| Autor: Jiří Sládek Publikováno: 22.února 2005 | 
zdroj:
tisková zpráva
Verze hry: finální/anglickáDoba recenzování: 10 dnů |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Ale dost už historického pozadí, soustřeďme se na příběh hry Seal of Evil. Hlavní hrdinka Liang Hu je dcerou náčelníka vesnice, která je ohrožena rozpínavostí provincie Qin. Náčelník nečekaně (a záhadně) umírá a je na Liang Hu, aby se vyrovnala s nastalou situací. Jelikož si s vedením vesnice příliš neví rady, vydává se na dlouhou pouť za magickými kameny, kterými chce oživit svého taťuldu a také strýčka, hlavního mága vesnice, kterého stihl podobný osud jako náčelníka. 
zdroj:
tisková zpráva
V příběhu se nemá smysl dále vrtat. Je sice na poměry akčních RPG poměrně kvalitní, na druhou stranu je značně lineární (ač s několika různými konci). A je dost smutné, že děj je mnohem přímočařejší než ve starším Prince of Qin. Nic na tom nemění ani rozhovory, kterých je sice poměrně dost, nicméně pro hru jako takovou nemají vážnější dopad. Hlavní dějová linka je vcelku typicky lemována vedlejšími úkoly, které jsou ovšem naprosto neoriginální. Občasným oživením jsou scény představující vzpomínky postav na důležité události v minulosti.K Liang Hu, která je povoláním čarodějka, se postupem času přidají čtyři další postavy. Hned v rodné vesnici nabere do party zvířecího bojovníka a kouzelníka, později přibude ještě vražedkyně (no jo, je to hloupý překlad, ale jak byste přeložili ženskou s označením assasin?) a paladin. V partě mohou být v jednu chvíli aktivní pouze tři hrdinové, přičemž střídání aktivních a pasivních členů je možné jen mimo boj. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Hybridní boj Když už jsme nakousli boj, povězme si o něm něco více – konec konců jedná se o jádro každého akčního RPG. Autoři si s ním poradili trochu netradičně. Jedná se totiž o mix Diabla a Baldur´s Gate. Konkrétně: výzva v podobě hromady tupých nepřátel, interface a ovládání je více méně diablovské (i když nemusíte klikat kvůli každému úderu, ale kliknutím jen označíte nepřítele a váš rek do něj pak rube automaticky), k tomu ale máte k dispozici dnes již klasické pauzování mezerníkem. Tento mix však funguje ve výsledku dost mizerně. Valí se na vás totiž hordy stejných a nijak unikátních protivníků, které kosíte vesměs základním úderem, občas přidáte nějaké to kouzlo, které si nastavujete na pravé myšítko. 
zdroj:
tisková zpráva
Pauzu využijete hlavně v případech, kdy jde do tuhého – to vám už ale leckdy nezbude jiná možnost, nežli zbaběle prchnout z boje. Soubojový systém je prostě takový hybrid; ani ryba, ani rak. Nejhorší je, že boje jsou vážně hodně jednotvárné a docela brzy vás asi přestanou bavit. Hloupé je i to, že když se vrátíte do nějaké dříve vyčištěné lokace, jsou v ní všichni nepřátelé znovu – to je sice fajn pro leveling, ale zábava to není, to mi věřte. Přitom by stačilo, aby se nepřátelé třeba obnovili jen v menším počtu než původně, a hře by to dost pomohlo.• Pět elementů a vývoj postav Jak už to tak bývá, hrdinové postupně nabírají zkušenosti a čas od času poskočí na novou úroveň. S tím samozřejmě přichází rozdělování bodíků. Zde ovšem přichází ke slovu vliv čínské filozofie. Vylepšovat totiž budete nikoliv klasické atributy, ale pět elementů – oheň, vodu, zem, kov a dřevo. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Jednotlivé elementy sice pro potřeby vývoje postavy reprezentují klasické vlastnosti (například voda má vliv na manu, zem na obranu a podobně), nicméně jsou důležité i pro další prvek ve hře. Udávají totiž, jaké vybavení může postava používat. Například kouzelník s vysokou hodnotou vody bude pravděpodobně nosit hlavně oblečení a zbraně odpovídající tomuto elementu. Při výběru vybavení je nutné brát v potaz i to, že elementy na sebe navzájem různě působí – například oheň je podporován dřevem, a naopak negován vodou. To může v praxi znamenat například to, že prsten zasvěcený dřevu vylepší vlastnosti brnění ohně, příkladem negace je pak větší účinnost „vodní“ zbraně na ohnivou příšeru. Nemusíte se přitom bát, že byste měli nedostatek potřebného vybavení – Liang Hu se totiž postupem času naučí hned několik technik výroby předmětů. 
zdroj:
tisková zpráva
Kromě vylepšování vlastností a vybavení vás čeká i objevování speciálních schopností (nebo kouzel) jednotlivých postav. Tyto se občas sami vylepší po zdolání nějaké klíčové fáze hry, nebo po nalezení a použití příslušného svitku. Další specialitkou je možné sestavování komb, tedy série úderů a dalších úkonů (touto schopností však vládne pouze assasinka).• Urob si sám Výše zmíněné „craftění“ je asi nejpropracovanější částí celé hry a různými výrobními experimenty můžete strávit docela dlouhou dobu. Suroviny přitom budete nacházet na každém kroku – z některých stromů můžete odštípnout kus dřeva, z hromady kamení nějaký ten surový kov, a ze spousty potvor zbude zub, kůže, maso, křídlo... Trochu hloupé je jen to, že předem lze jen zhruba odhadnout, jaké atributy vyrobený předmět bude mít. I tak ale třeba na koleni vyrobené botky potěší více, nežli škorně zakoupené u lakotného obchodníka v nějaké vesnici. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Technické zpracování bychom mohli označit jako průměrné. Venkovní prostředí je sice vykresleno docela hezky, nicméně je neuvěřitelně repetitivní. Mnohem hůř jsou na tom podzemní prostory – ty jsou vážně hnusné. 2D izometrický pohled jako takový je pro akční RPG celkem milý, a nepotřebujeme ani trojrozměrné postavy. Nicméně ani v jejich případě neodvedli vývojáři stoprocentní práci, jelikož animace nejsou zrovna z nejplynulejších. Zvuková stránka hry ničím neoslní. Pár dialogů průměrné kvality doplňuje sice docela hezká, ale dost jednotvárná hudba. Nepotěší ani odfláknutý deník a debilní mapa, která ukazuje jen malý výřez vašeho bezprostředního okolí. Dobře je naopak zpracováno sbírání předmětů pomocí speciální lišty vyvolané klávesou ALT. • Jak to celé zhodnotit? 
zdroj:
tisková zpráva
Slušný příběh, časem jednotvárné boje, průměrné technické zpracování, zajímavé a originální pojetí pěti elementů spojené s propracovanou výrobou předmětů z nepřeberného množství různých surovin. Ve finále lehounce nadprůměrná hra – neoslní neotřelými nápady a skvělou grafikou, ale ani nenaštve. Na nějakou dobu vás může klidně zabavit, příznivci akčních RPG teď konec konců stejně nemají moc na výběr.Stáhněte si: Demo, Cheaty... Související články: Novinky, Prince of Qin recenze |
| Jiří Sládek | |
| autorovi je 27 let a pracuje v papírovém herním magazínu GameStar, hry jsou jeho prací i koníčkem, zvláště pak RPG, strategie, taktické hry a vesmírné obchodní simulátory (divná kombinace, že? :-) |
