| Autor: Pavel Mondschein Publikováno: 29.prosince 2003 | Verze hry: finální/anglická Doba recenzování: 2 týdny |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Pořádné fáro je základ 
zdroj:
tisková zpráva
Děj The Simpsons: Hit & Run je rozdělen do téměř padesáti základních misí, které budete plnit povětšinou za volantem některého ze zdejších stylových vozů. Různé dodávky a sedany vás asi nijak neoslní, ale jakmile získáte sněžný pluh, Homerovo speciální vozítko či vojenský džíp dědečka Simpsona, poznáte, čemu se říká šílená jízda.
zdroj:
tisková zpráva
Fyzikální model sice není nijak extra propracovaný, ale na tom až tak nesejde – vždyť je to arkáda, ne simulátor. To ovšem neznamená, že by se s nějakým sporťákem jezdilo stejně jako s rodinným prdítkem ředitele Skinnera. Každé auto má své specifické vlastnosti (akcelerace, maximální rychlost, výdrž, ovladatelnost), podle kterých si můžete vybrat to, jež je pro aktuální misi nejvhodnější. Někdy budete potřebovat rychlost (honičky ulicemi Springfieldu), jindy přijde ke slovu masivní konstrukce (ničení nepřátel).Většina základních misí spadá do čtyř různých kategorií: dojet někam dřív než protivník, zničit neustálým narážením soupeřovo auto, posbírat předměty rozházené po okolí a na závěr také nějaké to pronásledování, kdy nesmíte ztratit cíl z očí. Samozřejmě existují různé kombinace – například předmět vypadne z pronásledovaného vozu až ve chvíli, kdy do něj narazíte. Většinu úkolů je zapotřebí splnit v časovém limitu. Ten je zpočátku velice benevolentní, ale postupem času přituhuje a v pozdějších fázích hry to může být docela peklo. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Naštěstí zde existuje jedna zajímavá vychytávka (přiznáme se, že jsme ji několikrát využili i my), a to možnost přeskočit misi, která je na vás příliš těžká. Stačí zhruba desetkrát neuspět a v následné nabídce se vám objeví položka „Skip“. • Nezvládáte? Nevadí... 
zdroj:
tisková zpráva
Zdá se vám to trošku postavené na hlavu? Vždyť co je to za hru, která vás pustí až do finále bez toho, že aniž byste dokončili jedinou misi? Ono to ale až tak jednoduché není. Vývojáři udělali všechno pro to, aby nám toto ulehčování co nejvíce znepříjemnili. Základem je, že poslední sérii úkolů vedoucích k vytoužené záchraně Springfieldu přeskočit prostě nejde, ať se snažíte jak chcete. To je fér. Navíc zde platí systém „něco za něco“ – takže sice si po půlhodině marného snažení můžete ulehčit práci tím, že problémové místo přeskočíte, ale zároveň přijdete o jednu animovanou sekvenci. A co je nejdůležitější: nebudete mít stoprocentní hodnocení.Ano ano, je to tak – The Simpsons: Hit & Run patří do té skupiny titulů, které vám nabízejí spoustu činností a nenásilně vás nutí nehnat se jen za vytouženými závěrečnými titulky, nýbrž za hrdým maximálním možným skóre. Nic extra za to sice nedostanete, ale pocit to je jistě hezký (z vlastní zkušenosti to nevíme, nepodařilo se nám to, přeskakovali jsme, hrajeme znovu, snažíme se, je to peklo...). • Honba za sto procenty Co všechno tedy musíte dokázat, abyste na samotném konci hry mohli prohlásit, že jste splnili úplně všechno, co po vás vývojáři chtěli? Samozřejmostí je, že musíte regulérně dokončit všechny mise. Bez toho nemá cenu se o cokoliv dalšího snažit. Co dál? V každé kapitole máte jednu bonusovou misi, tak šup do ní. Nejprve ovšem musíte zjistit, kdo vám ji zadá. Dále je nutné zvítězit ve všech pouličních závodech – do nich nemá cenu se přihlašovat, dokud nemáte nejlepší vůz, který je v dané kapitole k dispozici. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Tím se dostáváme k další části, tedy nákupu nových aut. Ve hře si sice můžete na ulici stopnout úplně kohokoliv a nechat se zavézt tam, kam chcete, ale to tak nějak není ono. Lepší je si z telefonní budky přivolat některý z již vlastněných vehiklů. A ty získáte tak, že si je prostě koupíte. Ti chápavější již tuší, kam tím míříme. Ano, zadarmo ani Apu nehrabe, takže na rozšíření svého vozového parku budete potřebovat nějaký ten drobáček (v pozdějších fázích hry lavor drobáčků, vanu drobáčků, případně bazén drobáčků). Jejich shánění není obtížné – povalují se jen tak na ulici, vypadnou z rozbíjených krabic a nápojových automatů, nezanedbatelnou částku také dostanete za rozbití létajících vosích kamer. Jestli chcete jen jeden konkrétní vůz, tak vám nebude shánění potřebné hotovosti činit žádný problém. Jakmile však budete chtít dostat všechny, budete muset šmejdit i na těch nejnepravděpodobnějších místech, protože peněz je v lokaci jen tak akorát. Nakonec se nevyhnete i záměrné demolici kandelábrů, hydrantů a semaforů – peněz za to sice není moc, ale co by jeden při honbě za vysněnými sto procenty neudělal, že? 