DOOM - recenze filmu - recenze filmu
zdroj: tisková zpráva

DOOM - recenze filmu - recenze filmu

30. 10. 2005 0:00 | Téma | autor: Redakce Games.cz |

Když se řekne film DOOM, který přijde do kin už za pár dnů, nezasvěcení si asi položí otázku: "A to tam jako někdo bude hodinu a půl běhat s brokovnicí a střílet?" Ano, takový je snímek s mnoha odkazy na herní legendu.

Autor: Pavel Oreški
Publikováno: 30.října 2005


Obrázek zdroj: tisková zpráva Zfilmovat akční zběsilost Doom je snaha poměrně stará a podle mnohých naprosto nesmyslná. Komukoliv, kdo neměl o jeho vzniku ani páru, jsem se zmínil, že jdu na jeho předpremiéru díky pozvánce od Bontonfilmu, si klepal na čelo. A pro jistotu se ještě několikrát zeptal, jestli myslím opravdu FILM DOOM. Vzápětí přišla druhá očekávaná otázka: „A to tam bude jako někdo hodinu a půl běhat s brokovnicí a střílet?“ Na to už jsem odpovědět nedokázal, nicméně teď už mohu, protože jsem si Dooma vychutnal na velkém plátně kina.

Rozhodně nebudu šlapat kolegům filmovým recenzentům do zelí, nejsem cvičen na pečlivé sledování všech nuancí odehrávajících se na plátně i skrytě v myslích aktérů. Na Doom se podívám spíš z vlastního pohledu, tj. očima vášnivého konzumenta počítačových her a obdivovatele série Doom jako takové. Zejména u dvou prvních dílů jsem strávil mládí a troufám si tvrdit, že jsem jejich znalec. O to více jsem se na film těšil, i když mi rovněž nebylo tak úplně jasné, o čem že to bude. Naštěstí se ale režisér Andrzej Bartkowiak (kameraman Nebezpečné rychlosti, režisér Romeo musí zemřít) držel poměrně pevně originálu a tak se hráči mají na co těšit. Jinak ale jako vždy platí, že pokud v kině nechcete přijít o moment překvapení, tuto recenzi raději dále nečtěte.

 Vítejte na Marsu
Už úvodní logo Universal Studios, kde se místo obvyklého pohledu na Zemi díváme na Mars, dává tušit, že se tvůrci snažili zavděčit právě hráčům, kteří mají o pozadí předlohy nejvíce znalostí. Po úvodním úprku skupinky vyděšených vědců a jejich postupné eliminaci neviditelným zlem, se dějiště přesune na základnu mariňáků z Rapid Response Tactical Squad (RRTS). Na plátně se představí banda nejrůznějších individuí, kterým aktuální situace na Marsu ruší plány na dovolenou.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
oficiální fotky z filmu

Nejvíce mě z vedlejších rolí zaujal šovinistický úchyl s transexuálními sklony (Portman), který se uvede hláškou ve smyslu „Až se budu válet na pláži, tak si objednám dvě děvky s ptákama“. Zabiják s biblí v podpaží (Goat) je snad ještě bláznivější, protože i když za dobu praxe u RRTS zabil tisíce lidí, nesmí vzít jména Božího nadarmo. A poslední zajímavější figurkou je nezkušený mlaďoch s krabičkou zázračných pilulek (The Kid), který celou dobu jen přicmrndává, aby se v závěru stal katalyzátorem emocí a pocítil na vlastní čelo, co znamená friendly-fire. Oblíbeným se jistě stane i Pinky, který komando na marsovské základně podporuje a v závěru zmutuje v krásné monstrum - dávejte si proto na něj pozor!

 Kráčející skála
Nicméně po pár sekundách je jasné, že tihle chlápci hrají druhé housle, jsou pro příběh postradatelní a slouží jako vděčný terč vtípků a efektních smrtí. Hlavní roli Seržanta ztvárnil novodobý Arnold aneb kráčející skála The Rock, velitel RRTS. Hned v úvodní scéně si prohlédnete jeho muskulaturu, aby vzápětí předvedl jediný citový výlev za celý film, kdy chce ušetřit cesty na rudou planetu svého parťáka Reapera. Ale později se začne projevovat jeho temnější mysl a do popředí vystupuje právě Reaper, což je vlastně zelený Doomguy, Karl Urban, známý třeba z Pána Prstenů jako Eomér. Ten na Marsu nějaký čas pobýval a nemá na něj zrovna veselé vzpomínky. Jeho sestru Samantu, která se snaží přijít na kloub tomu, co se stalo, hraje Rosamund Pike, kterou si jistě pamatujete z posledního Bonda. Nutno říci, že herci nedostanou moc prostoru, aby ukázali své „umění“ a více než na hraní se kamera soustředí na jejich fyzické propozice.

