Roky tvrdé práce, která v posledních měsících a týdnech před uvedením herního produktu na trh nabírá neuvěřitelně hektické tempo. Jak posléze tráví den D, tedy den, kdy se dlouho připravovaná hra konečně objeví na trhu, vývojáři, zjišťoval server Kotaku. Todd Howard z Bethesdy (série The Elder Scrolls, Fallout 3) se v den startu své hry vždy vypraví do obchodu, kde jej naplňuje hrdostí a pýchou pohled na v regálech vystavený plod jeho práce, umocněný dále tím, když si jej odnáší zákazník domů. Howard přidává takovou perličku z minulosti, kterak se jím osobně monitorované prodeje herního titulu lišily. Např. v případě Daggerfallu a Redguardu (obé z TES řady) si jej přišli koupit jeden či dva lidé za celou dobu, po kterou se skrýval v koutě shopu. U Morrowindu se již vytvořila fronta z několika zájemců a ještě větší poptávka pak byla u Oblivionu, přičemž právě s touhle hrou vešlo ve známost Howardovo jméno a jeho osoba. Lidé na ulici jej najednou začali poznávat a chtěli po něm autogram, což jej těšilo. Stejně jako obrovský hlad hráčů po Fallout 3.

A jsme-li u stravování… Keiichi Yano (tvůrce Lips či Elite Beat Agents) si v den vydání své hry zase pro štěstí k obědu dopřává tonkatsu (smažený obalovaný vepřový řízek), poněvadž slovo "katsu" v Japonsku znamená zvítězit. Tento zvyk, či řekněme spíše rituál pro štěstí, je přitom v tamním regionu údajně hodně rozšířený a mám tak nějak za to, že u nás tomu není jinak. David Jaffe (God of War, Twisted Metal) je vždy v nesmírně netrpělivém očekávání prvních recenzí. Což prý v jeho případě obnáší lození po všech herních sajtách a bušení do tlačítka Refresh, jestli už jím hledaný článek náhodou nevyšel. A následně sledování komunitních serverů typu NeoGaf či Evil Avatar s názory hráčů a jejich hodnocením.

Jelikož herní premiéry, na rozdíl od těch filmových, neposkytují jasné vodítko, zdali zástup lidí před herním obchodem vzniknul právě kvůli konkrétnímu produktu, musí Jaffe osobně zaskočit a podívat se - jak se jeho novému dítku vlastně daří. K monitoringu prý využíval i svou bývalou ženu, která se kupř. u Twisted Metal telefonicky spojila s portálem eBay s rafinovanými dotazy typu, jestli by jí tam nemohli rezervovat kopii téhle hry, mají-li jich dost, jaký je na ni názor, apod. Jaffe navíc přiznává, že ono příjemné vzrušení spolu provázející start hry je výrazně menší tehdy, pokud jde do digitální distribuce. U čehož posléze nezažívá např. ony mimořádné pocity z pohledu na plné regály kopií jeho vlastní práce, po které následně dychtivě sáhnou ruce zákazníka.

Naproti tomu Cliff Bleszinski (série Gears of War) si po startu své hry konečně dopřeje pořádný spánek… ale ještě předtím si o svém produktu musí přečíst pokud možno co nejvíce řádek na internetu. Ben Judd (Bionic Commando) se pro změnu přiznává, že bedlivě sleduje torrenty, jestli už tam nepronikla pirátská verze jeho hry, a samozřejmě také on vyhlíží první potenciálně oslavné texty, eventuálně vyzdvihující jeho počin. A nakonec tu jsou lidé z firmy MediaMolecule stojící za povedenou LittleBigPlanet hříčkou, kteří zmínili i velkou zodpovědnost nutnou pro podobně koncipované projekty - tedy neustálou starost a kontrolu herních serverů… provázanou s pitím šampaňského, potažmo online sledováním, nakolik je hra mezi hráči vlastně populární.
Mimochodem, žádný z oslovených zahraničních vývojářů v průzkumu Kotaku neuvedl, že by se v daném období handrkoval s recenzenty či editory, proč jeho dítku udělili menší než vysněné hodnocení (není se co divit, obecně to není považováno za korektní), v horším případě zahlcoval diskusní fóra v nejvlivnějších médiích nadšenými komentáři pod různými přezdívkami z jedné IP adresy, jako to bohužel praktikují někteří domácí "profíci".