Autor: Petr Ciesarík Publikováno: 19.listopadu 2009 | Verze: anglická/PC/prodávaná Doba recenzování: 1 týden |
![]() ![]() ![]() Jednotlivé pasáže mají vždy stanovenou dvojici postav, za kterou můžete hrát (někdy to jsou Jediové, jindy klony). Co je ale smutné, kromě jiného vzhledu se postavy od sebe vůbec neliší. Žádné charakteristické útoky, žádné výjimečné hrátky se Silou (zde se používá pouze „odstrčení“). Prakticky je jedno, jestli hrajete za Mace Windu nebo mladou padawanku Ashoku Tano. Oba dva jsou stejně silní. To samé platí u klonů, u nichž světelný meč vyměníte za rychle blastery a při hraní nepouštíte prst z tlačítka pro střelbu. Je proto pochopitelné, že vzhledem k málo možnostem začnou CWRH po pár chvílích nudit, a to není moc dobré. Sám bych ocenil nějaké vychytávky. Představa, že by dvojice Jediů mohla efektivně mezi sebou spolupracovat, je fajn. Zde ji ale nikdo nezrealizoval. Celý princip hry je založen na proběhnutí levelu a občas se po vás chce, ať splníte pár úkolů, které se ale brzy opakují. Jako příklad jmenujme bránění určitého místa či využití droidů ke zničení okolního prostředí. To funguje u Jediů tak, že jakmile na něj vyskočíte, zmáčknete tlačítko pro útok, díky čemuž pak dostanete „řachana“ pod kontrolu. Podle typu droida (fyzický útok, střelba) ho už pak nasměrujete na dané místo anebo s ním vystřelíte. A takhle pořád dokola. Pro ničení nepřátel platí jednoduché pravidlo – rubat, občas použít Sílu, vyskočit a hacknout droida…a stačí. Se žádnými většími komby nepočítejte. ![]() ![]() ![]() Během hry potkáte i pár bossů a s jedním si zabojujete dokonce třikrát, což jsem moc nepobral. Každý souboj s ním totiž probíhal bez jakéhokoliv většího rozdílu, a tak jsem si řekl: Proč? Zbývající dva naopak stačí doslova ušlehat k smrti, na jejich slabinu navíc přijdete velice rychle. Celé souboje s bossy jsou nevýrazné a pořád se opakující. V podstatě stačí využít jejich zbraně proti nim, díky čemuž se stanou na malou chvíli zranitelní a vy se pustíte do zběsilého mačkání tlačítka pro útok. Najde se i pár nenáročných puzzlů jako hackování počítačů či zatlačení energetických kapslí v daném pořadí. K těm se váže i jedna má historka z hraní. Kapsle jsem měl zasunout postupně za sebou, ale nikdo mi neřekl v jakém pořadí. Jakmile jsem zvolil špatnou část, všechno se resetovalo a vy jste jeli metodou pokus-omyl znovu. Jednalo se sice snad jen o tři kapsle, ale věřte, že náladu při hraní mi to zrovna nezvedlo. Okolní prostředí mi přišlo absolutně nevyužité. V kooperaci s dvěma hráči by určitě šlo vymyslet spoustu logických hádanek, při kterých byste alespoň trochu zapojili mozek. Po lokacích jsou všude rozmístěny světelné kuličky, za které získáváte body (stejně jako za zabití nepřátel). Potom je lze uplatnit v Shopu, v němž si můžete vylepšit útoky, nakoupit speciální helmy / hlavy (Darth Maul, Boba Fett, klobouk Indiana Jonese…) anebo zpřístupnit si tanečky droidů. Ty v praxi fungují tak, že jakmile vyskočíte na nějakého droida a zmáčknete dané tlačítko, změní hra v diskotéku a všichni se dají do tance. Teda kromě vás, vy toho využijete a dáte se do kosení (opět mluvíme jen o Jediích). ![]() ![]() ![]() Dalším