Burger Shop 2

zdroj: tisková zpráva

Postarší záležitost, kterou s oblibou uvádím jako ukázkový příklad odpočinkové hry. Naprosto primitivní hratelnost opravdu nehrozí zavařením mozkových závitů, ale o to tu právě jde. Jednoduchost konceptu ruku v ruce s příjemnou tematikou. Protože... kdo nemá rád jídlo?

Vaším úkolem bude z předmětů přijíždějících na pásu skládat hlavní chody a k nim obstarávat přílohy a nápoje přetažením kelímků a podobně do příslušných zařízení. V pravidelném rytmu se bude střídat snídaňové, obědové a večerní menu, což zaručuje dostatečnou rozmanitost. Hra má navíc sto úrovní a po celou dobu až někam k té osmdesáté průběžně odemyká nová jídla.

Důvod, proč se do Burger Shop 2 čas od času vracím, je však jiný a bude možná znít trochu uhozeně, ale... Tahle hra skvěle zní. Zvuky pečících se steaků, vařících se brambor, smažících se hranolků a šumících limonád jsou zkrátka tak bohulibě věrné, že se z nich člověku sbíhají sliny. A to je přesně to, co kulinářská hra potřebuje. Nároky na hratelnost u tohoto druhu titulů zpravidla nebývají až tak vysoké, ale musí to dobře vypadat nebo alespoň znít, protože potěcha smyslů je primární účel.

Cooking Fever

zdroj: tisková zpráva

Kulinářské hry mají z principu věci díky své tematice šanci oslovit širší publikum, což znamená, že se také výborně hodí na přenosná zařízení. Mobilních vařících her najdete na App Storu a Google Play naprosto zhůvěřilou hromadu a probrat ji celou by trvalo celé dny, spokojme se tudíž s příkladným zástupcem.

Cooking Fever totiž ideálně předvádí jak silné stránky, tak i nešvary typické mobilně-kuchyňské hry. Dostává pravidelné dávky obsahu už několik let, takže se jedná o záležitost, co je schopná vydržet opravdu dlouho. Neurazí ani jednoduchá, žánrově tradiční hratelnost. A potěší pohledné pokrmy, které je díky tomu radost vyrábět.

Ale chleba se láme u peněz. Cooking Fever by byla výborná oddechovka, kdyby se vám neustále nesnažila sahat do kapsy. Hra je to dobrá i tak, což o to, ale pokud nejste zvyklí občas upustit bakšiš, hrozí znechucení, protože bez prémiových diamantů je reálně možné postupovat tak jeden večer, maximálně dva.

Papa’s Cupcakeria

zdroj: tisková zpráva

Po tradičním zástupci musí logicky přijít výjimka. Hry ze série Papa’s si zaslouží zmínku díky dvěma věcem: Jednak vás nechají řadu úkonů provádět opravdu ručně, což umožní se lépe vcítit do situace, a jednak v podstatě nemají mikrotransakce.

To znamená, že nejen že si budete moci na svůj dortík vytvarovat čepici z krému dle libosti (Což je samozřejmě nářez!), ale hlavně se vás u toho co pět minut nebude nikdo ptát, jestli už náhodou nemáte chuť něco vysolit na dřevo.

U mobilních verzí to dává vcelku smysl, protože jejich pořízení není zdarma – vyjde na nějakých padesát korun. Většina Papa’s her má ale také browserové varianty, co spustíte bez placení a... hrajete bez placení. Přitom se nedá říct, že by se jednalo o jednohubky úplně bez obsahu. Moc nechápu, jak si na sebe vydělají, ale asi to nějakým záhadným způsobem funguje.

Gunman Taco Truck

zdroj: Archiv

Hry s vařením nemusí všechny nutně následovat totožný restauratérský mustr, což dokazuje brutální kulinářská roguelike od Johna a Brendy Romero. Slyšíte správně a ne, nejedná se o shodu jmen.