Nakonec když to vezmete kolem a kolem, žádný velkolepý příběh se nekoná a ve finále je stejně strohý jako story počítačového Doomu. Tož mariňáci jsou povoláni na Mars, kde musí řešit pekelný problém. Pravda, trochu se v tom míchá smrt rodičů a jakési genetické pokusy, ale tyhle epizodky sledujete z rychlíku a zastavujete se jen v místech, kde lze čekat akci. Zpočátku se lekáte hlavně myší, koček či přeživších vědců a až od poloviny dojde na pekelníky.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Nicméně ani první třičtvrtěhodinka nenudí, zejména díky suchým hláškám a častým referencím k originálu. Pro příklad uvedu zavřené dveře s označením „Advanced weapons“, za kterými každý tuší Big Fucking Gun (BFG). Nervy drásající je scéna, kdy si Portman musí ulevit a pro svou potřebu si najde ten nejtemnější záchod. Všichni víme, co se dělo na WC v počítačové hře a proto každý čeká, kdy už to (na něj) konečně přijde, ale pro tentokrát se z toho Portman ještě vyhrabe.

 Gradace v závěru
Ta pravá mela začne po zranění zmiňovaného Goata, který se na první pohled zdá být mrtvý, ale už na ten druhý je zřejmé, že dlouho svatouškem nezůstane. Dále všechno pokračuje v akčním duchu, který oddělují plíživé scény, kdy komando zabijáků hledá stvůry, aby s nimi posléze svedlo tuhý boj a scénárista si mohl ze seznamu odečíst dalšího mariňáka. Případně se Samanta hrabe ve vnitřnostech zabitých monster a probírá důvody jejich příchodu na stanici. Samotné finále je rozdělené do tří částí, z nichž dvě jsou naprosto úžasné a jedna je trapně zbytečná. Gradace začíná po přesunu na Zem, kdy je celá expedice z Marsu držená v karanténě a před hrdiny stojí jedno nepěkné rozhodnutí.

Vzápětí Reaper jako by sebral Berserk a nastává hodně diskutovaná pasáž viděná v pohledu z vlastních očí, přesně jako v herní předloze. Není na ní sice nic zvláštního, ale její dynamika a opětovně výtečně zahrnuté reference na hru z ní dělají skutečný vrchol filmu. Jen je škoda, že místo pekelných stvůr Reaper masakruje ještě nedomutované lidské trosky. Finální souboj ale pro mě byl velkým zklamáním a ve scénáři je asi jen proto, aby se tvůrci zavděčili i divákům nezasaženým hrou. Po tak výtečně doomovsky propracovaném nášupu jsem čekal nějaké velké monstrum, třeba kakodémona nebo Archville. Bohužel jsme svědky rádoby matrixovské výměny názorů, která nemá v originálu takřka žádné opodstatnění.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
fotky z natáčení filmu v Praze, další naleznete zde

Lví podíl na celkovém herně pozitivním vyznění má prostředí vesmírné stanice, které jako by z monitoru vypadlo. Zdi zdobí známé nápisy UAC / Alpha Labs, na dveřích jsou stejné numerické ovladače, v lékařském oddělení najdete přístroje a i design některých místností se blíží určitým místům ve hře. Na druhou stranu je škoda, že se na plátno nedostalo více nestvůr, těžko by se sice jejich přítomnost vysvětlovala, už takhle je ve scénáři více berliček, ale takhle se můžete těšit jen na ty základní potvůrky. Se zbraněmi je to podobné a zamrzelo mě, že větší prostor nedostalo zmiňované BFG. Na co se ale určitě těšte, je porcování chrochtajícího miláčka dřevorubeckým náčiním.

 Pouze pro fanoušky hry
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Doom film není žádným převratným snímkem, ale fanda do her by si ho v žádném případě neměl nechat ujít (premiéra v českých kinech je tento čtvrtek 3. listopadu). Oceňuji na něm hlavně jeho věrnost originálu, která je podobně jako třeba u Mortal Kombatu velkým plusem. Na druhou stranu si nedovedu představit neherní publikum, jak odchází z Doom filmu s pocitem dobře investovaných peněz. Protože abyste si Doom skutečně vychutnali, musíte bezpodmínečně být jeho fandou.

Stáhněte si: Trailer, Teaser

Související linky: Další recenze DOOM filmu na Tiscali Kino, Recenze hry DOOM III, Oficiální stránka filmu, MovieZone

 
Pavel Oreški
autorovi je 25 let, hraní her se věnuje téměř patnáct let a nepohrdne jakýmkoli žánrem

 
 
Pavel Oreški

Nejnovější články