způsobem, jak si vydělat body, jsou „výzvy“. Ty jsou ale spíše určené pro souboj dvou hráčů, neboť v daném limitu soupeříte, kdo pobije více droidů, nasbírá více kuliček atp. Opravdu výjimečné bonusy obdržíte po nasbírání artefaktů, jež jsou většinou ukryty anebo se nacházejí na těžko dostupných místech. Cesta k nim je ale někdy krutá a bolestivá (důvod = ovládání, viz níže) a k opětovnému hraní hry vás to donutí stěží. Špatné ovládání Dostáváme se k ovládání. To je ve spojení s tragickou kamerou jeden velký omyl. Obrňte se trpělivostí, protože takové frustrace jsem u hry už dlouho nezažil. Vtipné je, že ve hře, v níž většinu času skáčete z jednoho malého místa na druhé, se nedokážete ani pořádně zorientovat v prostoru. Nastávají tak situace, kdy vaši hrdinové s radostí hopsají úplně mimo, a vaše nervy čelí silnému náporu. Jasně, sem tam se můžete ukliknout, to se samozřejmě stává. Ovšem v CWRH je posílání panáčků na smrt či neschopnost někam vyskočit naprosto normální. A pokud nemáte gamepad, Síla s vámi. Já jsem u klávesnice vydržel pár minut a musel jsem oprášit svůj ovladač. V některých momentech nechybělo málo a letěl by oknem. ![]() ![]() ![]() Technické záležitosti Grafické zpracování je na dnešní poměry slabší. Občasné PhysX efekty potěší, ale zbytek je na úrovni PlayStationu 2. Čert to ale vem, dětem by to teoreticky mělo stačit. Hlavně že tam jsou světelné meče, to je pro ně nejdůležitější. Hudební a zvuková stránka si naopak zaslouží jedničku s hvězdičkou. Pobaví i pár hlášek, leč díky chybějící lokalizaci si je ti menší neužijí. Umělá inteligence spolubojovníků jakžtakž ujde, ale není to žádná sláva. Jednou se pochlapí a pobijí pár nepřátel, podruhé se zase nepouští do žádných větších akcí. Vzhledem k tomu, že všechno si vybojujete sami, jsou na place většinou k ničemu. Říkal někdo LEGO? Nemůžu si pomoct, ale v CWRH jsem celou dobu viděl LEGO Star Wars. Celý ten koncept je až moc podobný bratříčkovi z LEGA. Tak například prolínání mezi lokacemi je uděláno stejně, když se dostanete do pasáže, kdy musíte řídit vznášedla Separatistů, hra se přepne do kamerového pohledu ze shora ne nepodobnému z Lego Star Wars, dále tu máme možnost odvracet letící projektily Silou, světelné kuličky = LEGO peníze atp. Těch podobností (i když něco jsou jen maličkosti) je tady dost. Vývojáři z Krome Studios si s tím moc práce nedali a evidentně jen nahodili Clone Wars skin. Jenže zatímco LSW mělo jakési kouzlo a dokázalo královsky zabavit, CWRH se propadlo podprůměru. ![]() ![]() ![]() další obrázky v galerii ![]() Zkrátka, Star Wars: The Clone Wars – Republic Heroes jsou zklamáním. Abych se přiznal, z propagačních materiálů jsem nic jiného ani nečekal. Škoda. Neříkám, že si hra své fanoušky nenajde, to vůbec. Hra umí na chvíli pobavit a na odreagování to může být dobrá věc, ale oslavné ódy a žádosti o druhý díl rozhodně nečekám. Stáhněte si: Trailery, Videa... Související články: Novinky... |
Petr Ciesarík | |
autorovi je 18 let a studuje SPŠEI v Ostravě; spatřit ho můžete také na Hratelně; z her mu nejvíce sedí akční, RTS a RPG tituly; aktivně hraje hokej, vedle sportu ho baví dobré filmy a soundtracková hudba |