• Psionický experiment
zdroj: tisková zpráva Lidský mozek již po dlouhá staletí přitahuje pozornost nejchytřejších lidí, kteří se snaží objevit a rozluštit jeho skrytá tajemství. Přesto o něm stále nevíme skoro nic. Jediné, co víme téměř jistě je, že člověk dokáže využít pouze zlomek jeho mohutného potenciálu. Nyní se ale přesuneme do roku 2028, kdy je na Blízkém východě objeven záhadný artefakt neznámého původu. Za pomoci informací získaných jeho studiem se světoznámé genové inženýrce Dr. Joan Aikenové podaří vytvořit tzv. Psionic Booster Serum, které konečně odemkne doposud nedostupná místa lidského mozku. Tento významný objev nastartuje výrazné změny ve společnosti, nastává věk Psioniků. Ne všechno je ale tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. První vzorky séra sice umožňují příjemci provádět doposud nevídané věci, ale za jakou cenu. Za cenu ztráty vlastního zdravého rozumu. Žádný plně rozvinutý mozek totiž není schopen plně ovládnout nově nabytou moc.

Po řadě neúspěšných pokusů Dr. Aikenová vyvine postup aplikace séra přímo do lidského zárodku během nitroděložního vývoje, tedy v době, kdy má nově formovaná mysl největší šanci adaptovat se na přítomnost Psionických sil. Výsledkem těchto pokusu bylo narození dvojčat, bratrů Caina a Abela. Bohužel vytvoření těchto „super lidí“ sebou přináší negativní postoj ostatní, „obyčejné“ veřejnosti, která se vcelku oprávněně obává o svoje práva a svobody. Proto se vláda rozhodne založit Department of National Psionic Control (DNPC), což je organizace starající se o potírání rozrůstající se Psionické kriminality. Cain a Abel jsou jako první a nejrozvinutější příjemci séra nejlepšími kandidáty na místa agentů DNPC. Zpočátku spolu skvěle spolupracují a dosahují vynikajících výsledků. Posléze se ale Abel stále více vzdaluje od základních principů a pravidel DNPC a nakonec utíká a dává se do služeb zločinu.

Takto by se asi v kostce dalo popsat pozadí příběhu odehrávajícího se v Sanity: Aiken's Artifact, poslední hře od Monolith Productions (z jejich předchozí tvorby bych uvedl Blood II: The Chosen a Shogo: Mobile Armor Division). Sanity je akční hra s lehkou příměsí adventury a RPG, navíc se zde uplatňují některé dobré rysy z Magic: The Gathering. S trochou nadsázky by se dala přirovnat k mixu Diabla, Tomb Raideru a Magic: The Gatheringu. Z Diabla si bere izometrický pohled na svět a silně akční orientaci, z Tomb Raideru zase přesouvání bedýnek, různé spínače a vůbec lehký adventurní nádech, Magic: The Gathering nakonec dodává základ pro bojový systém.

• O co tedy jde?
zdroj: tisková zpráva Stáváte se, jak si už asi většina z vás stačila domyslet, agentem DNPC Nathanielem Cainem, který je právě povolán zpět do služby po neúspěchu své předchozí mise, kdy přišlo o život několik nevinných civilistů. Nyní je ale vybaven novou verzí Aggression Control Chipu (stará verze přestala, kdo ví proč, fungovat během minulé mise), který má zabránit nekontrolovatelnému násilí. Ve hře se to projevuje tak, že pokud použijete svoje schopnosti proti někomu, kdo vám není nepřátelský, tak končíte. Toto je velice nepříjemné hlavně v litých řežbách, kdy není problém omylem trefit nějakého tupě přihlížejícího civilistu. První mise je vlastně takový interaktivní tutoriál, který má za úkol naučit vás efektivně používat DNPC odznak, pistoli nebo Psionické schopnosti.

