Autor: Mikoláš Tuček Publikováno: 18.května 2006 |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() Pokud bychom měli letošní E3 charakterizovat jedním slovem, tak jako nextgen. Xbox 360 už v Americe frčí jako u nás před lety céčka, PS3 se zuřivě snažilo tvářit, že bude v době vydání dvakrát lepší a Nintendo nechává dva giganty se rubat na poli her, jak je známe, a jde si úplně svojí cestou. Wii se graficky skutečně za nextgen konzoli považovat nedá. Měl jsem však možnost jako protekční novinářská sviňka předběhnout tu šílenou frontu (běžný hráč, pokud chtěl vidět něco zajímavého, musel za prvé zaplatit přibližně 700 USD za vstup a pak si postát v tolika frontách, že – ač nás chvílemi zdržují - musíme všem „běžným hráčům“ vystřelit oslavnou fanfáru) a vyzkoušet si pár her na Nintendo Skin a tak zcela oproti zvyklostem udělám konzolovou vložku. Jak jistě víte, základem nové konzole Nintenda je ovladač, který má pohybový senzor, takže když kupříkladu hrajete tenis, opravdu musíte máchat ruku, jako byste v ní měli raketu. Vyzkoušel jsem, vyklepnul jednoho smolaře z holandské televize, který si to bohužel točil (asi byl přemotivovaný) a musím konstatovat, že to funguje parádně. Naklonění zápěstí i načasování švihu ovlivní dráhu míčku a tak není takový problém trefit kurt, ovšem umístit ostrý drajv na lajnu – to už chce trénink. Zkoušel jsem i „můj rodný sport“ baseball a když jsem první tři nadhozy uklidil mimo stadion (to je asi jako když dáte nejen gól, ale ještě u toho protrhnete síť), musel jsem konstatovat, že si mě Wii rozhodně získalo. ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() Přistupme ovšem k PC. Jako každým rokem jsem na konci slyšel, jak je PC mrtvá platforma, ovšem vzhledem k tomu, že tato ozvěna rezonuje herním byznysem od té doby, co se v něm pohybuji, už se tomu jen směji. Slyšel jsem to i z úst lidí, kteří neměli možnost se dostat na prezentace probíhající za zavřenými dveřmi, tedy v odlehlých místnostech, kam jste se dostali skutečně jen s „pozvánkou“. Anebo po šíleně dlouhé frontě. To byl příklad Spore, které přímo Will Wright (v pátek již očividně unavený) prezentoval v malé místnůstce, kam se vešlo tak maximálně pětadvacet klikařů. Před touto kukaní byla ohromná fronta lidí táhnoucí se do dáli kolem opravdu masivního stánku Electronic Arts. (EA mimochodem prezentovali opět na ohromném projekčním plátně o rozpětí 360stupňů – ovšem takovou radost jako loni, jsme z toho už neměli.) Když šel nový turnus, nejdříve se dovnitř dostali prominentní hosté EA, pak prominentní zástupci médií, pak my a až nakonec se při troše štěstí pár jedinců odkrojilo masivní z fronty. Tohle bych fakt čekat nechtěl. ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() Spore bylo podle mě jednou ze tří nejlepších her celé výstavy. Celý koncept vývoje jedné buňky až k ovládnutí galaxie si jistě přečtete v jiných článcích, nás překvapilo (i když u firmy Maxis by rozhodně nemělo), jak si mezi sebou mohou potvůrky navazovat vztahy (mnoho je převzato s The Sims 2) a jak je vše vypiplané do sebemenších detailů. Prima je, že vlastní potvůrky si budete moci upravit opravdu podle sebe, tudíž celou tu dlouhou hru budete hrát s handmade materiálem a to je přeci jen motivace navíc, abyste se opravdu snažili. Will sám vytvořil při prezentaci parádní zrůdičku a dokonce kolem ve vitrínách byly vymodelované nejrůznější prototypy jako sošky. Aniž bychom se ptali, dozvěděli jsme se, že je to díky 3D tiskárně a protože modely byly fakt jako sériově vyráběné, docela jim tuhle věcičku závidíme. Když jsme na začátku mluvili o nextgen výstavě, nemysleli jsme zdaleka jen parádní grafiku. Jde spíše o to, že nextgen tituly se posunují dál i v otázce herního designu. Díky novým technologiím mohou vývojáři vytvářet detailnější světy a dát tak hráčům mnohem větší svobodu, větší možnost sami si rozhodovat o dalším průběhu hry. ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() Na jedné straně je to fantastický Bioshock, v němž budete mít nejen možnost volit postupy k likvidaci překážek (podobně jako třeba Dark Messiah of Might and Magic), ale také přímo ovlivňovat místní ekosystém. Ne snad že byste v podmořském světě, kde jste uvězněni, pěstovali zeleninu způsobem šetrným k přírodě, jde o to, že svět kolem vás žije. Budou zde lidi, kteří vám s psychopatickým výrazem půjdou po krku, ale také jiní, které můžete nechat být a dokud je nenapadnete, tak vás nechají. Okolí reaguje, akce je střídána reakcí a vše ovlivní další děj. Něco podobného plánoval už před lety Stalker, to samé nefungovalo v Kmotrovi – Bioshocku věříme rozhodně více. Ostatně u této prezentace musíme říci, že byl cítit strašný rozdíl, když někdo jen tak dělá show a představuje hru a mezi tím, když někdo úplně přesně ví, o čem mluví a co chce s titulem dělat. Podobně bude fungovat třeba Splinter Cell Double Agent, kdy jsme při prezentaci dokonce dostali otázku natvrdo, jestli v roli Sama chceme zabít zajatého novináře nebo ne. Ať se rozhodnete jak chcete, další postup bude prostě odlišný a autoři nám slibovali, že se dočkáme dokonce tří konců. ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() Bylo zde k vidění mnoho dalších zajímavých titulů. Titan Quest už máte asi stažené demo (byť zde jsme byli trochu zklamáni, jaký pocit máte z rubání nepřátel?), Hellgate London vypadá stále stejně, což nás opravňuje k tomu si myslet, že autoři fakt drsně ladí hratelnost a jednotlivé rasy (ohlášení druhé – kabalisty proběhlo tuším už před E3), černým koněm by mohl být slovenský Elveon. Vzhledem k mým klubovým barvám vás musím odkázat na další SCORE – bohužel report z E3 bude až v tom, co se objeví až po dvacátém červnu, o to detailnější péči se ovšem dostane nejlepším titulům. Mimochodem, Bludr letos vymyslel speciální E3 otázku, kterou jsme dávali na konec každého z cca 20 rozhovorů s vývojáři. Jedna z nich byla „Co víte o České Republice“ a musím předeslat, že jsme se dočkali opravdu pikantních odpovědí. Takže jaké bylo letošní E3? Velké a hlučné. Ve Starbucks jste čekali léta na kafe, všude bylo plno kraválu, všude byly fronty na desítky minut a naše nohy by si na konci maratónu zasloužily tým thajských masérek. Teď právě jedeme na pár dní do Las Vegas a kupodivu si nejedeme zahrát (toho máme poměrně dost), nýbrž mrknout se na Údolí smrti, potažmo Velký kaňón. A opět s pocitem, že je krásné být počítačovým hráčem, protože se na nás řítí další parádní hry. Související články: E3 2006 SPECIÁL s intuitivním přehledem všech nově oznámených her, E3 2005 reportáž, E3 2004 reportáž, E3 2002 reportáž, E3 2001 reportáž |
Mikoláš Tuček | |
autor je zástupcem šéfredaktora časopisu SCORE |