Pirátství a DRM ochrana je pro herní scénu jako globální oteplování pro ekology – neustále se řeší, ale nejspíš se s ním stejně nic neudělá. Dokazuje to třeba situace okolo povedené a vysoko hodnocené logické hříčky World of Goo, která staví na zvláštním, ale o to zábavnějším nápadu budování struktur z kuliček (demo).
O to smutnější je potom fakt, že víc jako 90% jejích hráčů vlastní hru ilegálně. Zjistili to sami autoři, když se podívali na počet IP adres, pod nimiž si hráči zaznamenali své výsledky do online žebříčku, a porovnali je s počtem prodaných kusů. Po stížnostech fanoušků do svých kalkulací započítali i faktory jako vícenásobné instalace či sdílené IP. I tak však podíl pirátských verzí World of Goo neklesl pod 80%. Děje se tak převážně přes torrenty. „Viděl jsem weby, kde bylo 500 leechů a 300 seedů u jediného torrentu,“ říká jeden z vývojářů, Ron Carmel.

Co má být, řeknete si. Vždyť u populárních her je to vcelku normální. Nezapomínejme však, že World of Goo je nezávislý projekt, který původně vznikl jako freewarovka. Jeho autory jsou pouze dva programátoři, kteří za své dílo chtějí přijatelných 15 dolarů. Ale to je samozřejmě pirátům úplně jedno a jejich chování se ani nedá pořádně předvídat – proč třeba podobné počiny od Stardocku, Sins of a Solar Empire a Galactic Civilizations, ač marketingově propíranější, ale šířené rovněž bez DRM a také digitální cestou, vévodily prodejním tabulkám měsíce a prodaly se jich celkově stovky tisíc kusů? A proč hra, která je nápaditá a levnější, tratí tak moc na nepoctivém chování hráčů?
Objevily se prý sice i případy, kdy si lidé hru nelegálně stáhli, a po vyzkoušení ji zakoupili, ty jsou ale podle Carmela ojedinělé. Zároveň však dodává: „Musíme říct, že se nám i tak nevede špatně a v brzké době nezkrachujeme díky solidním tržbám z WiiWare a Steamu.“ To je pozitivní pro firmičku 2D Boy, problém však zůstává. Že i takovéto projekty pirátí 9 z 10 jejich hráčů, je přinejmenším alarmující. Jaká budoucnost čeká ostatní PC hry, když podobné zprávy odradí vývojáře už na samém začátku?
Vůbec přitom nezáleží, používá-li taková hra nějakou ochranu. Carmel poukazuje na případ dalšího nezávislého titulu Ricochet Infinity, který ochranu má a přesto vykazuje zhruba stejný poměr pirátských vs. zakoupených verzí. Pravda, onen devadesátiprocentní údaj automaticky neznamená, že by bez pirátství prodejnost desetkrát stoupla. I tak by se ale měl každý pirát zamyslet, jestli by nebylo fér těmi třemi stovkami talentované autory aspoň trochu podpořit...