Po úspěšném absolvování testů na střelnici a Psionické místnosti vás již u šéfa čeká první vážnější úkol. Máte najít a zatknout Pricillu Divine, vůdkyni opoziční teroristické skupiny říkající si Eye of Ra. Vcelku jednoduché zadání, dalo by se říci, jenže ani nevíte, kde ji vlastně máte hledat. Vyrážíte proto rychle do terénu posbírat nějaké informace, které máte možnost okamžitě konzultovat s řídicím centrem pomocí mobilního telefonu. Oni vám taky občas s něčím pomůžou (jako např. s dekódováním vstupního kódu do sídla Pricilly Divine) nebo vám předají důležité informace. Už v této první misi se ale začne ukazovat, že ne všechno bude tak jasné a průhledné, jak to na první pohled vypadá. Setkáte se například s malým děvčetem hlásícím se ke skupině Děti zítřka (Children of Tomorrow), které předpovídá příchod temnoty a ve vás vidí jedinou šanci (sakra už zase :) pro budoucnost nebo vám na vaše tajné mobilní číslo z ničeho nic zavolá neznámý muž a žádá vás o službu atd.

Autorům se také podařilo výborně skloubit adrenalinovou akci s odpočinkovou adventurní a puzzlovou částí, kdy v jednu chvíli máte problém prostřílet se skrz houfy protivníků a v druhou už zase pokojně komunikujete s kolemjdoucími nebo přesouváte bedničky ala Sokoban. Navíc si neodpustili trochu toho morbidního humoru a umístnili jednu celou epizodu do nejsledovanější televizní show Trivia Insanity, která se pyšní zajímavým sloganem: „Jedna špatná odpověď a jste mrtví“. Během soutěže pak jen se škodolibým úsměškem na tváři čekáte, který z vašich spolusoutěžících udělá chybu. Bude to ten po levici, zavěšený nad kádí plnou vody nebo ten po pravici se spuštěnou motorovou pilou blízko pasu ? :)

Postupně se tak prokousáváte spletitým příběhem zasazeným do 21 úrovní a až na konci zjistíte, že …. hmmm, tak to zatím nevím, protože se mi Sanity doposud nepodařilo dohrát :) Stejně bych vám to neřekl, protože nikoho nechci připravit o dobrou zábavu. Jen tak mimochodem, nepřipadá vám podobnost mezi Sanity a X-Men (ať už komiksem nebo filmem) více než nápadná ?

• Talenty
zdroj: tisková zpráva Hlavní hrdina Cain je obdařen, stejně jako ostatní psionikové, speciálními schopnostmi, tzv. talenty, které pro jednoduchost můžeme přirovnat ke kouzlům v jiných fantasy hrách. V singleplayeru se vyskytuje úctyhodný počet 80ti talentů, které náleží k jednomu z osmi (podle narážek ve hře je ale možné, že jich nakonec bude víc) totemů. Talenty lze rozdělit na ofenzivní, sem patří např. tradiční fireball nebo inferno, defenzivní jako jsou různé druhy štítů a unikátní jako je haste nebo invisibility. Monolith se, hlavně s ohledem na multiplayer, snažil o vyváženost totemů a proto každému přidělil odpovídající počet talentů určité skupiny. Jednotlivé totemy se tak od sebe, spíše než silou, odlišují vzezřením a stylem používání. Navíc je každý z nich reprezentován jedním z bossů, Cain osobně zastupuje Fire totem, Pricilla Divine Sun totem, Adrian Starr Illusion totem, Abel zase Storm totem atd. Z toho se dá vcelku logicky vydedukovat, že jejich likvidací se vám podaří získat některé mocné talenty.

Používaní speciálních psionických schopností samozřejmě není zadarmo a tak vám postupně ubývá Sanity (zdravý rozum). V případě, že její úroveň klesne na nulu, nemůžete již kouzlit a jste odkázáni pouze na svoji pistoli. Po souboji se dá Sanity vcelku snadno doplnit (do hodnoty 30 se doplňuje automaticky), ale během něj vás její vyčerpaní většinou stojí život. Proto se vyplatí jednat s rozmyslem a nepoužívat automaticky ty nejdražší talenty.

