| Autor: Jiří Lavička Publikováno: 6.března 2006 | 
zdroj:
tisková zpráva
Verze hry: finální/anglická/PCDoba recenzování: pár dnů |
Torino 2006 (recenze hry) opět všechny vytrestalo (nicméně hráčova paměť je krátká, sledujte jak na to za čtyři roky zase všichni naletíme), ale v posledních třech dnech mi zároveň potvrdilo, že jakmile o nějaké hře prohlásíte, jak je v rámci žánru bezkonkurenčně nejhorší, zaklepe vám do týdne na dveře jiná hra a začne se na tuhle pozici vehementně tlačit. Wintersport Pro 2006 (na americkém trhu pod názvem Winter Challenge) přitom ze začátku nijak netroškaří. Nemá sice v kapse oficiální licenci, ale díky tomu vám drze nabízí sněhové radovánky nejen v Itálii, ale i na dalších olympijských hrách, které se teprve chystají. Vydat se můžete až do roku 2026 :) Musíte se při tom spokojit se závodníky, kteří mají lehce zdemolovaná jména (z Deneriaze se např. stal Defloran apod.). Osobně nevím, co je lepší, jestli Computer 1 z Torina 2006, nebo idiotsky zpřesmyčkovaná jména slavných závodníků. Obojí je každopádně vrcholně iritující a zabraňuje vám to skutečně pocítit atmosféru skutečných závodů. Je tu sice možnost vyrobit si ručně 900 reálných závodníků (hráčových profilů), ale olympiáda už je v háji a tak máte o dlouhých zimních večerech jistě na práci leccos smysluplnějšího. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Takovou sprosťárnu byste čekali leda v reklamním letáku nějakého supermarketu, u hry za třicet Euro je to hodno kopance do žaludku. Ale nesmíme nic uspěchat, vždyť jsme se ještě ani neponořili do ono báječného světa zimních sportů, který pro nás tvůrci připravili. Ještě než se o to pokusíte sami, rád bych vás upozornil, že tady v redakci jsme na to všichni trénovaní. Doma to nezkoušejte, ani v případě že máte po ruce nafukovací kruh. WinterSport totiž útočí na nepřipraveného hráče hned na několika frontách. Grafickou nedomrlost (modely hráčů ujdou, jejich interakce s prostředím však vhání do čela studený pot) totiž doprovází snaha o revoluci v ovládání. Skoro každá disciplína má svoje vlastní interní pravidla, takže jsem byl poprvé nucen potupně utéct k tutorialu. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Samozřejmě vás čeká tradiční button-mashing aneb demolice klávesnice, ale hra se snaží být sofistikovaná, co se týče přesného načasování startu, případně odrazu (skoky) nebo snížení tepové frekvence před střelbou (biatlon). Náhle se před vámi na obrazovce objeví plnící se přímka a vy musíte včas nasekat tlačítka do označených míst. Trochu to připomíná přerážení cihel v prvním Mortal Kombatu, ale WinterSport je natolik absurdní, že špatně namačkaný start disciplíny většinou znamená umístění mezi poraženými, i kdybyste se na trati chtěli přetrhnout. 
zdroj:
tisková zpráva
Ovládání každopádně lze přičíst jakousi snahu o komplexní přístup, což je vidět zejména při skocích a biatlonu. Potíž je v tom, že z toho žádnou atmosféru nebo motivaci nevyždímete. Proboha, vždyť tahle hra vám třikrát během závodu dokonce nabídne zpětné přetáčení, díky kterému se můžete vrátit pět vteřin v čase a napravit tak vážnou chybu, která by jinak vedla ke konci závěru. Tomu se říká posilování sportovního ducha? U nás doma tedy ne.• Jak to shrnout a neurazit? Reálně odhadnutelná doba hraní je u WinterSportu nějakých čtyřicet minut, pokud se opravdu zapřete a budete si chtít vyzkoušet většinu disciplín. Počítám do toho i tupé sledování tutorialů, ve kterých musíte udělat všechno na milimetr přesně, jinak vám hra odmítne vysvětlovat cokoliv dalšího. Jistou naději by mohla nabídnout záložka multiplayer, ale kromě klasického hot seat módu a hry po síti nabízí už jen naprosto vylidněné internetové servery. Není se čemu divit, protože hra kašle i na základní požadavky hráče, který by se chtěl alespoň částečně dostat do olympijského kotle. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Když jedete proti počítači a svištíte bobovou dráhou, máte sice pocit slušné rychlosti, ale WinterSport vám neposkytne žádnou informaci o tom, jestli jedete skutečně rychle, nebo si to jenom myslíte. Nemluvím teď o tachometru, ale o tak prosté záležitosti jako zobrazování mezičasů. Během celého výkonu prostě tápete, abyste se pak v cíli dozvěděli, že jste třeba šestadvacátí (čestnou výjimkou budiž klasické lyžování, kde se průběžná pozice zobrazuje). To jenom dál a dál krmí pocit frustrace, díky kterému tahle hra zmizí z disku během několika minut. Vždyť tu chybí i to rychlobruslení z Torina a to je v očích dnešních zhýčkaných hráčů takřka "neodpustitelné". 
zdroj:
tisková zpráva
Je jasné, že na takové nízkorozpočtové hry (avšak za tisícovku) bychom měli koukat trochu smířlivěji, jenže když zamhouřím oko nad absencí licence, kartónovou grafikou a mizivým počtem disciplín, nezbude tu nic ke koukání. Dobré nápady nestojí miliony dolarů, stačí, aby se vylíhnuly v hlavě a někdo šikovný je zapracoval do hry. Podobný scénář je ale WinterSportu cizí a proto zaslouženě zmizí pod sněhovou pokrývkou. Budiž jí křemíkové nebe lehké. P.S. Je navíc StarForce-pozitivní.Stáhněte si: Demo, Trailer... Související články: Novinka, Torino 2006 recenze |
| Jiří Lavička | |
| autorovi je 28 let, pamatuje ZX Spectrum a v současné době přebíhá mezi PCčkem, konzolemi a nekonečnou prací v jednom vědeckém ústavu |