V Gunman Taco Truck budete mít za úkol projet nestvůrami a nemrtvými zamořené, postapokalyptické Spojené státy až na sever do bezpečí, přičemž si na palivo, opravy a vylepšení dodávky vyděláváte prodáváním kukuřičných placek plněných sýrem, salsou a částmi těl po cestě postřílených monster.

Pokud vám to na první dobrou zní jak nápad žáka třetí třídy, pak... máte naprostou pravdu. S konceptem hry totiž přišel devítiletý syn Johna a Brendy, Donovan. Co si budem, musí být vcelku paráda vyrůstat s oběma rodiči herními vývojáři a moci si poroučet hry na přání.

Hlavní ale je, že je výsledek díky skvěle vyváženému designu nesmírně zábavný a návykový. Skládat tacos a mordovat zmutované mravence k sobě záhadným způsobem pasuje, hra má parádně nastavený progres a navíc nejde ani o žádnou brnkačku, co byste sfoukli napoprvé. Gunman Taco Truck nejde nedoporučit. 

Battle Chef Brigade

zdroj: tisková zpráva

Hned další titul je konceptuálně vlastně docela podobný, ale tohle už není žádná hříčka, Battle Chef Brigade je plnohodnotná hra. Vizuál stylizovaný do anime předestře, že se člověk nesmí divit věcem typu jednotky válečných kuchařů a podobně. Ale jakmile k titulu přistoupíte s otevřenou myslí, nezklame.

Najdete zde i příběh, ale je tu spíše do počtu, protože důležitá je hlavně herní náplň. Ta sestává ze dvou částí – nejdříve vyrazíte na překrásně rozhýbanou plošinovkovou výpravu, v níž porážíte monstra a sbíráte ingredience. Z nich pak dáváte dohromady jídlo.

Samotné vaření je poměrně propracovanou míchanicí Tetrisu a Candy Crushe. To znamená, že vás bohužel nikdo nenechá kvedlat vařečkou ručně, ale soubor mechanik, různých modifikátorů a prvků, na které je potřeba si dát pozor, je dostatečně bohatý, aby celá avantýra jen tak neomrzela.

Nádherný kreslený vizuál, plynulé, elegantní pohyby a rozverná stylizace navíc zaručují, že je hra zkrátka příjemná na omak. Cítíte se u ní dobře, jinak řečeno. Příznivci netradičních žánrových mixů nemají nad čím váhat.

zdroj: Vlastní

Overcooked! 2

zdroj: tisková zpráva

Overcooked na seznamu nejlepších her s vařením nemůže nikoho překvapit. Je to samozřejmě lehce ironický fakt, když zde o samotné vaření zas až tak nejde, ale co naplat, zábava je to výborná. Jak se ostatně můžete přesvědčit v našem GamesPlayi jedničky.

Pokračování samozřejmě nevybočuje ze zajetých kolejí – opět se tedy jedná o naprosto šílenou co-op taškařici, v níž si dva až čtyři kuchaři vzájemně překáží ve vyšinutých kuchyních při snaze poskládat dohromady dostatek jídel, neshořet při tom a naplnit tím kvótu levelu. Bylo to super napoprvé, je to super napodruhé a opět to nemá cenu hrát o samotě.

Dvojka přináší krom nové sady prostředí a obligátního přídavku receptů vlastně jenom dvě zdánlivě malé novinky, co z ní ale v konečném důsledku dělají hru, kterou je daleko snazší doporučit. Možnost věci nejen pokládat, ale i házet. A online multiplayer.

Nevěřili byste, jak moc velké osvěžení hratelnosti to je, když můžete coby gurmánská artilerie metat rýži do hrnců z dálky či kolegovi vrhnout kuřecí stehno přes propast namísto jejího zdlouhavého obcházení. Level design s tím navíc samozřejmě počítá a tudíž si házení užijete dosyta.

