zdroj: tisková zpráva

Co Jaffemu vadí je pocit ukřivděnosti. „Každýmu je u pr...e jestli se chtějí animátoři umělecky vyjádřit, POKUD tohle vyjádření jde proti duchu a světu hry. Tohle není nějaká zasr..á umělecká škola, kde každý dostane šanci ukázat co je v nich! Tohle je práce. … Ano, hry by MOHLY lidem dovolit, aby se sami v jejím prostoru realizovali, to je SKVĚLÉ, když se to děje a managment by podobný přístup měl podporovat, ale musí to být v kontextu a potřebách výsledného produktu“.

Druhá část příspěvku na Jaffeho blogu je ještě ostřejší a zaměřuje se na další část zákulisí herního průmyslu. „Co to kur.. je na herním průmyslu zvláštního, že do týmů občas táhnou ty nejhorší, nejméně mentálně vyspělé jedince? Všichni si myslí, že všechno ví líp než lidi ve vedení. Když jsem dělal God of War 1, byla tu skupinka hardcore hráčů v našem týmu, kteří neustále opakovali, že hru děláme špatně, protože nemá dostatečně hluboký soubojový systém ve stylu Street Fighter 2 a Tekken. Neustále opakovali jak to „Jaffe dělá špatně“. Nikdy nepochopili, že dělám něco úplně jiného. A stejně, každý týden jsem se mohl spolehnout na to, že se objeví v hlavní kanceláři a budou se snažit zlomit vedení, aby do hry dostali své nápady, což se naštěstí nestalo. Do prd..e, jak mě to otravuje! Jsem snad jediný, kdo tohle zažil?“

Jak se zdá, Jaffe ukazuje, že ve všech společnostech to bývá podobné a jde jen o úhel pohledu. Tím samozřejmě nesmetl ze stolu všechny námitky a výtky EA Louse, ale poukázal na fakt, že ne všechny události popsané jedním naštvaným člověkem se musely odehrát tak, jak popisuje. Každopádně tenhle pohled do zákulisí herního průmyslu je osvěžující a nabízí jiné perspektivy než jen pečlivě upravená PR videa.