeho propracovanost z něj čiší v každém detailu, což mnohé odradí. Flanker se na první pohled tváří přívětivěji. Je hezčí, prostý odpal zbraně nevyžaduje tolik úkonů a tak dále. Problém je ale ve volbě letounu a státu, ve kterém slouží. Nejenom za velkou louží činí lidem problémy létat s rudými hvězdami (černými kříži, rudými kruhy…) na křídle, respektive to zcela odmítají. Je to způsobeno mírou, s jakou se identifikují se státem a politickým systém v něm vládnoucím a jak moc vážně berou pozadí simulátoru. Stejně tak je důležitá osobní obliba toho kterého letounu. Vše platí samozřejmě o obou táborech. Válka v diskusních fórech Tyto skutečnosti měly v minulosti za následek krvavé „flame wars“ mezi stoupenci Falcona a Flankera, které byly tím krvavější, čím nižší byly odborné a pilotní znalosti jejich účastníků. Dalším důvodem sporů i zkušených viruálních pilotů bylo zaměřování se na výhody svého oblíbeného simulátoru a bagatelizování předností druhého. Je to obdoba dohadování, zda lepší telefony dělá Nokie nebo Siemens. Dnes už ale na tom vůbec nezáleží, Falcon ani Flanker svým tvůrcům nepřinesou žádné finance. Kdo dnes létá tyto simulátory, bude pravděpodobně jejich skutečný fanda. Válka v diskusích skončila vítězstvím Falcona, Flankeristé z dříve velice aktivních zahraničích skupin v podstatě vymřeli, jejich zklamání z neustálých kompromisů a neplnění slibů vývojářů zapracovalo. Buďto pověsili simulátory na hřebíček nebo létají např. airlinery v civilních simech, kde je úroveň simulace důležitých vlastností vyšší než u bojových simů, mnoho z nich také změnilo „barvy“. Budoucnost A jaké jsou perspektivy dalšího vývoje? Falcon se velice brzy dočká Super Paku 4 a pracuje se na zcela novém Falconu 5. Projekt F5 se však potýká s jistými problémy, čemuž nasvědčují opakované zprávy o ukončení vývoje následované dementi. Jak se říká, není kouře bez ohně. Pravdou je, že si vývojáři F5 stanovili velmi vysoké cíle, F5 by měl údajně být takovým „konečným řešením simulátorové otázky“. Ač se jedná o schopné a zanícené lidi, pracují již dlouho zadarmo a patrně se to již stává neúnosným. ![]() ![]() ![]() obrázky ze hry Falcon 4 Flanker 2 je ukončen a nijak se dále nevyvíjí, možná nějaké ty kamufláže od fandů. Všechny síly Eagle Dynamics a tužby mnohých virtuálních pilotů se upírají k projektu Lock On, který má mnoho předpokladů stát se úspěšným. Na jeho úspěšnosti závisí projekty další, protože UbiSoft jakožto producent chce své peníze zpět a nejen to. Snad již letos na podzim se dočkáme. U Falcona 5 je realistický odhad rok až dva. Zájemcům lze doporučit české stránky specializující se na Falcona na adrese www.falcon-4.com. Stránky o Flankeru, které by mohly začátečníkovi podobně pomoci, u nás neexistují - je tedy třeba se poohlédnout venku. Slovo závěrem Oba simulátory vyžadují svůj čas pro zvládnutí, není však třeba se jich bát, ono je to vlastně všechno náramně logické. Ať zkusíte jakýkoli z těchto simů, neuděláte chybu ani s jedním. Ani jeden však není dokonalý a v některých ohledech jsou na nižší úrovni, než bychom si přáli. U Falcona máte jistotu, že půjde dále a váš investovaný čas nepřijde vniveč. U Flankera také, byť se již bude jmenovat zcela jinak. Flanker 2 je nejlepší přípravou na LOMAC a i sám o sobě má co nabídnout. ![]() Související články: Předchozí díly seriálu, Flanker 2.5 recenze (4/2001), Flanker 2.5 multiplayer recenze (4/2001), Flanker 2.5 upgrade a screenshoty, Lock On preview |
Michal "TCRaven" Urban | |
autorovi je 28 let, pracuje v Hradci Králové jako technik/webmaster, specializuje se na simulátory všeho druhu, kterými se zaobírá od roku 1996 (všechny články autora) |