Přínos možnosti online hraní snad ani není potřeba zdlouhavě vypisovat. Jednička šla hrát ve více lidech jen lokálně a jelikož ne každý je takový sociální mág, aby měl u sebe neustále někoho na návštěvě, musela si část publika prostě nechat zajít chuť. Ve dvojce už se bez problémů spojíte na dálku, ideálně samozřejmě ještě s hovorem přes VOIP, a bohulibě chaotické povyražení může začít. 

zdroj: Archiv

Cooking Simulator

zdroj: Archiv

Když jsem dal prostor dvěma hrám, co si vaření berou spíše jako pomocnou sílu, opěrku mechanik, ale technicky vzato vás v podstatě nenechají moc... vařit, je jasné, že je potřeba jako protiváhu uvést titul, kde naopak neděláte nic jiného.

Cooking Simulator vám svěří profesionální kuchyň, nechá vás ji vybavit nádobím i přísadami a pověří vás plněním objednávek. Takřka každý úkon budete muset provést sami – nakrájet bramboru, vysypat zeleninu na pánev otočením misky, míchat omáčky, kořenit ryby...

A ano, sušeným tymiánem se na onoho pstruha musíte vážně trefit, okořeněná linka vedle se nepočítá. Přísady navíc něco stojí a je samozřejmě potřeba je doplňovat, takže lít smetanu po podlaze se prostě nevyplatí. Kolem a kolem simulátor, jak má být. Nabízí celou řadu receptů, velké množství ingrediencí a kuchařských postupů, takže obsahově jen tak nudit nezačne.

Problém je lehce neposedná fyzika. Dá se na to zvyknout a přizpůsobit se, ale i tak občas zazlobí. A když se třeba deset minut pipláte s pokrmem, který vážně chcete zvládnout na pět hvězdiček, a na závěr vezmete pečlivě načančaný talíř, příliš neopatrně se s ním otočíte a vystřelíte tím fussili jak z brokovnice po celé kuchyni, je to na přeražení klávesnice. Tak pozor na to.

Cook, Serve, Delicious! 2!!

zdroj: tisková zpráva

Nenechte se zmást stupidním názvem! Když má hra ve jméně rovnou tři vykřičníky, člověk preventivně předpokládá odpad, ale zrovna v tomhle případě by to byla chyba, protože byste se tím připravili o, dle mého názoru, nejspíš nejlepší kuchařskou hru vůbec.

Hratelnost je tradiční – prostě se na vás valí objednávky a vaším úkolem bude je splnit. Ale titul zaškrtává všechny kolonky, které jsou potřeba k tomu, aby se od virtuálního kuchaření nešlo odlepit. V první řadě gigantické množství receptů, co navíc vypadají tak lákavě, že vám garantuji, že kulinářsky pozitivní jedinci budou mít chuť si je vyzkoušet v reálu.

Dále rozmanitá menu předpřipravených restaurací a samozřejmě možnost poskládat si to své ve vlastním podniku. Rozmanité kuchařské úkony. Hraní v dostatečném tempu, abyste se v obtížnějších úrovních nezastavili. A nakonec i potřebná výzva – splnit některé šichty na plné tři hvězdy je o zlámání prstů. Když se to ale povede, je to jak porazit bosse v Soulsech.

Hra dostala i několik bezplatných obsahových přídavků a neobsahuje jedinou mikrotransakci, což už je jen třešnička na parádním dortu. Na leden příštího roku se navíc chystá trojka, což je pro všechny fandy žánru skvělá zpráva.

První díl Cook, Serve, Delicious! mimochodem existuje i v mobilní verzi a druhý se podíval na konzole, ale upřímně řečeno, doporučil bych počítač. Podle všeho jde totiž o port jedna ku jedné a neumím si moc představit, jak by šlo pekelné tempo některých úrovní zvládat na dotykovém displeji (respektive gamepadu) bez klávesových zkratek.

zdroj: Archiv