Na začátku jsem psal o tom, že Sanity používá určité prvky ze stolní karetní hry Magic: The Gathering. Nejmarkantněji to je asi vidět na možnosti dělení talentů do skupin, kterým se v Magicu říká decky. Na rozdíl od něj ale můžete během hry disponovat všemi decky, i když vás přepínání mezi nimi stojí spoustu drahocenného času. Prostě pokaždé změně se dole objeví slovo ‚Learning‘ a vy v tu chvíli nemáte šanci cokoliv dělat. Proto je výhodné dobře si promyslet, do jaké skupiny daný talent vložit. Za vytvoření totemového systému si Monolith rozhodně zaslouží jedničku, protože originálních nápadů se v současných hrách vidí už jen málo.

• Nepovedené ovládání a kamery
zdroj: tisková zpráva Dost již bylo chvály, nyní se dostáváme k těm méně povedeným částem, a to kamerovému systému a ovládání. Sanity používá pro zobrazování plovoucí izometrický pohled (jako například střílečka Expendable), který lze libovolně podle potřeby přibližovat nebo oddalovat. Bohužel pohyb kamery je neskutečně pomalý, a proto se nestíhá vyrovnávat s prudšími změnami směru pohybu. To je velice nepříjemné zejména v divokých bitkách, kdy s nepřítelem běháte kolem sebe a kamera vám zobrazuje všechno možné, jen ne to, co by jste potřebovali. Je sice pravda, že kameru lze ovládat i manuálně, ale to si tak maximálně ve složitějších situacích zlámete prsty.

Cainovo ovládání vám asi taky žádnou radost neudělá. První z možností je používat pouze myš; přidržením levého tlačítka se pohybujete směrem ke kurzoru, pravým vykonáváte aktuálně nastavený talent. Potud to vypadá docela dobře, ale představte si takovouto situaci: vběhnete do místnosti plné nepřátel, vyberete si jednu oběť a nyní nastává problém. Aby jste mohli zamířit musíte pustit levé tlačítko (jinak si to namíříte nejkratší cestou k nepříteli), dojet kurzorem na protivníka a stisknout tlačítko pravé. V tu chvíli je z vás ale už dávno mrtvola, protože postávajíce jste snadným cílem pro ostatní. Nezbývá tedy než vzít za vděk klasickým ovládáním pomocí kurzorového kříže na klávesnici, které samozřejmě výše popsaným neduhem netrpí (teda pokud jste schopni používat zároveň klávesnici a myš :) Na druhou stranu je nutné podotknout, že ani tento způsob není dokonalý a občas vám spolu s neočekávanými skoky kamery způsobí pěkné problémy.

• Modifikovaný LithTech engine
Monolith používá pro většinu svých her svůj vlastní 3D engine nazvaný LithTech původně určený pro Shogo: Mobile Armor Division. Sanity je postaveno nad výrazně modifikovanou verzí 1.5, která mu dodává vcelku moderní vzezření, k čemuž také notnou měrou přispívá bohaté využití různých světelných a particle efektů. Kapitolou samou pro sebe jsou pak různorodé grafické efekty jednotlivých talentů.

zdroj: tisková zpráva Pomalu se dostáváme k poslednímu překvapení, které si pro nás autoři připravili a tím je namluvení hlavní postavy Nathaniela Caina známým raperem Ice-T. Díky komprimaci do mp3 se tak můžete těšit 3000 řádek dobře provedených dialogů; jen mi to celé občas připadá hodně suché, jako by Ice-T nebyl schopen vložit do svých výstupu jakékoliv emoce, prostě svůj text pouze čte.

Z programového hlediska se jedná o dobře odvedenou práci, hra je stabilní a plynulá i v rozlišení 1024x768. Jediné co si zaslouží výtku, a to velkou, je doba nahrávání uložené pozice. Jelikož smrt je zde věc poměrně běžná, tak vás půlminutová až minutová prodleva dokáže pekelně rozčilit.