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Při svém řádění ovšem musíte být poměrně rozumní. Jezděte jako šílenci, koste chodce po desítkách a zničte veškeré dopravní značení v ulici – a půjde po vás policie. Nejsou to sice žádní ostří hoši (nejsme ve Vice City), ale jakmile vás zastaví, napaří vám pokutu a kde jste, těžce vydřené penízky, kde? Vaší jedinou šancí je držet si paže zákona dál od těla a nechat jejich horké hlavy kapku vychladnout. To ovšem stále ještě není vše, co na vás v GTA: Springfield čeká. Kromě aut si v každé kapitole můžete koupit několik různých převleků, a i ty se vám započítávají do výsledného hodnocení. Jejich praktické využití je většinou pouze estetické (i když u Homerových sepraných spodků asi není na místě mluvit o estetice), některé však potřebujete – podobně jako určité vozy – ke splnění konkrétních misí. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Důsledkem výše uvedených faktů je, že za volantem strávíte zhruba polovinu herního času. Zbytek vám zabere šmejdění po všech možných koutech města, sbírání kreditů, rozbíjení kamer, nalézání objektů, u nich po jejich aktivaci provedete nějaký proslavený gag (i to se započítává do výsledného hodnocení) a hledání sběratelských karet. Cože, o těch jsme se ještě nezmínili? Inu, sběratelské karty jsou takový malý bonus pro milovníky seriálu. Každá z nich připomíná nějakou slavnou scénku nebo epizodu, a když se vám podaří najít v dané lokaci všechny, můžete si za slušnou sumičku koupit v krámku s komiksy jeden ze speciálních dílů seriálu Itchy & Scratchy. Už jen kvůli tomu to stojí za to. • Springfield vs. Vice City 
zdroj:
tisková zpráva
Trošku škoda je, že Springfield se nemůže s Vice City či Liberty City měřit ani svou rozlohou, ani propracovaností. Navzdory vynikajícímu designu, který přesně odpovídá předloze, nemůžeme přehlédnout několik slabších stránek tohoto virtuálního města. První ranou do zad je, že jej nikdy nemáte k dispozici celé, ale vždy jen část. Možná by to až tak nevadilo, kdybyste měli možnost se pokaždé podívat někam jinam – lokace jsou poměrně rozsáhlé a bude hodnou chvíli trvat, než se nich perfektně zorientujete a objevíte všechny možné zkratky. Jenže prostředí jsou jen tři: předměstí, přístav a centrum města. Při druhé návštěvě jste tedy ochuzeni o kouzlo poznávání nových tajných zákoutí a různých nábližek – přesně víte, kde se co nachází, jak se kam nejrychleji dostat a kde asi tak mohou být kamery, karty a krabice s kredity. Ještě štěstí, že předměstí, do něhož se podíváte dokonce třikrát, se v závěru aspoň trošku změní. Rozvržení ulic je sice stejné, ale ti lidé jsou nějací divní… Přehlédnout také nelze fakt, že město není zdaleka tak zabydlené, jak by se nám líbilo (Vice City nás opravdu zmlsalo). Lidiček je jen pár, chodí bezcílně sem a tam, nekomunikují spolu a když někoho srazíte nebo nakopnete (to se vám stane často, pokud máte klávesu pro akci a kop vedle sebe – my jsme to dělali skoro pořád), tak vám to ani neoplatí a jen se na vás trošku ukřivděně podívá. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry naleznete v sekci screenshotů A už vůbec nemluvíme o umělé inteligenci ostatních řidičů, jejichž chování je přesně naskriptované a volnost rozhodování silně omezená. Inu, není každý den posvícení. Ještě štěstí, že podobných věcí si všimnete až postupem času – není to nic, co by vás tlouklo do očí hned od začátku a zaregistrujete to vlastně až ve chvíli, kdy už dávno budete lapeni v tenatech této hry. • Nejen pro znalce Po technické stránce nejsou The Simpsons: Hit & Run žádný zázrak. Rozlehlost lokací společně s ohledem na hardwarové parametry konzolí se podepsaly na počtu polygonů i rozlišení textur. Engine má navíc i na poměrně rychlých strojích tendenci se zasekávat v těch nejnevhodnějších okamžicích – tedy při zatáčení ve vysoké rychlosti, kdy je zapotřebí vykreslit velké množství nových objektů. Jestli vám však tohle nevadí, nebudete mít jediný důvod na grafiku nějak žehrat. Jednolité barevné plochy a ostré hrany dobře korespondují s tím, jak vypadají Simpsonovi na televizních obrazovkách – je to sice z nouze ctnost, ale aspoň že tak. 
zdroj:
tisková zpráva
V posledních odstavcích jsme se sice věnovali jen záporům hry, ale to nemění nic na faktu, že Hit & Run je dokonalou volbou pro hráče všech věkových kategorií. Vyvážený herní systém, klasický simpsonovský humor a velice slušná herní doba – to jsou přednosti, které ocení snad úplně každý. Příznivce seriálové předlohy navíc potěší, že všechny postavičky namluvili původní herci a že na tvorbě scénáře se podílel sám Matt Groening. Jo, kdyby takových her bylo víc…Stáhněte si: Trailer, Cheaty... Související články: Novinky, Grand Theft Auto: Vice City recenze |
| Pavel Mondschein | |
| autorovi je 25 let, pracuje jako redaktor herního časopisu GameStar, specializuje se především na 3D akce, jeho koníčkem je hledání zákulisních informací (nejen) z herní branže (všechny články autora) |
